čtvrtek, 22 září 2022 14:40

Bludný Holanďan třikrát ve Státní opeře

444 Státní opera v Praze nabídne trojí provedení opery Richarda Wagnera Bludný Holanďan, a to 23. září a 2. a 7. října. Orchestr Státní opery povede dirigent Richard Hein, v titulní roli znovu vystoupí německý barytonista Joachim Goltz, člen ansámblu Národního divadla v Mannheimu, v roli Senty vystoupí také německá pěvkyně – Dorothea Herbert, kterou znají diváci festivalu Glyndebourne nebo Semperovy opery v Drážďanech. Do role Erika vstupuje výrazný slovenský tenorista Michal Lehotský, jako Mary se opět představí Jana Sýkorová a v roli Dalanda Zdeněk Plech. Role Dalandova kormidelníka se ujme Daniel Matoušek. Více informací najdete zde, naši ReflexiPlus z představení v SOP, kde barytonista už Goltz vystupoval, najdete zde a náš RozhovorPlus s ním si můžete připomenout tady.

Zveřejněno v AktuálněPlus
00010

„Všichni čtyři hlavní protagonisté byli opravdu vynikající – pěvecky bezchybní, herecky zcela přesvědčiví.“

„Králem večera se však stal jednoznačně Daniel Matoušek, který kdykoliv se objevil na jevišti (což bylo velmi často), zcela ho ovládl.“

„Přijďte na Ples v Savoyi, je to jízda!“

Do pražské Státní opery zavítala nefalšovaná třicátá léta minulého století, a to se vší noblesou a pozlátkem, jak je známe z dobových filmů. Premiéru nejznámější operety maďarského skladatele Paula Abrahama a libretistů Fritze Löhner-Bedy a Alfreda Grünewalda „Ples v hotelu Savoy“ tam uvedlo 16. září v českém překladu Vlasty Reittererové Národní divadlo v režii Martina Čičváka po neuvěřitelných devětaosmdesáti letech. Hudebního nastudování se ujal dirigent Jan Kučera, choreografie Laco Cmorej a Silvia Beláková. Opereta je uváděna v rámci operního a koncertního cyklu Musica non grata, který je věnován hudbě skladatelů pronásledovaných režimem. Kromě Orchestru a Sboru Státní opery v inscenaci spoluúčinkuje také Balet Národního divadla. Druhou premiéru měla inscenace v neděli 18. září.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0001

Ve dvou premiérách v pátek 16. a v neděli 18. září bude po osmdesáti devíti letech ve Státní opeře uvedena revuální opereta Ples v hotelu Savoy maďarského skladatele Paula Abrahama. Představení režijně zpracoval Martin Čičvák, hudebního nastudování se ujal Jan Kučera. Abraham byl nazýván „králem jazzové operety“ a jeho závratnou kariéru v roce 1933 ukončil nástup nacismu. Premiéra Plesu v hotelu Savoy zahájí podzim cyklu Musica non grata. Dále se diváci se mohou těšit na pohádkovou operu Švanda dudák, návrat Zásnub ve snu a na poslední tři reprízy surrealistických Plamenů. To vše se odehraje na scénách Národního divadla. Cyklus tak připomene tvorbu Paula Abrahama a česko-německých „nežádoucích“ skladatelů Jaromíra Weinbergera, Hanse Krásy a Erwina Schulhoffa.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

Pražské Národní divadlo hraje ve Státní opeře od 16. září po devětaosmdesáti letech revue Ples v hotelu Savoy maďarského skladatele Paula Abrahama, nazývaného králem jazzové operety. Jeho závratnou kariéru ukončil v roce 1933 nástup nacismu. Dílo ožívá v režii Martina Čičváka a v hudebním nastudování Jana Kučery, který v podcastu portálu KlasikaPlus.cz hovoří o skladatelově suverénním mísení operní, jazzové, operetní a činoherní poetiky a tvrdí, že v inscenaci zaznívá šlágr za šlágrem, hit za hitem. 

