První ročník festivalu Horn Fest Praha uzavře monotematický večer z děl Johanna Sebastiana Bacha. V pondělí 4. května od 21 hodin rozezní Bachova hudba prostor žižkovského Atria. Vystoupí hornista Radek Baborák, houslista Milan Al-Ashhab a soubor Baborák Ensemble. KlasikaPlus.cz jako spolupořadatel akce bude koncert online crosspostovat na svém Facebooku.
Předposlední koncert přehlídky Horn Fest, kterou pořádá Radek Baborák, se koná dnes online od 18 hodin. Tentokrát s ním zahrají jeho kolegové hornisté Kateřina Javůrková a Petr Hernych a s nimi Pražští komorní sólisté. Zazní skladby Georga Philippa Telemanna, Ludwiga van Beethovena a Georga Friedricha Händela. Festival v pondělí zakončí čistě bachovský koncert, na kterém vystoupí Baborák Ensemble, Radek Baborák, houslisté Milan Al-Ashhab a Martina Bačová, violista Karel Untermüller, violoncellistka Hana Shabu Baboráková, kontrabasista David Pavelka a basklarinetista Josef Valášek. Oba koncerty bude živě crosspostovat i náš portál KlasikaPlus.cz na svém Facebooku.
„Studijní léta v Praze na Konzervatoři jsme prožívali v porevolučním kvasu opravdu radostně a bouřlivě.“
„Honza byl to, čemu se říká srdcař.“
„Budou to stovky lidí, kteří nikdy nezapomenou na jím pořádané Zjefteky.“
Jen odchod opravdu výjimečného člověka dokáže vyvolat takovou vlnu emocí, jaká se od posledního dubnového dne vzdouvá na sociálních sítích napříč hudebními kruhy. Nečekaně zemřel skvělý hornista Jan Musil. V šestačtyřiceti letech. Jinak plný sil. Možná ani netušil, jak moc je oblíbený a milovaný. Ze všech stran přicházejí nevěřícné reakce a vyznání. Osobní vzpomínku na něj napsal pro KlasikuPlus.cz jeho blízký přítel a kolega Radek Baborák.
„Všichni hudebníci podávali skvělé výkony nehledě na to, že v publiku nebylo ani živáčka.“
„Své si našli příznivci všech stylových období. Smysluplný řád měl také tok hudby večerem kombinovaný s průvodním slovem a rozhovory.“
„Prostor ani dynamika nebyly ošizeny. Lidé v režii, u mixážního pultu a u kamer jsou na správných místech.
Členové České filharmonie, souboru Collegium 1704 a PKF – Prague Philharmonia v čele s dirigenty Jakubem Hrůšou a Václavem Luksem po boku našich předních sólistů již podruhé v tomto čase uspořádali benefiční koncert v pražském Rudolfinu. Koncert vysílaný stanicí ČT art proběhl znovu bez diváků, avšak ve větším hráčském obsazení, než tomu bylo naposledy. Myšlenka však zůstala stejná – dopřát posluchačům alespoň trochu krásné hudby a přitom je motivovat k finanční podpoře dobročinného spolku, kterým je tentokrát organizace ŽIVOT 90 pečující o seniory.
První ročník festivalu Horn Fest Praha, za kterým stojí dirigent a hornista Radek Baborák, se i přes současná omezení uskuteční v plánovaném termínu od 25. dubna do 3. května. Zazní především v online prostoru a v alternativní podobě se představí i v rámci benefičního koncertu České filharmonie v živém přenosu ČT art.
Už jen do 30. dubna je možné podávat přihlášky do 3. ročníku stipendijní akademie MenART pro nadcházející školní rok. Nejúspěšnější absolventi 2. ročníku, kteří rok pracovali pod vedením mentorů, sopranistky Kateřiny Kněžíkové, koncertního mistra PKF – Prague Philharmonia Jana Fišera a klavíristy Ivo Kahánka, zahrají 15. května online na Pražském jaru pod názvem Salon ZUŠ.
