2

„Václav Luks má dokonalou představu o frázi, jejíž nejdrobnější nuance vykresluje pohybem svých rukou.“

„V případě dnešního koncertu by však téměř stačilo, kdybychom mohli orchestr jen pozorovat, a už bychom odcházeli s nádherným zážitkem.“

„Když zazněla jako přídavek árie Lascia ch’io pianga, vkrádaly se slzy do očí.“

Velké finále XXIV. ročníku festivalu Concentus Moraviae představilo Magdalenu Koženou v doprovodu Collegia 1704 pod vedením Václava Lukse ve Zlatém sále vídeňského Musikvereinu. Už po první půli koncertu umělce potlesk třikrát vyvolal na pódium a na závěr koncertu si publikum vyžádalo dva přídavky, které ocenilo trojitým standing-ovation.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
REN1004

„Spojení Kožená + Luks bychom si rozhodně přáli slyšet znovu a znovu. Snad se archivy ještě nevyčerpaly…!“

„Připomínat, že Collegium 1704 hraje stejně dokonale, jako Kožená zpívá, je nošením dříví do lesa.“

„Po dvou přídavcích, úžasně zdobených a procítěných Händelových áriích, všichni do jednoho v publiku stáli…“

Magdalena Kožená potřetí a Václav Luks poprvé - tři ku jednomu, taková je po úterním koncertě bilance účinkování obou umělců na festivalu Smetanova Litomyšl. Společné vystoupení dvou českých špiček ve svém oboru - hvězdné mezzosopranistky a mezinárodně uznávaného uměleckého vedoucího barokního orchestru Collegium 1704 - bylo mimořádným svátečním programem. Koncert s vokální hudbou italského původu z počátku 18. století přiřadil Litomyšl k hudebním metropolím.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Večer tentokrát Monteverdiho madrigalům věnován nebyl. Václav Luks se soustředil na postrenesanční vývoj této hudební formy.“

„Způsob, jakým Václav Luks při hře na cembalo pracuje s časem, by mohl být zaznamenán do učebnic.“

„Za ztížených podmínek ve velkém horku, kdy teklo z posluchačů i ze zpěváků, předvedli obdivuhodný výkon.“

Příznivě uspořádané řady na šířku sálu a uprostřed, kde na návštěvníky shlížejí sochy Olbrama Zoubka, prostor pro cembalo, zpěváky a hráče na theorbu. Takové bylo přivítání v úterý 11. června v kostele sv. Anny – Pražská křižovatka na druhém koncertu nového cyklu souboru Collegium Vocale, v rámci něhož se představí členové tohoto souboru i hráči Collegia 1704. Jak říká vedoucí obou ansámblů Václav Luks, „zastesklo se nám po intimitě komorních koncertů“. Posluchači dostali díky tomuto kroku nedocenitelný dárek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

Prvním koncertem začal včera v kostele sv. Petra a Pavla v Lysicích 24. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Řadu koncertů situovaných na různá místa jihomoravského regionu zahájilo rakouské smyčcové kvarteto Quatuor Mosaïques, které se tak na festival vrátilo po jedenácti letech. Jeho hostem byla britská sopranistka Ruby Hughes, kterou soubor doprovodil v Haydnově kantátě Ariadna na Naxu a v závěrečné skladbě Il Tramonto Ottorina Respighiho. Festival zakončí „Koncert národů“ 25. června v Musikverein ve Vídni, kde vystoupí patronka projektu Magdalena Kožená spolu s Collegiem 1704 pod taktovkou Václava Lukse.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
logo2

Víc než dvacet smyčcových kvartet z tuzemska i ze zahraničí soustředí na jižní Moravu od 1. do 25. června festival Concentus Moraviae. Začíná sobotním koncertem rakouského souboru Quatuor Mosaïques na zámku v Lysicích severně od Brna, kde jsou na programu Joseph Haydn, Giacomo Puccini a Ottorino Respighi. Připraveny jsou více než tři desítky koncertů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 22 kvě 2019 18:30

Baroko na dotek

190521C-VocaleTeDeum37cPetraHajska

„Všichni čistě intonující a stylově přednášející, hlasy pěkné samostatně i v souzvuku.“

„I Tůmův styl vystihli Luksovi hudebníci s citem, muzikálně a s neokázalým technickým mistrovstvím.“

„Kontaktní pocit sounáležitosti s účinkujícími byl výhodou, nepříliš častým zážitkem.“

