5851 Významná hudebnice Bente Kahan, dirigent Ronen Nissan a komorní polský Leopoldinum Orchestra dnes uzavřou festival Věčná naděje. Ve Španělské synagoze přednesou program složený z terezínských kabaretních písní, skladeb Ernesta Blocha, Viktora Ullmanna a Tadeusze Różewicze a ostravské básnířky Ilse Weber - autorky knížek pro děti a amatérské hudebnice, která byla s manželem Willim a mladším synem v roce 1942 odvlečena do Terezína. Staršího syna Hanuše se podařilo zachránit v rámci akce organizované Nicholasem Wintonem. Ilse byla s mladším synem roku 1944 zavražděna v Osvětimi, Willi po válce nalezl básně a notové zápisy své ženy, které před odjezdem do Osvětimi v Terezíně ukryl. Po návratu do vlasti se snažil pozůstalost zveřejnit, v době komunistického antisemitismu ale narazil na podezření z propagace „sionismu“. Verše Ilse Weber byly později vydány v Izraeli a Švédsku, Bente Kahan je do svého programu zařadila roku 2017.

Zveřejněno v AktuálněPlus
505

Čtvrtý ročník Věčné naděje odhaluje svůj podzimní program. Festival s unikátním posláním se zaměřuje na hudební skladatele, kteří tvořili v hrůzných podmínkách koncentračních táborů. Během října a listopadu zvou organizátoři na koncerty, přednášku a literární čtení ve výjimečných prostorách. Ve spolupráci s projektem Musica non grata zahájí festival tuto neděli 24. října ve Státní opeře skladby Pavla Haase, Gideona Kleina, Viktora Ullmanna a Antonína Dvořáka, tedy díla zkomponovaná přímo v Terezíně nebo zde prováděná. Přednesou je členové orchestru Státní opery, její sólisté a hobojista Vilém Veverka pod vedením dirigentky Olgy Machoňové Pavlů. O vstupenky na tento koncert můžete na našem portálu stále ještě soutěžit.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
301

Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na koncert festivalu Věčná naděje.

Národní divadlo v Praze chystá na neděli první společný koncert ve spolupráci s hudebním festivalem Věčná naděje. Večer má název Hudba terezínských skladatelů a patří do cyklu Musica non grata. Zazní skladby Pavla Haase, Viktora Ullmanna a Gideona Kleina a vedle nich Antonína Dvořáka. Jako sólisté vystoupí sopranistka Vera Talerko, mezzosopranistka Jarmila Balážová, tenorista Jaroslav Březina, barytonista Miguel Cavalcanti, basista Pavel Švingr a hobojista Vilém Veverka. Orchestr Státní opery povede Olga Machoňová Pavlů.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
112

Ode dneška do čvrtka se koná Letní škola v Terezíně - společná akce, kterou pořádá Institut terezínských skladatelů, Musica non grata, projekt Opery Národního divadla a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo. Koná se v bývalém koncentračním táboře Terezín od 16. do 19. srpna. Studenti z České republiky a Německa budou společně na přednáškách, diskusích a koncertech sledovat hudební život umělců pronásledovaných nacisty. Na úvod dnes večer vystoupí Irena Troupová a Jan Dušek. Od půl osmé přednesou ve Wieserově domě vybrané skladby Viktora Ullmanna, Erwina Schulhoffa, Pavla Haase, Rudolfa Karla a Hanse Winterberga.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
6

„Je naprosto přirozené, že budu zpívat automaticky jinak antifonu Hildegardy z Bingenu a cappella a jinak Ligetiho Le Grand Macabre s orchestrem. Ale obojí mě baví!“

„Podařilo se mi najít vnuka Hanse Winterberga, Petera Kreitmeira, který na můj opatrný dotaz, má-li přístup k Winterbergově pozůstalosti, reagoval s velkým nadšením a okamžitě nám zprostředkoval první noty. A stálo to zato!“

„Plánů je docela hodně, ale s ohledem na minulý nešťastný rok je už neberu jako hotovou věc. Smutek z tolika zmařených koncertů minulé sezóny zůstává…“

Přední česká sopranistka Irena Troupová je známá coby interpretka staré hudby, jíž se začala intenzivně věnovat už během studia hudební vědy na Karlově univerzitě. Ze spolupráce se souborem Musica Antiqua Praha pod vedením Pavla Klikara vzešel velký počet nahrávek a došlo k mnoha koncertům u nás i v zahraničí. V té době se u Ireny Troupové zrodil zájem i o hudbu soudobou – spolupracovala například s Petrem Ebenem, Svatoplukem Havelkou a dalšími skladateli. Po studiích působila především v Německu a brzy se stala vyhledávanou sólistkou i v dalších evropských zemích. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje svůj vztah k hudbě staré i nové, hovoří o projektech souvisejících s terezínskými autory a zve na křest nového CD s písněmi Hanse Winterberga. Ten se uskuteční tento pátek, 2. července, v 19 hodin v kostele svatého Vavřince v Hellichově ulici v Praze.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 23 červen 2021 09:59