„Získané prostředky použije Život 90 na pomoc seniorům.“
„Komorní koncert budou dirigovat Jakub Hrůša a Václav Luks.“
„S umělci na volné noze, jejichž existenční situace nám leží na srdci, chceme táhnout za jeden provaz.“
Česká filharmonie uspořádá v sobotu večer v přímém přenosu z Rudolfina druhý komorní benefiční koncert. Výtěžek použije organizace Život 90 na pomoc seniorům, kteří se v důsledku koronavirové krize ocitli v izolaci. Koncert chce zároveň upozornit na situaci umělců bez stálého angažmá. V programu proto vedle členů ČF vystoupí také hráči barokního orchestru Collegium 1704 a hráči PKF–Prague Philharmonia. Sólisty večera budou klavírista Ivo Kahánek, varhaník Aleš Bárta, hornista Radek Baborák a koncertní mistři ČF Josef Špaček, Jiří Vodička a Jan Mráček, dirigenty jsou Jakub Hrůša a Václav Luks.
„Je to malý zázrak, jaký tvůrčí potenciál živený především idealismem a nadšením hudebníků na volné noze vykvetl v posledních letech v naší zemi.“
„Pokud se nenajde mechanismus, jak podpořit hudebníky, a ti se nuceně rozprchnou za jinou prací, hrozí totální destrukce nezávislé hudební scény.“
„Členy našeho souboru jsou mnozí zahraniční hudebníci, kteří se k nám zkrátka nedostanou. Pokud by tento stav trval i na podzim, byli bychom ve velmi těžké situaci.“
Natáčí nová videa a streamy, připravuje budoucí projekty Collegia 1704 a hodně pracuje ve prospěch celé nezávislé scény klasické hudby. Počítá ztráty a bije na poplach, protože vidí, že hudebníci budou ještě měsíce bez práce. Současně však pozoruje, že současná doba uvolňuje v lidech pozitivní energii, a tak kolem sebe i on šíří činorodou náladu. Jak říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus, apokalyptické vize o budoucím světě, tedy řeči o tom, že všechno bude jinak a nic nebude jako dříve, nemůže vystát, protože podle něj jenom zbytečně podporují pocit strachu… Václav Luks věří, že v září už bude zase možné normálně koncertovat a uvést tak Händelova Mesiáše v rámci mimořádného zahajovacího koncertu sezóny Collegia 1704 v pražském Rudolfinu a v Drážďanech i na několika tuzemských festivalech.
„Každoroční Evropský koncert Berlínských filharmoniků se uskutečnil v Praze hned třikrát.“
„Hrůšovi viditelně i slyšitelně bohatý a mnohovrstevnatý zvuk berlínského orchestru sedí.“
„Pelléas a Mélisanda Clauda Debussyho z prosince 2015 je dokonalou ukázkou specifického scénického provedení, jež Simon Rattle v Berlíně uváděl.“
Hudba českých skladatelů má u Berlínských filharmoniků důležité místo. Z její pokladnice pravidelně vybírají jak stálí šéfdirigenti, tak i ti, co u tohoto slavného orchestru jen hostují. A nejde jen o Novosvětskou nebo o předehru z Prodané nevěsty. Stále častěji jsou uváděna méně populární díla jako třeba Symfonie Asrael Josefa Suka. A pak jsou tu čeští umělci, co jsou do Berlína zváni. Digital Concert Hall je stále zdarma, a protože koronavirová krize nadále trvá, přináším další výběr zajímavých interpretačních počinů z berlínského sálu Filharmonie. Tentokrát s českou stopou.
