„Provedení opery Prodaná nevěsta se přizpůsobilo dětským měřítkům.“

„Samozřejmě že nejvíc na sebe poutaly pozornost figurky Hurvínka, Spejbla a Máničky, ale největší aplaus měl pes Žeryk.“

„Dobrá věc se podařila, vzniklo úžasně vtipné a živé představení, které má spád a děti baví.“

Spojení Janáčkovy opery s produkcí Divadla Spejbla a Hurvínka je nápad, jehož výsledkem je veselé a inspirativní představení pro nejmenší diváky, které mělo premiéru v brněnském divadle Reduta 24. listopadu. Autorkou projektu je dramaturgyně opery Patricie Částková, hudební nastudování je dílem dirigenta Ondreje Olose, režie se ujala Hana Mikolášková a autorem scény a kostýmů je David Janošek. Ten je také uměleckým šéfem Divadla Spejbla a Hurvínka a vodičem Hurvínka. Spojením dvou českých divadelních ikon vzniklo kouzelné představení, při kterém se děti prostřednictvím humoru seznámily s operou.

Hurvínek prodává nevěstu je název nové inscenace Národního divadla Brno. Tzv. „Předpremiérové kukátko“ seznamující s inscenačním týmem a sólisty nového dětského představení se koná v úterý 21. listopadu od osmnácti hodin v divadle Reduta. Premiéra inscenace se uskuteční v pátek 24. listopadu ve stejný čas na témže místě.

„Studie pro smyčce je skladba, kterou Haas napsal v Terezíně. Dirigoval ji tam také zachránil Karel Ančerl.“

„Druhým číslem byl Koncert pro trubku a smyčcový orchestr dalšího brněnského skladatele, Petra Fialy.“

„Po přestávce zaznělo Rekviem d moll Wolfganga Amadea Mozarta, na které se publikum především těšilo. V podání Jihočeské filharmonie znělo v sále Besedního domu úměrně prostředí.“

Český filharmonický sbor Brno má za sebou rušnou zahraniční sezónu, ale ve svém městě nezapomíná na abonenty. Na druhém abonentním koncertě, který se konal v neděli 5. listopadu v Besedním domě, se představil sbor spolu s Jihočeskou filharmonií z Českých Budějovic, kterou řídil Marek Šedivý, dirigent opery Národního divadla moravskoslezského.

„Koncert se konal 29. září, den po státním svátku sv. Václava, a kdo chtěl, mohl jej vnímat i jako pietu za patrona české země.“

„V nastupující části Tuba mirum stojí za zmínku náročné sólo pozounu mladého studenta konzervatoře v působivém duetu s hlubokým a temně zabarveným basem Jiřího Přibyla.“

„Se lkavou vroucností uvedly smyčce snad nejpůsobivější pasáž, Lacrimosa. Dle dochovaných pramenů právě tady, v jejím průběhu zapsal Mozart svou poslední notu.“

Na olomouckém Podzimním festivalu duchovní hudby zaznělo také Mozartovo Requiem v kostele sv. Mořice v Kroměříži. Spojení dvou věhlasem opředených hudebních těles, vysoce profesionálního komorního orchestru Czech Virtuosi s uměleckým vedoucím Karlem Procházkou a jednoho z nejstarších našich pěveckých sborů, Akademického sboru Žerotín pod vedením Pavla Koňárka, v nastudování i odvedení celého díla dirigentem Jaromírem M. Krygelem slibovalo samo o sobě skvostný zážitek, při kterém nelze pominout ani kouzlo Kroměříže. Koncert se navíc konal 29. září, den po státním svátku sv. Václava, a kdo chtěl, mohl jej vnímat i jako pietu za patrona české země. Uskutečnil se také na den přesně ke stému výročí úmrtí Antonína Cyrila Stojana, arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského, jak připomněl v krátkém úvodním projevu arcibiskup Graubner.

„Význam kultury je pro společnost nesporný, ale přitom její pozice je velmi křehká.“

„Náš festival se snaží být místem, kde jsou předávána poselství.“

„Festival patří mezi ozdoby města Olomouc a těší se zájmu jeho obyvatel.“

Jubilejní třicátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby Olomouc byl zahájen. V letošním roce organizátoři připravili zážitkovou dramaturgii, která spojuje tradiční duchovní hudbu s mladými interprety, vyhledává zapomenuté skvosty a hledá neotřelé kompozice. O festivalu, který začal 23. září a trvá až do 21. října na různých místech Olomouce, jsme si povídali s jeho paní ředitelkou Dobromilou Hamplovou.

