Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

sobota, 24 červenec 2021 16:36

Slunce a hvězdy.
Giuseppe di Stefano v Tosce

Tosca-Callas-prvn

„Jeho kariéra se rozvinula do celosvětového měřítka. Často se protínala s dráhou Marie Callas. Natočili spolu nejméně desítku oper.“

„Kritici oceňovali, jak měl zpěv pod kontrolou, i jeho pěveckou inteligenci, zmiňovali jeho sladká piana a dokonalé frázování i srozumitelnost zpívaného textu.“

„V roce 1963 neplánovaně pomohl Pavarottimu, když odřekl londýnské představení Pucciniho Bohémy.“

Legendární Pucciniho Tosca, jak ji v padesátých letech natočili pěvci Maria Callas, Giuseppe di Stefano a Tito Gobbi, je ještě stále životná nahrávka. Připomínáme ji nyní především kvůli tenoristovi, který zpívá malíře Cavaradossiho. Di Stefano se narodil přesně před sto lety a mnozí na něj dodnes vzpomínají jako na umělce s nejkrásnějším lyrickým hlasem. S velkým uznáním se na jeho adresu vyjádřil i Luciano Pavarotti. Hovořil o něm jako o svém idolu: jeho muzikalita byla přirozená a krásná tak, jak byl podle něj fenomenální jeho hlas, plný slunce, otevřený, neuvěřitelný…

 
99

„Boží Dar je moc hezký a je kousek od německých lázní Oberwiesenthal, takže publikum bude určitě hodně namixované.“

„Festival se drží posledních pár let standardního počtu osmi koncertu. To, že letos trvá až do října, je dáno pandemickou situací.“

„I letos bude koncert s účastí hráčů Karlovarského symfonického orchestru v areálu Diany nad městem. Koncerty tam mají krásnou atmosféru. A jsou navíc přínosné v tom, že se hráči dostanou k baroknímu repertoáru.“

Na Božím Daru v Krušných horách se otevře dnešním podvečerním koncertem další ročník Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera. Má v názvu jméno barokního skladatele, rodáka z Krásna na Chebsku, který působil v Ostrově nad Ohří a později v bádenském Rastattu, a zasazuje se o oživení jeho tvorby. Koncerty se konají na zajímavých místech v karlovarském regionu a pravidelně se mezi nimi objevují i varhanní programy. Zakladatelkou a uměleckou ředitelkou festivalu je varhanice Michaela Káčerková, od letoška navíc ředitelka Karlovarského symfonického orchestru. Festivalový rozhovor s ní pro portál KlasikaPlus.cz se proto týká jak programu, tak varhan a tradičního zapojení tohoto tělesa.

 
pátek, 23 červenec 2021 17:46

Ars nova na Letních slavnostech staré hudby

20210722LSSHLa-strada-del-cieloPetraHajska18

„Pětice muzikantů naplnila nevelký prostor tóny odvažovanými skoro jako na lékárnických váhách.“

„Velmi zřetelně artikulovali, dokonale ladili, krásně pointovali konce skladeb.“

„Souvislou přednáškou z dějin hudby, ale ještě víc mimořádně působivým zážitkem z vysoce specializovaného interpretačního umění.“

Pozdní středověk, ars nova, italské trecento… Pojmy, které v tuzemské koncertní nabídce figurují tak málo, respektive vůbec, že program sestavený z takové tvorby byl na Letních slavnostech staré hudby událostí už sám o sobě. V případě specializovaného souboru La fonte musica byl pak událostí i z druhého důvodu, interpretačního. Čtvrteční vystoupení pětičlenného ansámblu v kostele U Martina ve zdi tak publikum přijalo. Svědčil o tom velký zájem, soustředěný poslech i ohlas.

