12

Devětadvacet koncertů především s tuzemskými účinkujícími. Takový bude od 3. do 28. září letošní Svatováclavský hudební festival tradičně počítající s kostely Moravskoslezského kraje. Je největší mezinárodní přehlídkou duchovní a staré hudby v České republice.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
6

Festival Zlatá Pecka, který pořádá pěvkyně Dagmar Pecková, se kvůli  pandemii uskuteční v novém podzimním termínu. Změny se dočká i původně callasovské téma. Novým mottem festivalu je parafráze verneovského románu „S hudbou kolem světa za 8 dní“. Přesně tolik dní letošní festival potrvá a nabídne deset hudebních, filmových a divadelních produkcí. Začíná v sobotu 31. října.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Robert Carsen speciálně pro Brno připraví Janáčkův Osud.“

„V roli Kostelničky se na festivalu objeví světoznámá sopranistka Karita Mattila.“

„Za hudební podobou Händelovy Alciny bude stát Václav Luks se svým barokním orchestrem Collegium 1704.“

Janáčkova opera, soubor Národního divadla Brno, chystá do příští sezóny nové inscenace Pucciniho a Čajkovského děl, uvede Händela, dva velké koncertní projekty a titul připravený společně se souborem baletu. Na 8. září plánuje Zahajovací open air koncert na piazzetě před Janáčkovým divadlem. Největší pozornost ale upoutá novým nastudováním dvou oper Leoše Janáčka – Osudu a Její pastorkyně.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

Různorodý program čítající 27 koncertů, doprovodné akce, program pro děti, folklórní večer s Hradišťanem i další akce představil Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Koná se od 27. května do 1. července v Ostravě, Hukvaldech a dalších pěti městech Moravskoslezského kraje. Letošní rok věnuje velkou pozornost pěveckému umění. Hlavními hvězdami budou pěvci Patricia Petibon, Adam Plachetka, Gustáv Beláček a Jana Kurucová, klavírista Jean-Efflam Bavouzet nebo Luzernský symfonický orchestr. Festival zavádí poprvé ve své historii institut rezidenčního umělce. Českým bude klavírista Martin Kasík, zahraničním pak německý violoncellista Daniel Müller-Schott. Novinkou festivalu jsou také čtyři zvýhodněná festivalová abonmá.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
13

„Soustředění scénické podoby opery do jedněch rukou se v tomto případě projevuje jako výhoda.“

„Výrazným prvkem celé inscenace je choreografie.“

„Jaroslav Kyzlink vede Turandot k pevnému, monumentálnímu účinku, aniž by sklouzl k laciné opulentnosti.“

Kdo by neznal slavné operní „Vincero!“, nejlépe od Luciana Pavarottiho, který třetímu vítěznému zvolání dokázal na nejvyšších tónech dát neuvěřitelných jedenáct vteřin… Ne každý už ale ví, že jde o úplně poslední slovo árie Nessun dorma, Nikdo nesmí spát, která v Pucciniho Turandot otvírá třetí dějství. Pražské Národní divadlo teď operu dává po čtyřech desetiletích na své historické scéně. Dobrá příležitost zařadit si opět árii kompletně do kontextu. A uvědomit si, že je opravdu nádherná, ale že neméně úžasné je celé dílo.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
9

„Galakoncert ke znovuotevření divadla hýří jmény skladatelů a zajímavých interpretů, program připomíná momenty z historie operních souborů, které tu působily.“

„Zahájení patří, stejně jako v roce 1888, Wagnerovým Mistrům pěvcům norimberským.“

„Defilé stylů, řada příslibů, vždyť například právě Fidelio má obnovenou premiéru už tento týden.“