Václav Luks se svými soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 otevřel v úterý v metropoli novou koncertní řadu. V Pražské křižovatce se v ní budou konat programy věnované staré vokální hudbě, programy výrazně komorní. Ten první hodinový koncert přinesl Tůmovu kantátu Stabat mater a drobnější duchovní skladby italských mistrů. Intimní atmosféru měl nádhernou, ale nezvyklou, málem až na hraně.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
ert-a-Ka-386780298550402979535862419537893119754240o

„S Romanem jsme sice stejný hlasový obor, typově i barvou jsme ale úplně odlišní. Nebo si to aspoň myslím.“

„V Brně se mi líbí. Určitě bych chtěl ale objevovat i jiná hudební prostředí.“

„Těším se na barokní událost léta – Händelova Saula na festivalu Hudba Znojmo.“

Do Karlových Varů se v rámci zahájení lázeňské sezóny k dnešnímu odpolednímu recitálu vrátil brněnský barytonista Tadeáš Hoza, jeden z výrazných loňských laureátů tamní respektované soutěže pořádané Mezinárodním pěveckým centrem Antonína Dvořáka. V Galerii umění spolu s ním komorní koncert připravila sopranistka Kristýna Kůstková, rovněž laureátka podzimní soutěže. Program - Dvořáka, Mahlera, Korngolda, Rossiniho a Mozarta - s nimi nastudovala klavíristka Kateřina Ochmanová. Tadeáš Hoza je mladším bratrem barytonisty Romana Hozy (náš rozhovor s ním ZDE). Oba už účinkují v opeře a koncertují. I na to, jestli si nekonkurují, přišla řeč v aktuálním rozhovoru s mladým pěvcem, jemuž – zdá se – nechybí nic: naštěstí ani smysl pro humor. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5957364810156880378851900410529947862433792o

„První kontakt s Myslivečkem mi zprostředkovala deska Magdaleny Kožené.“

„Zpívám už dvacet let. Přijal jsem účast na filmu, protože rozhodně nemám v úmyslu dělat stále stejné věci.“

„Zpívat Myslivečka je potěšením.“

Tři dny byl v Praze kontratenorista Philippe Jaroussky. Podílel se na natáčení hudby k chystanému velkofilmu Petra Václava nazvanému Il Boemo, který má zachytit život skladatele Josefa Myslivečka. Čecha úspěšného v Itálii v operním oboru, Mozartova předchůdce a staršího přítele. V prostoru Pražské křižovatky, v tichém ústraní bývalého kostela uprostřed Starého Města, nahrával Myslivečkovu hudbu Václav Luks se svým orchestrem Collegium 1704. Byly tam vedle Jarousského zrovna sopranistky Simona Šaturová a Emőke Baráth a s nimi kontratenorista Benno Schachtner. KlasikaPlus už z toho odpoledne přinesla reportážní rozhovor s Petrem Václavem. Na deset minut ve stejnou chvíli získala k mikrofonu také slavného pěvce. Philippe Jaroussky stačil s neskrývaným nadšením přiznat, že se rád zúčastní něčeho nového, zauvažovat o Myslivečkově hudbě a jejím významu a pochválit Václava Lukse. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
a

„Každý film je interpretace a každý ho dělá podle svého, podle toho, co ho zajímá.“

„Hudba je samozřejmě vybraná podle období, o kterém vyprávíme. Něco ale slyším poprvé, protože jsme noty vzali z archivu a od dob Myslivečka nebyly nikdy nahrané.“

„Úvahy, komu je ten film určen, jsou věcí producentů. A myslím si, že autor se tím vůbec nemá zaobírat, protože by začal kalkulovat.“

Poslední den se dnes v Praze natáčí hudba k chystanému velkofilmu o Josefu Myslivečkovi – Il Boemo. Režisér Petr Václav si vybral Václava Lukse a jeho Collegium 1704 a špičkové sólisty. Pozvání přijali třeba kontratenoristé Philippe Jaroussky (náš rozhovor s ním je ZDE) a Benno Schachtner, sopranistky Simona Šaturová, Emőke Baráth a Giulia Semenzato, mezzosopranistka Sophie Harmsen nebo tenorista Krystian Adam. První klapka má padnout v červenci a natáčet se bude na různých místech v Itálii a také v Praze. Film má přijít do kin na konci roku 2020, už na sklonku toho letošního ale vyjde samostatné CD s hudbou – z podstatné části dosud neznámou, která ležela hluboko v italských archivech. KlasikaPlus.cz zastihla Petra Václava přímo v kostele sv. Anny v centru Prahy během jednoho z natáčecích odpolední. Práci s hudebníky si nejen velmi pochvaloval, ale také na ni pečlivě dohlížel.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
sobota, 13 duben 2019 19:24

Kolik je Mesiášů?

