Veronika Paroulková

Veronika Paroulková

Vyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době moderuje Magazín Leonardo pro Český rozhlas Plus. Kromě toho psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny a spolupracuje jako moderátorka i s několika festivaly klasické hudby, s ČT ART, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi. Její zálibou je golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i vaření, kvalitní vína a gastronomii. A kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…

AilynPerezimagebyDarioAcostaOperaNews1jewelryTamsenZbyAnnZiff

„Myslím, že diváci nemají příliš možností slyšet tyto tři skvostné árie vedle sebe.“

„Straussovy písně vyžadují vyzrálost a opravdu speciální pouto mezi dirigentem a sopranistkou.“

„Beethovenova Sedmá symfonie mě dodnes fascinuje svou vitalitou a energií.“

V září si připomeneme sedmdesát let od úmrtí Richarda Strausse. Jeho Čtyři poslední písně a vedle nich také výběr árií z oper Ericha Wolfganga Korngolda zazpívá v úterý 15. ledna Ailyn Pérez, jedna z nejžádanějších sopranistek současnosti. Pravidelně hostuje londýnské Covent Garden, milánském Teatro alla Scala, Vídeňské státní opeře nebo v Metropolitní opeře v New Yorku. Právě tam se potkala s Emmanuelem Villaumem a jejich spolupráce vyústila až v pozvání Ailyn Pérez do Prahy, aby tu vystoupila s PKF — Prague Philharmonia.

 
nominace1

Ivo Kahánek, Martin Kasík a Daniel Skála a také Benda Quartet, Janáčkova filharmonie Ostrava a Janáčkův komorní orchestr - to jsou první nominace ve dvou kategoriích z celkových šestnácti na Moravskoslezskou kulturní Cenu Jantar. Kandidáty navrhuje celkem osm odborných porot, které budou zasedat až do konce ledna. Galavečer s vyhlášením vítězů pak proběhne v ostravské hale Gong 3. března. Ceny Jantar se budou udělovat podruhé, a to pod záštitou Moravskoslezského kraje. Kromě artificiální hudby se udělují ještě za populární hudbu, výtvarné umění, literaturu, činoherní divadlo, muzikál, operu a balet.

 
čtvrtek, 10 leden 2019 11:40

FOK v Japonsku

DSC00057

„Akustika ve všech japonských sálech, ve kterých hrajeme, je na neuvěřitelně vysoké úrovni.“

„Daishin Kashimoto si jako malý vybral housle, protože mu přišly jako dvě hračky najednou, měl i luk.“

„Strýc Kanon Matsudy, astrolog, jí předpověděl, že bude výborná klavíristka.“

Na velkém turné v Japonsku je od 3. ledna Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK se svým šéfdirigentem Pietari Inkinenem. Právě v těchto chvílích našeho času koncertuje v Sapporu. Na programu turné je Čajkovského Pátá symfonie a jeho První klavírní koncert v podání Kanon Matsudy, z českého repertoáru pak Dvořákova Novosvětská nebo Slovanské tance, Smetanova Má vlast a také Houslový koncert Johannesa Brahmse s Daishinem Kashimotem, který s FOKem vystoupil i před Vánoci v pražském Obecním domě.

 
Marek-tryncl-a-Musica-Florea

„O skvělosti hudby Jana Křtitele Vaňhala jsem se přesvědčil před asi deseti lety, kdy jsem vybral a spartoval několik jeho skladeb s duchovní tematikou."

„"Severočeský" Habermann je pozoruhodný skladatel a hudebník, který jistý čas působil například v Paříži nebo Florencii."

