čtvrtek, 01 červenec 2021 10:19

Brahms za zpěvu ptáků

1

„Šumění vody a lehký ruch z nedaleké zahradní restaurace dotvářely letní atmosféru koncertu.“

„V Mráčkově Mazurku člověk slyšel ty nejlepší tradice české houslové školy: zpěvnost, pokoru, úctu k zápisu.“

„Lukáš Klánský je partnerem, který – ač na sebe nestrhává pozornost – dokáže okouzlit sólovými party, které zazáří, a vzápětí je zase pokorným spoluhráčem.“

Zahrada Werichovy vily na pražské Kampě hostila v úterý 29. června zahajovací koncert nového letního komorního festivalu Klasika u Wericha. Houslista Jan Mráček a klavírista Lukáš Klánský přilákali do intimního prostředí zahrady množství posluchačů, kteří až nevěřícně naslouchali skvělému výkonu obou muzikantů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
425

Hudební slavnosti na zahradě Werichovy vily v Praze nazvané Klasika u Wericha. To je nový komorní festival vážné hudby, který se uskuteční ode dneška do 7. září. Koncerty budou začínat vždy v 19 hodin. Sólistou dnešního prvního koncertu je houslista Jan Mráček. V jeho podání za klavírního doprovodu Lukáše Klánského zazní Sonáta Johannesa Brahmse pro housle a klavír č. 1, dvě skladby pro housle a klavír Z domoviny Bedřicha Smetany, Bartókovy Rumunské lidové tance, Fibichova Koncertní polonéza a na závěr Mazurek Antonína Dvořáka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8

„Vynikl jak klid, tak hravý charakter, a hlavně promyšlená výstavba díla Zdeňka Fibicha.“

„Ve všech technických nástrahách díla intonovala sólistka naprosto čistě, ani v technických pasážích se neztrácel hudební obsah.“

„Strhujícím způsobem vystavěná byla Coda Glazunovovy symfonie.“

V září nikdo netušil, že zahajovací koncert jedné z abonentních řad „Diamant“ orchestru Plzeňské filharmonie bude na dlouhou dobu posledním koncertem před abonenty. Přestože se Plzeňská filharmonie věnovala převážně nahrávací činnosti, zejména v posledních týdnech jsme už mohli zaznamenat její bohatou koncertní činnost, i když jen před vybraným publikem, nebo ještě i bez něj. Účinkovala v rámci Slavností svobody s „americkým“ programem před kamerami TV ZAK, nechyběla na slavnostním znovuotevření Plzeňské katedrály po její rekonstrukci a hrála také třeba na oslavách k 300. výročí svatořečení svatého Jana Nepomuckého v Nepomuku. S velkým očekáváním si přišli abonenti poslechnout jeden ze dvou jejích posledních koncertů do plzeňské Měšťanské besedy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1882

Jubilejní dvacátý ročník festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava zahájili pořadatelé 20. května. Třetím koncertem festivalové řady bude dnes od 18:00 v jihlavském kostele Povýšení svatého Kříže obnovená premiéra Koželuhova oratoria pro soprán, sbor a orchestr La Galathea. Sólového partu se ujme sopranistka Simona Eisinger. Dále vystoupí Kühnův smíšený sbor, který připravil sbormistr Jaroslav Brych, a Wranitzky Kapelle bude řídit Marek Štilec. Článek Jiřího Štilce věnovaný dnešnímu hudebnímu dílu si můžete připomenout zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
108

V úterý 30. dubna 1946 poprvé rozezněly sál zlínského Velkého kina tóny v podání nově založeného Symfonického orchestru národního podniku Baťa. Současná Filharmonie Bohuslava Martinů tak rozdává hudbou radost svým posluchačům už dlouhých pětasedmdesát let. V předvečer tohoto výročí, tedy ve čtvrtek 29. dubna v 19 hodin, pořádá orchestr Narozeninový online e-koncert. Stejně jako poprvé, zazní i nyní hudba českých autorů. Těleso pod taktovkou šéfdirigenta Tomáše Braunera zahraje předehru k opeře Libuše Bedřicha Smetany, Symfonické variace Antonína Dvořáka a jeho Koncert pro housle a orchestr, který uvidí a uslyší návštěvníci internetu v podání českého sólisty Jiřího Vodičky. Hudební večer bude ke zhlédnutí na webu a Facebooku FBM a potrvá přibližně sedmdesát minut.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

