Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

pondělí, 03 prosinec 2018 11:09

Janáčkův Dostojevskij v angličtině

WNO-house-of-the-dead

„Poslední dílo Leoše Janáčka je podivuhodné, temné a syrové, zkratkovitě dramatické - a přece i lyrické.“

„Tomáš Hanus nachází v partituře naléhavost, drsnou opravdovost, ale vedle dramatičnosti i neustále přítomný výraz soucitu.“

„David Pountney neměl potřebu příliš zdůrazňovat ani brutalitu, ani homosexualitu, ani oplzlosti.“

Tomáš Hanus se objevil doma v Brně za dirigentským pultem souboru Velšské národní opery - a byla to událost. Jejich pohostinské vystoupení na festivalu Janáček Brno 2018 poskytlo první prosincovou neděli zážitek z pravého, nápaditého, správného a silného uchopení opery Z mrtvého domu. Hudební ředitel Welsh National Opera Tomáš Hanus má na výsledku stejný podíl jako režisér inscenace, umělecký ředitel celého souboru David Pountney.

 
neděle, 02 prosinec 2018 09:10

Obraz skladatelky
Sylvie Bodorová ve filmu

Bodorov43345a0fad6da253c5053f3d872eab69

„Nebudu předstírat, že natáčení nebylo náročné – nejsem herečka a kamera není můj kamarád.“

„Mojí největší radostí je to, že po mých skladbách sahá pořád více mladých hudebníků.“

„Co by byl skladatel bez interpreta? Jenom někdo, kdo si čmárá na papír…“

Právě komponuje koncert pro trubku a smyčce pro sólotrumpetistu Mnichovské filharmonie Guido Segerse. SYLVIE BODOROVÁ patří mezi nejznámější české skladatele klasické hudby a udělala si čas i na rozhovor pro KlasikuPlus. Oslovili jsme ji v návaznosti na dnešní večer. ČT ART totiž ve 20 hodin a 20 minut nahlédne do jejího života i tvorby v hodinovém dokumentu Sylvie Bodorová – hudba je největší dar. Premiéru měl na podzim na festivalu Zlatá Praha.

 
neděle, 02 prosinec 2018 08:34

Jenůfa v osidlech postmoderny

002728photo

„Výklad není v tomto případě bezradný, ani provokativní, ale je nečitelný a bolestivě neadekvátní.“

„Kdyby celá inscenace vypadala jako druhé dějství, nebylo by co namítat.“

„První a třetí dějství je statické. Zbytečné a zcela hloupé jsou tanečnice, které cvičí prostná.“

Její pastorkyňa v inscenaci Divadla Stanislava Moniuszska z Poznaně není ten pravý Janáček. Hudebně přece jen cosi charakteristického a silného chybí a scéna a režie popuzují neustálou přítomností zbytečně přidaných tanečnic. Navíc je rozdíl poetiky prvního a třetího dějství a poetiky dějství druhého tak propastný, že jde vlastně o dvě opery. Představení na festivalu Janáček Brno 2018 mělo přiměřený úspěch, ale nezdá se, že by se zrovna na toto hostování mělo výrazněji vzpomínat.

 
sobota, 01 prosinec 2018 16:11

Zápisník zmizelého jako hudební divadlo

332821642752ff436cb91b

„Pohybujeme se v rovině fantazie, která se čím dál víc vzdaluje od textu Josefa Kaldy a nabaluje další významy.“

„V tomto Zápisníku zmizelého nejde zdaleka jen o zpěv. Ale nejde ani o sex.“

„Odkaz Leoše Janáčka si v tomto představení existuje po svém.“

Leoš Janáček komponoval ničemu nepodobný písňový cyklus Zápisník zmizelého, jako i mnoho svých dalších skladeb, s vidinou konkrétní ženy jako objektu touhy a tím současně velké múzy. Belgický soubor Muziektheater Transparant našel v komorním vokálním dramatu potenciál pro divadelní projekt, který předlohu přesahuje, aniž by ji zničil. V pátek s produkcí hostoval na festivalu Janáček Brno 2018.

 
Paul-Lewis--Josep-Molina-3

„Známe ho díky kompletní nahrávce Beethovenových klavírních koncertů s Jiřím Bělohlávkem.“

„Je zřetelné, že měl kontakt s Alfredem Brendelem.“

„V reflexích jeho koncertů se však lze ujistit, že Brendela nekopíruje.“

Posledním večerem letošního Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného je nedělní recitál Paula Lewise. Britský pianista přijíždí s tím, s čím v poslední době boduje nejvíc a nejlépe – s Beethovenem, Brahmsem a především s Haydnem.

