Veronika Paroulková

Veronika Paroulková

Vyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době moderuje Magazín Leonardo pro Český rozhlas Plus. Kromě toho psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny a spolupracuje jako moderátorka i s několika festivaly klasické hudby, s ČT ART, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi. Její zálibou je golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i vaření, kvalitní vína a gastronomii. A kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…

Mikrochorm

„Stále svádíme nekonečný souboj pravdy a lži.“

„Je třeba se o způsobech minulých režimů bavit a připomínat si jejich pravdivé vyznění.“

„Hudbu vnímám bez ohledu na žánry jako jeden jazyk.“

Dnes má premiéru nová skladba inspirovaná proslulou básnickou skladbou Karla Šiktance "Tanec smrti aneb Ještě Pámbu neumřel“. Pro smíšený sbor, sólové housle a recitátory ji zhudebnil mladý skladatel Michal Vejskal na objednávku pěveckého smíšeného sboru Mikrochor v čele s Lukášem Prchalem. Recitece se ujmou Justin Svoboda a Marie Štípková a houslového partu Lucia Priester. V rozhovoru pro KlasikuPlus Michal Vejskal mimo jiné přiznal, že tato skladba pro něj byla velká výzva, protože báseň je neuvěřitelným skvostem české literatury. 

 
1Y3A8560

„Václav Hudeček se intenzivně, nezištně a účinně věnuje podpoře českých začínajících umělců.“

„Loni ceny získali skladatel, flétnista a organizátor Petr Kotík a sbormistryně Eva Šeinerová.“

„Česká hudební rada uděluje ceny od roku 1994.“

Cenu České hudební rady dnes získá Václav Hudeček. Prestižní ocenění navíc dostane ve Dvořákově síni Rudolfina během slavnostního zahájení Svátků hudby v Praze, tedy festivalu, který pořádá už sedmadvacátým rokem.

 
pondělí, 22 říjen 2018 09:18

MET slaví 135 let

Metropolitní opera v New Yorku dnes slaví 135 let. Slavnou scénu otevřela 22. října 1883 opera Charlese Gounoda Faust a Markétka. Od té doby se MET vypracovala mezi nejuznávanější operní domy světa. Pro pěvce není možná vyšší mety, než vystupovat právě tam. Podnětem k vybudování nového operního stánku v New Yorku byl nedostatek místa v malém divadle na rohu 14. ulice a Irving Place, kde se zpěvohry do té doby hrály. A věci vzaly rychlý spád. Bohatí obchodníci rozhodli v dubnu 1880 a v říjnu 1883 už zněla z budovy na Broadwayi a 39. ulici hudba. O vynikající pověst MET se postarali takoví velikáni jako Arturo Toscanini a Gustav Mahler, George Szell nebo český exulant Rafael Kubelík. Metropolitní opera zažila řadu premiér významných skladeb operního repertoáru. Pro Ameriku objevila mimo jiné Richarda Wagnera, poprvé v USA vyslechla Musorgského Borise Godunova nebo Pucciniho Turandot. Původní divadlo bylo strženo v roce 1967. Od 16. září 1966 se hraje v nové budově, stojící severněji, v areálu Lincolnova centra - tam, kde se Broadway kříží se 64. ulicí. Divadlo s téměř čtyřmi tisíci míst patří mezi největší na světě. Budova dodnes působí velmi moderně. Proskleným průčelím je zvenčí vidět na dvě mimořádně rozměrné, hudbou inspirované malby Marca Chagalla... V prosinci 2006 zahájila MET sérii přímých satelitních přenosů do různých kin do mnoha zemí, včetně ČR. Nesmazatelnou stopu zanechali v MET i pěvci českého původu. Ema Destinnová prosadila v Americe Bedřicha Smetanu, Karel Burian byl mnohdy oceňován více než jeho současník Caruso. Jarmila Novotná zase zpívala ve 40. letech při prvním pravidelném sobotním rozhlasovém vysílání z MET. Tři roky tam hostovala Ludmila Dvořáková, zpívala tam Eva Urbanová či Eva Randová. V roce 2003 v MET debutovala mezzosopranistka Magdalena Kožená, o rok později dirigent Jiří Bělohlávek a v roce 2015 barytonista Adam Plachetka.

