SORVojtch-Brtnick-2

Čtyřiadvacet koncertů chystá pro svou 95. sezónu Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Od září 2021 do června 2022 vystoupí těleso čtrnáctkrát v klasickém cyklu ve Dvořákově síni Rudolfina, jeho členové se pětkrát budou podílet na komorních koncertech v Anežském klášteře a pětkrát se k tomu ještě objeví na hranicích žánrů v cyklu Nové horizonty, a to zejména ve Foru Karlín a v sále DOX a pak s americkým jazzovým pianistou Bradem Mehldauem v Rudolfinu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1003

„Roku 1972 byla založena Nadace pro udělování Hudební ceny Ernsta von Siemense s cílem pravidelně oceňovat špičkové osobnosti světové klasické hudby.“

„Druhá z cen se postupně vyprofilovala jako speciální podpora významným skladatelům soudobé hudby.“

„Slavnostní večer se letos uskuteční 15. června v mnichovském Divadle prince regenta, poprvé skoro za padesát let bez diváků v sále.“

Průmyslový gigant Siemens, jehož centrála sídlí v Mnichově, zaměstnává po celém světě kolem tří set tisíc lidí. Plná desetina z nich se věnuje výzkumu a vývoji. Před pandemií se roční obrat šplhal k osmdesáti miliardám eur, čistý zisk činil 5,6 miliard v téže měně. Ne, nespletl jsem se, pro které médium tento článek píši… Řeč je totiž o firmě, která od roku 1974 stojí za každoročním udělováním ceny v klasice, která je – díky své finanční odměně i společenské prestiži – přezdívána „Nobelova cena v hudbě“. Kromě hlavního ocenění, věnovaného významné osobnosti, se ovšem udělují ještě další. V roce 2020 se tak mezi vítěze rozdělilo 5,6 miliónů eur. Neboli pro nás, přivyklým domácím poměrům v hudební kultuře, nepředstavitelná částka 140 miliónů korun. A to vše díky jednomu jedinému muži, který se kdysi zároveň nudil i styděl.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
105

„Dopracoval jsem se do bodu, kdy uvolnění přichází snadněji.“

„Že jsme nakonec měli i podporu diváků v sále, pokládám za fantastické!“

„Na celkovou audiovizuální kvalitu přenosu jsem obdržel spoustu pochvalných komentářů.“

František Macek má za sebou debut na festivalu Pražské jaro. Dvaatřicetiletý umělec působí především v zahraničí. Vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži v Katovicích mu vyneslo místo asistenta dirigenta u tamního Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu. Často vystupuje ve Skandinávii, ale i jinde po Evropě, a to jako dirigent operní i symfonický. Otec je významným hudebníkem olomoucké arcidiecéze katolické církve, a tak i on sám absolvoval v Kroměříži hru na varhany. Dirigování pak studoval na AMU v Praze a na Královské hudební akademii ve Stockholmu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vrací ke středečnímu vystoupení v Obecním domě, které se odehrálo za částečné přítomnosti publika i v online přímém přenosu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 28 květen 2021 08:10

Debut jak víno: František Macek a SOČR

51207134165ec4ecc2f5ak

„Na Františkovi Mackovi bolo od začiatku vidieť, že má o diele presnú predstavu, ktorú – aspoň z mojej diváckej perspektívy – dokázal úspešne pretaviť do jasných gest.“

„Moser hrá s odzbrojujúcou prirodzenosťou, ktorou ešte podtrhol všetky dispozície, ktoré v tomto diele uplatnil.“

„Mojím osobným highlightom večera sa však stalo až ďalšie číslo: Sibeliova En saga.“

Debut Pražského jara patrí medzi prvé koncerty, ktoré sa podarilo odohrať za prítomnosti divákov. Chvalabohu, žiada sa povedať. Počuť výkony debutanta Františka Macka, sólistu Johannesa Mosera a Symfonického orchestru Českého rozhlasu len z televízie by bola totiž veľká škoda.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
511891023362c15d9bfbbk

„Doposud působil především ve Skandinávii a v Polsku.“

„Jeho otec a čtyři sourozenci jsou spojeni s chrámovou hudbou na Velehradě a v Kroměříži.“

„Vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži mu vyneslo místo asistenta u Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katovicích.“

Debut Pražského jara patří dnes večer mladému dirigentu Františku Mackovi. Ve Smetanově síni Obecního domu bude řídit Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Na programu je mimo jiné Píseň bohatýrská od Antonína Dvořáka a Violoncellový koncert Roberta Schumanna. Vystoupení se uskuteční s obecenstvem v sále. Bude také v přímém přenosu vysíláno na festivalovém webu a na sociálních sítích, včetně facebooku portálu KlasikaPlus.cz.

