„Můžete si připomenout velkolepé umění dirigenta Claudia Abbada, od jehož narození uplynulo letos devadesát let. V centru pozornosti bude Mahler – nejprve jeho Šestá symfonie s Berlínskou filharmonií.“
„Brilantní je nahrávka Haydnových symfonií s Berlínskými filharmoniky a Herbertem von Karajanem, poslechněte si Symfonii č. 103 Es dur.“
„Velké výročí Marii Callas zrcadlí také tradiční operní večer v neděli v šestnáct hodin, zazní nahrávka kompletní Carmen.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 27. listopadu do 3. prosince?
Festival si již 29 let klade za cíl uvádět a propagovat hudbu poličského rodáka. Přední čeští umělci na Dnech Bohuslava Martinů představují i méně frekventovaná skladatelova díla. Součástí festivalu je Soutěž Nadace Bohuslava Martinů, která podporuje nastudování skladatelových skladeb nejmladší generací interpretů a pomáhá formovat mladé hudebníky. Na koncertech ve spolupráci s Českou filharmonií a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu každoročně zní také rozsáhlé symfonické skladby v kontextu tvorby českých a světových skladatelů, které s Bohuslavem Martinů pojí historické i stylové vlivy a vztahy. Koncerty se konají v Sále Martinů na pražské HAMU a v Dvořákově síni Rudolfina.
Slovenská filharmonie se představí v bratislavské Redutě pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Raiskina opět ve čtvrtek a pátek 23. a 24. listopadu. Návštěvníci koncertů si vyslechnou program, se kterým se orchestr představí na již brzy startujícím turné v Jižní Koreji. Koncertní výjezd je ohraničen daty 26. listopadu a 4. prosince.
„Přijde mi hluboce atraktivní, jakým způsobem klavírista tělesně vyjadřoval svoji pódiovou svrchovanost.“
„Kožuchinovo frázování bylo lidské a povědomé, podřizovalo se výpravě, měl jsem pocit, že osobně bych chtěl vést melodie úplně stejně.“
„Myslím si, že pochopení pro ten jevištní prvek je hlavní příčinou, proč v dobách Franze Liszta vznikla tradice hry zpaměti.“
Na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného v úterý 7. listopadu vystoupil pianista Denis Kožuchin s díly Franze Liszta a György Ligetiho. Jeho interpretace byla vkusná, povznášející, pokorná i troufalá, vzbuzovala emoce. Jen hra vysokého romantického repertoáru z not mu zbytečně ubrala na prvku nebezpečí nebo zázraku.
Úvodní koncert cyklu Slovenského komorního orchestru se uskuteční v neděli 22. října v Malém sále Slovenské filharmonie (SF). Se Slovenským komorním orchestrem (umělecký vedoucí Ewald Danel) se představí dva mladí flétnisté – Emilia Reske (Polsko) a Vojtěch Čermák (Česká republika), vítězové sedmého ročníku soutěže Flautiáda 2022, kterým porota udělila cenu SF, díky které účinkují v rámci aktuální sezony slovenského prvního orchestru. V úterý 24. října pak SF zve do stejného sálu milovníky klavírního umění. Koncerty cyklu Klavír a klavíristé otevře bratislavská rodačka Eva Virsik, absolventka Konzervatoře P. I. Čajkovského v Moskvě. Svým recitálem vzdá hold tvorbě Roberta Schumanna.
„Když interpretuji díla Fryderyka Chopina, cítím relativní uvolnění a osobní svobodu.“
„Při rozsáhlém interpretačním přístupu k tvorbě jednoho skladatele je nádherné a vzrušující proniknout do hloubky jeho stylu, jazyka a pocitů.“
„S dirigenty o svých pocitech v mém přístupu ke skladbě příliš často nehovořím, protože emoce ovlivní tempo, charakter, dynamiku a intonaci.“
Legendární americký klavírista Garrick Ohlsson, držitel Grammy, si letos připomněl v Praze i padesát let od svého prvního vystoupení na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro. Dosud je jediným Američanem, který zvítězil v roce 1970 v Chopinově mezinárodní klavírní soutěži ve Varšavě. U příležitosti pražských koncertů poskytl pro portál KlasikaPlus.cz exkluzivní rozhovor v Obecním domě. Po koncertech se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a dirigentem Petrem Altrichterem ve dnech 18. a 19. října vystoupí dnes večer se sólovým recitálem ve Dvořákově síni Rudolfina.
