Milan Bátor

Milan Bátor

Hudební publicista, pedagog, kytarista

Rodák z Opavy, pochází z umělecké rodiny, bratr David je básník, teta Božena Klímová patřila k výrazným polistopadovým básnířkám. Vystudoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě a Filozofickou fakultu Ostravské univerzity, kde završil studia doktorským titulem v oboru Hudební teorie a pedagogika. Dlouhá léta působí jako hudební pedagog, na kytaru a etnické strunné nástroje hrál v kapelách Pearl Jam Revival, Nekuř toho tygra, Nisos, aj. Jako korepetitor a kytarista získal v ústředních kolech soutěží řadu diplomů za vynikající umělecký doprovod. Rád píše a přemýšlí o hudbě a interpretaci, spolupracuje s Českým rozhlasem a tištěnými časopisy a internetovými portály. Na hudbě miluje svobodu, mnohotvárnost a dar spojovat. 
 

00003

„Více než úzkostné lpění na časové chronologii protagonistům koncertu bylo koncepční řešení.“

„V mistrném ztvárnění všech protagonistů koncertu se jednalo o jedinečný, neopakovatelný zážitek, který rozhodně patří k dramaturgickým milníkům celého festivalu.“

„Hudební milénium ve znamenité interpretaci bylo takovou oslavou víry, třeba i víry ve schopnosti člověka vytvářet a vzkřísit krásné věci.“

Předposlední koncert Svatováclavského hudebního festivalu se odehrál v Opavě. Největší tuzemský svátek duchovní, staré i nové hudby se letos těší mimořádnému zájmu veřejnosti. Nejinak tomu bylo i 27. září v Kostele svatého Václava, kde v podání souborů Cappella Mariana z České republiky a Goeyvaerts String Trio z Belgie zazněla hudba v časovém rozpětí téměř jednoho tisíciletí. Tentokrát opravdu platilo okřídlené motto festivalu, které praví, že koncert v kostele je zážitek.

 
000

„Mladý pan dirigent Rožeň s Janáčkovou filharmonií Ostrava ukázal, že Mendelssohnova předehra rozhodně nepatří do starého železa.“

„Šporclovy housle zpívaly jako o život.“

„Nebývá pravidlem, že sólista během jednoho večera zahraje víc než jeden koncert a nějaký ten přídavek. Šporcl i v tomto ukázal, že je nezaměnitelný a nezařaditelný originál.“

Jeden z nejznámějších českých houslistů Pavel Šporcl zavítal v rámci svého turné Pocta mistrům II do Ostravy. Na koncertě v kulturním domě Akord představil Šporcl své aktuální CD, které nedávno vyšlo u německého vydavatelství Hänssler Classic. Vedle ikonického koncertu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho se na něm nachází exkluzivní světová premiéra zapomenutého Houslového koncertu č. 1, který napsal nejslavnější český houslista historie Jan Kubelík. Obě kompozice Šporcl na koncertě 23. září provedl spolu s Janáčkovou filharmonií Ostrava, kterou řídil dirigent Jiří Rožeň.

 
00001

„Na varhanních koncertech se obvykle nekřičí a nejásá, ale Katta zjevně dokáže bořit anachronické konvence.“

„Katta věří své intuici, jednotlivé části své meditace spojila do úchvatného univerzálního celku, který gradoval až do poslední chvíle.“

„Tato dáma rozhodně patří na mezinárodní pódia a její koncerty jsou jednoznačným audiovizuálním zážitkem.“

Katta je v českých luzích a hájích poměrně ojedinělým příkladem varhanice, která interpretačně nežije pouze z minulosti. Koncert v opavském kostele svatého Václava rodačku z nedalekého Havířova představil nejen jako znamenitou hráčku, ale také jako pozoruhodnou skladatelku a zpěvačku. Díla Johanna Sebastiana Bacha, Philipa Glasse a vlastní kompozice Katty naznačily, že Svatováclavský hudební festival je chvályhodně otevřen i osobnostem, které hudební historii nenásilně protínají současným pohledem na svět.