 
Zveřejněno v MladíPlus
2000

Dvacet tři koncertů nakonec nabídne letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Už druhý rok tohoto prestižního festivalu poznamenává pandemie a mění program. Přesto se bude 76. ročník konat ve svém obvyklém termínu mezi 12. květnem a 3. červnem a divákům zprostředkuje „zdravě odvážný“ program, jak ho popsal ředitel přehlídky Roman Bělor. Nechybějí v něm domácí ani zahraniční umělci a tělesa a také představení mladých talentů.

 

 

Zveřejněno v VýhledPlus
446

„Premiéra oratoria Quo vadis v amsterdamském sále Concertgebouw v roce 1909 přinesla Nowowiejskému mezinárodní uznání, následovaly desítky provedení po Evropě i v Americe.“

„Úvahy, jestli avantgardu svým úkrokem k postmodernímu neoromantismu takzvaně zradil, nebo jasnozřivě opustil, můžeme nechat otevřené. Penderecki patří a bude v hudebních dějinách patřit do sousedství Beethovena a Mahlera.“

„Do trojice polských skladatelů druhé poloviny 20. století, kteří respektovaným způsobem, výraznějším než většina ostatních autorů ze střední Evropy, spoluutvářeli charakter a stylový vývoj moderní hudby, patří vedle Pendereckého a Lutosławského ještě Górecki.“

Feliks Nowowiejski je dobrým příkladem toho, jak málo známe své severní sousedy. Polsko se svou kulturou nebylo a není pro Čechy tak zajímavé jako Západ, jako Německo, Rakousko. Říká se dokonce, že Poláky nemáme rádi. Ať už to má nějaké důvody, nebo nemá, ať už je to pravda, nebo ne, skutečností je, že toho o nich víme méně, než bychom mohli. A platí to i o polské hudbě. Penderecki, Lutosławski, Górecki, Kilar… to jsou komponisté, jejichž význam v hudbě druhé poloviny dvacátého století si snad uvědomujeme. Totéž v případě Szymanowského a první poloviny století. A Moniuszka (a samozřejmě Chopina) ve století devatenáctém. Ale skladatel Feliks Nowowiejski, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo pětasedmdesát let? Ten je jménem, o jehož existenci tuší v Česku málokdo. Že zrovna jeho teprve teď znovu objevují i sami Poláci, není příliš velkou polehčující okolností.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
000

„Kirill Petrenko vstupuje v pozici šéfdirigenta do druhé sezóny od svého oficiálního jmenování.“

„Koncem září zahraje orchestr v rámci abonentních koncertů Sukovu Pohádku léta.“

„Mimořádnou příležitost slyšet legendárního pianistu Yefima Bronfmana bude mít berlínské publikum v průběhu května.“

Šéfdirigent Kirill Petrenko, Daniel Harding, Andris Nelsons, Susanna Mälkki nebo třeba Iván Fischer. To jsou jen některá jména, která se vystřídají v nové sezóně 2020/2021 za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. U orchestru, který právě dnes slaví narozeniny a večer má svůj tradiční televizní Evropský koncert, se objeví také významní sólisté - Tabea Zimmermann, Dmytro Popov, Daniil Trifonov, Truls Mørk nebo Lisa Batiashvili. Nadcházející sezóna nabízí pestré koncertní projekty a mimo jiné i početné zastoupení české hudby.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Koncertní sál Fondation Louis Vuitton navrhl architekt Gehry ve spolupráci se společností Nagata Acoustics.“

„Classe d'Excellence de Violoncelle dává každoročně šesti začínajícím hráčům na violoncello možnost zdokonalit jejich dovednosti.“

„Na programu jsou často transkripce nejrůznější děl v úpravě až pro sedm violoncell.“

Prostředí luxusu a umění jde často ruku v ruce. A u klasické hudby tomu není jinak. Pařížská Nadace Louis Vuitton dlouhodobě podporuje mladé violoncellisty a organizuje pro ně masterclass kurzy pod vedením Gautiera Capuçona. Nedělní finálový koncert laureátů Classe d'Excellence de Violoncelle lze zhlédnout živě a následně ze záznamu na kanálu YouTube. Ten nabízí nejen to, ale další porci hudby a umění.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

„Vyrůstal jako syn renomovaného leningradského muzikologa.“

„O hráčích hovoří jako o vášnivých a talentovaných hudebnících.“

„Vedle koncertů s profesionálními tělesy je známý rovněž prací s mládežnickými soubory.“