 
DSC2546---foto-Patrick-Marek

„U Mansurjana jde často o útlé zvuky zavěšené v prostoru a čase.“

„Kančeliho skladba má ´večerní´ charakter, je trochu ukolébavkou, trochu modlitbou.“

„Gandolfiho Ascending Light vykazuje silný kontakt s estetikou filmové hudby.“

Čtrnáctý ročník festivalu Hudební fórum Hradec Králové je minulostí. Přehlídka nedávno nové světové symfonické tvorby v obvyklých čtyřech listopadových večerech opět umožnila seznámení s díly, která v posledních letech vzbudila pozornost. Dobrý výběr, české premiéry. I závěrečný koncert byl takový.

 
Grigorij-Sokolov--Mary-Slepkova-DG-5

„Když hraje, pohrouží se do skladeb takovým způsobem, že se zdá skoro nepatřičné spojovat tento intimní obřad s veřejným vystoupením.“

„Někteří lidé ho vidí jako posledního představitele ruské školy dvacátého století.“

„Nehraje povrchně, nedělá show, ale nabízí pohled do nitra hudby, do duchovních významů.“

Návštěva koncertu Grigorije Sokolova vám vynahradí jakýkoli výlet. Způsob, jakým tvoří hudbu, bude totiž pro vaši mysl opravdovým dobrodružstvím, píší jedny nizozemské noviny o klavíristovi, kterého jedním dechem nazývají veleknězem jedinečnosti a rovnováhy. Osmašedesátiletý představitel ruské školy vystoupí v úterý v Rudolfinu na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného. Není divu, že pořádající Pražské jaro hlásí, že koncert je už dlouho vyprodán.

 
scena--4649540622195153380999266611652855663165440n

„Dílo má poněkud problematický námět a libreto, ale obsahuje mimořádně zajímavou hudbu.“

„Nejen Živný, ale právě sám Janáček napsal značně autobiografickou operu.“

„Nekvasil s Dvořákem dokázali příběh vyprávět tak, že hudba může vyniknout. Našli rozumnou cestu, jak nesoulad potlačit.“

Národní divadlo moravskoslezské je teprve druhým na světě, které nastudovalo všechny Janáčkovy opery. Tou poslední, která scházela, byl Osud, uvedený v Ostravě letos na podzim. Je logické, že soubor s inscenací přijel hostovat na festival Janáček Brno 2018, a je logické, že v té souvislosti dostal od Nadace Leoše Janáčka medaili. Sobotní představení bylo pro režiséra Jiřího Nekvasila, scénografa Daniela Dvořáka i dirigenta Jakuba Kleckera úspěchem, dokonce svého druhu triumfem.

 
 
 
Trio-Incendio-Foto-Vilem-k

„Trio od Martinů máme už zažité, ale při zkoušení, koncertech nebo hodinách v něm stále objevujeme další detaily a zajímavosti.“

„V současné době u nás žádná významnější soutěž v komorní hře není.“

„Je povinností nás mladých hudebníků se jeho skladbami zabývat a snažit se je šířit.“

Klavíristka Karolína Františová, houslista Filip Zaykov a violoncellista Vilém Petras si spolu poprvé zahráli v roce 2016 jako členové Akademie komorní hudby. Následně se rozhodli založit trio na pražské HAMU. Do životopisu souboru, který nazvali Trio Incendio a chtějí v něm v hraní společně pokračovat, právě přidali první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Vilém Petras hovořil s portálem KlasikaPlus nejen o Martinů, ale také o komorní hudbě a možnostech koncertování.

 
Schaferov-1

„Na Soutěži Nadace Bohuslava Martinů panovala přátelská atmosféra.“

„Soutěž vnímám především jako poctu skladateli Bohuslavu Martinů.“

„Plány a přání jsou jedna věc, ale proměna budoucnosti v přítomnost je věc druhá.“

Houslistka Eva Zrostlíková Schäferová je vítězkou řady národních i mezinárodních soutěží. Teď k trofejím přidala první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Eva je studentkou Hudební a taneční fakulty AMU ve třídě Ivana Štrause. Martinů je jedním z jejích nejoblíbenějších skladatelů. Jak dále říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, momentálně pomýšlí na účast v Soutěži Johannesa Brahmse v Pörtschachu. V městečku na břehu jezera Wörthersee na jihu Rakouska, kam skladatel od roku 1877 pravidelně v létě jezdil, se letos konala už pětadvacátá.