Rachmaninova, Berga a Zemlinského propojí koncert v ryze salonních kulisách. Díky nadaci Stadler-Trier Music Foundation a spolupráci spolků Vážný zájem a Lieder Society mají diváci možnost poslechnout si 19. října recitál třiadvaceti písní, které je přenesou do doby na přelomu minulých století – romantismu a jeho dozvuků. Večer se uskuteční v Salónu Celetná dnes od devatenácti hodin.
Jubilejní 75. koncertní sezóna Slovenské filharmonie (SF) potrvá do června 2024, přičemž dvojice zahajovacích symfonických koncertů zazní ve čtvrtek a pátek 19. a 20. října. Dále diváky čekají vystoupení mladých sólistů, komorní večer či klavírní recitál. Říjnovou nabídku uzavírá koncert symfonického orchestru se sólisty Simonou Šaturovou a Jiřím Bártou.
„Zcela zaplněná chrámová loď byla zanechána ztišení, do kterého vstoupil duchovní pravoslavného chrámu sv. Kateřiny Alexandrijské Ján Novák, aby přivítal přítomné.“
„Z dvaceti částí Liturgie zpíval sbor sedm a za vypuštěnou vstupní Velkou ektenii posloužila třetí část Sláva otci, do které vložil sbor snad veškerou mocnost svého hlasového fondu.“
„Původně gotický chrám je zvlášť památný osmibokou věží v průčelí přezdívanou Pražský minaret.“
Mezinárodní festival pravoslavné hudby letos nabídl pět večerů, pět kroků k „prapůvodní kráse“, tedy archaion kallos, jak zní název festivalu. A k tomu jednu ryzí bohoslužbu, tedy dopolední Liturgii sv. Jana Zlatoústého s autentickým byzantským chorálem, workshop byzantské hudby s lektorem, řeckým protopsalisem (zpěvákem byzantské hudby) Petrosem Papaemmanouilem, výstavu českých pravoslavných ikon, přednášku protojereje (kněze) Cyrila Sarkissiana či filmovou projekci dokumentárního filmu o ukrajinském skladateli Valentynu Sylvestrovovi. Ve čtvrtek 12. října se konal v Pravoslavném chrámu sv. Kateřiny Alexandrijské koncert Pražského smíšeného sboru a Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy (VUS UK) za vedení sbormistrů Jiřího Petrdlíka a Jakuba Zichy.
Košická filharmonie (ŠFK) nabídla svým návštěvníkům bohatý program ještě před oficiálním otevřením pětapadesáté sezóny. Mimořádný koncert Rusalka zaplnil Dům umění a v září se uskutečnil 52. ročník Mezinárodního varhanního festivalu Ivana Sokola a své mimohudební schopnosti předvedli orchestrální hráči v rámci 100. ročníku Mezinárodního maratonu míru. Co však čeká příznivce filharmonie v sezóně 2023/2024?
„Piotr Beczała pri interpretácii zdôraznil emóciu, prostú jednoduchosť a šikovne ich spojil so štylizovaným a salónne ušľachtilým koncertným rozmerom.“
„Tenorista ich predniesol s prirodzenou eleganciou, emocionálnym ponorom a s dokonalým štýlovým porozumením.“
„Skvelý dojem z koncertu pokazila smršť s dramaturgiou dokonale neladiacich prídavkov.“
Významný svetový tenorista, hosť popredných operných divadiel, Piotr Beczała sa v rámci 58. ročníka medzinárodného festivalu Bratislavské hudobné slávnosti predstavil 3. októbra 2023 v bratislavskej Redute komorným recitálom piesní a operných árií. Realizáciu koncertu prevzala Slovenská filharmónia ako organizátor festivalu od súkromnej agentúry Kapos.
„Díky Georgu Hörtnagelovi a díky jeho následovníkům v Norimberku běžně potkáte – bez pompy a bez nápadné propagace – pozoruhodné muzikanty.“
„Kam zmizela ta fascinující jemnokresba? Kde je ta dokonalá pečlivost, která občas posluchače až dráždila tím, že nezaslechl ani drobnou chybku?“
„A znovu zní totéž nokturno. Ovšem jak proměněno! Jestliže předtím šlo o dobrý obraz zručného malíře, teď máme před očima div, kdy se malíř snad ani nedotkne plátna, a přesto se pod čarovným štětcem objevují nejjemnější linie, dokonale přesné.“
27. září jsme v Norimberku zažili nevšední klavírní večer. Krystian Zimerman, na hudebním nebi hvězda první velikosti – loni získal prestižní japonské Praemium Imperiale, pokládané za uměleckou obdobu Nobelovy ceny –, tam podal koncert, jehož přitažlivý program prý ohlásil na svoje poměry s mimořádným předstihem (to znamená víc než dva týdny).