 
IMG1327

„Mezi lektory mikulovských klavírních kurzů jsou osobnosti všeobecně známé a respektované.“

„Když za klavír usedl šestnáctiletý Jan Schulmeister a spustil klavírní sonátu Josepha Haydna, viděl jsem na tvářích jeho vrstevníků úžas.“

„NoTimers ani v nejtěžších písních neztratili půdu pod nohama, jejich vystoupení bylo živelné, plné nespoutané energie, uvolněné atmosféry a vtipného moderování.“

Jsou místa, která by člověk nevyměnil za nic na světě. Takové jsou i Klavírní kurzy Mikulov, jejichž třiadvacátý ročník se konal i letos v důstojném prostředí mikulovské Základní umělecké školy a v Zámeckém sále. Tradiční klavírní kurzy pod vedením zkušených lektorů jsou ovšem něčím víc než jen přirozenou motivací ke cvičení. Skvělému týmu organizátorů a podpoře rodičů se daří vytvářet rodinné prostředí, ve kterém vznikají krásná přátelství.

 
9

„O různých interpretacích jeho oblíbených skladatelů ví Jan tolik, že by mohl psát regulérní srovnávací analýzy.“

„Prskavka geniálního ukrajinsko-amerického pianisty je vyloženou demonstrací klavírní techniky a Jan Schulmeister v ní ukázal naprostou spolehlivost.“

„Také dva přídavky ukázaly, že mladý pianista není pouze dravcem lovícím rekordní tempa, ale má pochopení pro jemnou hudební poezii a fantazijní hru světla a stínu.“

Klavírní kurzy Mikulov se letos konají ve dnech 19. až 26. srpna. Na třiadvacátý ročník oblíbené akce pro děti i studenty konzervatoří přijal pozvání klavírista Jan Schulmeister. Jeden z nejslibnějších a nejúspěšnějších mladých českých umělců se představil v Zámeckém sálu klavírním recitálem, na kterém zazněla díla Josepha Haydna, Clauda Debussyho, Sergeje Rachmaninova a dalších. Samozřejmě nechyběli ani dva klavírní titáni Fryderyk Chopin a Franz Liszt.

 
02

„Akční herecké scénky daly operní inscenaci místy až cimrmanovský ráz, projekce libretisty a skladatele do děje byla rovněž trefou do černého.“

„Osobní zkušenost se Škroupovou hudbou ve vynikající režii Kateřiny Křivánkové a minuciózním hudebním nastudování Marka Čermáka je nesmírně příjemná.“

„Režisérka Kateřina Křivánková usoudila, že inscenovat Dráteníka v původním rozsahu zavání uměleckou sebevraždou.“

Na festivalu Olomoucké barokní slavnosti zazněla nová inscenace komické opery Dráteník skladatele Františka Škroupa. Režie první původní české opery psané na české libreto se ujala Kateřina Křivánková, kostýmy a scénu připravila Sylva Marková. Hudební nastudování zajistil dirigent Marek Čermák, jehož vytříbené interpretace hudby starších slohových období jsou obvykle na vysoké úrovni. Premiéra nového nastudování Dráteníka se konala ve čtvrtek 18. srpna v olomouckém Domu u parku. Hlavní role ztvárnili Matúš Šimko, Lenka Cafourková Ďuricová, Vincenc Ignác Novotný, Zuzana Badárová, Aleš Janiga, Jiří Miroslav Procházka, Martin Vodrážka a Martin Mihál. Spoluúčinkoval Orchestr Volantes pod taktovkou Marka Čermáka.