 
20210710P7108843foto-JisovaL

„Telemannovo oratorium mluví ústy dnešního člověka.“

„Tady je od samého počátku jasné, že to bude Ježíš, kdo bude vykonavatelem posledního soudu. To je v oratorní literatuře ojedinělá záležitost.“

„Je tu všechno, co si interpret může přát.“

Hudební festival Znojmo vyvrcholí vlastní scénickou produkcí duchovního oratoria Den posledního soudu od Georga Philippa Telemanna. Hrát se bude v pátek, sobotu a neděli večer ve znojemském kostele sv. Michala, vizuálně se na projektu podílí Radim Vizváry. Dílo z roku 1762, komponované na libreto filosofa, teologa a básníka Christiana Wilhelma Alerse, zapadá německým textem i vyzněním do kontextu luteránské kultury. Je plné alegorických i biblických postav, mezi kterými jako ústřední postava posledního soudu i hudební kompozice vyniká Ježíš… Zpívají Markéta Böhmová, Romana Kružíková, Pavla Radostová, Lucie Karafiátová Netušilová, Matěj Benda, Jaroslav Březina, Jakub Kubín, Tadeáš Hoza a Jiří Miroslav Procházka, účinkuje sbor a orchestr Czech Ensemble Baroque, který řídí Roman Válek. A právě on v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dílo přibližuje.

 
úterý, 20 červenec 2021 14:00

Živly a katastrofy versus hudba

113

„Slyšeli jsme Annu Prohasku, pěvkyni, která má velmi dobře ošetřenou intonaci a její propojení s dikcí a tvarem slov; temperamentní ženu, která nezpívá ani trochu odtažitě.“

„Sdružení dobových nástrojů La folia Barockorchester, uvolněně i zapáleně hrající, skvěle na sebe reagující a občas lehce improvizující.“

„Slyšeli jsme program, který nepůsobil extrémně nacvičeně, spíše naopak,“

V logické souvislosti s rokem pandemie má letos Hudební festival Znojmo podtitul Pocta živlům a katastrofám. Je to myšleno pozitivně. I když bývaly doby všelijak zlé, hudba v nich vždy našla způsob, jak potěšit. A pokud se dotkla i tématu smrti, stejně tak uměla vzápětí oslavit život. Přesně tak ostatně koncipovala svůj festivalový program rakouská sopranistka Anna Prohaska, doprovázená barokním souborem La folia: jako volné pásmo světských i duchovních vokálních kompozic s tématem konečnosti i věčnosti života. Název Hudba v dobách moru by bylo ovšem třeba trochu rozklíčovat, přiblížit a slovně vysvětlit, což se ale nestalo.

 
508

„Martinů je leitmotivem Music Academy Telč, ostatně pochází z kraje Vysočina, do kterého patří i Telč.

„Učím studenty i výraz, ale musím je samozřejmě učit, jak to mají technický dělat.“

„Sám žáky na své kurzy neposílám. Ale pokud chtějí přijet, tak jim nebráním...“

Vladimír Bukač, v devadesátých letech sekundista Talichova kvarteta a pak až do roku 2018 jeho violista, vyučuje na vysokých uměleckých školách v Drážďanech a Bruselu. Vedle vlastní koncertní činnosti je také uměleckým ředitelem Akademie Telč. A právě o ní, o letních kurzech uspořádaných letos od 9. do 19. července, je především rozhovor, který poskytl portálu KlasikaPlus.cz.

 
20210709210144

„Symposium Trstěnice nabízí experiment jako vyzkoušení si toho, co podmínky a řády konzervatoří a akademií neumožňují.“

„Hlavním hostem byl – byť vzhledem k přetrvávající epidemiologické situaci „jen online“ – věhlasný francouzský skladatel Tristan Murail.“

„Přístup k tak rozsáhlému instrumentáři, jaký je v Hudebním centru Urban k dispozici, nemají mladí skladatelé ani na akademiích.“

Mezinárodní kompoziční a perkusionistické kurzy s názvem Symposium Trstěnice mají za sebou pětadvacátý ročník. Skončily v Hudebním centru Urban v Trstěnicích u Litomyšle, v obci na Svitavsku, v neděli. Propojením skladatelských a interpretačních kurzů v oboru bicích nástrojů jde o akci ojedinělou nejen v České republice, ale i v rámci Evropy. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje uplynulý týden skladatel Ivo Medek, profesor brněnské JAMU, který se komponování pro bicí nástroje prakticky i teoreticky věnuje po léta a trstěnických kurzů, za jejich pořádáním stojí, se každoročně zúčastňuje jako pedagog.