Novk-Ostrava-IMG20210316082154Janáčkova filharmonie Ostrava s dirigentem Markem Štilcem začala dnes natáčet zřídka uváděnou skladbu De profundis od Vítězslava Nováka. Obrovité dílo pro varhany, klavír a velký symfonický orchestr vzniklo na začátku německé okupace jako hudební výraz vzdoru vůči nacistům. Stejně vzácná jako v koncertních síních je kompozice i v archivech gramofonových firem. Existuje studiová nahrávka z roku 1963, kterou pro Supraphon pořídil dirigent Jaroslav Vogel s tehdejší Státní filharmonií Brno, a pak nahrávka Libora Peška s orchestrem BBC Philharmonic z Manchesteru pro britskou firmu Chandos z roku 1999. Marek Štilec postupně natáčí pro firmu Naxos kompletní orchestrální dílo Vítězslava Nováka, ale také Zdeňka Fibicha a Josefa Bohuslava Foerstera, pozapomenuté trojice českých autorů. Vedle De profundis nyní nahrává v Ostravě světovou premiéru orchestrální verze Novákových Valašských tanců a jeho oblíbenou Slováckou suituZde čtěte nedávný rozhovor s dirigentem.

Zveřejněno v AktuálněPlus
neděle, 28 únor 2021 15:03

Pohledem Petra Vebera (35)
Pomníky

veb-Antonn-Dvok-titul

„Krutostí stejného osudu nemohl Jiří Bělohlávek svou misi u České filharmonie ani podruhé přirozeně završit a naplnit.“

„Fibich by mohl mít pomník na Žofíně, ale nemá, Suk asi u Rudolfina, ale tam je obsazeno, Foerster na náměstíčku za svatým Vojtěchem, nikoho to ovšem nenapadne, a Kovařovic a Ostrčil u Národního divadla, ale tam není nikde místo.“

„Myslíte, že by někdo někdy ještě chtěl někde postavit pomník? Třeba Rafaelu Kubelíkovi…? Nebo Jiřímu Bělohlávkovi…?“

Před několika dny by bývalo bylo Jiřímu Bělohlávkovi pětasedmdesát, kdyby tady ovšem už skoro čtyři roky nechyběl. Snad jen doba starostí kolem koronaviru způsobila, že jsme vcelku zběžně tím datem prošli, protože jsme ani neměli možnost hlubšího vzpomínání, třeba při nějakém pěkném koncertě dedikovaném jeho památce. Ale není vyloučeno, že virus za to takhle jednoduše nemůže. Možná je už opravdu jiná doba. Taková, která si nepotrpí na pomníky, pietní akty, pamětní desky a busty. Taková, v níž prostě už mnohé začíná být tak nějak jedno. Pak však na nás za celkovou nenaložeností, lhostejností, smutkem, vyhořením, podrážděním i letargií virus naopak asi vykukuje.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
JanVilmek

„Až na výjimky, jako byla rozhlasová stanice D-dur, po Fibichovi letos v předvánočních dnech nikdo ani nevzdechl.“

„Naprosto ojedinělý milostný hudební deník činí z Fibicha nejvášnivějšího hudebního erotika.“

„O Anežce Schulzové, kterou romantik Fibich miloval duší i tělem, mramorová deska na Žofíně cudně mlčí.“

Pro mnohé zůstává dnes Zdeněk Fibich, jehož život je vymezen roky 1850 až 1900, už jen autorem jednoho díla. Pokud vůbec nějakého. Jeho Poem, o kterém je řeč, není ale navíc, tak jak se hraje, ani úplně jeho. Upravil ho do líbivé podoby ze skladby V podvečer, osm let po skladatelově smrti, houslista Jan Kubelík. Melodie však Fibichova je. Ještě před zmíněnou idylickou orchestrální selankou ji užil v Upomínce č. 139 „Večery na Žofíně“, v Lentu z roku 1893, v jednom ze stovek kousků tvořících lyrický klavírní cyklus Nálady, dojmy a upomínky.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
4

„Často hrajeme i velmi raná či méně zdařilá díla slavných skladatelů; mistrovská díla skladatelů méně známých nás pak naopak míjejí.“

„Ačkoliv se vůči němu velmi často vymezoval, má Novák blízko k osobnosti Richarda Strausse.“