Žádoucí Musica non grata

499

„Viktor Ullmann byl jediný z uvedených skladatelů, který měl přímý vztah k Novému německému divadlu.“

„Weinbergerova opera Švanda dudák byla přeložena do sedmnácti jazyků, hrála se ve více než stovce operních domů a za čtyři roky od premiéry byla uvedena více než 2000krát.“

„Erich Wolfgang Korngold se stal vyhledávaným autorem filmové hudby, získal dva Oscary a na tři byl nominován.“

Praha byla koncem předminulého a necelou polovinu minulého století zcela mimořádným jevem na kulturní mapě světa. Existovaly zde tři osobité kultury, česká, německá a židovská, které se vyvíjely samostatně, ale také se navzájem ovlivňovaly. Těžko bychom hledali obdobu. Ano, byl zde New York, který však vše přetavil na americkou notu, Paříž s individualistickými umělci z celého světa, ale pouze v Praze se stýkaly tři komunity, každá se svou specifickou kulturou. Vše ukončil nacistický vpád. Nápad Národního divadla představit na scéně Státní opery, v dřívějším Novém německém divadle, skladatele, kteří ovlivňovali mezi dvěma válkami německou a židovskou kulturu nejen u nás, ale i ve světě, vyústil v kulturně hudební projekt Opery Národního divadla a Státní opery ve spolupráci s velvyslanectvím Spolkové republiky Německo, nazvaný Musica non grata. Během čtyř divadelních sezón v něm má zaznívat hudba, která měla být navždy nežádoucí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

Na koncertě v historické budově Národního divadla ve středu 16. června od 19 hodin zazní Malá slavnostní mše Gioacchina Rossiniho. Sólisty budou vedle operního sboru ND pěvci Marie Fajtová, Arnheiður Eiríksdóttir, Petr Nekoranec a Jiří Sulženko. Všechny aktéry bude řídit Jaroslav Kyzlink. Pátek 18. června bude od 19 hodin ve Státní opeře patřit vokálně-instrumentálním skladbám Johannesa Brahmse, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Vystoupí v něm tenorista Josef Moravec, Sbor Státní opery se svými sólisty, varhaník Jan Kalfus a další instrumentalisté. Hudební večer bude řídit sbormistr a dirigent Adolf Melichar.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8705

„Mluví se o tom relativně málo, Praha však byla opravdu ‚hotspotem‘ celé evropské kultury.“

„Pojem entartete Kunst, tedy zvrhlé umění, není ničím jiným než politickou perzekucí těch, kteří se ‚nehodili‘.“

„Zařadit takové množství méně hraných oper bychom si bez finanční podpory, která je s tímto projektem spojená, nemohli dovolit.“

Projekt Národního divadla a Státní opery Musica non grata odstartoval ještě loni v létě, kdy na zahajovacím koncertě zněla například díla Bohuslava Martinů či Vítězslavy Kaprálové. Pak byl ambiciózní projekt přerušen pandemií – některé z koncertů se přitom podařilo zachovat alespoň online. Ve dnech 12. a 20. června se však Musica non grata vrací na jeviště: s programem věnovaným jednak Janáčkovi a Martinů, jednak s koncertem Brno–Praha–Hollywood, kde uslyšíme díla Franze Schrekera, Ericha Wolfganga Korngolda nebo Viktora Ullmanna. Při této příležitosti představuje projekt jeho manažerka, Tereza Dubsky.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
809

„Pracujeme na všech variantách koncertního provozu, které mohou od podzimu nastat.“

„K Leningradské symfonii má šéfdirigent Semjon Byčkov rodinné vazby.“

„Velké turné po evropských městech má orchestr na jaře 2022 zavést do Rakouska, Německa a Británie.“

Česká filharmonie se už v květnu začne prakticky připravovat na příští sezónu, a to tak, že uskuteční pilotní koncert s testovaným publikem. V červnu chce uspořádat takové koncerty i pro své abonenty. Cílem pokusu je, aby mohl orchestr ve 126. sezoně, kterou má otevřít koncem září, hrát za jasně stanovených opatření ve Dvořákově síni Rudolfina už opravdu pro posluchače.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
101