Sedmý ročník Noci s operou v pátek 23. června nabídne v lochotínském amfiteátru Bizetovu operu Carmen. Ta vznikla podle novely Prospera Mériméa vycházející ze skutečného příběhu o dělnici z tabákové továrny, která svede vojáka Dona Josého zasnoubeného s Micaëlou. Kvůli Carmen se stane dezertérem, pašerákem a nakonec i vrahem, když svou milovanou ze žárlivosti usmrtí. Titulní roli vášnivé a nezkrotné cikánky v letošní open-air akci plzeňského Divadla J. K. Tyla ztvární Václava Krejčí Housková, Dona Josého pak španělský tenorista David Baños.

„Vedle vizuálního dojmu, násobeného iluzionistickými kulisami, jimiž se prostor divadla výrazně prohlubuje, to bylo zejména akustické prostředí dřevěného interiéru, tedy dva faktory, které příznivý dojem z představení výrazně podpořily.“

„S dekoracemi se dobře pojily kostýmy Aleše Valáška, výtvarníka, jenž dovede umně propojit minulost s přítomností. Tomáš Ondřej Pilař nepojal svoji režii ve vztahu k barokní opeře jako striktně ortodoxní, barokní gestiku použil spíše náznakově, rovněž tak pracoval i choreograf Martin Šinták, jenž výstupy několika tanečníků podtrhll kolorit scény a náladu jednotlivých výstupů.“

„Korunovace se pod vedením zkušeného znalce tzv. poučené intertretace barokní hudby Vojtěcha Spurného hrála v neapolské verzi, tedy se dvěma cembaly. Komorní soubor tvořený členy plzeňského operního ansáblu se v optimálním akustickém prostředí zvukově velmi dobře prosadil.“

V pátek 12. května vystoupil operní soubor plzeňského Divadla J. K. Tyla v rámci hudebního festivalu Musica Bayreuth v tamějším architektonicky skvostném Markraběcím operním divadle. Nebylo to poprvé. V roce 2018 tam uvedl Monteverdiho Orfea, o rok později Cherubiniho Médeu, v loňském roce Gluckovu Alcestu. Pro letošní pohostinské vystoupení padla volba na Monteverdiho Korunovaci Poppey, premiérovanou v plzeňském Velkém divadle 15. srpna 2020.

Plzeňské Divadlo Josefa Kajetána Tyla na své domácí scéně ve Velkém divadle uvede v neděli 23. dubna od šestnácti hodin derniéru Monteverdiho opery Korunovace Poppey. Zanedlouho, v pátek 12. května, budou moci toto představení zhlédnout diváci v německém Bayreuthu, a to v barokním prostoru Markraběcího operního domu (Markgräfliches Opernhaus). 

„Plzeňská nová inscenace Armidy je po všech stránkách povedená.“

„Jozef Benci zcela suverénně ovládá svou roli Hydraota, krále Damašku.“

„Skvělá a ve všech hlasových polohách jistá je Ivana Veberová jako Armida“

Druhou premiérou operního souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni v letošní sezóně se stalo nastudování poslední opery Antonína Dvořáka Armidy. Dvořák ji komponoval mezi 11. březnem 1902 a 23. srpnem 1903. Klavírní výtah Karla Šolce vydala Hudební matice Umělecké besedy až v r. 1941. Partitura na své vydání teprve čeká. Zatímco v Praze v Národním divadle byla poprvé uvedena 25. března 1904 a pak ještě 6x, v Plzni byla poprvé provedena 28. srpna 1925. Za ředitele městského divadla Bedřicha Jeřábka zde byly tehdy v jediném roce provedeny všechny Dvořákovy opery. Naposledy zazněla v Plzni r. 1943.

V Plzni chystají první letošní operní premiéru. Nová operní inscenace Divadla J. K. Tyla je výsledkem mezinárodní spolupráce s prestižním festivalem v irském Wexfordu, kde byla představena 23. října 2022 v hudebním nastudování šéfdirigenta Norberta Baxy. Dvořákovo mistrovské dílo se tak do Plzně vrátí po dlouhých osmdesáti letech v režii Martina Otavy a přinese další výraznou příležitost pro představitelku titulní role Ivanu Veberovou. Plzeňská premiéra se bude konat v sobotu 28. ledna ve Velkém divadle. Nejbližší reprízy budou na pořadu 4. a 11. února.