„Sebevědomí příslušníků cizích národů přinese opět trochu užitku české hudbě.“

Dirigent Marek Štilec vedle Koželuha, bratrů Vranických a dalších „Čechů ve Vídni“ tráví paralelně čas už nějakou dobu také s Fibichem, Novákem a Foersterem, autory o století mladšími, ale také trochu pozapomenutými. Natáčení kompletního orchestrálního díla této trojice pro firmu Naxos, dirigentovými slovy „národní triptych“, je během na dlouhou trať: několik roků s nimi už má za sebou… a před sebou možná až desítku dalších. Teď je právě soustředěn na Vítězslava Nováka, od jehož narození jsme si začátkem prosince připomínali sto padesát let. První CD už vyšlo. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Marek Štilec uvažuje nad skladatelovou pozicí „otce moderní české hudby“ a nad nevýhodami, které v naší době oslabují oblibu a četnost uvádění jeho tvorby. Přitom, jak říká – co by za takového Nováka dali například Finové…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
100

„Celé období pandemie je pro Český filharmonický sbor Brno velmi náročné a komplikované.“

„Pokud mám jmenovat některá duchovní díla, kterých si nejvíce cením, tak jsou to především kantáty a oratoria k poctě českých světců.“

„Poslední mojí velkou partiturou je Stabat Mater pro violu sólo, smíšený sbor a orchestr z roku 2017.“

Český filharmonický sbor Brno patří mezi nejlepší sborová tělesa nejen u nás, ale i ve světě. Jako obecně prospěšná společnost (o. p. s.) je odvislý od toho, zda obdrží granty a získá sponzory a mecenáše. Přes tyto nelehké podmínky oslaví letos třicet let své činnosti. Toto významné jubileum v průběhu podzimu stvrdí třemi koncerty v „rodném“ Brně. O aktuální situaci sboru jsme při příležitosti jeho účinkování na festivalu Lípa Musica hovořili s jeho zakladatelem a v současné době ředitelem i sbormistrem, Petrem Fialou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
11

„Hlavní postavou večera byl virtuóz Václav Hudeček a jeho tři vynikající absolventi z luhačovické houslové akademie.“

„V Koncertu h moll pro čtvery housle od Antonia Vivaldiho se představili všichni sólisté večera.“

„V přídavku, který představovaly Sarasateho Cikánské melodie, opět exhibovali všichni čtyři houslisté. Skladbu určenou původně pro jednoho hráče si mezi sebou vkusně rozdělili a každý hrál určitou část.“

Slavnostní zahajovací koncert Pardubického hudebního jara se měl uskutečnit již před šesti měsíci, z pochopitelných důvodů ho však bylo nutné i s celým festivalem odložit až na září a následující podzim. Představili se na něm ti nejlepší čeští houslisté a zahráli opravdové houslové „hity“. Doprovázela je domovská Komorní filharmonie Pardubice za řízení Tomáše Braunera. Průvodní slovo měl Jiří Vejvoda. Sukova síň byla takřka zaplněná posluchači, třebaže platila povinnost mít roušku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Ačkoli pořadatelé letošního festivalu Hudba tisíců Mahler Jihlava 2020 uspořádali během léta již několik hudebních setkání, opravdové zahájení je až nyní v září. Před slavnostním úvodem však dojde ještě ke dvěma koncertům, a to příští čtvrtek 10. září a ve středu 16. září. Wranitzky Kapelle se sólistou, kterým bude hobojista Vilém Veverka, vystoupí na prvním z nich od 18 hodin v Klášteře Nová Říše. Zazní předehra k opeře Le trame deluse Domenica Cimarosy, Hobojový koncert G dur Pavla Vranického a Symfonie č. 49 f moll „La passione“ Josepha Haydna. Taktovky se ujme Marek Štilec.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

V nových podzimních termínech od 5. září do 7. prosince se bude konat letošní 42. ročník festivalu Pardubické hudební jaro. V rámci patnácti koncertů na něm vystoupí komorní soubory Barocco sempre giovane, Originální Pražský synkopický orchestr, Dětský pěvecký sbor Iuventus Cantans, Martinů Voices, Smetanovo Trio, Wihanovo kvarteto, bratři Ebenové a sólisté Ivan Klánský, Václav Hudeček, Jiří Bárta a další (podrobněji o programu jsme psali ZDE).

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

O rozmanitost příští sezóny Filharmonie Hradec Králové se postará kromě barevně odlišených koncertních řad také různorodý program a několik neobvyklých momentů. Jedním z nich bude představení nového koncertního křídla Petrof. Filharmonie chystá tradiční podzimní festival soudobé hudby Hudební fórum a v rámci sezóny provede mimo jiné Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila nebo premiéru kantáty Záhořovo lože Juraje Filase.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
prochzky-umnm

Druhým koncertem dnes pokračuje Festival Procházky uměním. V Plzni vystoupí iniciátorka přehlídky, violistka Jitka Hosprová. Doprovodí ji Ensemble Martinů ve složení Miroslav Matějka na flétnu, Radka Preislerová na housle, Bledar Zajmi na violoncello a Štěpán Kos na klavír. Na programu jsou skladby Bohuslava Martinů, Jiřího Bezděka, Karla Pexidra a Zdeňka Fibicha. Koncert se koná od 18 hodin ve Staré synagoze a živě ho bude možné sledovat i na Facebooku festivalu.

