Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

neděle, 02 září 2018 12:59

Stopy Antonína Dvořáka

DSC0432

„V Žitné Dvořák postupně bydlel nejméně ve čtyřech různých bytech.“

„Varhany, na které hrával u sv. Vojtěcha, byly přeneseny ke sv. Haštalu.“

„U Hlávků Dvořák hrával na klavír, často na čtyři ruce s paní Zdeňkou.“

„Dvořák chodil do Konviktu pravidelně také do hostince.“

„Jelikož měl s Hlaholem úzký vztah, je možné, že se byl podívat, jak se budova staví.“

 

 

 

 

Bohu díky, psávali někteří skladatelé na konci svých rukopisných partitur. Byli to zbožní muži a mysleli to jako vyjádření kratičké vděčné modlitby, jako poděkování za inspiraci, za dokončené dílo. Patřil k nim i Antonín Dvořák. Byl římský katolík. Z bytu v Žitné ulici chodil denně do kostela sv. Ignáce. Když byl na Vysoké, tak chodil hrát do kostela Nanebevzetí Panny Marie do nedalekého Třebska. Vystudoval ostatně Varhanickou školu a v mládí se živil jako varhaník. 

sobota, 01 září 2018 23:17

Když má skladatel svůj rukopis

DkBAUedUYAA0IW3„Lapidární, dramatická, místy i melancholická hudba Liboše Fišera ji oslovila.“

„Skladby Luboše Fišera vyžadují hodně energie, ale jsou pianisticky dobře napsané.“

„Janáčka znali. Ale zajímalo je, jak je napsaná tahle neznámá působivá hudba.“

„Ocitla jsem se v městečku ve Skalistých horách. Byly zrovna třicetistupňové mrazy.“

„V hudbě chtějí Korejci jen libozvučné věci, nic konfliktního.“

Zuzana Šimurdová nastudovala, natočila a hraje všech sedm klavírních sonát Luboše Fišera. Jednu z nich dnes česká pianistka žijící v Kanadě také zařadila do programu koncertu, který v Edmontonu připomněl dvacet let Wirthova institutu pro rakouská a středoevropská studia na University of Alberta.

pátek, 31 srpen 2018 11:06

Bach a Fischer v Karlových Varech

veb-Spurn-DSC0408-2"Hostování Vojtěcha Spurného znamenalo pro hráče intenzivní setkání s barokní hudbou."

"Hudebníky vedl k odlehčené, stylové a výrazně muzikální hře, nezatěžkané, neustarané."

"Kantáta měla dva vynikající sólisty – sopranistku s křišťálově mladým hlasem a stejně virtuózního trumpetistu."

"Umístění koncertu do Císařských lázní bylo bezprecedentním krokem."

"Moderně industriálně působící vysoký prostor, prázdný přes několik podlaží, zafungoval dobře."

 

Mezinárodní hudební festival Johanna Caspara Ferdinanda Fischera uzavřel poslední srpnový čtvrtek koncert připsaný bachovským jubileím. Se členy pořádajícího Karlovarského symfonického orchestru muzicíroval dirigent a cembalista Vojtěch Spurný. Historicky poprvé se hrálo v budově Císařských lázní, o jejichž rekonstrukci a adaptaci pro toto hudební těleso se vážně uvažuje.

čtvrtek, 30 srpen 2018 13:08

Fischerův postupný návrat

Fischer-festival„Fischer působil v Ostrově nad Ohří. Spousta lidí ho nezná.“

„Málokdo z lidí tam má hlubší kořeny, nejsou na svá města hrdí.“

„V Rastattu Fischera znají, cení si ho.“

„Jen o Fischerově hudbě festival být nemůže. Bach do kontextu patří.“

„Varhanní linie zůstává podstatnou částí festivalové dramaturgie.“

 

Oživování hudebního odkazu Johanna Caspara Ferdinanda Fischera a povědomí o něm je na západě Čech, odkud pocházel, pověstným během na dlouhou trať. Michaela Káčerková, která pořádá na Karlovarsku hudební festival nesoucí jméno tohoto barokního skladatele, by o tom mohla vyprávět své. Přestože dnešní koncert v Karlových Varech uzavírá již jeho čtvrtý ročník. 

úterý, 28 srpen 2018 18:20

Pražský filharmonický sbor v opeře

9096raw22„Carmen jsme během dvou let zpívali na bezmála pětapadesáti představeních.“

„Odpočinek od oratorních titulů, které od nás vyžadují úplně něco jiného.“

„Moderní inscenace ve své temnotě doslova dechberoucí.“

„Pěvecky přívětivá hudba, která zprostředkovává příjemně děsivý pocit.“

„Rarita byla přijata s nadšením.