 
1

„Josef Špaček se blýskl neuvěřitelným gejzírem oslnivé, a přesto skromné virtuozity.“

„Bolero, proslulé variace těžící ze sugestivně opakované rytmické figury, bylo tím nejlepším možným vrcholem vděčně sestaveného večera.“

„Úplnou tečku za posledním koncertem pak jako logický přídavek udělala píseň Granada, při níž se sešli na pódiu všichni tři pěvci.“

Carmen, España, Španělské capriccio, Děvčata z Cádizu… To je jen několik z více než tuctu titulů, které tvořily závěrečný nedělní symfonický večer festivalu Smetanova Litomyšl. Velké finále, letní večer na zámeckém nádvoří, bývá pravidelně odlehčenější. Fungovalo to tak i letos. Podtitulu koncertu, španělskému nadšenému a povzbudivému zvolání ¡Olé!, vyšel vstříc i dirigent Leoš Svárovský. Extrovert, který se nerozpakuje užívat velká gesta. A který si pro zajímavost zvážil všechny užité partitury. Nebylo jich málo. Prý měly přes třináct kilo.

 
neděle, 11 červenec 2021 14:02

Pavel Haas Quartet a jeho klíče od domova

FotoFrantiekRenzaSL2021-9984

„Tato čtveřice pracně neřeší, jak partituru z temných posledních let Smetanova života pochopit a rozeznít. Prostě ji chápe a rozeznívá.“

„Zkušenost umožňující pohled shora, z odstupu, a zároveň nehledaný intenzivní ponor.“

„Superlativy netřeba šetřit ani v případě Janáčkova 2. smyčcového kvartetu, který korunoval koncert zřídka slýchaným způsobem.“

Tři základní díla české komorní hudby a malý slovenský přídavek. Lépe postavený program už soubor Pavel Haas Quartet ani nemohl mít. Pro festival Smetanova Litomyšl zahrál pár metrů od jeho rodného pokoje Smetanu, světovost české hudby potvrdil i Janáčkem. Přídavkem připomněl národnost jednoho svého člena a Dvořákův Americký kvartet jako kdyby byl to sobotní odpoledne ušit na míru pro novou členku smyčcového kvarteta, Američanku Luoshu Fang.

 
neděle, 11 červenec 2021 10:09

Na varhany od siciliany po kanonádu

FotoFrantiekRenzaSL2021-6342

„Svět velkých romantických varhan pařížských kostelů…“ 

„Alžběta Vomáčková měla hlavní úkol v Písni Rút od Petra Ebena, mimořádně naléhavě krásném díle s podmanivou melodií.“

„Kabeláčovo dílo s výrazným lapidárním hlavním motivem má z hlediska varhanního repertoáru potenciál nesmrtelnosti.“

Pardubický varhaník a manažer Pavel Svoboda měl na festivalu Smetanova Litomyšl chytlavý recitál, zajímavý jak výběrem sólových varhanních děl, tak několika skladbami, ve kterých varhany doprovázely. Spoluúčinkovaly mezzosopranistka Alžběta Vomáčková a houslistka Iva Kramperová a všichni tři dohromady vytvořili hodinový program, který lidé ve zcela zaplněném kapitulním a proboštském chrámu Povýšení sv. Kříže přijali vděčně a vstřícně, potěšeně a v samém závěru ohromeně a pobaveně.

 
Strana 1 z 86