 

 

Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 15 červen 2020 15:45

Marek Štilec: My to máme v rodině ideální

2

„Nahrávání je vždycky současně i badatelská činnost. Objevujeme kvalitní prameny a materiály.“

„Kompaktních disků, které jsem již natočil, je dnes kolem třiceti, ale koncertní činnost nezanedbávám.“

„Přijal jsem v této sezóně nabídku Českého chlapeckého sboru Boni Pueri a stal jsem se jeho hlavním hostujícím sbormistrem.“

Velké projekty, krásná hudba. Dirigent Marek Štilec má rád rozsáhlé náročné projekty. Nejlépe takové, které na hudební scéně představí objevné dílo. Vokálně instrumentální skladbu pozapomenutého autora, novodobou premiéru po dvou staletích, cyklus hudebních nosičů s dosud nenahranými opusy. Vymyslí, připraví, s kvalitními ansámbly nastuduje. K aktuálním projektům patří i dvě nová CD. Symfonie č. 3 Zdeňka Fibicha v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava doplněná předehrami k operám Šárka a Bouře a pochodem z Nevěsty messinské právě vyšla. Nedávno se na pultech objevilo i další CD, na němž je Marek Štilec podepsán: Symfonie Leopolda Koželuha s Komorní filharmonií Pardubice. Obě alba jsou součástí rozsáhlých cyklů: Fibichova symfonie patří ke kompletu nahrávek symfonického díla Zdeňka Fibicha, Koželuhovo dílo vyšlo v řadě Češi ve Vídni.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
112

„Budeme hrát už od srpna, a diváci tedy uvidí téměř vše, jen v náhradním termínu.“

„Proč bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá! je docela pádný argument, proč tuto operu opět nasadit do repertoáru.“

„Melodramfest je světově unikátní platforma pro interpretaci melodramu.“

Dlouholetý šéf opery plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla Tomáš Ondřej Pilař se rozhodl věnovat svým aktivitám. Na uvolněné místo vedoucího operního souboru jmenoval ředitel DJKT Martin Otava dirigenta Jiřího Petrdlíka. Jiří Petrdlík umělecky působí v plzeňském divadle od roku 2005. V minulých sezónách nastudoval 41 operních a operetních představení. V té letošní, kterou bryskně ukončil koronavirus, dirigoval Pařížský život Jacquese Offenbacha, Veselou vdovu Franze Lehára, Zkrocení zlé ženy Jana Kučery, Šelmu sedláka Antonína Dvořáka, Sweeney Todd od Stephena Sondheima, Broučky Jana Jiráska a balet Korzár od Adolpha-Charlese Adama. Na jeho plány jsme se ho ptali prostřednictvím e-mailu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
55

„Prostředky, které nám poskytuje moderní hudba, by se mělo šetřit; respektive by měl autor dobře vědět, proč je používá.“

„Umělci i posluchači by si mohli uvědomit, že pravidelné pořádání koncertů nemusí být samozřejmostí. Máme možnost poznat jejich skutečnou hodnotu.“

„Díky karanténě máme možnost objevovat nové technologie. Do budoucna se nám otvírá nový způsob, jak šířit hudbu.“

Oblíbený námět, Erbenovu baladu Vodník, zhudebnil student Pražské konzervatoře Matěj Bartoň. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se dotýká nejen nové skladby, ale i svých hudebních začátků, chrámové praxe, studia a dalších témat… a také aktuální situace. Nahrávku z premiéry pořízenou v sále školy si můžete poslechnout pod článkem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

Čtyři ze sedmi koncertů Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc věnují pořadatelé odkazu Antonína Dvořáka. Kromě písňové, komorní a symfonické tvorby představí festival Dvořákovo dílo i v dobově poučené interpretaci. Na programu je také černobílá americká groteska s živou orchestrální hudbou, crossoverový projekt spojující hudbu napříč žánry i jazzový koncert v doprovodu Moravské filharmonie Olomouc. Festival se koná od čtvrtka 14. do pátku 22. května v Olomouci.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“

„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“

„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“

Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 2