 
1

„Volantes Orchestra byl skvěle připraven a pojistkou bezpečného a energického provedení byla znamenitá dirigentka Ema Mikešková.“

„Některé kompozice zaujaly výraznou rolí cimbálu, na který hrála Radka Čermáková obdivuhodným způsobem.“

„Strávit den s festivalem Hortus Magicus se ukázalo jako nejlepší možná varianta naplno prožitého víkendu.“

V široké nabídce letních hudebních festivalů má své nezastupitelné místo Hortus Magicus. Nejen proto, že je situován do nádherného prostředí Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady v Kroměříži. Hortus Magicus je koncipován především jako zážitkový den s nabitým programem, který je určen opravdu od těch nejmladších až po seniory. Barokní hudba v stylově precizní interpretaci je na tomto dvoudenním festivalu šikovně prokládána aktuálními projekty. Pozoruhodné historické hudební památky se tak snoubí s živou přítomností a to je vždy dobře.

 
0001

„Kytarový svátek opět učinil z Brna a České republiky mezinárodní kytarovou velmoc.“

„Rutina, stagnace a absence invence jsou věci, které se Mezinárodnímu kytarovému festivalu zdaleka vyhýbají.“

„Pikantností koncertu Vladislava Bláhy a Jaroslava Svěceného bylo, že se na něj stála fronta skoro přes celé náměstí.“

Mezinárodní kytarový festival a kurzy Brno 2022 v letošním roce opět potvrdily, že jsou místem, kam má smysl se vracet. Jedenatřicátý ročník plynul ve znamení mnohotvárné hudby různých stylů. Festival prezentoval klasickou kytaru nejen jako sólový nástroj hudby historických slohových epoch, ale také jako tradiční nástroj španělského flamenca, současné hudby, jazzu i populárního žánru. Na koncertech se představili mezinárodně respektovaní umělci Edin Karamazov, Paulo Bellinati, Jorge Caballero, Vladislav Bláha a podobně. Součástí festivalu je také mezinárodní interpretační soutěž Guitartalent, jejíž úroveň rok od roku stoupá. Masterclass pod vedením zkušených mistrů si nenechali ujít studenti kytary z různých zemí Evropy.

 
CABALLERO-1945

„Caballero je kytarový fenomén, který popírá všechny pravidla a fyzikální zákonitosti o tom, co je možné na jednu kytaru zahrát.“

„Jeho interpretace dokázala najít všechny barevné nuance a dát jim smysl a pevný řád.“

„Před koncertem jsem se trochu obával, že provedení Novosvětské na jednu kytaru bude převážně záležitostí technické exhibice.“

Peruánský kytarista Jorge Caballero se postaral o největší senzaci Mezinárodního kytarového festivalu a kurzů Brno. Jeho provedení kompletní Dvořákovy Symfonie č. 9 e moll, op. 95 je nepochybně jedním z největších milníků v dosavadní festivalové historii. A to nejen proto, že Caballero je bez nadsázky v současnosti jediný na světě, kdo tuto kompozici dokáže na kytaru zahrát. Jeho sólový recitál byl reprezentativní ukázkou promyšlené dramaturgie, fascinující technické exkluzivity a muzikality ve vzácně vyváženém poměru.

 
KARAMAZOV-1698

„Bachovu suitu na kytaru rozezněl s pravou loutnovou dikcí ve velmi jemné dynamice a dechberoucích tempech.“

„Jednotlivé tance tvaroval spíš jako malíř fresek než architekt katedrál.“

„Jeho přístup ke skladbě je víc kreativní než interpretační.“

Jedenatřicátý Mezinárodní kytarový festival Brno probíhá ve dnech 31. 7. až 6. 8. V pondělí na tomto prestižní kytarovém svátku vystoupil světově proslulý bosenský kytarista Edin Karamazov. Slavný hráč na kytaru a loutnu se představil s reprezentativním programem z kompozic Johanna Sebastiana Bacha, Fernanda Sora i současných skladatelů. Jeho koncert byl ukázkou vytříbené brilance, okouzlující lehkosti a fenomenální muzikality.

 
Strana 1 z 9