„Koželuh byl jeden z prvních propagátorů kladívkového klavíru"

MUSICA FLOREA dnes představí další znovuobjevená díla klasicismu. Velké množství koncertů českých skladatelů tohoto období čeká na svoji renesanci. Často jde o skladatele, o kterých samotní hudebníci nemají ani tušení. Přesto jejich koncerty byly ve své době často hrány. Dnes to v Českém muzeu hudby budou SINFONIA f moll a jako úplná novinka v premiéře SINFONIA d moll Jana Křtitele Vaňhala, dále zazní Concerto in D pro hammerklavír a orchestr Leopolda Koželuha a Concerto in D pro dva lesní rohy a orchestr Františka Václava Habermanna. Sólo na kladívkový klavír bude hrát Petra Matějová, na přirozené lesní rohy Jana Švadlenková a Jiří Tarantík. Dirigentem a iniciátorem novodobých premiér bude tradičně Marek Štryncl, kterému jsme položili pár dovysvětujících otázek.

 
středa, 09 leden 2019 07:00

Alfred Brendel třikrát v Rudolfinu

„Na začátku je dobré být jako tabula rasa, as naive as possible, a čekat, jak ke mně bude skladba promlouvat."

„Klavírista má mít tolik podob a tváří, kolik hraje skladeb."

„Alfred Brendel je i jedním z celoživotních vzorů našeho klavíristy Jana Bartoše."

Třídenní festival Hommage à Alfred Brendel bude v posledních zimních dnech hostit pražské Rudolfinum. Dnes sedmaosmdesátiletý rakouský pianista českého původu, rodák z Loučné nad Desnou na Šumpersku, přijede osobně a od 17. do 19. března se zúčastní několika koncertů a vzdělávacích programů. Brendelovy zájmy celoživotně zahrnují nejen hudbu, ale také malířství, literaturu a esejistiku. V Praze povede mistrovský kurz, bude přednášet o interpretaci Mozarta a představí své knihy, kterých má na svém kontě už desítku a které vycházejí v překladech do mnoha jazyků včetně češtiny. Na jeho pozvání přijede také Mauro Peter, interpret Schubertových písní, a klavírista Helmut Deutsch. Dalším hostem přehlídky bude francouzský komorní soubor Quatuor Diotima, celosvětově uznávaný nejen za interpretaci klasiků, ale ještě víc i za uvádění děl autorů Druhé vídeňské školy a příslušníků avantgardy dvacátého století. Kvarteto založili v roce 1996 absolventi Pařížské konzervatoře. V rámci festivalu zazní v jeho podání souborné provedení smyčcových kvartetů Bély Bartóka a česká premiéra skladby Future Family od Miroslava Srnky

 
pondělí, 31 prosinec 2018 08:00

Hudební přelom roku

03

Vídeňská státní opera dává na Silvestra Straussovu operetu Netopýr, brněnské Národní divadlo Smetanovu Prodanou nevěstu. Stejně silnou tradicí je pak v rakouské metropoli Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků s oblíbenými tanečními a pochodovými melodiemi dynastie Straussů, zatímco v české metropoli Pražští symfonikové jako obvykle zahrají v první den roku Dvořákovy Slovanské tance. V přehledu koncertů a divadelních představení připravených v tuzemsku a v blízké cizině na přelom roků 2018 a 2019 přinášíme podrobnosti i o programu České filharmonie a Filharmonie Brno nebo Berlínských filharmoniků a připomínáme, že v Mnichově diriguje v těchto dnech Prodanou nevěstu Tomáš Hanus.

 
1572467113732524160388878933305098691021244o

„Z Rybovky u Jezulátka vznikla hezká rodinná tradice.“

„Řekl jsem si, že ji budu dělat jen jednou za rok, abych se na ni těšil a nezošklivil si ji.“

„Palais Garnier je zřejmě nejkrásnější divadlo na světě a moci si ho ve volných chvílích projít je příjemný bonus.“

Jednou z vánočních tradic v Praze je už přes dvě desetiletí Vánoční mše Jakuba Jana Ryby v Pražském Jezulátku. Každoročně v 15 hodin naplní kostel až po okraj. Zatím jen jednou vynechal účinkování barytonista ADAM PLACHETKA, který je s tímto koncertem už neodmyslitelně spjatý. Podruhé to je letos. Jak řekl KlasicePlus, pracovní povinnosti ho ještě do zítřka zdrží v Paříži.