 

 

Účinkování ve třech desítkách představení Bizetovy Carmen, podíl na uvedení neznámého operního díla Beatrice Cenci od Bertholda Goldschmidta a účast na koncertním provedení málo hrané opery Edgar od Giacoma Pucciniho. To je letošní prázdninová bilanace Pražského filharmonického sboru, který trávil červenec a srpen v Rakousku a ve Švýcarsku.

2045186717423473724599057133698444765072198o„Jsem vlastně rád, že jsem soutěž Operalia loni nevyhrál.“

„Od podzimu 2019 nastoupím jako sólista Bavorské státní opery.“

„Jednou bych možná mohl být i Heldentenor. Nebo vysoký baryton.“

„V Asii nemají písničky o lásce, ale o bojovnících s draky.“

„Na zpěvákovi je vidět, jestli emoce jde z hloubi srdce, nebo jestli ji jen hraje.“

Srpnový koncert Borise Prýgla v rodném Hodoníně vzbudil obrovský zájem, přišlo na tisíc lidí. Ohlas mělo také zařazení jeho jména mezi sólisty sobotního operního koncertu na Litoměřických svátcích hudby. „Kecal a Vodník jsou srdcovou záležitostí, ale jsem na ně pro jeviště ještě moc mladý... Ostatně jsem dnes rád, že jsem souěž Operalia loni nevyhrál. Možná by mě to ve světě semlelo,“ řekl mladý pěvec portálu KlasikaPlus.cz.

4B0B0166-B411-443F-BFE6-0FEBC867CC33„U Antonína Dvořáka je jasně slyšitelná ´česká písnička´.“

„Pokud nehraju Dvořáka, tak je to nejčastěji koncert Haydnův a nebo Elgarův.“

„Přepínání mezi žánry a mezi nástroji mě baví, a proto to jde.“

„V Escualo Quintetu hraju na klavír, věnujeme se hudbě Astora Piazzolly.“

„První symfonie Bohuslava Martinů mě zatím ve filharmonii minula.“

 

 

 

Cítil se výjimečně, ale rozechvění se poddat nesměl. Ivan Vokáč hrál v pátek večer sólový part Dvořákova Violoncellového koncertu na Litoměřických svátcích hudby při zahajovacím koncertě věnovaném stému výročí vzniku Československa.

Bykov-Marco-Bprggreve-RVZT0IRQ„Co dělal 21. srpna 1968, si Byčkov pamatuje velmi přesně.“

„Byla členkou komunistické strany, ale v jejich očích jsem viděl stud - znak inteligence.“

„O sedm let později emigroval do Ameriky.“

„Byčkov bude dirigovat 28. října v Carnegie Hall koncert České filharmonie k výročí Československa.“

„Některé okamžiky jsou šťastné, některé nesou pocit studu. Připomínat si musíme oboje.“

Bylo mu necelých šestnáct, žil v Leningradě, studoval... a co tehdy dělal, si pamatuje velmi přesně. Semjon Byčkov, nastupující šéfdirigent České filharmonie, vzpomíná na dny po 21. srpnu 1968 jako na dobu, kdy řada lidí v Sovětském svazu cítila stud. Sám o sedm let později emigroval do Ameriky.

IMG2880a„Na Madeiře není týdne, aby se něco neoslavovalo.“

„Je neděle, uličkami vyzdobeného městečka jde procesí, zní hlučná hudba.“

„Před čtyřmi dny bylo Nanebevzetí Panny Marie, dnes farnost uctívá svátost oltářní.“

„To nejlepší víno, americano, madeirskou klasiku, v ochodě však neprodává.“

„A byli jste na našem orchestru - Orquestra Clássica da Madeira...?“

 

 

 

Je půlnoc ze soboty na neděli, hodinu nebo dvě po mši, ulicemi vyzdobeného městečka prochází průvod v čele s hlasitě vyhrávajícími muzikanty. Téměř současně rámusí z blízké skály ohňostroj. Porto da Cruz slaví v tomto týdnu už druhý svátek.

pondělí, 13 srpen 2018 12:42

Jenůfa Gabriely Beňačkové

Jenufa-obal-51MqDFfupDLSX355„Janáčkovi se podařilo neomylně dotknout pravdivosti.“

„Jenůfa Gabriely Beňačkové ze všech ostatních vystupuje.“

„Dokázala vyjádřit a korunovat silné emoce a skutečně podmanit.“

„Brněnský snímek z roku 1979 zůstává tím referenčním.“

„Slovenská sopranistka, nezapomenutelná interpretka postav české opery.“

Jedna z nejmocnějších oper, hudební divadlo, které dojímá, zdrcuje, pohlcuje, povznáší. Jenůfa Leoše Janáčka má tuhle sílu, schopnost zasáhnout srdce, neobvykle velkou a přímočarou. A když se potká a protne mimořádné obdarování interpreta s jedinečným naladěním a nastavením posluchačovy mysli, může vzniknout zážitek na celý život. Devadesáté výročí úmrtí skladatele je dobrým důvodem si připomenout legendární nahrávku.