2023-01-24-FBrno-USA-01

Filharmonie Brno se svým šéfdirigentem a uměleckým ředitelem Dennisem Russellem Daviesem míří na americké turné. V únoru za oceánem odehraje sedm koncertů na sedmi místech, přičemž řadu hudebních setkání odstartuje v Carnegie Hall, kde v newyorské premiéře uvede Symfonii č. 12 „Lodger“ Philipa Glasse za účasti jeho samého. Americké publikum během koncertů vyslechne i hudbu českých autorů. Dvořáka, Janáčka i Martinů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Pořadatelé International Classis Music Awards včera zveřejnili nominace nejlepších nahrávek pro rok 2023. Filharmonie Brno figuruje v top výběru kategorie soudobá hudba. Nominaci získala za album, které ve světové premiéře obsahuje nahrávku Symfonie č. 12 „Lodger“ Philipa Glasse.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

bohema-ZlatPrahaHlavní cenu Grand Prix 59. mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha obdržel film Bohéma z produkce Rai – Radiotelevisione Italiana. Pucciniho operu inscenoval režisér Mario Martone v dílnách Teatro dell'Opera di Roma. Zpracoval ji podle poroty v jedinečném propojení filmového a jevištního umění; jedná se o „odvážný inovativní projekt, který otevírá prostor pro nové zážitky z opery na filmovém plátně“. Český křišťál získaly tři soutěžní snímky. Prvním je film Vivaldiho (nejisté) Čtvero ročních dob; zachycuje symbolický koncert oslavující krásu a křehkost planety Země, ve kterém mezinárodní sestava mladých hudebníků vystoupila živě na řeckém ostrově Délos, aby ukázala, že hudba umí vyjádřit radost i starost o budoucnost našeho bytí. Druhým je film Xenakis: revoluční designér zvuku – poutavý životopis jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 20. století. Třetím je film Alenka, zprostředkovávající taneční inscenaci Alice souboru Opéra national du Rhin, vytvořenou na motivy knížky Alenka v říši divů a s hudbou Philipa Glasse. Cena České televize patří filmu s názvem Chopin. Nebojím se tmy, který klade aktuální otázku, zda nesmrtelné melodie mohou nějak povznést pochmurnost míst poznamenaných válkou a utrpením… Zvláštní uznání za mimořádný umělecký počin si z Prahy odváží dokument Císař Atlantidy o opeře Viktora Ullmanna, na kterém se v koprodukci podílela i Česká televize. Snímek, objasňující ojedinělé okolnosti vzniku díla v terezínském ghettu za druhé světové války, získal také ocenění Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97... Na festival přihlásilo své filmy 47 televizních a filmových produkcí z více než tuctu zemí světa. Devět desítek děl mělo celkovou délku přes 7300 minut. Dvaadvacet snímků reprezentovalo Českou republiku. Speciální cenu za celoživotní dílo, tedy za mimořádný přínos hudbě a audiovizuálnímu průmyslu, udělila na festivalu Evropská vysílací unie (EBU) a Hudební a mediální centrum (IMZ) kanadské sopranistce a dirigentce Barbaře Hanniganové jako „jedné z nejvlivnějších umělkyň naší doby“.

Zveřejněno v AktuálněPlus
005

„Pro estonské obecenstvo je Neeme Järvi ikona, velmi si ho váží a má ho rádo.“

„Festival v Pärnu pro zviditelnění estonské hudby a jejích interpretů dělá více než maximum.“

„Muzikanti se v Pärnu sbližují, uzavírají se tu přátelství, vytvářejí se skupiny na sociálních sítích, které pak fungují i jako prostředek pro další spolupráci.“