 

V Národním technickém muzeu v Praze je ode dneška přístupná výstava, která shrnuje historii, současnost i budoucnost varhan v pražské katedrále sv. Víta. Vznikla u příležitosti národní sbírky na pořízení nového nástroje za zhruba 80 milionů korun, které mají být hotovy na podzim příštího roku. Poprvé pak oficiálně zazní zřejmě na jaře roku 2020. Expozice v NTM připomíná provizorní varhany v době končící dostavby katedrály a následné dlouhodobé úsilí o postavení nástroje nového, mapuje vývoj varhanářského řemesla a fungování královského nástroje. Nové varhany pro katedrálu vyrábí španělská dílna Gerharda Grenzinga. Autorem návrhu je designér Peter Olah, který se inspiroval tvarem "filmových varhan", Panské skály mezi Novým Borem a Kamenickým Šenovem. Součástí prospektu budou i dekorace ze skla dodaného českými sklárnami.

úterý, 18 prosinec 2018 07:19

Rekviem s Pražským komorním baletem

Pražský komorní balet připravil na čtvrtek 20. prosince Rekviem za nekonečno - komponovaný večer českých tvůrců, koná se ve velkém sále Městské knihovny v Praze. Skládá se ze tří částí - choreografie Toma Rychetského "Rekviem za nekonečno", která dala název celému večeru, z nového nastudování choreografie „Důvěrná místa“ Belgičana Samuela Delvauxe a úspěšné choreografie Lukáše Timuláka "Prolínání". „Rekviem za nekonečno“ je příběh o hledání odpovědí na otázky, které se vážou k existenci po smrti člověka. „Prvotním impulzem a v podstatě i inspiračním motorem pro mě byla samotná hudba a její obsah – jedná se o Rekviem Antonína Dvořáka. Z něj jsem se snažil citlivě odebrat zhudebněné liturgické texty,“ říká choreograf díla Tomáš Rychetský. Na hudebním podkladu této proslulé skladby pak Rychetský rozpracoval konkrétní lidský osud napříč časem. „Důvěrná místa“ jsou vytvořena na fragmenty z klavírní Kreutzerovy sonáty Leoše Janáčka. Dílo je jakousi poklonou velkému hudebnímu géniovi, pro kterého byl ženský element vždy sžíravou a věčně nenaplněnou inspirací. Choreografii, která původně vznikla pro soubor Balet Praha Junior v roce 2014, Pražský komorní balet nastudoval u příležitosti devadesátého výročí Janáčkova úmrtí. „Prolínání“ sestavil slovenský choreograf Lukáš Timulák, který před lety vzešel z nizozemské taneční dílny Jiřího Kyliána. Zabývá se v ní prvky, které jsou ve vzájemné závislosti a zároveň permanentním pohybu a které se neustále prolínají – příroda, lidské bytosti a jejich životní prostor. „Každým nádechem stvrzujeme svázanost s prostředím, které nás obklopuje,“ říká Timulák. Jako hudební doprovod zvolil novou kompozici Henryho Vegy a skladby Ivy Bittové, v nichž je znát vliv lidových písní, ale které zároveň představují vrchol hudebního experimentu.

pátek, 14 prosinec 2018 08:00

Česká filharmonie pohledem studentů AVU

181212vernisazAVU07cPetraHajska

„Neveřejné zkoušky patří k pracovní každodennosti filharmoniků.“

„Studenti se na chvíli stali pozorovateli pro ně neznámého světa.“

„Výstava ukazuje specifickou atmosféru zkoušek a výsostné působení hudby jako takové.“

Studenti Akademie výtvarných umění zachytili hráče České filharmonie při jejích zkouškách. Výsledkem je výstava, která právě probíhá v přízemním respiriu Dvořákovy síně Rudolfina. Posluchači různých ateliérů tvořili na neveřejných koncertních zkouškách, které vedli dirigenti Jiří Bělohlávek, Semjon Byčkov a Manfred Honeck.