Handel-Messiah-Paul-McCreesh-cover

„Obsazení interpretačními silami se během posledních desetiletí postupně zmenšuje a zvuk pročišťuje. Ale na koncertech je ještě stále možné slyšet i mnohasetčlenné sbory.“

„Mackerras byl jedním z prvních, kteří neusilovali o ´autentické´ provedení, ale kteří přesto vnesli do tradice živější tempa; jedním z prvních, kdo užil komorní orchestr a kdo inicioval bohaté zdobení pěveckých partů.“  

„McCreeshův přístup je v rychlých tempech ve sborových číslech charakteristicky virtuózní, v některých místech nejen robustní, ale naprosto náruživý.“

Roku 1742 připadl 13. duben na pátek. Na velikonoční Velký pátek. V sále Music Hall v dublinské ulici Fishamble Street, provozovaném organizací Musical Society, se v auditoriu sešlo na sedm set lidí. Úplně poprvé se tam dávalo, za autorova řízení a s dobročinnými cíli, Händelovo oratorium Mesiáš. Dílo přijaté během pozdějších let anglosaským světem za národní, vpravdě kultovní. Dobrá příležitost připomenout si v tento jubilejní den nahrávky díla, tím spíše, že navíc na 14. dubna připadá 260 let od skladatelova úmrtí. Po celém světě jich jsou už desítky, stovky. Pokud se přece jen budeme snažit vybrat z nich jednu jako referenční, půjde o úkol téměř s jistotu nemožný a s výsledkem určitě jen velmi osobním.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
středa, 10 duben 2019 17:14

Pašije podle Matouše, Bacha a Lukse

190409Matousovypasije125cPetraHajska

„Slyšeli jsme dílo vedené k dojmu vážné, soustředěné a oduševnělé opravdovosti a účinné sdělnosti, bez hluchých míst.“

„Tenorista Stoklossa dává partu Evangelisty svou mateřštinu a krásně hladký propojený hlas, ale i neomylnou znalost slov a jejich kontextu.“

„Václav Luks má bezedný arzenál drobných důrazů, dynamických akcentů, artikulačních detailů a dalších nesčetných podnětů směřujících k tvarování hudebního toku.“

Tříhodinový koncert, který v úterý v Rudolfinu dal zaznít Matoušovým pašijím Johanna Sebastiana Bacha, dílu hodnému v evropském hudebním odkazu - bez přehánění a právem - zcela mimořádného obdivu, byl v tisícovce detailů i ve své přirozené autoritativnosti a výsledné kráse ojedinělou událostí. Václav Luks s Collegiem 1704, Collegiem Vocale 1704 a řadou sólistů se k několika největším dílům barokní éry pravidelně vrací. Umělecké důvody, pro které je vnímáme jako nadčasová, dokáže zpřítomňovat naprosto zřetelně. Luksovy návraty k Mesiáši, k dvojím pašijím a Velké mši h moll jsou relevantní, samozřejmé, zdařilé.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 09 duben 2019 16:38

Co nám proved' Mendelssohn?

2-7107772

„Do roku 1829 vládla kulturní Evropě soudobá hudba.“

„Mendelssohn svým epochálním provedením vrátil Bacha na koncertní pódia, o pár let později totéž udělal s Händelem, Lassem a Palestrinou. Otevřel tak cestu k nové tradici provádění historické hudby.“

„Zdá se, že hudební umění prochází jakousi křížovou cestou. Zvláště v této zemi zřejmě právě absolvujeme některé z těch bolestivějších zastavení.“

Dnes večer zazní v Rudolfinu Matoušovy pašije Johana Sebastiana Bacha v podání souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, řídí Václav Luks. Představují jeden z vrcholů nejen německé barokní, ale evropské hudby vůbec. Dnes už je běžné, že se k nim můžeme vracet. Ještě před sto devadesáti lety bychom je ale neměli možnost nikde slyšet. Až legendárním uvedením těchto pašijí Mendelssohnem začala v roce 1829 renesance zájmu o hudbu nejen lipského kantora. Nad malým výročím návratu starší hudby na koncertní pódia se pro KlasikuPlus.cz zamýšlí LUKÁŠ HURNÍK, skladatel, šéfredaktor ČRo D-dur a také umělecký vedoucí sboru Gaudium Pragense. (Mimo jiné i ten brzy chystá koncert symbolicky složený z děl obou, tedy Bacha i Mendelssohna, včetně výběru z Matoušových pašijí – za týden 17. dubna v sále Husova sboru v Dejvicích.)