„Zásadní byla pro mě první zkušenost s profesionálním orchestrem.“

„Motivovat a nadchnout hráče je důležité zejména během zkoušek.“

„Hlavně si příliš nepřipouštím, že akce, na které se chystám, se mohou zrušit. A v neposlední řadě se snažím inspirovat hráče, aby se nebáli.“

Když se potkáte s dirigentkou Janou Cecilií Mimrovou, jistě vás na ní upoutá její energie, nadšení a chuť věnovat se svému oboru naplno. Přesně ví, jak chce pracovat na tom, aby dostala své umění na tu nejvyšší úroveň. Její přístup je přitom v mnohém velmi svěží a neváhá udělat i víc, než je v běžné praxi zvykem. Mladá umělkyně momentálně působí jako asistentka šéfdirigenta Státní opery Karl-Heinze Steffense a vše nasvědčuje tomu, že jméno patronky hudby, svaté Cecílie, rozhodně nenosí náhodou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Viktor-Ullmann

 

„Ullmannovské slavnosti chtějí připomínat generaci skladatelů, z nichž pozornosti neuniká snad jen Bohuslav Martinů.”

„V roce 2020 získal festival už mezinárodní charakter.”

„Součástí je procházka po stopách Viktora Ullmanna na polské straně hranice v Cieszyně.”

Odkaz Viktora Ullmanna, rakousko-česko-židovského skladatele, oběť holocaustu, připomene už podruhé mezinárodní hudební festival v Českém Těšíně a v Cieszyně. V česko-polském dvojměstí na řece Olši se uskuteční od 23. do 26. září. Záměrem je prezentovat jeho dílo v hudebním kontextu, ve kterém se v meziválečném Československu i v dalších zemích střední Evropy pohyboval.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Věčná naděje je název hudební přehlídky, která už čtvrtým rokem v Praze připomíná v širším kontextu hudbu z Terezína. Nadační fond stejného názvu jejím pořádáním sleduje jako hlavní cíl zpřítomňování odkazu tvůrců působících v Československu v první polovině dvacátého století, a to zejména těch, jejichž životní a umělecká dráha byla násilně přerušena nebo ukončena za druhé světové války, během holocaustu. Jde o hudebníky české i německé národnosti, židovského i křesťanského vyznání. Od 13. do 24. října se uskuteční sedm koncertních programů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
4

„Předehra k Ullmannovu Rozbitému džbánu by se měla na koncertech hrát častěji.“

„Prožité provedení, které dokázalo propojit abstraktní strukturu Bergova koncertu s hlubokými, i když civilně podanými emocemi.“

„Brahmsovu 1. symfonii orchestr s šéfdirigentem zahrál mimořádně plasticky a bez jakékoliv stopy urputnosti.“

Pondělní koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu byl na dobu neurčitou shodou okolností poslední akcí podobného rozsahu v Praze. Program se měl opakovat v úterý, preventivní státní zdravotní opatření však zrušením všech shromáždění nad sto účastníků zasáhla jako vyšší moc. A tak už zůstala jen možnost připomenout si umění houslistky Leily Josefowicz a dirigenta Alexandera Liebreicha dnes večer v záznamu na stanici Český rozhlas D-dur.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 06 březen 2020 10:00

Leila Josefowicz v prémiové řadě SOČR

1

„Vedle tradičního repertoáru se houslistka často a ráda věnuje současné hudbě.“

„Bergův Houslový koncert je mimořádně působivé dílo, kombinující dodekafonii s tonalitou i s Bachovým odkazem.“

„V dalším koncertu prémiové řady představí orchestr unikátní propojení živé hudby a filmu.

Jedna z hlavních hvězd sezony rozhlasových symfoniků, americká houslistka Leila Josefowicz, vystoupí po boku orchestru pod vedením Alexandera Liebreicha. Houslový koncert Albana Berga provede hned třikrát, z toho jednou v prémiové řadě SOČRu. Následující koncert této řady představí pak ve Foru Karlín projekt Symphonic Cinema, propojující neobvyklou formou film s živou hudbou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
13

„První věta nabídla krásně vynesená sóla jednotlivých nástrojových sekcí.“

„Óda na radost byla provedena s hudebním citem a vkusem, tedy slavnostně a burácivě, ale přitom s vědomím vedení fráze.“

„Sólisté předvedli obrovské mistrovství, totiž nejen své sólistické kvality, ale také schopnost spolupracovat s ostatními.“