Před třemi lety jsem se do Pärnu, přezdívaného letní hlavní město Estonska, vydala poprvé. Zažila jsem vřelou atmosféru, byla jsem svědkem usilovné práce i přátelských setkání respektovaných dirigentů, vážených sólistů, hráčů světových orchestrů i mladých muzikantů na prahu kariéry. Podobně tomu bylo v estonském letovisku mezi 13. a 22. červencem i letos. Dokonce se zdálo, že atmosféra byla ještě vřelejší, koncerty ještě povedenější, mladí muzikanti ještě dychtivější. Možná to způsobila i dvě výročí členů rodiny, bez níž by festival neexistoval – Neeme Järvi slavil pětaosmdesát, jeho syn Kristjan padesátku. A koncem roku bude šedesát Paavovi – máme se tedy napřesrok na co těšit.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
pondělí, 31 leden 2022 16:28

Maki, Dennis a Philipovy narozeniny

125

„Hned zkraje se ukázalo, proč je Glassova hudba tak pozitivně přijímána publikem.“

„Oba interpreti na mě jak hrou, tak stylem v první půli působili jako jin a jang.“

„Její hra působila opět jako sopka Fudži, která ovšem právě vybuchla v dlouhé nekonečné erupci.“

V neděli 30. 1. 2022 se konal čtvrtý abonentní koncert cyklu „Komorně v Besedním domě“ pořádaný Filharmonií Brno pod přiléhavým názvem Happy birthday, Philip! A který Philip že vlastně slavil narozeniny? No přece Glass, dlouholetý přítel šéfdirigenta brněnských, Dennise Russella Daviese, a jeho životní i umělecké partnerky, klavíristky Maki Namekawy. Dennis i Maki připravili v předvečer Philipových pětaosmdesátých narozenin reprezentativní recitál složený ze skladeb, které jim legendární průkopník minimalismu přímo zkomponoval. Sám autor zřejmě vzhledem k věku a situaci spojené s pandemií bohužel v Brně nebyl, i tak bylo velkým potěšením strávit večer ve společnosti jeho hudby a jeho kamarádů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
113

Mezinárodně proslulý současný skladatel Philip Glass slaví posledního ledna pětaosmdesátiny. K oslavám, které se konají v mnoha zemích, se připojuje i Filharmonie Brno. Šéfdirigent Dennis Russell Davies a jeho žena Maki Namekawa patří totiž dlouhá léta ke Glassovým nejbližším přátelům a pojí je intenzivní umělecká spolupráce. Na předvečer Glassových narozenin proto připravili klavírní recitál se třemi díly, které autor napsal přímo pro ně. Kromě toho také pokřtí CD s Glassovou Symfonií č. 12 „Lodger“, kterou brněnští filharmonikové nahráli jako první orchestr na světě. Koncert začíná v 19 hodin v Besedním domě a nahrává ho Český rozhlas. Záznam pak nabídne do Evropské vysílací unie Euroradio (EBU).

 
Zveřejněno v VýhledPlus
98

„Každopádne je ale veľmi zaujímavé sledovať, ako tento kus vplýva na vnímanie poslucháča.“

„Tento zážitok samozrejme potrebuje dobrého sprostredkovateľa, ktorým kvarteto Kahánek – Tkadlčíková – Gaálová – Praženica určite bolo.“

„Treba tiež spomenúť, že hráčom je, vďaka voľnejšiemu zápisu, zverené podstatne väčšie množstvo kompetencií, než zvyčajne.“

Česká filharmonie a Galerie Rudolfinum predstavili 20. novembra spoločný projekt, ktorým prekračujú hranice toho, na čo sme v dramaturgiách tohto telesa zvyknutí. Šlo by dokonca azda hovoriť o projekte, ktorý zľahka pracuje s aspektom provokácie. V nadväznosti na výstavu Not Without Joy, ktorou Galerie Rudolfinum upozorňuje na diela afroamerických umelcov a umeleckú reflexiu problémov vychádzajúcich z vnímania ich pôvodu, bolo do programu zaradené dielo Crazy Nigger Juliusa Eastmana. Takmer hodinu trvajúce dielo vo verzii pre štyri klavíri sme počuli v podaní Iva Kahánka a jeho študentov Elišky Tkadlčíkovej, Anny Gaálovej a Pavla Praženicu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 19 říjen 2021 14:55