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
Bach-Gardiner-61kE6EJSKLSY355

„Jde o jeho poslední velké dílo. Jako kdyby zde podvědomě toužil to nejlepší ze svého umění a své tvorby uchovat pro budoucnost.“

„Gardinerovy soubory mají obsáhlou diskografii a Mše h moll v edici Archiv Produktion v ní patří k bestsellerům.“

„Gardinerovi instrumentalisté jsou vynikající, ale jeho sbor je přímo neuvěřitelný.“

Bachovy narozeniny si můžeme připomínat každý rok, i když nejsou kulaté. Ty letošní mají pořadové číslo 334 a připadají na dnešek. Dobrá příležitost k malé inventuře. Která nahrávka jeho Mše h moll by mohla aspirovat na označení referenční…?

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
středa, 13 březen 2019 20:39

Exodus podle Händela

190312HandelIzrael18cPetraHajska

„Sbor i orchestr měl vynikající spoluhráče – vokální sólisty.“

„Deset ran egyptských zachycuje Händel kupodivu především pomocí žalmových textů.“

„Václav Luks očividně nenechává žádný detail náhodě, jde každým gestem a celým tělem neustále s hudbou.“

Václav Luks opět potěšil, v této sezóně poněkolikáté, objevným uvedením hudby, kterou běžně neslýcháme. Respektive vlastně vůbec nikdy. Händelovo oratorium Izrael v Egyptě, které v úterý zaznělo v pražské Dvořákově síni, je moc pěkným příkladem stylu, do kterého se skladateli vešla jak světská hudba s duchovními náměty, tak duchovní hudba psaná pro světské účely. Královský dvůr, církev, šlechta, platící publikum – ti všichni byli posluchači velkolepých hudebních architektur, mnohem méně niterných než Bachovy, ale přesto také krásných, čistých, zdařilých a působivých.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Luks-44998583101564659879719008040074522075856896o

„Dvořák? A proč ne.“

„Ukázalo se, že velkou pozornost artikulaci lze úspěšně přenést i k novější hudbě a že jí to nemůže ublížit.“

„Soubory, které sice nemají stoprocentně stálé obsazení, ale které přesto stojí na opačném pólu od produkcí ´kdo-má-čas´.“

Specialisté na starou hudbu většinou, dříve či později, začnou pokukovat i po hudbě novější. Nemusí se to nijak vylučovat, nemusí to ani znamenat ztrátu toho původního zájmu. K rozšiřování svého pole působnosti přistoupili Nikolaus Harnoncourt, Christopher Hogwood, Roger Norrington, Paul McCreesh i John Eliot Gardiner, jmenováno jen namátkou. Na výlet do budoucnosti se od barokního repertoáru vydal rovněž Václav Luks.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
DSC7091

„Získat pro Litomyšl sopranistku Peretyatko, která se na takové úrovni věnuje belcantu, bylo skvělé.“

„Zazní i Viklického skladba na texty Václava Havla. Blíží se podzimní třicáté výročí pádu komunismu…!“

„K tomu se přidávají náročnější, ale nádherné tituly - Lady Macbeth Mcenského újezdu od Dmitrije Šostakoviče a Hry o Marii Bohuslava Martinů.“

Hlavní hvězdou a také tváří Smetanovy Litomyšle je pro letošek ruská sopranistka Olga Peretyatko. Od 13. června do 7. července nabídne národní festival třiatřicet různých programů – desítku operních představení a desítku velkých koncertů, vesměs na zámeckém nádvoří. Ostatní se odehrají ve Smetanově domě, v obou velkých chrámech, v Zámecké jízdárně a Klášterních zahradách. Zveřejněný kompletní program ukazuje k dlouholeté zdravě konzervativní vyhraněnosti a potvrzuje klidnou sílu kontinuity a patriotství a v neposlední řadě také stálý rukopis a nevysychající invenci dlouholetého dramaturga a uměleckého ředitele Vojtěcha Stříteského.  