Slovenská filharmonie bude mít od podzimu nového šéfdirigenta. Brita Jamese Judda, který stál v čele orchestru od roku 2017, vystřídá padesátiletý ruský umělec Daniel Raiskin. V současnosti je hudebním ředitelem Winnipeg Symphony Orchestra a hlavním hostujícím dirigentem Bělehradské filharmonie.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
2

„Lutosławski je jedním z vůdčích představitelů polské skladatelské školy, dodnes považované za zajímavý a vlivný fenomén.“

„Druhým autorem byl Andrzej Panufnik, který do roku 1954 žil v Polsku, potom však emigroval na Západ.“

„Bohuslav Martinů měl pouze dva české žáky, Vítězslavu Kaprálovou a Jana Nováka.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu dal v pondělí v komorním cyklu v Anežském klášteře prostor dvěma svým hráčům jako sólistům. Byli jimi klarinetista Lukáš Dittrich a hobojista Lukáš Pavlíček; program nastudoval a řídil Marek Šedivý, hlavní hostující dirigent tělesa. Figurovala v něm v nekonvenční polsko-české sestavě hudba dvacátého století.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
čtvrtek, 16 leden 2020 18:46

Lutosławski, Novák… a Chopin

0

„Nádherná hudba na pomezí romantismu a impresionismu, předcházející o celé desetiletí Straussovu Alpskou symfonii.“

„Hrál introvertně ponořen do hudby, v očekávaném stylu. Samozřejmá virtuozita.“

„Antoni Wit dirigoval Lutosławkého zpaměti. Přesně, návodně, naléhavě.“

Polský dirigentský nestor Antoni Wit připravil ve středu publiku v metropoli v čele Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK vcelku mimořádný večer. Zcela zásadním posluchačským zážitkem se stal a byl Lutosławského Koncert pro orchestr. S povděkem a potěšením bylo možné vzácně naslouchat hudbě Vítězslava Nováka. A Chopina krásně zahrál Lukáš Vondráček. Ale největší porce uznání patří dirigentovi a orchestru za Witolda Lutosławského.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Festival Brikcius se koná v rámci mezinárodních Daniel Pearl World Music Days.“

„Je velmi důležité připomínat osud terezínských skladatelů.“

„Můj vztah k jazzu je velmi pozitivní.“

František Brikcius je violoncellista, který se rozhodl propagovat repertoár pro sólové violoncello. Hře na tento nástroj se začal věnovat již v raném dětství. Po absolutoriu Konzervatoře v Praze pod vedením Jaroslava Kulhana byl přijat na JAMU v Brně do violoncellové třídy Bedřicha Havlíka. Následovalo studium ve Velké Británii v mistrovské třídě Anny Shuttleworth, dále pak na univerzitě Toho Gakuen v Japonsku. Na JAMU absolvoval u Evžena Rattaye. Je iniciátorem řady projektů, jako například eSACHERe, MAKANNA nebo 2 Cellos Tour a Weinberger Tour v rámci Dua Brikcius, které tvoří se svou sestrou Annou Brikciusovou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5

„Šostakovičovo dílo zcela nevšedně začíná nebesky krásným, hluboce opravdovým, nekonečně dlouhým, klidným a posmutnělým nokturnem.“

„Sergej Chačatrjan, vše jen ne povrchní, byl objevem pana šéfdirigenta. Vybral skvěle!“

„Symfonie vyzněla elegantně, hravě, nesmírně muzikálně, ano – překvapivě; to vše ale v hranicích uměřenosti.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu otevřel koncertní sezonu zajímavým, ambiciózním a zdařilým způsobem. Páteční mimořádný koncert nasadil laťku hodně vysoko díky Sergeji Chačatrjanovi a jeho dech beroucí interpretaci Šostakovičova 1. houslového koncertu a pak i prostřednictvím neortodoxního výkladu Dvořákovy Osmé symfonie šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
6

„Bylo fascinující sledovat citlivě vedený dialog nejen mezi nimi, ale i jejich nástroji.“

„Škála barev a výrazů obou hráčů byla tak bohatá, jako by během koncertu zahrál postupně celý orchestr nástrojů a interpretů.“

„Festival vznikl s cílem upozornit na kritický stav broumovské skupiny kostelů.“

Každou sobotu letních prázdnin ve stejném čase se otevírá jeden z broumovské skupiny kostelů veřejnosti a jeho barokní křivky rozeznívá vážná hudba. Hudební festival Za poklady Broumovska sleduji jako broumovská rodačka již od roku 2006, kdy vznikl s cílem upozornit na kritický stav kostelů a přispět dobrovolným vstupným z koncertů na jejich záchranu. Od té doby uplynulo třináct let a festivalu se daří nejen to! Každoročně na Broumovsko na pozvání festivalu přijíždějí špičkoví interpreti klasické hudby a nabízejí tak (nejen) místním jinou alternativu zábavy. Třetím z cílů festivalu je podporovat mladou generaci umělců, ať už spoluprací s Concertinem Praga a Broumovskou klávesou nebo pořádáním Letních hornových kurzů, které jsou doprovodným programem festivalu již pátým rokem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 01 květen 2019 16:49