„Je to období náročné, ale zároveň očistné“
„Myslím, že delší čas na přípravu je pro naše hudebníky cenný.“
„Naši zahraniční partneři věří, stejně jako my, že situace se v dohledné době uklidní.“
Vystoupení v Elbphilharmonie nebo na Pražském jaru a mnoho dalších projektů musela ve svém diáři škrtnout Česká filharmonie. I naše přední těleso je teď v existenčním ohrožení. Snaží se, stejně jako menší soubory a jednotlivci nejen přežít, ale i pomáhat. A dělá domácí úkoly. Orchestr totiž čeká výroční sezona, která bude umělecky nesmírně náročná, takže se hráči chystají na podzimní koncerty, říká mimo jiné v RozhovoruPlus ředitel České filharmonie David Mareček.
„Živá interakce s publikem je pro mě podmínkou.“
„Orchestr bez možnosti koncertovat je něco, na co ani nechci pomyslet...“
„Mně má práce a můj orchestr už teď velmi chybí, ale vůbec si nedokážu představit, jak se cítí muzikanti na volné noze, kteří najednou přišli o vše.“
Kulturní život, a to nejen v Česku, doznal v současnosti i v blíže neurčené budoucnosti radikálních změn. Netýká se to jen divadel, kin, galerií či vydávání knih a CD, ale i klasické hudby. Tak jako v jiných oblastech se i aktivity muzikantů přesouvají na internetové platformy, ať už jsou to domácí videa, či streamované plnohodnotné koncerty. Nejde ovšem nevidět, do jakých existenčních problémů se dnes hudebníci – a zejména ti na volné noze – dostávají. KlasikaPlus některé z nich oslovila a zeptala se, jak se se současnou situací vyrovnávají.
„Hudebníci na volné noze v oboru klasické hudby doposud neměli žádné zastoupení a tedy ani možnost navázání přímé komunikace s představiteli státu.“
„Česká klasická hudba je nesmírně hodnotná značka a jeden z nejprestižnějších vývozních artiklů naší země.“
„Mistrovství a úroveň českých hudebníků je výsledkem idealismu, píle a kreativity. Tyto hodnoty se ze dne na den ocitly v přímém ohrožení.“
Nově založené Sdružení umělců klasiky navázalo kontakt s představiteli ministerstva kultury, se kterým chce projednávat a řešit problémy umělců na volné noze, osob samostatně výdělečně činných, tedy nezávislé scény české klasické hudby. Iniciativa vznikla v návaznosti na ekonomické dopady opatření přijatých proti pandemii. „Jsme si vědomi toho, že někteří z nás jsou v současnosti ve velmi nepříjemné životní situaci, a nechceme tomu nečinně přihlížet,“ uvedli zakladatelé sdružení.
„Dostávám spoustu obrázků od dětí a poděkování od rodičů a učitelů. To je nejkrásnější odměna.“
„Jedině tak to lze s nadhledem a bez paniky překonat.“
„Pokud karanténní období takto tráví všichni skladatelé, vypadá to, že budou všechny orchestry a soubory brzy zavaleny novou muzikou.“
Jak prožívá pro mnohé umělce zastavený, nebo alespoň zpomalený čas v době koronaviru dirigent, skladatel a klavírista Jan Kučera? Vnímá úspěch svých aktuálních YouTube příspěvků jako výzvu do budoucna? A na co se těší, až pomine všeobecná karanténa?
„Kultura v době krize patří k těm velmi zranitelným.“
„Každým dnem se připojují další významní podporovatelé, kteří si uvědomují vážnost situace.“
„Svou podporu sbírky aktivně projevil zasláním významné částky i Daniel Barenboim.“
Radek Baborák společně s festivalem Horn Fest Praha a akademií MenArt založil na webu donio.cz sbírku s názvem „Podpořme společně muzikanty na volné noze“. Sbírku podpořil zasláním významné částky například dirigent světového renomé Daniel Barenboim, aktivitu podporují i další významné osobnosti hudební scény. Hudebníky bez stálého příjmu lze podpořit finančně přímým darováním na donio.cz, sdílením, uspořádáním streamovaného koncertu, nebo převzetím patronátu nad akcí.