úterý, 23 říjen 2018 11:00

Shakespeare v nových skladbách

„Krásným příkladem hudby Shakespearovy doby jsou písně Johna Dowlanda.“

„Harmonický i rytmický podklad tvoří kytara a housle dodávají zpěvu další protihlas.“

„Dalo by se asi říci, že Ondrovi Kukalovi se asi píseň psala sama.“

Sopranistka Lucie Silkenová, jazzová zpěvačka Markéta Foukalová a Duo Teres za týden pokřtí nový soudobý cyklus na pomezí klasiky a jazzu. Hlavním tématem se stal William Shakespeare a jeho Sonety. Vybrané texty zhudebnili renomovaní čeští a slovenští skladatelé, Štěpánka Balcarová, Matej Benko, Martin Brunner, Juraj Filas, Lukáš Hurník, Jiří Chvojka, Ondřej Kukal a Zdenek Merta. Komplet právě vyšel na CD s názvem “Shakespeare’s Sonnets”. Hostem nahrávky je i herec Jaromír Meduna. Víc o celém projektu řekl KlasicePlus kytarista Tomáš Honěk z Dua Teres a poskytl nám tři ukázky.

 

 „Albert Einstein nebyl vůbec špatný houslista! Jednou hrál tak výborně, že mu Martinů věnoval čtyři kratší skladby.“

„Vědecká práce je svým způsobem umění. A umění zas potřebuje určitý vědecký podklad.“

„Milan Škampa mi věnoval svůj houslový archiv.“

Prof. František Vyskočil je čerstvým nositelem prestižní ceny Akademie věd ČR. Jeho výzkum v oblasti neurobiologie je značně rozsáhlý. Zabývá se třeba systémovou funkcí mozku, rozdíly mezi samčí a samičí mozkovou kůrou, původy deprese, migrenózními bolestmi hlavy. Současně je ale výborným houslistou. A jak dodává pro KlasikuPlus, hru na nějaký hudební nástroj doporučuje jako součást správné péče o mozek, která by měla přispět k pomalému stárnutí. Prof. Vyskočil je prvním hostem nového seriálu, ve kterém budeme představovat vědce – umělce.

 
tryncl-V-Havlk

„Jsem přesvědčen, že romantičtí skladatelé a interpreti měli k dispozici bohatší výběr výrazových prostředků.“

„Hrát romantickou hudbu bez romantické interpretace je jako pít kafe bez kafe.“

„Fridrichovo oratorium je poklad z archivu želivského kláštera.“

Musica Florea nahraje a zároveň představí publiku další symfonii Antonína Dvořáka v původním znění. Po 1., 2., 7., 8., a 9. tentokrát zvolila Dvořákovu Čtvrtou. Koncerty budou dva, 30. října v Brně a 31. října v Praze. Na úvod zazní scénická předehra Můj domov, op. 62, kterou Dvořák zkomponoval k divadelní inscenaci Františka Ferdinanda Šamberka Josef Kajetán Tyl. Musica Florea tak pokračuje ve znovuobjevování a nahrávání Dvořákových symfonií na původní romantické nástroje.

 
pátek, 19 říjen 2018 07:58

Jiří Hlaváč: Jsem hudební desetibojař

Foto-Pekrek-4

„Před 56 roky jsem slyšel Debussyho Rapsodii pro saxofon a orchestr a byl jsem tak fascinovaný, že jsem odcházel s pevným rozhodnutím hrát na saxofon.“

„Stravinský ověřoval možnosti, Gershwin je praktikoval, Bernstein plnil."

