Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Sydney-Chamber-Opera-Craig-Wall

„Utzonův architektonický návrh posunul hranice toho, co bylo dosud možné, a to technologicky i esteticky.“

„Královninu řeč, v níž zazněla naděje, že bude tato architektura patřit mezi divy světa, sledovalo 300 milionů televizních diváků.“

„V předprodeji bylo už na Wagnerovu tetralogii prodáno na patnáct tisíc vstupenek. Pořadatelé doufají, že si je lidé podrží na pozdější posunuté termíny.“

Světoznámý operní dům v Sydney, ve kterém zahájila provoz britská královna Alžběta II. přesně před 47 lety, 20. října 1973, od března kvůli pandemii nehraje. Teď by se měl otevřít 2. listopadu, ale jen pro menší národní produkce a komorní koncerty. Opera Australia, zajišťující na této i na dalších scénách mezinárodní provoz, začne hrát určitě až v příštím roce.

 
3

„Jeho osmipokojové apartmá na druhém podlaží mělo číslo 23 a bylo z něj vidět na Central Park. Kdopak ty prostory asi obývá dnes…?“

„V Praze všechny okouzloval i v soukromí. Na večírku u Rafaela Kubelíka, šéfa České filharmonie i festivalu Pražské jaro, který tehdy bydlel na Smetanově nábřeží, strávil prý většinu času u klavíru.“

„Sledovali jsme ho s nepopsatelnými pocity – ve směsici nadšení z hudby i ze svobody. A tlačili jsme se v chodbě u dirigentského salonku, abychom ho zahlédli zblízka…“

Hledáme a nacházíme několik adres v New Yorku, které spojuje jméno Leonarda Bernsteina. Život charismatického dirigenta, geniálního skladatele, existenciálně hlubokého vykladače díla Gustava Mahlera, autora muzikálů i symfonií, excentrického bisexuála a televizního popularizátora hudby se na Manhattanu uzavřel před třiceti lety, 14. října 1990. Připomínáme si současně, že na začátku i na konci jeho umělecké dráhy figuruje – pro nás památným způsobem – Praha.

 
2

„Ivesův výjev zůstává natrvalo s námi a zároveň mizí v minulosti.“

„Pärtova 3. symfonie by se dala nazvat symfonií ´chorální´, možná i ´gotickou´.“

„Těžko si představit symboličtější a příznačnější rozloučení s živě znějící hudbou, než jaké nabídla Pärtova symfonie.“

Vzhledem k vládním zákazům musel také festival Janáček Brno ukončit programy s přítomností publika. Tím posledním povoleným se stal nedělní večerní koncert Filharmonie Brno a Dennise Russella Daviese v bazilice Nanebevzetí Panny Marie u augustiniánů, tam, co vyrůstal Janáček. Narychlo se měnil program, aby v něm nebyla hygienicky nežádoucí vokální hudba, ale zvolené symfonické skladby Leoše Janáčka, Charlese Ivese a Arvo Pärta připravily publiku tak silné okamžiky, že nebylo ani vteřinu čeho litovat.

 
pátek, 09 říjen 2020 14:01

Pohledem Petra Vebera (29)
Bez naděje?

1

„Ta nejistota bez konce ubíjí.“

„Kolikrát ještě organizátoři zkusí připravit další upravené verze programů, než odejdou a poslední za sebou zhasne…?“

„Jak to teď paradoxně konečně bude všechno jednodušší, protože jednoznačné, když se od pondělí nebude konat vůbec nic…!“

Žijeme v divné době. Naše přebývání tak trochu přestává mít jasnou budoucnost, záchytné body, jistotu, cíle, smysl. Světlo na konci tunelu je prý snad kdesi v červnu 2021. To je setsakramentsky daleko. K podivnému prožívání současnosti, ve které začíná chybět radost a naděje, přispívají nejasnosti kolem pandemie, čím dál zřetelnější tušení existenčních potíží, ale i takové marginálie, jako že se nesmí veřejně zpívat a že zase nebudou koncerty a divadla…

 

ZU-Stod-webNadační fond Magdaleny Kožené vyjádřil nesouhlas s omezením provozu na základních uměleckých školách. Nekontaktní způsob výuky je komplikovaný a neudržitelný, píše se v otevřeném dopise ministrům školství a zdravotnictví. Stipendijní Akademie MenART a celostátní happening ZUŠ Open se tak připojily k nesouhlasu s distanční formou  vzdělávání, který již formulovala Asociace ZUŠ. „Je zjevné,“ píše se v dopise, „že rozhodnutí o plošném přechodu na distanční výuku na ZUŠ je až do 18. října nevratné, touto cestou ale apelujeme, aby došlo k jejich znovuotevření po tomto termínu a neprohlubovalo se zásadní ohrožení kvality i samotné existence unikátního systému uměleckého vzdělávání v ČR.“ Zavření ZUŠ může mít za důsledek podle signatářů dopisu naopak zvýšení rizika šíření nemoci COVID a také nárůst patogenních jevů mezi dětmi a mládeží. Navíc se ZUŠ už kvůli jarnímu uzavření potýkají s ekonomickými důsledky – poklesem počtu žáků, s požadavky rodičů na vrácení školného atd. Ze strany ministerstva školství ani od svých zřizovatelů nedostaly žádné finance pro zajištění vybavení pro distanční výuku, upozorňuje se v dopise. Nadační fondu Magdaleny Kožené se intenzivně věnuje projektům podporujícím jedinečný systém základních uměleckých škol v ČR. V tuzemském vzdělávacím systému je 492 ZUŠ, ve kterých studuje více než čtvrt milionu žáků pod vedením 13.000 pedagogů.

