17-julietta-20190327-kalvirn-ii-5583-jpg-1554295010

„Je to asi naše ´nejherečtější´ operní inscenace.“

„Každá jeho opera je originálem. Martinů hledal novou formu pro vyjádření příběhu, kterou už neopakoval.“

„Přesto, že je Julietta surreální opera, vytvářeli jsme reálné situace.“

Za zkratkou SKUTR se od roku 2000 skrývají dva téměř nerozlučně tvořící režiséři – Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka, respektive Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Tandem dvou letošních čtyřicátníků, Martina pocházejícího ze slovenského města Martin a Lukáše narozeného v Praze, vzbuzuje pozornost už od absolventských představení. Studovali na katedře alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty AMU. Oba teď na škole vyučují obory režie, dramaturgie a herectví. Autorská představení SKUTRu kombinují tanec, pohyb, akrobacii, loutky, projekce, lightdesign, text, zvuk… Jsou multižánrová, jsou cross-over. Postupně se začali čím dál víc věnovat spojení hudby a divadla, další kroky je vedly k operní režii. SKUTR stojí, společně s dirigentem Jakubem Kleckerem, za inscenací opery Julietta Bohuslava Martinů v Národním divadle moravskoslezském. O nedávné premiéře jsme psali v reflexi  Ostravská Julietta - surrealismus s lidskou tváří a s úsměvem. Tato opera je tak dobrá právě v tom, že obsahuje oba póly – hravý i lyrický, shodují se „Skutři“ v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz. Nejbližší představení Julietty je v Ostravě ohlášeno na dnešní večer, další potom na 7. a 15. května. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
julietta-20190409-i-gen-4569-jpg-1554887575

„Tandem SKUTR přinesl neotřelé nápady, jak znázornit situace bez smyslu.“

„Kněžíková je mladou ženou, chvíli kontaktní, chvíli unikající, chovající se stejně nevyzpytatelně jako ostatní obyvatelé podivného města bez paměti.“

„Ostravská inscenace, mimochodem historicky první uvedení Julietty v tomto městě, je vzácným příkladem krásného souladu mezi děním na jevišti a textem libreta.“

Juliettu Bohuslava Martinů je možné inscenovat jako lyrické drama, přízračné blouznění, absurdní divadlo, marné bloudění, nereálnou feérii nebo třeba jako kafkovské dusno či jako obraz horečnatého šílenství. Všechny takové už tu byly. Režisérské duo SKUTR v Ostravě předložilo publiku operu ještě jinou - jako hravou fantazii, zbytečně nezatíženou. Jako úsměvně poetické podobenství o snění.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Katka-Knkov-Foto-Ilona-Sochorov

„Tiše doufám, že budu mít možnost postupně přidávat do svého repertoáru i další role tohoto geniálního skladatele.“

„S Michelem se rozhodně setkáme. A to dost kontaktně.“

„Po Juliettě mě v nové sezóně čekají tři role na jevišti a několik koncertních bonbónků.“

Dnes vůbec poprvé se v Ostravě objeví na repertoáru lyrická opera Julietta od Bohuslava Martinů. Druhou premiéru pak chystá Národní divadlo moravskoslezské na 13. dubna. Režie se ujali Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, známí jako SKUTR, a hudebního nastudování dosavadní šéf operního souboru Jakub Klecker. Snícího, hledajícího, toužícího, naivního a trpícího knihkupce Michela zazpívají tenoristé Jorge Garza a Luciano Mastro. Titulní roli Julietty alternují sopranistky Doubravka Součková a KATEŘINA KNĚŽÍKOVÁ, kterou KlasikaPlus.cz zastihla těsně před dnešní premiérou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
veb-NDB-PB210120

„Radokovo libreto zachycuje absurditu situací, do nichž jsou lidé manipulováni politickým režimem.“

„Dva operní tituly bude režírovat šéf Janáčkovy opery Jiří Heřman – Růžového kavalíra a Řecké pašije.“

„V případě Zámečníkovy dětské opery půjde o první spolupráci Arnošta Goldflama s operou.“

Národní divadlo Brno uvede za rok novou operu Monument inspirovanou tragickým životním příběhem sochaře Otakara Švece, autora vítězného návrhu na vytvoření pomníku sovětského vůdce Stalina. Libreto a režie bude dílem Davida Radoka, hudbu na objednávku divadla zkomponoval a dirigentem projektu je šéfdirigent Janáčkovy opery Marko Ivanović. Premiéra je stanovena na 20. února 2020. Jde o jednu z pěti nových operních inscenací, které brněnská scéna chystá na příští sezónu. Těmi dalšími jsou Hoffmannovy povídky, Růžový kavalír, Řecké pašije a Ferda Mravenec.

 
Zveřejněno v VýhledPlus