„Mladá generace nemá žádná privilegia jen proto, že má všechno před sebou.“

Jiří Hlaváč před týdnem vstoupil do další životní dekády a významné životní jubileum oslaví jak jinak než koncertem. V podstatě bude dárkem pro diváky, kteří přijdou v sobotu večer do Sálu Martinů, kde vystoupí nejen jako interpret, ale také zazní jedna z jeho skladeb. Ministr kultury Antonín Staněk Prof. Hlaváče ocenil medailí Artis Bohemiae Amicis. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se zamýšlí nad širokou škálou svých aktivit, nad současnými mladými hudebníky, nad Bohuslavem Martinů i nad tím, kdy se ze soudobého skladatele stává klasik a z interpreta legenda.

 
Hork-2016

„Akordeon jako „lidový“ nástroj je nesmírně oblíbený v Severní Koreji, v Jižní je méně známý.“

„V  Koreji je argentinské tango vnímáno jako svébytný a úspěšný styl.“

„S hrdostí shledávám, že o akordeon je stran amatérů i profesionálů stále větší zájem.“

Akordeonista LADISLAV HORÁK je hlavním hostem letošního festivalu Seongnam v Jižní Koreji. Za doprovodu Seongnam Philharmonic Orchestra pod vedením legendárního dirigenta Gum Nanse, někdejšího laureáta Karajanovy soutěže, přednese nejslavnější tanga Astora Piazzolly. A jak řekl portálu KlasikaPlus.cz, je vůbec prvním akordeonistou pozvaným na tento festival a velmi se na to těší.

 
pátek, 12 říjen 2018 06:38

"Tá naša Predanka, budějovická"

Jihočeské divadlo dnes uvádí premiéru jedné z národních oper, kterou nastudovalo ke stému výročí vzniku samostatného Československa. Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany se na repertoár vrací po více než dvaceti letech v hudebním nastudování Maria De Rose a režii mladého slovenského režiséra Marka Mokoše. O svém pojetí prozradil: „Tá naša Predanka, budějovická“, v tomto duchu sa nesie základná dramaturgická koncepcia Predanej nevesty. Chceli sme vyjsť z reálií a charakterov ľudí a ich vzťahov.  Po otvorení opony sa dostávame do scény námestia s výhľadom na panorámu mesta. Veľmi jednoduchými prvkami sa zmení priestor na Masné krámy či interiéry, kde bývajú postavy z opery....”  Roli Mařenky ztvární Jana Šrejma Kačírková v alternaci s kmenovou sólistkou Kateřinou Špilauer Hájovskou a Kristýnkou Vylíčilovou. V roli Jeníka vystoupí Petr Malý, Josef Moravec nebo Amir Khan, host ze Slovenského národního divadla, kde v roce 2016 rolí Jeníka debutoval. Anekdota o nevěstě, kterou ženich prodá sám sobě, patří mezi nejúspěšnější komické opery. Vznikla původně jako zpěvohra s mluvenými dialogy a sám skladatel ji označil jako „hračku“, kterou vnímal jako vítané rozptýlení od vážných oper. V Českých Budějovicích byla Prodaná nevěsta poprvé uvedena 10. srpna 1919, tedy v době vzniku Jihočeského divadla. A protože stará divadelní bouda byla v rekonstrukci, odehrála se pod širým nebem.  Reflexi chystá KlasikaPlus.cz po první premiéře.

IMG8652-1024x685-1

„Nemůžu se zbavit hlubokého napojení na české tradice, po prvních tónech Mé vlasti jsem měl pocit absolutního domova.“

„Hudební prožitek každého člena orchestru je stejně tak důležitý jako můj.“

„Jeden z nejhezčích způsobů, jak se k orchestru dostat, je mít při všech nárocích klíček k humoru a potěšení.“

JAKUB HRŮŠA se ve čtvrtek 11. října poprvé představí za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. Ve třech večerech uvede  s  prestižním tělesem ryze český repertoár. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se Jakub Hrůša zamyslel nejen nad tímto přelomovým debutem v kariéře (chystáme reflexi pátečního koncertu), ale také obecně nad vztahy mezi dirigentem a orchestry, nad hloubkou propojení s  Bamberskými symfoniky, kterým už je třetí sezonu šéfdirigentem, nad prací s Českou filharmonií i nad provozováním hudby v dnešní době.