A chraňte ji a inspirujte ji, patří ještě do citátu ze slavnostního znovuotevření pražského operního divadla, aby oslovení múz užité v titulku bylo úplné. Jsou to slova spisovatele Pavla Kohouta, která v posledním z několika vstupů završila jeho veskrze lakonické vystižení uplynulých 132 let historie budovy, kultury v Praze a politického vývoje v zemi. Státní opera, od roku 1888 do druhé světové války scéna pražských Němců, prošla v posledních třech letech zásadní technologickou i památkovou rekonstrukcí. Pavel Kohout svým slovem doprovázel nedělní galakoncert, který vrátil divadlo umělcům z Národního divadla a veřejnosti.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
13

„První věta nabídla krásně vynesená sóla jednotlivých nástrojových sekcí.“

„Óda na radost byla provedena s hudebním citem a vkusem, tedy slavnostně a burácivě, ale přitom s vědomím vedení fráze.“

„Sólisté předvedli obrovské mistrovství, totiž nejen své sólistické kvality, ale také schopnost spolupracovat s ostatními.“

Nejen Vídeňští, ale i brněnští filharmonikové pořádají pravidelně novoroční koncerty, a to už od roku 1956. Na rozdíl od svých rakouských kolegů, Filharmonie Brno evidentně počítala s tím, že oslavy příchodu nového roku mohou významně ovlivnit průběh Nového roku, a tak se k branám Janáčkova divadla začali posluchači scházet až před osmou hodinou večerní. Program koncertu zrcadlil slavnostní charakter události i motto nadcházejícího roku: oslavy 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 11 prosinec 2019 14:35

Vánoce Českého filharmonického sboru Brno

0

Při slavnostním zahájení ročních oslav 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena nebude v Bonnu v pondělí chybět Český filharmonický sbor Brno. Bude se podílet na provedení vybraných sborů ze skladatelových kantát a jeho Fantazie pro klavír, sbor a orchestr, v níž se poprvé objevuje melodie užitá později v Deváté symfonii při zhudebnění Schillerovy Ódy na radost. Tu pak zpívá s Filharmonií Brno v domovském městě při Novoročním koncertě.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Rusalka není víla; je obrazem čisté nevinné duše, cizince v neúprosném, bohužel již odlidštěném světě.“

„Znělý, zdravý hlas Veroniky Holbové podporuje dojem z konkrétní prezentace, neakcentující nijak zvlášť snovost, poetičnost.“

„Martin Gurbaľ nemá barvu hlasu patřící skutečnému basu; vyvažuje to však lidskostí, kterou postavě otce (spíše než vodníka) dává.“

Současná ostravská Rusalka je tamním dvanáctým nastudováním díla během stoleté historie souboru. Za inscenací stojí plnou vahou své muzikality Jakub Klecker. Hodně výrazná je však i její vizuální stránka, dílo scénografa Davida Baziky, kostýmní výtvarnice Ha Thanh Špetlíkové a režiséra Radovana Lipuse. Pomáhá v příběhu podtrhnout ryze současná témata, pocity a apely.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

Národní divadlo moravskoslezské uvede ve čtvrtek 17. října v půl sedmé v Divadle Antonína Dvořáka svoji první premiéru v této sezóně - celosvětově jednu nejslavnějších a nejhranějších českých oper, Rusalku. Nová verze režiséra Radovana Lipuse je už dvanáctým režijním nastudováním slavného díla na jevišti NDM.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

„Učinil tak zručně, nebyl už úplný začátečník, ale v nezralosti také jasně nekriticky.“

„Nejen Dvořák, ale ani dirigent Tomáš Brauner nešetřil dynamikou.“

„Prostřední dějství, s úlohou lyrického zastavení, vykázalo už nejeden hudební moment prozrazující budoucí Dvořákovo směřování.“