Hudba (z) ticha, které se netleská

AK-20211017-c-Martin-Pilpach-2

„Už při vstupu cítíte úplně jinou atmosféru, na kterou si posluchači zvykli, rádi se v ní rok co rok noří a přicházejí se zvláštním respektem a kontemplativní náladou.“

„Pianistka Andrea Mottlová hrála s hlubokým klidem a rozdala jej na všechny strany.“

„Archaion Kallos disponuje příběhy a neváhá použít i nové prostředky k jejich vyprávění, to vše na poli duchovní i lidové hudby.“

Koncert Mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos s podtitulem Hudba (z) ticha, Sacred memories out of silence zakončil další úspěšný ročník. Dalo by se říct, že se stal jistým zadostiučiněním vzhledem k loňské situaci, kdy byl festival v den zahájení nucen zastavit „rozjetý vlak“. Tradiční závěrečné koncerty vycházejí z hesychasmu, pravoslavné mystiky, a nabízejí spojení instrumentální a elektroakustické hudby. V Galerii HAMU za klavír usedla vynikající Andrea Mottlová a interpretovala díla Mariose Christou, Alexandera Knaifela a Valentina Silvestrova. Vyslechli jsme soundscape kompozici Slavomíra Hořínky a zvukové intervence Jana Trojana.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
857

Vyhlašujeme VÝHERCE vstupenek na koncert Festivalu pravoslavné hudby.

Už tradičně je jeden festivalový koncert věnován lidové hudbě z pravoslavných zemí. V Kampusu Hybernská 15. října vystoupí Gerasimos Papadopoulos a Alexandra Papastergiopoulou. Zahrají a zazpívají duchovní lidové písně z různých oblastí Východořímské říše známé dnes jako Byzanc. Po koncertě bude následovat jam session s muzikanty, kteří navštěvují pravidelné jamy středozemní, blízkovýchodní a středoasijské hudby. V Praze je každý měsíc pořádá spolek Modalmusic. Jako host vystoupí zpěvačka Elli Aloneftou z Kypru.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
857

Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na koncert Festivalu pravoslavné hudby.

Už tradičně je jeden festivalový koncert věnován lidové hudbě z pravoslavných zemí. V Kampusu Hybernská 15. října vystoupí Gerasimos Papadopoulos a Alexandra Papastergiopoulou. Zahrají a zazpívají duchovní lidové písně z různých oblastí Východořímské říše známé dnes jako Byzanc. Po koncertě bude následovat jam session s muzikanty, kteří navštěvují pravidelné jamy středozemní, blízkovýchodní a středoasijské hudby. V Praze je každý měsíc pořádá spolek Modalmusic. Jako host vystoupí zpěvačka Elli Aloneftou z Kypru.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
P1390623

„V kontextu duchovní hudby jsme vyslechli meditativní i výrazově proměnlivé a zvukově velmi dynamické kusy.“

„Sedláčkovo kvarteto s Radkou Hanákovou vydalo ze sebe při Gemrotově kvintetu to nejlepší a významně přispělo k úspěšnému a umělecky krásnému vyznění večera.“

„Nesmírně bohatý svět byzantské hudby zjevně nabízí velikou studnici inspirace k hudební tvorbě spolu s dotekem duchovního působení.“

Festival pravoslavné hudby Archaion Kallos ani letos nevynechal koncert soudobé hudby inspirované pravoslavnou spiritualitou, tentokrát v podání Sedláčkova kvarteta a pianistky Radky Hanákové. Na programu byly dvě světové premiéry dvou českých skladatelů, Jiřího Gemrota a Jana Ryanta Dřízala, a jedna česká premiéra díla Philipa Glasse. V případě koncertů, které nesou v podtitulu název Filokalie dneška, jde o unikátní spojení tradičního s novým. V galerii HAMU se mohli posluchači pohroužit do dramaturgicky velmi šikovně postaveného programu, který navíc naplnil očekávání duchovního zážitku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
7

Pořadatelé dvanáctého ročníku mezinárodního festivalu Archaion Kallos opět nabídnou ojedinělé koncerty z celého spektra hudby východního křesťanství, a to od byzantského chorálu po tvorbu renomovaných autorů postmoderny. V řadě koncertů, které se budou konat od čtvrtka 30. září do 17. října na území Prahy, zazní byzantská duchovní a lidová hudba, stará hudba bulharských klášterů i díla předních současných autorů, jako jsou například Philip Glass, Valentin Silvestrov a Alexander Knaifel. Jako každý rok jsou součástí festivalu také světové premiéry skladeb českých autorů. Letos svá díla uvedou Jan Trojan, Jan Ryant Dřízal, Jiří Gemrot a Slavomír Hořínka. Doprovodný program poběží až do konce října. Podrobné informace jsou k dispozici zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 21 září 2021 15:46

Varhanice Katta v sobotu v Obecním domě

600

Recitál osobité umělkyně, která si říká Katta, pořádá v sobotu Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Sólistka zahraje skladby Johanna Sebastiana Bacha a Philipa Glasse a také vlastní tvorbu. Koncert se koná od 11 hodin ve Smetanově síni Obecního domu a je součástí cyklu Varhanní recitály. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Jan-novk-potret

„Připraven je recitál klavíristky Dory Novákové-Wilmington, skladatelovy dcery, a basisty Richarda Nováka, jeho bratrance.“

„Zazní dvanáctá symfonie Philipa Glasse, kterou v české premiéře uvedla Filharmonie Brno na letošním Pražském jaru, ale kvůli covidu bez publika v sále.“

„Považují Arménii za hudební velmoc, chtějí připomenout třicáté výročí její nezávislosti a vyjádřit válkou zmítané zemi podporu.“

Hudba Jana Nováka, arménských autorů a moderních minimalistů. Zdánlivě nesouvisející témata tvoří ve třech akcentech jedinečnou a nevšední, různorodou i provázanou dramaturgii festivalu Moravský podzim, který od 1. do 17. října pořádá Filharmonie Brno. Program obsahuje orchestrální a komorní koncerty, divadelní představení, recitály projekce i akce pro děti. Podle dramaturga Vítězslava Mikeše nemá jít o přehlídku hvězd, ale o festival, jehož hlavní hodnotou je zajímavá a neotřelá linie a sestava programu nalezená jen pro tuto příležitost. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
111

„Právě tehdy se otevřel prostor pro úvahy, jestli přítomnost v sále s tisícovku míst, ale jen třemi stovkami diváků, je více radostí, nebo ještě stále depresí.“

„Nápad oslovit Václava Lukse, aby připravil jako mezinárodní projekt Mou vlast ve zvuku dobových nástrojů a ve světle tehdejší interpretační praxe, by jinak, nebýt covidu, letos (a možná ještě několik let) nevznikl.“

„Kdo si nedal pozor, propásl nejen Pražské jaro, ale i jaro v Praze.“

Sklenice s padesáti procenty tekutiny je buď poloplná, nebo poloprázdná. Záleží na úhlu pohledu, na postoji pozorovatele, na spíše optimistickém, nebo spíše pesimistickém pohledu. Stejně může dopadnout ohlédnutí za festivalem Pražské jaro. Už druhý ročník se konal-nekonal. Už podruhé byl program pozměněn na variantu umožňující udržet cennou značku za každou cenu a viditelně a slyšitelně naživu a schopnou symbolizovat nezničitelnost znějící hudby. Šestasedmdesátý ročník Pražského jara v tradičním slova smyslu jakoby nebyl, ale v nově nastavených podmínkách, dříve a v normálním světě nemyslitelných, existenci obhájil a životnost prokázal a udržel.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
884

Švédský festival O/Modernt založil houslista a dirigent Hugo Ticciati. Zítra tento hudební projekt vstupuje do desátého ročníku a potrvá do 16. června. Charakterizuje ho prolínání staré a současné hudby. Letos budou koncerty vůbec poprvé živě streamovány na platformě takt1. Dramaturgie festivalu neočekávaným způsobem kombinuje staré a nové, vytváří spojení, která propojují čas, kultury a národy, a to zkoumáním hudebních a uměleckých vazeb mezi současným světem a kulturami předchozích epoch. Festival si vypůjčil motto od Johna Cage: „Vymýšlejte minulost. Revidujte budoucnost.“ Kompletní program najdete zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