 

 

Zveřejněno v AudioPlus
0005

„Violetta je náročná role a Lucie Kaňková se jí zhostila výborně. Její dynamický rejstřík ve mně maximálně rezonoval ve druhém a třetím dějství jak v dojemných pianissimech, tak i úpěnlivých fortissimech.“

„Představení je minimalisticky koncipované a kéž by si z toho vzali příklad ti, kdo ´obohacují´ podobně slavná díla o novátorské přístupy až základní ´revoluční´ pojetí.“

„Bruckner je stejně tak milovaný velkými a náhlými kontrasty božských pianissim, jako i majestátnými katedrálními plochami fortissimo – a alespoň ze čtrnácté řady bych si byl přál, aby celková zvuková úroveň orchestru byla povětšinou o stupeň nižší.“

Se dvěma čerstvými zážitky z pražského kulturního dění se na sociálních sítích a zároveň na portálu KlasikaPlus.cz dělí se čtenáři publicista a skladatel Alexander Goldscheider, žijící čtyři desetiletí v Británii, ale pravidelně se vracející do původní vlasti. Vyznává se současně z toho, jak se vyvíjelo jeho chápání smyslu psaní o hudbě – kritického v mládí, přejného a sympatizujícího v pozdějším věku.

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
0091

„První inscenací, kterou po nástupu do funkce Jindra nastuduje, bude Dvořákova poslední opera Armida, v Národním divadle na repertoáru po třiceti letech.“

„První novou inscenací sezony je už 16. září revuální opereta Ples v hotelu Savoy od Paula Abrahama, na 6. října je ohlášena premiéra opery Švanda dudák od Jaromíra Weinbergera.“

„Inscenaci Figarovy svatby vytvoří Barbora Horáková Joly, pražská rodačka, která otevře novou inscenací Verdiho Traviaty nadcházející sezónu v Semperově opeře v Drážďanech.“

Novým hudebním ředitelem Státní opery v Praze, součásti Národního divadla, se stal ukrajinský dirigent Andrij Jurkevyč. Oznámil to při zahájení nové sezóny ředitel Jan Burian. Jurkevyč, rezidenční dirigent Lvovské národní opery, dvě desetiletí usazený v Itálii, dirigoval už letos v Praze Verdiho Traviatu. Střídá ve funkci Karla-Heinze Steffense. Na jaře 2023 se ujme poslední premiéry sezóny – Mascagniho Sedláka kavalíra a Leoncavallových Komediantů. Obě společně uváděné veristické aktovky režijně připraví Ondřej Havelka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„Na Lípě Musice budu vystupovat poprvé a velice se na tuto svou premiéru těším.“

„Čím dál tím více zařazuji na svá vystoupení písňový repertoár.“

„Na dramaturgii Phidylé se podílel pan dirigent Robert Jindra, manažer orchestru Ondřej Daněk a já.“

Kateřina Kněžíková otevře 23. srpna 2022 operním recitálem v Liberci Mezinárodní hudební festival Lípa Musica. Zahájí tím i svou novou sezónu 2022/2023, která, jak už je u ní zvykem, bude opět složená z operních představení i koncertů po celé Evropě. A samozřejmá je i její pedagogická činnost. Je až neuvěřitelné, kolik toho tato maminka dvou krásných děvčátek, kterým se jako každá máma chce věnovat, pracovně na té nejvyšší úrovni zvládá. A jak široký má repertoárový záběr.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
00003

Od pondělí 15. do čtvrtka 18. srpna se v rámci projektu Musica non grata uskuteční druhý ročník Hudební akademie Terezín věnovaný „nežádoucí hudbě“. Centrálním tématem je nastudování jazzového oratoria H.M.S. Royal Oaks Erwina Schulhoffa. Koncerty, přednášky, zkoušky a workshopy v areálu bývalého terezínského ghetta i v Praze jsou přístupné také široké veřejnosti, a to zdarma.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
00008

„Kuljabin zabezpečuje Grete šťastnejší koniec tým, že jej vo svojej koncepcii dáva talent.“

„Svetlana Aksenova sa ako flexibilná speváčka predstavila napríklad v prvom dejstve v tajomnej scéne v lese.“

„Teleso hralo koncentrovane; bolo však zrejmé, že má dielo v repertoári len krátko a s komplexnou partitúrou ešte nie je zžité na sto percent.“

Predstavenie novej inscenácie Vzdialeného zvuku od Franza Schrekera v utorok 29. marca uzavrelo tohtoročný Festival Opera. V rámci festivalu išlo pritom v podstate o prvú reprízu – na doskách Státní opery predtým zaznelo len v dvoch premiérach.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00011

Vyhlašujeme výherce vstupenek na závěrečný večer Festivalu Opera 2022.