Koncertní uvedení neznámé a nehrané rané opery je přesně jednou z věcí, která dokáže přidat hudebnímu festivalu na váze, jedinečnosti, přitažlivosti a historickém významu. Král a uhlíř ve čtvrtek večer v Rudolfinu na Dvořákově Praze byl sice velkou, opravdu velkou porcí not a zvuku, ale stálo za to ji vydržet. Nejen pro intelektuální poznání, ale určitě i pro potěšení. Mladý autor řídký příběh zhudebněním několikanásobně předimenzoval, ale zejména druhé dějství se zároveň ukázalo být hudbou, kterou by si člověk rád znovu poslechl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha pomalu vrcholí. Dnes večer nabídne výjimečnou událost, koncertní verzi raného díla z odkazu Antonína Dvořáka, první podobu opery Král a uhlíř. Od zítřka do pondělí pak ještě čtyři koncerty. Klavírní recitály budou mít Boris Giltburg a Ivo Pogorelich. Ještě jednou vystoupí Česká filharmonie a jako její host tentokrát houslista Renaud Capuçon. Závěrečný koncert bude potom v režii Estonského národního symfonického orchestru pod taktovkou Neeme Järviho.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha se dostal za svou polovinu a i v druhé přinese další zajímavé projekty. V pondělí od 20:00 hodin se ve Dvořákově síni Rudolfina uskuteční poslední koncert komorní řady, další skladby Čajkovského nabídne Česká filharmonie, Semjon Byčkov a francouzský violoncellista Gautier Capuçon a publikum se může těšit i na další Dvořákův unikát - první zhudebnění libreta opery Král a uhlíř, jehož uvedení se skladatel za svého života nedočkal.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8

Týden před začátkem festivalu, tedy v neděli 1. září, láká Dvořákova Praha na tradiční objevnou cestu po stopách našeho světově proslulého skladatele Antonína Dvořáka, tentokrát do západočeské metropole Plzně. Návštěvu míst, kde Antonín Dvořák před více než stoletím skutečně působil, doprovodí odborný výklad festivalového muzikologa Dr. Davida Beveridge. V závěru nebude tradičně chybět ani Dvořákova hudba, která byla vybrána tak, aby doložila skladatelovy vazby na Plzeň. Koncert, během něhož vystoupí sopranistka Tereza Hořejšová, tenorista Richard Samek, barytonista Roman Hoza, Pražský komorní sbor se sbormistryní Lenkou Navrátilovou a klavírista Ahmad Hedar, proběhne od 16:30 hodin v Dvořákově sále Domu hudby Plzeň.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Za vším u sborů a jeho kvalit nezapomeňme hledat sbormistra.“

„Zřetelná Hrůšova avíza k nástupům musí naplňovat sbor i sólisty pocitem důvěry v souznění s jednotlivými výkony.“

„Kateřina Kněžíková imponovala nevšední muzikalitou, výborným frázováním a niterností výrazového prožitku.“

Hned druhým koncertem přinesl 61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl večer, na který se nezapomíná - provedení závažného oratoria Svatá Ludmila, opus 71 Antonína Dvořáka na slova básně Jaroslava Vrchlického, o příchodu křesťanství do Čech a na Moravu. Koncert se uskutečnil v pátek 14. června na nádvoří litomyšlského zámku. Účinkovala Česká filharmonie a Český filharmonický sbor z Brna se sbormistrem Petrem Fialaou, sólisty byli Kateřina Kněžíková, Alena Kropáčková, Richard Samek, Jozef Benci, Ondřej Koplík. To vše v hudebním nastudování předního českého dirigenta Jakuba Hrůši.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
IMG2934a

„Ve sboru jsou lidé neuvěřitelně milí a otevření a je radost s nimi zpívat a hrát. Těleso na takové úrovni nenajdu téměř nikde jinde na světě!"