1050

„Výslednicí je jedenáct hudebních festivalů a dvě mezinárodní hudební soutěže.“

„Umělec je nešťastný, když je někým organizován. Jsme zde proto, abychom nabízeli pomocnou ruku v případech, kdy si umělci sami nevědí rady.“

„Jsme společenství lidí, ve kterém panuje vzdělanost a touha pomáhat.“

Komorním koncertem v Sále Martinů v pražském sídle Hudební a taneční fakulty AMU si dnes večer připomíná třicet let Asociace hudebních umělců a vědců. V čele AHUV stojí druhým rokem violoncellista Petr Nouzovský. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje smysl a cíle profesní organizace zastupující interpretační a skladatelskou sféru, vědu, publicistiku, dramaturgii, organizaci přehlídek a festivalů, pořádání koncertů, pedagogiku, stavbu nových a rekonstrukce historických nástrojů, popularizační a edukační programy věnované mládeži i školská vzdělávací zařízení.

 
pondělí, 05 říjen 2020 18:01

Janáček a jeho doba komorně

31olb504150418216863o

„Klavírní kvarteto Josefa Suka působí nádherně sehraně, hraje vášnivě a přesně.“

„Silnou stránkou souboru je společně cítěný tah na potřebných místech, otevřenost netlumeným emocím a společně cítěné gesto.“

„Hra dosáhla vrcholu v opusu 1 Josefa Suka. Studentská práce je zručně koncipovaná a působivě zvládnutá.“

Vnímat festival Janáček Brno, i když ho pořádá tamní Národní divadlo, pouze jako festival operní, není správné. Koncertní nabídka je neméně hodnotná. Tedy byla by úplně, kdyby do její další části, stejně jako do té operní, ode dneška nezasáhla vládní opatření proti viru. Nedělní odpolední koncert v Mozartově sále Reduty byl poslední normální. A Klavírní kvarteto Josefa Suka na něm hrálo na vlně, slyšitelně převyšující obyčejné standardy.

 
0

„Uměním vrcholně dramatického zpěvu, divadelní intuicí a celoživotní zkušeností posílila v inscenaci světové parametry.“

„Ani v dramatičtějších partech, které jejímu naturelu velmi padnou, se dosud neztrácí původní lyrický základ jejího mimořádného hlasu.“

„Je velkolepá, sugestivní, neopakovatelná. A dokonalá ve výslovnosti češtiny.“

Ke dvěma představením v rámci festivalu Janáček Brno 2020 získalo tamní Národní divadlo sopranistku Karitu Mattilu. Poslední příležitost, kdy se v Česku ještě smělo naplno zpívat, využilo o víkendu velkolepě. Její hostování v Janáčkově divadle v roli Kostelničky zůstane v paměti hodně dlouho.

 
0

„Každý koncert teď beru jako velký svátek.“

„Jako Bible je tahle hudba stále aktuální a stále v ní nacházíme odpovědi na otázky naší doby.“

„Nemyslím, že lze přenést cembalový idiom do klavíru. Je to jiný zvukový prostor, který vyžaduje jiný přístup.“

Koncertní cyklus Hybatelé rezonance v této sezóně pokračuje v Anežském klášteře v Praze pondělním recitálem klavíristy Martina Kasíka. Koncert je podle sólisty koncipován jako tři velká B - Bach, Beethoven, Brahms, jen s malou odbočkou k Mendelssohnovi. Od Bacha zazní Francouzská suita E dur, jedna z jeho z nejrokokovějších skladeb. Od Beethovena Měsíční sonáta, přelomové dílo kombinující sonátovou formu s volnou fantazií. Mendelssohnovy Písně beze slov jsou obdobou Chopinových nokturen. A závěrem zazní jeden z posledních Brahmsových opusů, šest hlubokých hudebních vizí. Martin Kasík v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program večera, uvažuje o Beethovenovi a Bachovi a přiznává, že zklamání z počtu koncertů, o které přišel kvůli koronaviru, vyvažuje tím, že každý koncert teď bere jako velký svátek…. A jako skladatele, který čeká na objevení a kterého má velmi rád, jmenuje Klementa Slavického.

 
pátek, 02 říjen 2020 10:50

Nezpívá se ani na koncertech…

1

„Co je zakázáno, je pouze zpěv. Jako v pohádce o Pyšné princezně…“

„Důrazně varovali před dalším šířením strachu z kulturních akcí, ze zpěvu a podobně, které poškozuje už tak koronavirovými opatřením zdecimovanou kulturní obec.“

„Držme si všichni z branže navzájem palce!“

Orchestry a festivaly mění programy, případně ruší nebo přesouvají koncerty, aby na jejich akcích mezi 5. a 18. říjnem nevystupovali sóloví pěvci nebo pěvecké sbory. Jsou za tím vládní opatření proti šíření druhé vlny pandemie, k nimž patří i zákaz zpěvu v operách, muzikálech a v kostelích, protože jde údajně o příliš rizikovou činnost. V tom, jak to může být se zpíváním na koncertech, nemají organizátoři zřejmě úplně jasno. Z vyjádření řady pořadatelů, která si KlasikaPlus.cz vyžádala, vyplývá nicméně přesvědčení, že alespoň koncertních programů, v nichž se nezpívá, se zákazy nedotýkají; nařízení se týkají jen počtu maximálního počtu pěti set posluchačů v sále a nemožnosti podávat občerstvení o přestávkách.

 
Strana 1 z 69