100

Slovenská filharmonie pořádá další ze svých komorních koncertů, a sice zítra, v úterý 4. května, od 19 hodin na stream.filharmonia.sk. V hudebním večeru zaznějí díla psaná pro sólové varhany a trombon, avšak i skladby zkomponované pro oba nástroje současně. Královského nástroje se ujme mladý Daniel Gabčo a na trombón zahraje člen filharmonie Albert Hrubovčák.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
99

„Do nedobrovolného konce Umělecké besedy na počátku komunistické totality v dubnu 1951 se koncertních Úterků konalo více než čtyři sta.“

„Violoncellista Eduard Šístek stvořil před prázdným sálem neokázalou, zato vřelou a vnitřně zaujatou interpretaci, v níž jako partnerka výborně obstála klavíristka Barbora K. Sejáková.“

„Je třeba zmínit vynikající souhru obou partnerů, jak v obsahové, výrazové rovině, tak v technicky exponovaných pasážích a samozřejmé zvládání vysokých temp s dynamickou gradací a přesnou artikulací tónů.“

Je až neuvěřitelné, s jakým pořadovým číslem se uskutečnil tradiční Úterek Umělecké besedy 30. března – šlo o 644. koncert cyklu, na němž zaznívaly a zaznívají skladby současných či v nedávné minulosti zemřelých českých autorů. Interprety byli violoncellista Eduard Šístek a klavíristka Barbora K. Sejáková.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 28 únor 2021 15:03

Pohledem Petra Vebera (35)
Pomníky

veb-Antonn-Dvok-titul

„Krutostí stejného osudu nemohl Jiří Bělohlávek svou misi u České filharmonie ani podruhé přirozeně završit a naplnit.“

„Fibich by mohl mít pomník na Žofíně, ale nemá, Suk asi u Rudolfina, ale tam je obsazeno, Foerster na náměstíčku za svatým Vojtěchem, nikoho to ovšem nenapadne, a Kovařovic a Ostrčil u Národního divadla, ale tam není nikde místo.“

„Myslíte, že by někdo někdy ještě chtěl někde postavit pomník? Třeba Rafaelu Kubelíkovi…? Nebo Jiřímu Bělohlávkovi…?“

Před několika dny by bývalo bylo Jiřímu Bělohlávkovi pětasedmdesát, kdyby tady ovšem už skoro čtyři roky nechyběl. Snad jen doba starostí kolem koronaviru způsobila, že jsme vcelku zběžně tím datem prošli, protože jsme ani neměli možnost hlubšího vzpomínání, třeba při nějakém pěkném koncertě dedikovaném jeho památce. Ale není vyloučeno, že virus za to takhle jednoduše nemůže. Možná je už opravdu jiná doba. Taková, která si nepotrpí na pomníky, pietní akty, pamětní desky a busty. Taková, v níž prostě už mnohé začíná být tak nějak jedno. Pak však na nás za celkovou nenaložeností, lhostejností, smutkem, vyhořením, podrážděním i letargií virus naopak asi vykukuje.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
100

Mezzosopranistka Štěpánka Pučálková bude hostem houslisty Daniela Hopea, a to zítra, 27. února, v rámci projektu Europe@Home televizní stanice Arte. Držitel Evropské kulturní ceny k sobě domů pravidelně zve hosty z celé Evropy, aby reprezentovali hudební umění své země. Štěpánka Pučálková zazpívá písňový cyklus Cigánské melodie Antonína Dvořáka a výběr z Šestera písní milostných Petra Ebena. Doprovodí ji americký klavírista Kunal Lahiry.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
508

„Představa, že by se festival letos už druhým rokem neuskutečnil, je pro mne téměř nepřijatelná.“

„Tomáš Netopil je dynamická tvůrčí osobnost a na spolupráci s ním jako s novým prezidentem festivalu se velmi těším.“

„Jedním z festivalových programových záměrů je, vrátit do hukvaldské obory Janáčkovy opery a operní díla českých autorů, ale věřte mi, vůbec to není jednoduché.“

Symfonické koncerty i Dny slezských varhan, klasika, jazz a folklor, operetní představení pod otevřeným nebem, rodinná odpoledne, tvůrčí dílny a další zajímavý doprovodný program… Takový má být letos Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Ostravu, Hukvaldy a další místa Moravskoslezského kraje rozezní od 27. května do 1. července 2021. Rezidenčním umělcem bude klavírista Ivo Kahánek. A končící prezident festivalu Ivan Ženatý, sólista večera připraveného na 15. červen, symbolicky předá taktovku novému prezidentu Tomáši Netopilovi, který bude ten večer koncert řídit. O tom všem, o vizích a výhledech… i o těžkostech plánování v době koronaviru hovoří s portálem KlasikaPlus.cz ředitel festivalu Jaromír Javůrek.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
101