„Novou produkci Prodané nevěsty diriguje Tomáš Netopil a v roli Jeníka se dnes, v jediném představení objeví Richard Samek.“

„Díky nové produkci Prodané nevěsty přibyli do „Semperparty“ další Češi.“

Semperoper nabízí operní inscenace na nejvyšší úrovni. Jednak proto, že se může chlubit špičkovým orchestrem Staatskapelle, ale také předními sólisty a sborem na nejvyšší úrovni. Ve fermanech navíc figurují stále častěji česká jména. Přinášíme rozhovor se stálou členkou sboru Petrou Havránkovou, a to právě v den, kdy Semperoper uvádí Smetanovu Prodanou nevěstu pod taktovkou Tomáše Netopila a s Richardem Samkem v roli Jeníka.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
499476092916209982187926154392525453918208o

„Inscenace vychází z pařížského provedení z roku 1906.“

„Záměrem bylo udělat klasickou operetu ve velkém stylu.“

„Žánr klasické operety je velmi náročný na interprety.“

Za vším je třeba hledat člověka. V tomto případě ředitele Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni Martina Otavu, který coby mladý herec trávil čtyři roky na prknech karlínského divadle a odnesl si z tohoto angažmá nezapomenutelné vzpomínky i lásku k operetě. Nyní už jako ředitel si řekl, že by nebylo špatné nějakou operetu v koprodukci realizovat. Ředitel Hudebního divadla Karlín Egon Kulhánek nebyl proti. Jen vybrat tu správnou. Pod Kulhánkovým vedením už Karlín uvedl Čardášovou princeznu, Netopýra i Polskou krev, zbývala opereta všech operet Veselá vdova. Ve čtvrtek 24. ledna měla v Karlíně první premiéru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 29 září 2018 20:31

Monumentální tečka za velkým festivalem

Kruk-akce-4272722423186318914849013800669658911080448o

„Místo Mikuláše nastoupil ve svých neuvěřitelných 87 letech Richard Novák.“

„Pro Dvořáka je typické, že přes ponurost předlohy vyznění díla neodráží rezignaci.“

„Monumentální kompozici dali jasný tvar, tlumočící hluboký vnitřní obsah díla.“

Jubilejní 15. ročník Svatováclavského hudebního festivalu v pátek uzavřel jeden z vrcholů světové oratorní tvorby. Prostorem katedrály Božského Spasitele v Ostravě se nesly tóny Dvořákovy Stabat Mater. Filharmonie Brno spolu s Českým filharmonickým sborem Brno před měsícem festival pod taktovkou Jakuba Hrůši otevřela Janáčkovou Glagolskou mší. Nyní ho symbolicky za řízení Roberta Kružíka uzavřela jiným velkým českým duchovním dílem.

Zveřejněno v ReflexePlus

201609HerzauJakubHrusa-956872dpi„Nemám nic proti škrtům, ale Svatá Ludmila má už ve svých genech velkorysou monumentalitu.“

„Nezkrácená podoba mi připomíná největší liturgické události.“

„Dvořák je srozumitelnější, někdy až příliš, Janáček je ten pro náročnější publikum.“

Velkolepé oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka zazní po sto letech v původním rozsahu – festival Dvořákova Praha tak dnes přispěje k letošním jubilejním oslavám československé státnosti. Nastudování se ujala špičková tělesa a sólisté z obou zemí. Pod taktovkou Jakuba Hrůši vystoupí Kateřina Kněžíková, Alena Kropáčková, Richard Samek, Jozef Benci, Ondřej Koplík, Pražský filharmonický sbor a Česká filharmonie. Dílo patří mezi mistrovy nejrozměrnější a nejhlubší kompozice, spojuje v sobě křesťanskou symboliku i linii vlasteneckou.

Zveřejněno v RozhovorPlus

DSC8631„Hrůša dokázal Svatební košile nahlédnout v něčem opravdu neotřele, nově.“

„Na pódiu panovala vzácná shoda.“  

„Být to v opeře, měla by Kněžíková za takovou árii aplaus na otevřené scéně.“

Jedenáctý ročník Dvořákovy Prahy otevřel v pátek v Rudolfinu koncert České filharmonie, na němž Jakub Hrůša rozezněl kantátu Svatební košile. Začátek po všech stránkách odpovídající festivalu, který to myslí vážně a náročně a ví, jak na to.

Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2