V úterý 29. března se ve Státní opeře odehraje nedávno premiérovaná pražská inscenace Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Inscenaci nastudovali dirigent Karl-Heinz Steffens a režisér Timofej Kuljabin na scéně Olega Golovka. V hlavních rolích se představí Aleš Briscein, Světlana Aksenova, Kristýna Škarhová, Veronika Hajnová, Daniel Scofield a další.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
00008

„Vzdálený zvuk je dílem, které výrazně dokresluje směřování, charakter a niveau německojazyčné kultury první třetiny dvacátého století, které však mělo i se svým autorem dějinnou smůlu.“

„Postava Fritze vyžaduje přesně ten hlas, který Aleš Briscein může nabídnout a nabízí.“

„Schreker svůj zvukový ideál, který hledá jeho Fritz, rozhodně našel. Místy přináší opravdu hudbu dosud neslyšenou.“

Století a dva roky nás dělilo od prvního a také posledního pražského uvedení opery Vzdálený zvuk Franze Schrekera. V neděli se stalo skutečností novodobé nastudování díla. V pražské Státní opeře se hraje díky financím z česko-německého projektu Musica non grata, umožňujícího oživovat umění zavržené nebo umlčené nacistickým režimem. Schreker byl mezi válkami vedle Richarda Strausse nejúspěšnějším evropským operním autorem a připomenutí díla na stejné scéně, na které se hrálo, tehdy to bylo Nové německé divadlo, je logické. Ale nejde o pouhou pietu. Opera o hledání tvůrčí inspirace je plná opojné hudby a i scénicky je víc než životná.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00011

Vyhlašujeme soutěž o dvě dvojice vstupenek na závěrečný večer Festivalu Opera 2022.

V úterý 29. března se ve Státní opeře odehraje nedávno premiérovaná pražská inscenace Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Inscenaci nastudovali dirigent Karl-Heinz Steffens a režisér Timofej Kuljabin na scéně Olega Golovka. V hlavních rolích se představí Aleš Briscein, Světlana Aksenova, Kristýna Škarhová, Veronika Hajnová, Daniel Scofield a další.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
254

Státní opera v rámci projektu Musica non grata po více než sto letech přichystala jeden z nejúspěšnějších operních titulů první poloviny dvacátého století, Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Režie se ujal dvojnásobný držitel Golden Mask Award Timofej Kuljabin, který se představí v českém debutu. Hlavní role Grete a Fritze zazpívají sopranistka Světlana Aksenova a tenorista Aleš Briscein. Hudebně operu nastudoval hudební ředitel Státní opery Karl-Heinz Steffens, který bude řídit Orchestr a Sbor Státní opery. Premiéry se uskuteční zítra a v sobotu 26. března, další představení jsou plánována na 29. března a 3. a 10. dubna.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pátek, 21 leden 2022 09:16

Bludný Holanďan na točně i pod ní

232

„Temná legenda o tajemném přízraku putujícím světovými moři a vysvobozeném teprve u norských břehů ženou, která se pro něj obětuje, nabízí hudební hody a vizuálně spektakulární řešení.“

„Premiérový večer byl vrchovatě naplněn symfonickým zvukem, mohutnými sbory a dvěma skvělými sólovými hlasy.“

„Stylizace, která určitě může něco znamenat, ale dodává inscenaci prazvláštní, bizarní a uživatelsky nijak přátelskou poetiku.“

Wagnerův Bludný Holanďan je magicky vemlouvavé, přízračné, krásné, romanticky vznícené, posluchačsky a divácky vděčné dílo. Národní divadlo k němu sáhlo jako k oblíbenému titulu, který ztělesňuje to nejlepší, co opera může nabídnout: skvělou hudbu i podívanou, melodický zpěv i příběh, emoce i vznešené myšlenky. Hraje ho od čtvrtka v budově Státní opery, kde se za půlstoleté existence pražského Nového německého divadla wagnerovský kult pěstoval docela intenzivně. Na působivé inscenaci, hrané bez pauzy, se nyní podíleli němečtí, norští a čeští umělci.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 06 leden 2022 15:57

Così fan tutte aneb Nic se nezměnilo

1112

„Mám k dispozici skvělé pěvce, se kterými můžu jít do hloubky, konstatovala režisérka.“

„Musím rozhodovat, jestli podpořím komediální, nebo tragickou stránku díla.“

„Na druhou polovinu června chystá divadlo festival svých nových inscenací, mezinárodní prezentaci toho, co aktuálně dělá.“

Pražské Národní divadlo na sobotu chystá premiéru nové inscenace Mozartovy opery Così fan tutte aneb Takové jsou všechny. Režii má německá umělkyně Tatjana Gürbaca. Stejně jako ona, i režiséři Ole Anders Tandberg a Calixto Bieito, připravující v těchto týdnech lednové premiéry oper Bludný Holanďan a Káťa Kabanová, pracují v České republice vůbec poprvé.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 07 prosinec 2021 09:33

Očekávání splnilo jen Očekávání. Snad.