„Pondělí začíná na stanici D-dur Koncertem č. 2 pro klavír a orchestr B dur Johannesa Brahmse v podání klavíristky Helene Grimaud a za doprovodu Vídeňských filharmoniků.“
„Ve středu v 11:15 zazní Peléas a Melisanda Arnolda Schönberga na jednom z prvních snímků, které se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu natočil nový šéfdirigent Petr Popelka.“
„V neděli ve 20:08 si také můžete naladit vzácnou nahrávku Dvořákova Requiem pod taktovkou Marisse Jansonse.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 2. do 8. října?
Sukova síň pražského Rudolfina bude dějištěm slavnostního koncertu laureátů Mezinárodní soutěže pro mladé klavíristy Broumovská klávesa. V úterý 26. září se od devatenácti hodin představí vítězové všech čtyř kategorií letošního třináctého ročníku – Liliana Fejtová, Anna Chmurova, Jaroslav Skalka, Eva Emilia Rautner a Semjon Yakimov. Vstupné na koncert je dobrovolné.
„Pondělí začíná Beethovenovou Devátou symfonií na nahrávce Herberta von Karajana s Berlínskými filharmoniky. Je to nahrávka z roku 1962 a pochází z jeho kompletu všech devíti symfonií, který vešel do dějin gramofonového průmyslu, protože se ho záhy prodalo přes milion kusů.“
„Zvláštní pozornost pravidelně věnuje D-dur nahrávkám ze zdrojů Evropské vysílací unie.“
„Ve 14:54 máte historickou možnost slyšet v archivu rozhlasu léta ukrytou nahrávku Bachova koncertu pro čtyři klavíry, kterou od jednoho z klavírů diriguje Herbert von Karajan a doprovází Česká filharmonie.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 25. září do 1. října?
„Podmínky Schulmeisterova koncertu pokládám za nedůstojné a ostudné především vůči umění samotnému.“
„I velmi dlouhé úseky mi přišly vlastně hotové, ideální, inspirované, snadno zapadající do měřítek dospělých hudebníků.“
„Přesto kdybych si měl představit Schulmeistera za patnáct let, zajímalo by mě, jak se hráčsky vypořádá s integrací těch méně šlechetných lidských vlastností.“
V úterý 19. září na festivalu Dvořákova Praha vystoupil slibný mladý klavírista Jan Schulmeister. V méně formálních prostorech Bořislavka Centra zahrál hodinový recitál z děl Wolfganga Amadea Mozarta, Leoše Janáčka a Sergeje Rachmaninova. Přestože na koncert dorazilo mnoho posluchačů, klavírista byl výborně připraven a hrál i obsažně, zážitek znesnadňovalo nepříjemné prostředí a další vnější vlivy.
„Těžko rozhodnout, jestli Giltburg zahrál Rachmaninovovu neklidnou, emotivní a virtuózní skladbu neslýchaně, nebo ideálně. Obojí je pravda.“
„Umělec plný velké vnitřní síly, napojený na orchestr, vyzařující pozitivní fluidum a šťastně, skoro plaše, se po výkonu usmívající.“
„Výrazně pomalá část díla končí abstraktní plochou, dovolující o to kontrastnější zaznění krásně kompozičně připravené skladatelovy Fanfáry pro obyčejného člověka, integrované do začátku finální věty i do jejího motivického materiálu.“
Koncert České filharmonie, dirigenta Tomáše Netopila a klavíristy Borise Giltburga na Dvořákově Praze měl v úterý dvě zcela rozdílné, a přece podobné poloviny. Třetí symfonii Aarona Coplanda a Třetí klavírní koncert Sergeje Rachmaninova propojila synergie síly autorského impulsu a intenzity interpretační reakce na něj. Dvojí zvýraznění muzikality. Strhující vybičované žesťové chóry typicky americké symfonické hudby a předtím před přestávkou obdivuhodná vzrušující energie pianisty, díky níž se publikum po doznění romanticky i virtuózně podmanivého díla kompletně zvedlo ze sedadel, málem jako někde na stadionu.
Už ve čtvrtek zahájí Filharmonie Brno svoji 68. koncertní sezonu. Slavnostní večer tradičně povede šéfdirigent Dennis Russell Davies, který tím začne svůj šestý rok v čele orchestru. Na úvod sezony zazní monumentální celovečerní dílo, Symfonie č. 2 „Vzkříšení“ Gustava Mahlera. Filharmonici ho provedli i před měsícem na koncertě v německém Rheingau ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno a sólistkami Pavlou Vykopalovou a Janou Hrochovou.