Světová premiéra opery české skladatelky Sylvie Bodorové Quo vadis, kterou napsala přímo pro plzeňský soubor DJKT, se konala v červnu minulého roku. Plzeňský divadelní stánek zve na další představení, která se budou konat v sobotu 21. ledna, ve čtvrtek 23. února a v neděli 5. března na Nové scéně. Dirigenty projektu jsou Jiří Petrdlík a Jiří Štrunc, režisérem je Martin Otava a autorem scény Daniel Dvořák. V hlavních rolích se objeví Philippe Castagner a Ivana Veberová. Dále účinkují Jana Foff Tetourová, Jana Piorecká, Michal Bragagnolo, Tomáš Kořínek, Vanda Šípová, Eva Hartová a mnozí další.

„Do Waldsassenu byl k budování svatostánku povolán renomovaný pražský stavitel Abraham Leuthner.“

„Zaplněná parkoviště v okolí baziliky svědčila o tom, že Velký podzimní koncert vzbudil velká očekávání.“

„Koncert ve Waldsassenu, jehož slavnostní náladu ukončil v Čechách odlitý zvon, snad nejlépe symbolizoval jedinečnost a sílu umění, při němž podali ruce čeští a němečtí umělci.“

Zatímco Cheb byl od počátku pokládán za významné obchodní centrum Chebska, za jeho duchovní protipól byl vždy považován nedaleký klášter Waldsassen. Po mnoha peripetiích, jimiž prošel v době svého dlouhého, bezmála tisíc let trvajícího vývoje, se jeho část – nynější farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Jana Evangelisty – stává dějištěm pravidelných koncertů, z nichž zejména varhanní recitály využívají tamější vzácné nástroje. Dne 6. listopadu se v této bazilice uskutečnil společný koncert českých a německých umělců.

„Snad nikdy se ve Velkém divadle nesešlo v tak velkém počtu obecenstvo složené z interpretů (někdejších i stávajících), kritiků a pracovníků kulturních institucí.“

„Postava rytíře Dalibora a její pojetí ve Smetanově opeře coby neohroženého hrdiny rozhodně není prvním případem, kdy se tento šlechtic stává kladnou postavou.“

„Plzeňská opera jistě znovu vítá do svého souboru Richarda Samka. Dalibor ho pěvecky posouvá do dramatické polohy, s níž se pěvec dokáže obdivuhodně vyrovnat.“

Po šestnáctileté přestávce se na scénu plzeňského divadla vrací Smetanův Dalibor. Jako tradičně „šéfovský titul“ bylo jeho nastudování svěřeno nikoliv Jiřímu Petrdlíkovi stojícímu v čele plzeňského operního ansámblu, ale dlouholetému dirigentu opery Divadla J. K. Tyla Jiřímu Štruncovi, jehož znají posluchači i z jiných operních scén. Premiéra, která byla zároveň v pořadí první inscenací sezóny 2022/2023, se uskutečnila 22. října v plzeňském Velkém divadle.

Divadlo J. K. Tyla v Plzni uvede svou první premiéru, a to operní. Bude jí Smetanův Dalibor. Romantická tragédie volně vycházející z historických událostí poprvé zazní v sobotu 22. října ve Velkém divadle v hudebním nastudování Jiřího Štrunce a v režii Martina Otavy. V titulní roli se v nové inscenaci střídají Richard Samek a hostující Jakub Pustina. Jako Milada vystoupí plzeňská sólistka Ivana Veberová v alternaci s Kateřinou Hebelkovou, coby Vladislava, krále českého, publikum uvidí Jiřího Kubíka nebo čerstvého držitele Ceny Thálie Martina Bártu.

„Orchestr hrál skvěle a dílo vyznělo ve své plné kráse.“

„Sólové hlasy zněly velmi vyrovnaně a výborně artikulovaly.“

„Jiří Štrunc s Plzeňskou filharmonií nespolupracuje až tak často, ale s orchestrem si výborně porozuměl.“

Slavnostním uvedením Haydnovy Mše d moll "Nelsonmesse" a jeho Třetí symfonie se uzavřel v katedrále svatého Bartoloměje v Plzni letošní jubilejní třicátý ročník Haydnových hudebních slavností. Koncert Plzeňské filharmonie byl zároveň dalším v nové Chrámové abonentní řadě, a tak není divu, že byl kostel zcela zaplněn.

„Vzhledem k domácímu provedení nebyla Dvořákova mše psána pro velké hlasy, čehož si sólisté působící v oblasti opery byli dobře vědomi.“

„Vojtěch Jouza se musel přizpůsobit zcela jiným akustickým podmínkám, což v katedrále znamená zvolnění temp.“

„Nemohlo být vybráno reprezentativnější prostředí, než jaké může poskytnout chrám sv. Bartoloměje, otevřený v minulém roce po nákladné tři roky trvající revitalizaci.“

Plzeňský sbor Česká píseň a pražský sbor En arché pod vedením Vojtěcha Jouzy otevřely v pondělí koncertem v katolické katedrále západočeské metropole třetí ročník festivalu Plzeňský podzim. Zazněla Lužanská mše Antonína Dvořáka, varhanní improvizace Jiřiny Marešové a novinka z pera Tomáše Karpíška. Kostel se na dobu koncertu zcela zaplnil.