Nejen Vídeňští, ale i brněnští filharmonikové pořádají pravidelně novoroční koncerty, a to už od roku 1956. Na rozdíl od svých rakouských kolegů, Filharmonie Brno evidentně počítala s tím, že oslavy příchodu nového roku mohou významně ovlivnit průběh Nového roku, a tak se k branám Janáčkova divadla začali posluchači scházet až před osmou hodinou večerní. Program koncertu zrcadlil slavnostní charakter události i motto nadcházejícího roku: oslavy 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Ještě jsme ani nezačali s reklamou a už byl koncert v synagoze vyprodaný.“

„Ohrnovali nad ním nos a trvalo to dlouho.“

„Bylo mi osmnáct. Byl to koncert, který se mnou zacloumal.“

Martinů Festtage se v Basileji letos v listopadu konaly pětadvacátým rokem. Vystoupil při nich Gidon Kremer, zněl jazz i hudba Viktora Ullmanna a Petra Ebena a od Bohuslava Martinů mimo jiné mechanický balet Podivuhodný let a kantáta Izajášovo proroctví. Za pořádáním přehlídky stojí pianista Robert Kolínský. Narodil se ve Švýcarsku a žije tam, ale jeho rodiče přišli v roce 1968 z Československa. I když se píše Kolinsky, drží si díky nim, a teď nadále i díky vlastním dětem, dobrou češtinu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus dnes, v den narozenin skladatele, zmiňuje faktory, které působí na podobu festivalu, a přibližuje, jak se dostal k hudbě Bohuslava Martinů.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Gideon Klein patrí ku skupine skladateľov, pre ktorú sa vžil názov terezínski skladatelia.“

„Jedným z vrcholov večera bola premiéra diela mladého skladateľa Daniela Chudovského Třináct atributů milosti.“

„Otázkam, ako by sa Kleinova tvorba vyvinula, sa ubránime len ťažko.“

Jeden z koncertov festivalu Gido se vrací domů, venovaného skladateľovi Gideonovi Kleinovi, sa 5. decembra uskutočnil v pražskej Maiselovej synagóge. Slávnostný predvečer stého výročia skladateľovho narodenia priniesol okrem diel Kleina aj diela ďalších židovských autorov či premiéru diela Daniela Chudovského a krst knihy Dopis od Gideona Davida Fligga. Hlavnými protagonistami bola speváčka Irena Troupová a sláčikové kvarteto FAMA Q v zložení David Danel (housle), Roman Hranička (housle), Ondřej Martinovský (viola) a Balázs Adorján (violončelo).

 
Zveřejněno v ReflexePlus
17

„Ocenila bych krásnou práci interpretů s dynamikou, díky které ve skladbě značně vynikly gradační plochy.“

„Michaela Zajmi tak výborně procítila deklamace Steffenových textů, že její výkon musel pohnout snad s každým posluchačem v sále.“

„Všichni účinkující vložili do skladby radost a nadšení ve spojení s technickou virtuozitou a vzájemnou souhrou.“

Ačkoliv se Národní divadlo specializuje především na činohru, operu a balet, mezi jeho dramaturgické řady patří i koncerty různého charakteru. V aktuální sezoně 2019/2020 nabízí například Adventní koncert či Vánoční koncerty v prosinci. V sobotu 19. října to byl komorní koncert, jehož tematikou bylo výročí připomínající celé společnosti velmi smutnou událost – druhou světovou válku. Dramaturgové Vratislav Vlna a Bledar Zajmi se zaměřili na 75. výročí úmrtí skladatelů Pavla Haase, Hanse Krásy a Viktora Ullmanna, čímž přispěli k uctění jejich památky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

Otisky evropských válek, to je podtitul dnešního koncertu Moravské filharmonie Olomouc. Začíná v 19 hodin v Redutě. 17. října před 75 lety zahynul v plynové komoře v Osvětimi Pavel Haas, a to společně s dalšími tzv. terezínskými skladateli – Viktorem Ullmannem a Hansem Krásou. Dramaturgie proto vybrala Haasovu Studii pro smyčcový orchestr. Kromě ní zazní ještě Beethovenův „Císařský“ klavírní koncert, který přednese Jasminka Stančul, a Prokofjevova 6. symfonie. Koncert řídí Michael Zlabinger.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
su4265

Nové CD Bennewitzova kvarteta nedávno vydal Supraphon. Nahrávka spojuje osudy a tvorbu skladatelů s hudebním životem Československa v období mezi dvěma světovými válkami, ale také s židovským ghettem v Terezíně a se zrůdností německého nacismu. Na CD jsou díla Viktora Ullmanna, Hanse Krásy, Erwina Schulhoffa a Pavla Haase.

Pět z vás toto CD vyhrává…

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
Strana 1 z 2