98

„Interpretovat hudební grotesku vyžaduje zkušenost několika hudebních žánrů a tu zatím Rožeň nemá.“

„To, co vytvořila režijní koncepce Barbory Horákové Joly na jevišti, nebyla ani groteska. Její režijní koncepce se dá nazvat jedním slovem – binec.“

„Jde o velmi těžkou roli, kde během celé půlhodiny prakticky není jediné místo, kdy by si sólistka oddechla, a Petra Alvarez Šimková ji zvládla výborně.“

Je skvělé, když se dramaturgie divadla rozhodne, že poruší ten koloběh uvádění stále stejných oper a dá se cestou hledání děl, která jsou uváděna zřídka, a navíc jsou mimořádná buďto svým vznikem, nebo uměleckými výboji. Nejlépe obojím. Pak už stačí, aby se našel skvělý realizační tým, a na úspěch je zaděláno. Problém nastane, když se realizační tým s dílem míjí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
300

Diváci Státní opery mohou zhlédnout operní jednoaktovky Očekávání Arnolda Schönberga a Sedm smrtelných hříchů Kurta Weilla. Představí je ve svém zpracování režisérka Barbora Horáková Joly. Hudebního nastudování se ujal Jiří Rožeň. Premiéra obou děl v jednom večeru je plánovaná na 26. listopadu. V Sedmi smrtelných hříších se objeví také mezzosopranistka Dagmar Pecková, která se v posledních letech interpretaci Weillových děl pravidelně věnuje.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Zemlinsky333

„Zemlinsky vedl šestnáct let operní soubor Nového německého divadla, ve dvojjazyčném městě významný protějšek českého Národního divadla.“

„Ve Wagnerově odkazu zdůrazňoval jeho jedinečnost a novátorství, nikoli manifestaci velkoněmeckých idejí.“

„Patřil svého času, podobně jako Gustav Klimt nebo Max Burckhard, mezi ctitele vídeňské krásky Almy Schindlerové, která se však provdala za Gustava Mahlera.“

Na domě s číslem popisným 1043 v Havlíčkově ulici, naproti Masarykovu nádraží, nenápadná pamětní deska oznamuje, že tam v letech 1911 až 1927, tedy po celých šestnáct let svého pražského působení, bydlel skladatel a dirigent Alexander Zemlinsky. Byl šéfem operního souboru Nového německého divadla, což je dnes budova Státní opery. Jeho život se pak uzavřel za války v americkém exilu, když mu bylo jedenasedmdesát. Narodil se před 150 lety, 14. října 1871 ve Vídni.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
GS22344-2

„Sestavit celý zhruba sedmdesátiminutový program jen z hudby pozdního romantismu a expresionismu se může jevit poměrně riskantní. V tomto případě si však troufnu říct, že se risk vyplatil.“

„Pokud některé pěvkyně tvrdí, že po ránu nepodávají dobrý výkon, o Štěpánce Pučálkové to rozhodně neplatí.“

„Velmi rád bych vyzdvihnul a pogratuloval všem interpretům ke skvělému výkonu, který pro mne představoval skutečný vrchol koncertu.“

V sobotu se ve Státní opeře konalo matiné k poctě letošního jubilanta Alexandera Zemlinského. Vystoupili na něm mezzosopranistka Štěpánka Pučálková a Orchestr Státní opery pod taktovkou Karl-Heinze Steffense a předvedli koncert z děl Zemlinského, Schönberga a Berga.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
111

Opera Národního divadla uvede začátkem října další ze svých plánovaných jedenácti premiér. Tentokrát to bude Rossiniho Lazebník sevillský, který je jednou z nejúspěšnějších operních komedií. V režii Magdaleny Švecové se divákům představí Petr Nekoranec, Adam Plachetka, Jiří Sulženko, Arnheiður Eiríksdóttir a řada dalších. Hudebního nastudování se ujal hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink. Kostýmy pro novou inscenaci navrhla výtvarnice Kateřina Štefková, autorem scény je David Janošek. Rossiniho operu uvidí návštěvníci premiérově ve čtvrtek 7. a v neděli 10. října od 19 hodin v historické budově Národního divadla.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 3