Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Lisa-4

„Jedna z nejlepších houslistek současnosti, od které bychom rádi slyšeli i zásadnější skladby.“

„Umělecky ještě o něco víc šlo v druhé polovině večera.“

„Jak dlouho se ještě bude hrát do zdi?“

Třetí koncert cyklu Jarní hvězdy, aktuální série příspěvků České filharmonie do náhradního hudebního života, přinesl na televizní obrazovky Dvořákovu a Brahmsovu hudbu a spolu s uměním houslistky Lisy Batiashvili také hudbu Camilla Saint-Saënse. Před orchestrem stál Jakub Hrůša a zejména Brahms s Dvořákem rámovali sváteční hudební chvíle.

 
101

„Pro svého učitele měl oslovení ´padre Martinů´, v jasné narážce na legendárního skladatele a učitele Padre Martiniho z 18. století.“

„Už v roce 1949 napsal Variace na téma Bohuslava Martinů. A poetika hudby jeho učitele se v té jeho odráží často i poté.“

„Není překvapivé, že po sovětské okupaci v roce 1968 Jan Novák s rodinou emigroval na Západ.“

V Nové Říši na jihu Vysočiny, v městečku, kterému po osm staletí vévodí premonstrátský klášter, mají dvě pamětní desky se jmény tří hudebních skladatelů. V osmnáctém století se tam narodili bratři Vraničtí, Antonín a Pavel, Beethovenovi přátelé. A přesně před sto lety, 8. dubna 1921, přišel v Nové Říši na svět Jan Novák, později žák Bohuslava Martinů. Hudebník, jehož tvorba je až překvapivě vstřícná a přehledná, skladatel, který miloval latinu a který po roce 1968 odmítl zůstat v Československu.

 
1110

„Káťa se mi zpívá moc dobře, její povaha je mi blízká…“

„Přišla jsem si na to, jak Janáčka zpívat. Ne uštěkaně!“

„Byla jsem, myslím, vždycky hodně dobře připravená, ale jak teď, jsem asi ještě v životě nebyla!“

Na mezinárodně uznávaném operním festivalu v Glyndebourne na jihu Anglie se má od 20. května do 19. června odehrát desítka představení Janáčkovy opery Káťa Kabanová. Novou inscenaci chystají umělecký šéf festivalu dirigent Robin Ticciati a režisér Damiano Michieletto. Titulní roli ztvární Kateřina Kněžíková. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz česká sopranistka vyjadřuje naději a přesvědčení, že se renomovaný festival uskuteční. Zmiňuje pocity matky odloučené na řadu týdnů od dvou dětí, popisuje vstupní karanténu a podmínky, za kterých může v Británii v době pandemie pracovat, ale hlavně přibližuje svou cestu k nové roli… a na samém začátku i cestu autem do Británie.

 
222

„Stravinského rodný dům se nedochoval. Už před druhou světovou válkou ustoupil stavbě zařízení patřícího k rozvodu elektřiny.“

„Jediné muzeum na světě věnované Stravinskému je v Ustyluhu na ukrajinsko-polské hranici.“

„V novém apartmá na Páté avenue, v domě s výhledem na východní část Central Parku, strávil však Stravinskij doslova už jen pár dní.“

Narozen na ruském pobřeží Finského zálivu a pohřben na benátském ostrově Isola di San Michele, je skladatel Igor Stravinskij postavou zajímavou nejen svým novátorským hudebním odkazem a podobně neortodoxními názory, ale také životními peripetiemi. Trávil etapy života postupně v Petrohradu, Paříži a Kalifornii, ale často se vyskytoval také ve Švýcarsku a v mládí na venkově na polsko-ukrajinské hranici. Zemřel jako osmaosmdesátiletý před padesáti lety, 6. dubna 1971, v apartmá na prestižní adrese 920 Fifth Avenue v New Yorku.

 
souvi
veb-NYC-DSC1852

„Nic to však nebylo proti dlouhým měsícům, které strávili na útěku z Paříže.“

„On vůbec Martinů prchal z New Yorku na venkov, jak to šlo.“

„V New Yorku Martinů zůstal do roku 1953, pak se tam z Evropy vrátil ještě v roce 1956. Napsal tam řadu svých nejlepších i nejpamátnějších děl.“

Světoběžníkem nebyl Bohuslav Martinů dobrovolně, ale úplně nedobrovolně se jím nestal. Do Paříže odešel v roce 1923 z vlastního rozhodnutí. Za hudbou, za podněty, s touhou po rozšíření obzorů, která se mu bohatě naplnila. Když se po druhé světové válce, během čtrnácti let života, které mu zbyly, nedokázal vrátit do vlasti, byl už pasivním účastníkem událostí. Stal se obětí rozdělení světa, na dlouhé roky nesmiřitelně rozpolceného na Východ a Západ. Ale už i cesta do amerického válečného exilu byla předtím vynucena okolnostmi. Prchal z Evropy před nacisty, protože se z Francie nevrátil do určeného data do Protektorátu. Do New Yorku připlul s manželkou přes Atlantik poslední březnový den roku 1941, před osmdesáti lety.

 
IMG20210402165035

„Ježíš Kristus byl i pro Bacha, a to velmi osobně, Spasitelem a Vykupitelem.“

 „Schreierův lyrický flétnový rejstřík, dokonalá výslovnost a pravdivý a autentický přednes biblického příběhu jen těžko hledají v interpretační rovině hudební srovnání.“

„Z nahrávky je cítit, že pro interprety nejde jen o koncertní kus, ale něco, co bývalo a může být součástí bohoslužby.“

V odkazu Johanna Sebastiana Bacha se dochovalo dvojí zhudebnění pašijového příběhu, biblických textů, které v Novém zákoně popisují poslední dny Ježíše Krista. Velikonoční události, prozatím končící ukřižováním a uložením do hrobu, zakládají velkopáteční přemítání o Spasiteli. Však také Bachovy Matoušovy pašije zazněly roku 1729 v lipském luterském chrámu poprvé na Velký pátek. Z desítek již existujících nahrávek nadčasového díla vyčnívá z mnoha důvodů ta, kterou v polovině 80. let pořídil jako dirigent a zároveň představitel Evangelisty tenorista Peter Schreier.

 
středa, 31 březen 2021 16:35

Brněnský Oněgin nikomu nestraní

106

„Klasika, kterou Martin Glaser přečetl pozorně a bez velkého dojetí.“

„Titulní roli dostal jako zaslouženou příležitost na vrcholu sil barytonista Svatopluk Sem.“

„Přenos ´z první řady´ nabídl záběry z míst, kde by kamery s diváky v hledišti být asi nemohly, totiž vzácné, při přenosech nevídané celky, spojující současný pohled na scénu a do orchestřiště.“

Stav pandemie nepolevuje, nůžky mezi chtěným a možným se rozvírají stále víc. A začíná se snad i zdát, že to tak je normální… Národní divadlo Brno připravilo novou operní inscenaci, Čajkovského Evžena Oněgina. V pondělí se uskutečnila premiéra. Na scéně i v orchestru, soudě podle televizního přenosu, bez vládních omezení, která platí všude okolo mimo zdi Janáčkova divadla. Naštěstí bez nich! Roušky a rozestupy by představení rušily tak, že by se ztratil umělecký smysl celého počinu… Všichni ovšem s nezbytným negativním testem. Organizační balanc na pomyslné hraně propasti pro vedení divadla, pro některé jednotlivce možná i na osobně prožívané hraně obav. A publikum? Nadále doma, u obrazovek; posmutnělé, zdecimované, ale o to vděčnější.

 
úterý, 30 březen 2021 16:18

Václav Luks: Poučenost není svazující

100

„U tak relativně mladé hudby, jako je Smetanova Má vlast, je třeba vzít pokorně v potaz i pozdější vývoj a především úctyhodnou interpretační tradici České filharmonie.“

„V umění se musí prolínat poučenost, nebo chcete-li ratio, s intuicí, fantazií a inspirací.“

„Interpretace hudby druhé poloviny devatenáctého století vyžaduje oslovení specializovaných instrumentalistů, kteří nejen odpovídajícími nástroji disponují, ale také je ovládají.“

Zahajovací koncert letošního festivalu svěřilo Pražské jaro Václavu Luksovi a jeho orchestru dobových nástrojů Collegium 1704. Dvanáctého května se dá očekávat historicky poučené provedení, jiné než běžně symfonické. Podnětná událost, o které se určitě bude dlouho mluvit. Václav Luks ale nikdy nechce šokovat – a jak ho známe, nebude to jeho cílem ani v tomto případě. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz věcně hovoří o tradicích i o flexibilitě a svobodě, o poučenosti a intuici, o nahrávkách z přelomu devatenáctého a dvacátého století, o takzvané romantické interpretaci, o střevových strunách a velikosti obsazení orchestru i o detailech ve Smetanově partituře. A zdůrazňuje, že Má vlast je výzvou pro jakýkoliv orchestr, který nemá dílo v repertoáru. Tedy zdaleka ne jenom pro Collegium 1704.

 
103

„Káťu Kabanovou měla Kněžíková zpívat už loni, a to při koncertním provedení opery s Česku filharmonií a Jakubem Hrůšou v Praze a Hamburku.“

„Vedle Káti Kabanové je v plánu uvedení oper Turek v Itálii, Così fan tutte a Luisa Millerová a také poloscénické provedení Tristana a Isoldy. K tomu se přidává několik koncertů.“

„Pořadatelé letošní program trochu revidovali; věří v jeho uskutečnění, stejně jako v konání podzimní série představení po britských městech Glyndebourne on Tour.“

Sopranistka Kateřina Kněžíková se bude podílet na nové inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové v Glyndebourne. Na mezinárodně uznávaném operním festivalu ve Východním Sussexu na jihu Anglie se má od 20. května do 19. června odehrát desítka představení. Česká pěvkyně v nich ztvární titulní roli.

 
9188158772

„Vždycky jsem myslel, že Oněgin je o něco pozitivnější postava, než se teď nakonec ukázalo.“

„Při běžném představení lidé nemohou úplně všechno postřehnout, ale u obrazovky – a můžou nás vidět lidé od Ostravy po Aš a mohou to být i kolegové zpěváci – nás všichni uvidí hodně zblízka…“

„Přiznávám, že na Janáčka jsem si zvykal delší dobu.“

Barytonistu Svatopluka Sema zná operní publikum v Brně, Praze, Ostravě… i v Českých Budějovicích, kde studoval a kde měl první angažmá… Má za sebou také pěkné příležitosti a úkoly v cizině. Žije v hlavním městě, ale jak v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přiznává, srdce ho stále táhne na jižní Moravu, odkud pochází a kde jako mladý zpíval s cimbálovkou. Však také zrovna nahrává právě v tomhle žánru desku. Operní árie by na CD natočil také rád, a dodejme, že by si takovou nahrávku už opravdu zasloužil, ale podobné plány zatím vždy skončily na finanční náročnosti takového projektu… V pondělí zpívá Svatopluk Sem v Národním divadle v Brně a v přenosu na ČT art poprvé Oněgina. Vysněnou roli.

 
Strana 1 z 78