„Dovolím si přislíbit i skladby věnované přímo mému rodnému městu.“
„Na pozici koncertního mistra houslí nastoupí Roman Patočka.“
„Pietari Inkinen na závěr příští sezóny uvede wagnerovský program s hvězdným pěveckým obsazením.
V 86. sezóně nabídne Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK více než 70 orchestrálních a komorních koncertů v Obecním domě, v kostele sv. Šimona a Judy, Rudolfinu, Klášteře sv. Anežky České a v divadle Viola. Do nové sezóny nastupuje s novým šéfdirigentem Tomášem Braunerem a novým koncertním mistrem Romanem Patočkou. Pražští symfonikové plánují také měsíční turné do USA, v Praze budou mezitím hostit Orchestre Symphonique de Montréal se slavným Kentem Naganem.
Aktivita Radka Baboráka, který v posledních dnech oslovuje kolegy hudebníky i případné donátory, nabírá konkrétní tvar. Vybrané koncerty festivalu Horn Fest, který se měl konat na přelomu dubna a května a který se kvůli pandemii koronaviru nebude moci uskutečnit, plánuje Baborák nahrát a streamovat. Vybranými prostředky chce podpořit účinkující umělce, kteří nemají stálé zaměstnání a jsou tzv. na „volné noze“.
Především oslavám 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena bude v průběhu března patřit program Slovenské filharmonie. Kromě Missy solemnis a Symfonie č. 6 zazní i Čtvrtý klavírní koncert. Jubileum, které slaví celý hudební svět, připomene orchestr originálně také uvedením kompozice slovenského skladatele Jána Cikkera Hommage à Beethoven.
„Radek si napsal vlastní kadenci. Umožnila mu předvést všechny schopnosti. Na jejím konci tak vyloudil i trojzvuk.“
„Zatímco Baborákovi zněla každá nota do posledního místa sálu zřetelně, Barenboimovi bylo špatně rozumět a klavír nestačil na takto velký sál.“
„András Schiff si osobně vybral každého zpěváka, každého člena orchestru a hodiny a hodiny zkoušel od rána do večera.“
Na letošní Mozartův týden, který pořádala Mozartova nadace v Salcburku od 23. ledna do 2. února, jsem se těšil o mnohem více než jindy. Ačkoliv jezdím do Mozartova rodiště v lednu každoročně, letos jsem měl poprvé příležitost navštívit koncerty, kde vystupovali moji přátelé. Mohli jsme se tak vidět i mimo koncertní sál.
Celkem patnáct klasických koncertů, dvě operní představení pro děti, komponovaný pořad věnovaný vlivu Antonína Dvořáka na americkou hudbu a open air projekt Den s Antonínem Dvořákem s dvacítkou koncertních vystoupení a edukativními programy - to vše nabídne 52. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Koná se na nejrůznějších místech Příbramska od 25. dubna do 4. června.
„Baborákův Mozart byl ztělesněním absolutní hudby, která přesto není abstraktní, ale vypráví svou řečí, srozumitelnou, důvěrně známou.“
„Serenáda třicetiletého Brittena je příkladem senzitivní hudebnosti a mistrného a krásného propojení slova a hudby.“
„Z Anu Tali vycházelo výjimečné vyzařování, orchestr hrál, jak nejlépe uměl.“
Rozhlasoví symfonikové pozvali k druhému lednovému abonentnímu koncertu estonskou dirigentku Anu Tali. V Rudolfinu měli na programu Mendelssohna, Mozarta, Brittena a Elgara, sólisty byli hornista Radek Baborák a britský tenorista Toby Spence. Spojení velmi dobře hrajícího orchestru, podnětné a zajímavé sestavy skladeb, vynikajících sólistů a dirigentky s velkou fantazií a s kouzlícíma rukama učinilo z večera mimořádný koncert, jeden z nejlepších v sezóně.