SOČR hrál Brucknera a Lutosławského

4V0A4945

„Liebreich dirigoval Lutosławského zcela logicky. Končí právě éru v Katowicích.“

„Smuteční hudba zazněla soustředěně, odpovědně. Ještě stále zní moderně.“

„Sedmou symfonii Liebreich předestřel měkce. Tak, že žádný z jejích parametrů nevyhrotil.“

Brucknerova Sedmá symfonie, věnovaná památce Richarda Wagnera, a Lutosławského Smuteční hudba, věnovaná památce Bély Bartóka. To byl pondělní koncert šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu Alexandera Liebreicha a jeho tělesa v pražském Rudolfinu. Program současně zazněl v přímém přenosu na několika rozhlasových stanicích. Ze záznamu ho dnes večer vysílá Český rozhlas D-dur.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
4V0A1802-copy

„Cílem není zvát do sezóny kvůli jménům mainstreramové sólisty, ale hledat sólisty zapálené pro hudbu.“

„Premiérou komponovanou pro SOČR je dílo Ondřeje Štochla pro klarinet a orchestr. Českými premiérami budou Polednice od Ondřeje Adámka a Dark Dreams od Georga Friedricha Haase.“

„Na festivalu Dvořákova Praha se bude SOČR podílet na koncertním provedení Dvořákovy opery Král a uhlíř.“ 

Pro značný zájem publika přesunou rozhlasoví symfonikové v příští sezóně své komorní koncerty po několika letech ze Studia S v budově Českého rozhlasu do Anežského kláštera. Nahrávací studio nevyhovuje pro pořádání veřejných koncertů nejen kapacitně, protože se tam vejde jen necelá stovka lidí, ale vlastně ani akusticky. Novinkou bude také prémiová koncertní řada s hvězdnými sólisty, v níž je umístěn zahajovací koncert a později pak postupně tři opakování hlavních pondělních programů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
190117Honeckwebres01cPetraHajska

„Ještě nikdo nevyužil schopností Pražského filharmonického sboru tak jako nyní on v Mozartově Requiem.“

„Jemné nuance, agogické proměny… – vše bylo prostoupeno kultivovanými emocemi, aniž by dirigent sklouzl k náznakům romantismu.“

„Večer skončil v naprostém tichu tak, jak začal i v úvodu Pärtovy skladby – skoro neslyšnými údery zvonu.“

Dlouho dopředu to vypadalo jako anachronismus. Dušičkový program v lednu. Mozartovo Requiem přerušované mluveným slovem. Nakonec se však z neobvykle koncipovaného abonentního večera hostujícího dirigenta Manfreda Honecka vyloupl komplexní umělecký projekt, jaký nemá v programech České filharmonie obdoby. A Mozartovo Requiem, které tvořilo jeho podstatnou část, jsme takhle úžasně zahrané a zazpívané asi ještě nikdy neslyšeli.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
protitotalite202-kpt-dsc07545-webjpg800x300q85cropsubjectlocation-952295subsampling-2upscale

„Na Pavlovú sa rozhodne nebolo treba pozerať ako na študentku, ale ako na zrelú interpretku.“

„Kvartet-Unisono č. 2 Pavla Zemka Nováka je venovaný pamiatke Jana Zajíce.“

„Organizátori nestavajú na prázdnych frázach či veľkolepých vyjadreniach, poskytujú verný obraz osudov a tvorby autorov, do života ktorých totalitný režim zasiahol.“

Už po piatykrát si pražská HAMU pripomenula udalosti 17. novembra: či už tie tragické z roku 1939, alebo revolučné z roku 1989. Ako po minulé roky, aj tentokrát sa program skladal z diel autorov, ktorí počas niektorého z totalitných režimov 20. storočia tvorili, boli nimi obmedzovaní, perzekvovaní, prípadne na diktatúry reagujú vo svojej tvorbe. Na koncerte v Sále Martinů sa 17. novembra predstavili prevažne študenti, absolventi a pedagógovia HAMU, súčasťou podujatia bola tradične aj vernisáž výstavy – tú tohtoročnú pod názvom „Studenti za svobodu“ pripravil Michal Macháček. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus