Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

veb-NDB-PB210120

„Radokovo libreto zachycuje absurditu situací, do nichž jsou lidé manipulováni politickým režimem.“

„Dva operní tituly bude režírovat šéf Janáčkovy opery Jiří Heřman – Růžového kavalíra a Řecké pašije.“

„V případě Zámečníkovy dětské opery půjde o první spolupráci Arnošta Goldflama s operou.“

Národní divadlo Brno uvede za rok novou operu Monument inspirovanou tragickým životním příběhem sochaře Otakara Švece, autora vítězného návrhu na vytvoření pomníku sovětského vůdce Stalina. Libreto a režie bude dílem Davida Radoka, hudbu na objednávku divadla zkomponoval a dirigentem projektu je šéfdirigent Janáčkovy opery Marko Ivanović. Premiéra je stanovena na 20. února 2020. Jde o jednu z pěti nových operních inscenací, které brněnská scéna chystá na příští sezónu. Těmi dalšími jsou Hoffmannovy povídky, Růžový kavalír, Řecké pašije a Ferda Mravenec.

 
190305LesPlaisirs14cPetraHajska

„Ozdobou večera byla nejen hra flétnistky Jany Semerádové, ale rozhodujícím způsobem také hlas belgické sopranistky Lore Binon.“

„Hudba Bachova vzdáleného bratrance Johanna Bernharda byla příjemně roztančená a v částech s flétnou mimořádně muzikální.“

„Ústředním bodem a také vrcholem programu měla být a také byla Bachova Kantáta o kávě.“

Popeleční středou, tedy dneškem, má začít v tradičním katolickém pojetí předvelikonoční půst. Pokud bychom to brali vážně, tak doslova v nejzazším možném okamžiku, vpředvečer tohoto mezníku liturgického roku, uspořádalo Collegium Marianum koncert, navíc výrazně světský. Na úvod 19. ročníku cyklu Barokní podvečery připravilo totiž do Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě program nazvaný Les Plaisirs – Potěšení – a nezakrytě při něm podpořilo tanec a další radovánky… a dokonce i neřest zvanou pití kávy!

 
5138127726336450199862341098652488287911936o

„Říká se o ní, že je komedie; ale tak, jak to má být v každé dobré komedii, je přítomen i nějaký prvek tragičtější.“

„Smetanovy postavy mně připomínají tradiční pohádky.“

„Fascinace folklorem má vždycky něco společného s touhou dotknout se něčeho už trošku ztraceného. Nostalgické ohlížení po čistotě…“

Francouzská režisérka Mariame Clément, vystudovaná kunsthistorička, režírovala svou první operu v roce 2004. Začínala v Lausanne, Antverpách, Bernu, Tel Avivu… později se dostala na festival do Glyndebourne, do Opéra national de Paris, do Covent Garden… Pracuje v evropských divadlech, má na svém kontě už bezmála čtyři desítky operních inscenací. Nyní v drážďanské Semperově opeře spolu s dirigentem Tomášem Netopilem nastudovala Prodanou nevěstu. Před páteční premiérou hovořila pro portál KlasikaPlus.cz v souvislosti se Smetanovou operou o folkloru a pohádkách, o Mozartovi a Rossinim i o humoru a tragičnosti. Je u Prodané nevěsty naprosto očarována bohatstvím její hudby i postav a situací. A je přesvědčena, že soustřeďovat se v režii příliš na naivní a folklorní aspekty by tuto operu učinilo bezzubou - méně zajímavou, než může být.

 
878A2284

„Nácvik byl nenásilný, ještě víc šlo o neodolatelnou klauniádu sbormistra a dirigenta Martina Dobíška.“

„Není jisté, jestli malé děti retrospektivu z dob komunistického režimu úplně poberou, ale za pokus to stojí.“

„V idylickém příběhu vlastně o nic nejde, rozhodně ne o drama. Ale solidaritu a soucit stojí za to připomínat a ukazovat.“

Heslo, které nakonec zrušilo kouzlo a umožnilo zakletým duchům realizovat připravovanou inscenaci, bylo „…tfuj tfuj tfuj! Vymetej! Vymetej!“ Mezi dospělými vznikly dohady, jestli to nemá být slovo „soudruh“, ale to byla spíš provokace. Děti měly jasno. V zákulisí při setkávání s přízraky a duchy, zabývajícími se epizodami z chystaného představení, zachytily klíčová slova správně. Brittenův Kominíček se tedy po přestávce na jevišti pražského Divadla ABC v neděli odpoledne přece jen objevil.

 
G9-Xwfzw

„Snažíme se, abychom mladým otevřeli také náročnější žánry – ty, které jsou určeny pro užší diváckou skupinu, a to je opera a balet.“

„Atmosféra, jak se ukázalo, je kouzelná, a je jednodušší ji vytvořit v tomto komorním prostředí než v sále pro pět stovek lidí.“

„V případě Bystroušky se nám, myslím, opravdu povedlo naplnit poslání otáčivého hlediště.“

Divadlo z Českých Budějovic zahraje dnes odpoledne v pražském Divadle ABC dětskou operu Kominíček od Benjamina Brittena. Stane se tak v rámci přehlídky Jižní spojka, při které se soubor v metropoli představuje na několika místech od 26. února do 11. března celkem pěti inscenacemi. Na šestou slibuje diváky odvézt do svého domovského města. Ředitel Lukáš Průdek v té souvislosti v rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje záměry, priority, směřování a plány Jihočeského divadla, a to zejména v operním žánru.

 
Smetana-b-DSC7214

„Doufejme, že se objeví i nějaká nová opera s ambicí stát se v budoucnu českou klasikou.“

„Přijede Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Příběh budou s sebou mít. Orchestr totiž vznikl v Bavorsku z hudebníků odsunutých z Československa.“

„Kubelíkovu nahrávku mnohý posluchač vnímá jako tu jednu jedinou nezaměnitelnou a neopakovatelnou. Kéž by jí zůstala. Tak silný příběh jako on snad už nikdo nebude muset zažít.“

Před 195 lety se narodil v Litomyšli Bedřich Smetana. Už nyní se tam odpovědní zamýšlejí nad tím, jak nám ostatním i sobě důstojně a zajímavě a také dostatečně konzervativně i dostatečně moderně připomenout dvousté výročí narození skladatele v roce 2024. Zdaleka ne pouze 2. března, ale po celý rok. Asi z toho nebudou celonárodní oslavy jako před sto lety, protože zápasivý i hrdý duch národního obrození, stejně jako euforie ze vzniku svobodného Československa už jsou nenávratně pryč, ale přesto bude určitě možné radovat se z krásné hudby našeho klasika a uvědomit si přitom svou identitu, své kořeny, své zázemí a sounáležitost s tím, co bylo. 

 
ZU-Open-foto-Ji-Slma

„Happening ZUŠ Open se letos koná v termínu 31. května a 1. června.“

„Mentory pro stipendijní programu MenART budou Kněžíková, Kahánek, Fišer, Hlavenková, Fišarová, Skálová, Gabriel, Kodet a Dočolomanský.“

„V Česku je 492 ZUŠ s 250.000 žáky a 13.000 pedagogy.“

Až do konce března je ještě možné podávat přihlášky do stipendijního programu MenART organizovaného už druhým rokem Nadačním fondem Magdaleny Kožené pro nadané žáky ZUŠ a jejich učitele. Takto realizovaná podpora a rozvoj mladých talentů a inspirování pedagogů, kteří se jejich výuce věnují, je pro fond jednou z hlavních věcí. Obdobně významným je pak i celostátní happening ZUŠ Open, který letos bude už dvoudenní akcí, a to v termínu 31. května až 1. června.

 
veb-ND-IMG20190222111738

„Ščedrinovu Lolitu připraví Sláva Daubnerová. Očekává se osobitý výklad a provokativní vizuální přitažlivost díla.“

„Krále Rogera připraví Národní divadlo v koprodukci s divadly ve Varšavě, Stockholmu a Tokiu.“

„Národní groteska Švanda dudák připomene úspěšného skladatele Weinbergera, po válce zapomenutého a nehraného.“

Národní divadlo připravuje pro příští sezónu na svých čtyřech scénách šest operních premiér a několik koncertů. Na repertoáru zůstane pětatřicet dalších operních inscenací. Velkou událostí sezóny bude znovuotevření budovy Státní opery po několikaleté rekonstrukci. Operní gala, které v někdejším Novém německém divadle zahájí opětovný pravidelný provoz, se bude konat přesně 132 let po prvním večeru. Je ohlášeno na 5. ledna 2020.

 
F-Rattle-190227SimonRattle01cPetraHajska

„Čekalo se na Sira Simona hodně dlouho, ale když konečně přijel, stálo to za to.“

„Přidat k Mahlerovi Dvořákův Zlatý kolovrat, to chtělo kus dramaturgické fantazie. Buďme vděčni, že padl los takto.“

„Mahlerova hodinová Píseň o zemi, v níž nekonečně nádherná poslední píseň zabírá celou polovinu, dostala sváteční podobu.“

„Ewig…“ Věčně… Doznívají poslední slova Písně o zemi a pak i poslední tiché tóny partitury a nastává dlouhé hrobové ticho, které naštěstí nikdo v sále neporuší. Potlesk začíná opravdu až poté, co dirigent spustí ruce a svěsí ramena. A pak trvá hodně, ale opravdu hodně dlouho. Je poslední únorová středa, půl desáté večer. Tisícovka lidí v pražském Rudolfinu byla účastna koncertu, při němž Sir Simon Rattle debutoval u České filharmonie. Učinil tak s Mahlerem a Dvořákem.

 
veb-Pikov-DSC5268

„Martin Glaser vypráví operu na pomezí snu a reality.“

„Orchestr by mohl podporovat dění mnohem vehementněji.“

„Když Soňa Červená deklamuje svým hlubokým hlasem za tichounkých přiznávek orchestru francouzskou sloku písně, tak mrazí.“

Brněnská inscenace Čajkovského Pikové dámy láká i rok po premiéře na hudbu ne tak často hrané opery, na temný petrohradský příběh – a na Soňu Červenou. Třiadevadesátiletá pěvkyně a herečka je v inscenaci zapojena aktivně a obdivuhodně. Hrála a po svém trochu zpívala i v úterý 26. února. Do konce sezóny však už nyní titul v plánech nefiguruje.