Ve dvou premiérách v pátek 16. a v neděli 18. září bude po osmdesáti devíti letech ve Státní opeře uvedena revuální opereta Ples v hotelu Savoy maďarského skladatele Paula Abrahama. Představení režijně zpracoval Martin Čičvák, hudebního nastudování se ujal Jan Kučera. Abraham byl nazýván „králem jazzové operety“ a jeho závratnou kariéru v roce 1933 ukončil nástup nacismu. Premiéra Plesu v hotelu Savoy zahájí podzim cyklu Musica non grata. Dále se diváci se mohou těšit na pohádkovou operu Švanda dudák, návrat Zásnub ve snu a na poslední tři reprízy surrealistických Plamenů. To vše se odehraje na scénách Národního divadla. Cyklus tak připomene tvorbu Paula Abrahama a česko-německých „nežádoucích“ skladatelů Jaromíra Weinbergera, Hanse Krásy a Erwina Schulhoffa.

„Někde se hudba jakoby dotýká hranic muzikálového žánru. Nicméně instrumentací a celkovým velmi dramatickým výrazem jednoznačně zůstává na straně nejnáročnějšího operního umění.“

„V roli císaře, krutého tyrana, prototypu všech dalších diktátorů v lidských dějinách, exceloval pěvecky i herecky Philippe Castagner.“

„Režie Martina Otavy nesklouzla do příliš snadných paralel se současností.“

Operní událost, která se neděje každý den. Přesněji řečeno neudála se v tuzemsku už dlouhá léta. Totiž premiéra celovečerní současné závažné opery – přesně tím byl sobotní večer na Nové scéně plzeňského Divadla J. K. Tyla, kde poprvé zazněla jako novinka opera Quo vadis Sylvie Bodorové, dílo s historickým námětem, dramatické a koncipované jako velká podívaná, přes veškerou modernost vstřícně přístupné a navíc s velkým nadčasovým poselstvím.

„Je autorkou opery Legenda o Kateřině z Redernu, která měla premiéru v libereckém Divadle F. X. Šaldy v roce 2014.“

„Jde o rané křesťanství. A to jsme my. Evropa.“

„Přála by si, aby opera Quo vadis vyzněla jako apel – a zároveň aby přinesla naději, že nejsme ztraceni.“

Soubor plzeňského Divadla J. K. Tyla uvede v sobotu ve světové premiéře operu Quo vadis české skladatelky Sylvie Bodorové. Libreto vytvořila autorka spolu s režisérem Martinem Otavou na motivy stejnojmenného románu polského romantického spisovatele Henryka Sienkiewicze z roku 1895 a také podle děl antických autorů Tacita, Suetonia a Petronia. Dirigenty projektu jsou Jiří Petrdlík a Jiří Štrunc, autorem scény Daniel Dvořák. V hlavních rolích se objeví Philippe Castagner a Ivana Veberová.

„Vynikající soustředěný výkon orchestru.“

„Svrchované vedení Jiřím Štruncem, výborně připravený sbor sbormistrem Jakubem Zichou.“

„Hřejivě měkce a pojivě působily hlasy sólistky opery v Plzni Radky Sehnoutkové a někdejšího sólisty opery v Plzni, nyní působícího v Národním divadle Praha, Jiřího Hájka.“

Haydn je autorem tří velkých oratorií. V roce 1796 mělo ve Vídni premiéru dílo Sedm posledních slov Vykupitele na kříži, roku 1798 dokončil práci na Stvoření a v roce 1801 měly premiéru Roční doby. V dílech je znát inspirace a detailní znalost podobných děl Georga Friedricha Händela, která poznal za svých cest do Anglie. V Plzni je právě inscenováno koncertní provedení oratoria Stvoření. Hudební nastudování a řízení všech uvedení (poslední v této sezóně bylo 4. 6.) svrchovaným způsobem provedl stálý dirigent opery Divadla J. K. Tyla v Plzni Jiří Štrunc. Dílo je nastudováno v německém originále. Diváci mají před sebou na titulkovacím zařízení jak německý text libreta Gottfrieda van Swietena, tak jeho český překlad Marty Ulrychové.