P2215410

„Obě díla, byť přes hlubokou časovou propast, shodně rezonovala svojí barevností, emocionalitou a naléhavostí sdělení.“

„Tíhu i lehkost vokální složky nesla čtveřice sólistů, kteří se střídali i v duetech, v triu a také v kvartetu s nádherně vedenými kontrapunktickými hlasy.“

„Závěrečné ovace vestoje si protagonisté rozhodně zasloužili. I když je to dnes tak trochu módní reakce publika.“

Díky Filharmonii Hradec Králové se mohla uskutečnit světová premiéra Varhanního koncertu Josefa Vodáka. Stalo se tak 21.února 2019 v beznadějně vyprodaném sále po neuvěřitelných 36 letech od zkomponování! Bohužel se toho autor již nedožil, zemřel vloni 13. prosince.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
05-181231SilvestrBenatske-nespory07cPetraHajska

„Hned v prvním žalmu krásné sopránové sólo předznamenalo celý večer.“

„Interpreti zvládali hudbu s nezdůrazňovaným mistrovstvím, bez vnějškové virtuozity, se samozřejmostí, s mnoha a mnoha detaily.“

„Václav Luks nezdůrazňoval jen jubilace. Podchytil i vroucnost, tiché modulace, jemnost.“

Rozloučit se s odcházejícím rokem krásnou hudbou je určitě lepší, než jen hledat v televizních programech přijatelnou zábavu, klábosit a popíjet s přáteli, nebo se uchýlit někam do ústraní. Silvestrovský podvečerní koncert Collegia 1704 opět nabídl tuto hodnotnou alternativu všem, kdo jsou jí otevřeni. V zaplněném Rudolfinu zněla s obvyklým jedinečným muzikantským vkladem Vivaldiho duchovní hudba. Byla potěšením a rozptýlením, poučením a rozšířením poznání, ale mohla být chápána třeba i jako vděčné díkůvzdání za uplynulých 365 dní. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1DSC09969

„Naozaj pozoruhodná udalosť sa stala z očakávanej novodobej premiéry diela Augustina Šenkýřa.“

„Celkovo je hudba diela vznešená, určitú pompéznosť zabezpečujú najmä nesmierne pôsobivé koloratúrne árie.“

„Stále si musím klásť otázku, aké ďalšie klenoty starej hudby ležia nepovšimnuté v archívoch a múzeách po celej krajine.“

Naozaj pozoruhodná udalosť sa stala v sobotu 15. decembra z očakávanej novodobej premiéry diela Augustina Šenkýřa Dies numini et prinicipi v naštudovaní Národného divadla. Rozsiahla a predovšetkým spevácky náročná hra v troch dejstvách bola v Kostole svätej Anny uvedená pod taktovkou Zdeňka Klaudy. Nosnými atribútmi sa pritom stali slávnostnosť a vysoká interpretačná úroveň najmä dámskej časti sólistického ansámblu. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
136679169837808550810787851984834086933260o

„Pořád mám pocit, že bych nabrat nějaké vědomosti a zkušenosti ještě někde jinde mohl a měl.“

„Leoš Janáček je velký hudební úkaz.“

„Rád bych tady v Brně udržel drápek, opera je tu se současným vedením na dobré cestě!“

Zpívá pytláka Haraštu v nové brněnské inscenaci Příhod lišky Bystroušky a Radovana ve Smetanově Libuši, hostuje v Ostravě v Osudu, chystá se na Čajkovského do Lyonu, těší se na červnové Tři fragmenty z Julietty od Bohuslava Martinů…  A dnes večer se v Praze podílí na prvním novodobém koncertním uvedení barokní gratulační kantáty od Augustina Šenkýře, věnované opatovi Břevnovského kláštera a znovuobjevené nedávno po bezmála dvou stech padesáti letech. Osmadvacetiletý barytonista Roman Hoza je třetí sezónu členem Janáčkovy opery Národního divadla Brno - a přestože se snaží získat i další zahraniční zkušenosti, je doma v Brně spokojen a nemá v úmyslu měnit.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

“Překážkou byl ale zcela nečitelný text a dosti nečitelné noty, taková rychle psaná partitura autorem.”

“Vzpomínám si na Šenkýřovo nádherné Festa sanctorum, ve kterém zpíval basista Karel Průša.”

“Z náročnosti a virtuozity partů lze dedukovat, že žáci tehdy měli vysoké hudební a pěvecké předpoklady.”

Novodobou premiéru připravilo na sobotu 15. prosince Národní divadlo v Praze. V kostele sv. Anny (Pražská křižovatka) zazní gratulační kantáta Augustina Šenkýře Dies numini et principi, věnovaná opatovi břevnovského kláštera Friedrichu Grundmannovi. Po 248 letech ji v Praze nastudovali sólisté Markéta Böhmová, Yukiko Kinjo, Michaela Zajmi, Jakub Koś a Roman Hoza, orchestr Národního divadla a dirigent Zdeněk Klauda, specialista na hudbu tohoto období, který byl za podobný objev (Rybovo Stabat mater) oceněn mezi jinými i prestižní cenou Diapason D‘Or.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 18 listopad 2018 12:10

Aby lidé o mně a o tobě nepsali v novinách

320LB9921

„Inscenace propojuje na scéně reálný svět s podobenstvím o něm, všední den s pohádkou, interiér s přírodou.“

„Vyznění dominuje Svatopluk Sem. Civilně, bez patosu, bez hrané bodrosti.“

„S tím rozdílem, že Heřman svá řešení nepodává divákovi autoritativně, ale s pokorou.“

Janáčkovo divadlo je po šestnáctiměsíční rekonstrukci od soboty opět otevřeno. První premiérou a zároveň úvodním večerem Festivalu Janáček Brno 2018 byly Příhody lišky Bystroušky. V režii Jiřího Heřmana civilní a přitom nesmírně poetické, bez lesa, ale plné lesní havěti. Přitom byly víc o lidech než o zvířatech. Hudebně jemné, klidné, vizuálně nové, jiné, netradiční uchopení operní klasiky, promyšlené do posledního detailu.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
pondělí, 17 září 2018 12:10

Dvořák v kontextech

DP181609LuanskMartin-Divek10„Do tohoto skvostu vložil skladatel náboj klidné a tiché zbožnosti.“

„Sbor s chlapeckými soprány a alty vnesl do zažitých představ o skladbě nové odstíny.“

„V Praze se objevilo těleso z nejlepších v Británii – Orchestra of the Age of Enlightenment.“

Lužanská mše je krásné komorní dílo. Na festivalu Dvořákova Praha bylo v britských rukou. A v sousedství Schubertovy a Elgarovy hudby. 

Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 10 září 2018 17:24

Vším velká Libuše v Brně

olb1668-edit44490005921o„Režisér Jiří Heřman vyzrává a provizorní prostory mu evidentně svědčí.“

„Tak velkorysou Libuši by si mohla většina divadel jen těžko dovolit.“

„Inscenace měla vzácnou pěveckou vyrovnanost.“

Dvojitou sondou do našich dějin je nová inscenace Smetanovy Libuše, která měla premiéru 7. a 9. září v Brně. Sám autor operu popsal jako „slavné tableau a hudebně dramatické uživotnění“. Brněnský tým ale rozehrál hned dva příběhy národní historie současně a nápaditě propojil mýtus se skutečností i časové úsečky, které od sebe dělí pomyslná staletí. Velkolepé a svěží představení odpovídající výši jubilea československé státnosti, možná kontroverzní, možná rozdělující generace, ale nezapomenutelné. 

Zveřejněno v ReflexePlus