 
Zveřejněno v SeriálPlus
05-181231SilvestrBenatske-nespory07cPetraHajska

„Hned v prvním žalmu krásné sopránové sólo předznamenalo celý večer.“

„Interpreti zvládali hudbu s nezdůrazňovaným mistrovstvím, bez vnějškové virtuozity, se samozřejmostí, s mnoha a mnoha detaily.“

„Václav Luks nezdůrazňoval jen jubilace. Podchytil i vroucnost, tiché modulace, jemnost.“

Rozloučit se s odcházejícím rokem krásnou hudbou je určitě lepší, než jen hledat v televizních programech přijatelnou zábavu, klábosit a popíjet s přáteli, nebo se uchýlit někam do ústraní. Silvestrovský podvečerní koncert Collegia 1704 opět nabídl tuto hodnotnou alternativu všem, kdo jsou jí otevřeni. V zaplněném Rudolfinu zněla s obvyklým jedinečným muzikantským vkladem Vivaldiho duchovní hudba. Byla potěšením a rozptýlením, poučením a rozšířením poznání, ale mohla být chápána třeba i jako vděčné díkůvzdání za uplynulých 365 dní. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 31 prosinec 2018 08:00

Hudební přelom roku

03

Vídeňská státní opera dává na Silvestra Straussovu operetu Netopýr, brněnské Národní divadlo Smetanovu Prodanou nevěstu. Stejně silnou tradicí je pak v rakouské metropoli Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků s oblíbenými tanečními a pochodovými melodiemi dynastie Straussů, zatímco v české metropoli Pražští symfonikové jako obvykle zahrají v první den roku Dvořákovy Slovanské tance. V přehledu koncertů a divadelních představení připravených v tuzemsku a v blízké cizině na přelom roků 2018 a 2019 přinášíme podrobnosti i o programu České filharmonie a Filharmonie Brno nebo Berlínských filharmoniků a připomínáme, že v Mnichově diriguje v těchto dnech Prodanou nevěstu Tomáš Hanus.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Rilling-Schreier-51lqAFTvppL

„Helmuth Rilling si vysloužil titul ´bachovský papež´. Je nicméně, stejně jako Bach, luterán.“

„Za nejdůležitější vždy považoval zprostředkovat posluchači skladatelovo poselství, to, jak chápe text.“

„Bachovy skladby nejsou pro něj jen koncertními kusy, ale součástí bohoslužeb. Což je moment nikoli zanedbatelný.“

Bachovo Vánoční oratorium není na rozdíl od Matoušových a Janových pašijí jednolitým dílem. Je souborem šesti samostatných nedělních kantát pro svátky od Narození Páně po začátek nového roku. Jejich komplet existuje samozřejmě v řadě nahrávek. Ty nejstarší jsou pomalé a monumentální, ty nejnovější vesměs mnohem rychlejší, odlehčené a radostné. Střídmě uprostřed stojí se svými dvěma snímky stuttgartský dirigent Helmuth Rilling. Na té první z roku 1984 propojil tehdejší západní a východní Německo. Těžko by totiž našel lepšího Evangelistu než drážďanského tenoristu Petera Schreiera.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
DSC3971

„Na čtvrtou adventní neděli zazněla Rybovka na Kampě i na hlavním nádraží.“

„Letos se po mnoha letech musí u Jezulátka obejít bez Plachetky, který hostuje v Pařížské opeře.“

„Koncertně mimo chrámový prostor zazní Česká mše vánoční 25. prosince v Rudolfinu, kde ji diriguje Vojtěch Jouza.“

Rybova Česká mše vánoční zpívaná už po řadu let nadšenci, amatéry a kolemjdoucími pod otevřeným nebem na pražské Kampě odpoledne na čtvrtou adventní neděli není v pravém slova smyslu koncertem. Spíše je happeningem. Dnes ji tam opět dirigoval Libor Sládek. Obdobným průlomem do civilního prostředí byla téměř současně dnešní „Rybovka na hlaváku“, tedy v hale hlavního nádraží. Klasických bohoslužebných a nebo koncertních uvedení však po nesčetných akcích během předvánočních dnů bude i v nejbližších svátečních dnech na mnoha místech ještě řada. A vedle toho alespoň někde zazní také jiná hudba. Například od Luboše Fišera nebo od benátského barokního mistra Vivaldiho.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 2