„Když nemáte znalosti, kloužete bezmocně po povrchu.“

„Nejde o večer kontrastů. Asi jako když posloucháte Mozarta a Haydna. Je to jiná hudba, jde ale o totéž.“

„Ve vědě a v umění se rodí nová díla, protože na ně doba dozrála, protože nastal jejich čas. Z toho důvodu přichází někdy ve stejné době podobné nápady nebo objevy z různých míst.“

Ikonická díla avantgardy dvacátého století, hudba autorů, kteří demonstrativně odmítli tradiční pojetí umělecké tvorby. To je program dnešního večerního koncertu v Centru současného umění DOX, který v Praze pro omezený počet diváků a současně v online streamu pořádá Ostravské centrum nové hudby. Zastoupeni jsou Yoshi Wada kompozicí Lip Vibrators, John Cage Koncertem pro klavír a orchestr, La Monte Young skladbou Composition 1960 #7, Ben Patterson kompozicí Paper Piece a Petr Kotík dílem The Plains at Gordium. Účinkují pianista Ivo Kahánek, sopranistka Irena Troupová a Ostravská banda s hosty pod Kotíkovu taktovkou. Právě on v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, jak a o čem uvažoval, když dával program dohromady, popisuje proces zásadních změn hudebního projevu a reaguje na dotazy k uplynulým dvěma desetiletím festivalu Ostravské dny.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
100

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v roce 2017 svedl k první a zároveň oboustranně inspirativní spolupráci na pódiu dirigenta Dennise Russella Daviese a Filharmonii Brno. Pár měsíců na to stanul Davies v čele brněnských filharmoniků jako jejich šéfdirigent. Po čtyřech letech se s nimi vrací na Pražské jaro – tentokrát s programem sestaveným z děl slavných amerických autorů řazených k minimalismu, s nimiž jej osobně pojí dlouholetá spolupráce. Zazní Harmonielehre Johna Adamse a v české premiéře Symfonie č. 12 Philipa Glasse na písňové texty z alba Lodger Davida Bowieho. Koncert se uskuteční dnes od 20 hodin ve Smetanově síni pražského Obecního domu bez obecenstva v sále, ovšem přímým přenosem bude na webu Pražského jara a na sociálních sítích partnerů, včetně portálu KlasikaPlus.cz, přístupný celému světu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 12 květen 2021 08:00

Vídeň příští týden otevře kulturu

500

Vídeň opět po koronavirové krizi ožívá. Ve středu 19. května se tam otevřou kulturní zařízení, gastronomie, hotely i volnočasové a sportovní areály. V reakci na uvolnění vystoupí v neděli 23. května a poté v pondělí a v úterý ve vídeňském Konzerthausu Vídeňští filharmonikové s dirigentem Danielem Hardingem, a sice s mahlerovským programem. V červnu s nimi čtyřikrát ve Velkém sále Musikvereinu a opět v Konzerthausu přednese Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast náš Jakub Hrůša.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Brno-6

 „… až k dychtivě pozitivnímu finále, nekonečně gradovanému a pak překvapivě uťatému.“

„Brahms měl jednotnou náladu, měkkost a neuspěchanou přívětivost.“

„Představit si lepší a početnější technické vybavení a nápaditější obrazovou režii by bylo docela snadné.“

Druhá symfonie od Brahmse a Druhá symfonie od Glasse. Nic víc. Koncert streamovaný ve čtvrtek Filharmonií Brno z Besedního domu měl nenápadně provokativní, nekonvenční dramaturgii. Přesto, že obě skladby dělí celé století, přesto, že každá patří do jiného hudebního světa, byl to monotematický večer. Šéfdirigent Dennis Russell Davies našel v obou dílech výrazové polohy přemýšlivosti a lyriky, u Glasse nicméně se stejnou jistotou postupně rozpoutal až orgiastické vyústění.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
Strana 1 z 3