Stanice Českého rozhlasu D-dur bude dnes od 20 hodin vysílat koncert sopranistky Kateřiny Kněžíkové a harfistky Kateřiny Englichové. Program s názvem Kdo v zlaté struny zahrát zná, který se konal ještě v adventní době 16. prosince v kostele Církve československé husitské v rámci koncertní sezóny cyklu Břevnovská hudební setkání, přináší hudbu Petra Ebena, Leoše Janáčka, Jana Hanuše Trnečka, Bohuslava Martinů, Maurice Ravela, Adama Václava Michny z Otradovic a Johna Francise Wadea.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (OSA) ve spolupráci s nakladatelstvím Albatros Media vydávají knihu Příběhy písní 1919–1960. Publikace vznikla k příležitosti stého výročí založení organizace, které OSA oslavila v roce 2019. Je průřezem nejoblíbenějšími a nejvýraznějšími písněmi z let 1919 až 1960 a snaží se přiblížit tvůrce i příběhy vzniku stěžejních hudebních děl po jednotlivých desetiletích. Autory jsou publicista Josef Vlček v oblasti populární hudby a muzikolog Jaromír Havlík, který provádí čtenáře hudbou klasickou. Kniha je v prodeji od letošního 18. ledna a přibližuje ji video, v němž hovoří Josef Vlček a Roman Strejček.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
011

V rámci šesté koncertní sezóny cyklu Břevnovská hudební setkání chystají pořadatelé online koncert z kostela Církve československé husitské v Praze, a to zítra, ve středu 16. prosince od 19 hodin. Představí se sopranistka Kateřina Kněžíková a harfistka Kateřina Englichová. Na programu budou Písně k loutně na středověkou milostnou poezii Petra Ebena, výběr z Moravské lidové poezie Leoše Janáčka, Fantazie na symfonickou báseň Vltava pro sólovou harfu Hanuše Jana Trnečka, Písničky na jednu stránku Bohuslava Martinů, Pět řeckých lidových písní Maurice Ravela a v závěru dvě vánoční písně – Chtíc, aby spal a Adeste fideles.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
006

„Varhanní hra je neodlučně spjata s improvizací takřka odjakživa.“

„Kratochvílova učebnice je po dlouhé době nový studijní materiál vhodný k samostudiu či výuce improvizace.“

„Obsahuje 22 kapitol, 288 notovaných příkladů i mnoho s nimi souvisejících úkolů na celkem 144 stranách.“

V listopadu letošního roku vydalo opavské hudební vydavatelství ARTTHON Učebnici varhanní improvizace od varhaníka, skladatele a hudebního pedagoga Bohumíra Kratochvíla z Valašského Meziříčí. Po dlouhé době se jedná o novou, česky psanou učebnici tohoto uměleckého předmětu. Její autor v ní shrnuje své mnohaleté zkušenosti s touto disciplínou a náplň celkově směřuje k liturgické praxi římskokatolického chrámového varhaníka. Obsahuje mnoho praktických příkladů, dle nichž se může v improvizaci zdokonalit nejen amatérský hráč, ale i žák základní umělecké školy, posluchač konzervatoře nebo student akademie múzických umění. Vzhledem ke své kvalitě má ambice se stát studijním materiálem tohoto předmětu na zmíněných typech uměleckých škol.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
neděle, 15 listopad 2020 16:32

Komenského a Ebenův ráj srdce

2

„Pro Petra Ebena byl Komenský zcela jasně inspirací jako křesťan.“

„Těžko kdo jiný dokáže dát květnatému textu tak komplexní výraz jako Marek Eben.“

„Nejde zdaleka jen o krásu, potěšení nebo pobavení. Vnímavý posluchač je pohnut, proměněn.“

V málokterém hudebním díle dostává tolik prostoru tak závažné mluvené slovo jako v Labyrintu světa a ráji srdce Petra Ebena. Hodinová varhanní skladba s významným podílem přednášeného textu vznikla před dvěma desetiletími fixací improvizací. Živý snímek z jednoho z mnoha koncertů, při nichž autor vystupoval se synem Markem, zachycuje ještě původní improvizovanou podobu projektu. Snímek z roku 1996 připomínáme v den 350. výročí úmrtí Jana Amose Komenského, jehož život se uzavřel v exilu v Amsterdamu 15. listopadu 1670 a jehož myšlenky toto dílo neobyčejným způsobem prezentuje.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
001

„S premiérou Hymnu Dědicové Bílé hory, který je dnes možné slyšet koncertně jen vzácně, se Dvořákovi na jaře roku 1873 dostalo prvního obecného uznání.“

„V dané politické situaci námět u tuzemské veřejnosti silně rezonoval, aniž by tehdy byla důležitá náboženská stránka historické události.“

„V české hudbě po Dvořákovi bělohorské téma už příliš nefiguruje. Snad pouze zprostředkovaně v případě inspirace dílem a odkazem Komenského… A pak u Karla Kryla.“

Premiéra kantáty Hymnus Dědicové Bílé hory se stala pro začínajícího skladatele Antonína Dvořáka významným okamžikem. Vlastenecké dílo zaznělo poprvé v Praze v březnu 1873 a bylo dobovým triumfem. V den čtyřstého výročí bitvy na Bílé hoře nedlouhou skladbu pro sbor a orchestr připomínáme nejen jako počátek vnímání violisty a varhaníka Dvořáka coby autora, ale i jako jeden z překvapivě vzácných příkladů hudebního díla bezprostředně inspirovaného dalekosáhlými následky události z 8. listopadu 1620.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
5555

„Klidný meditativní charakter postního chorálu sólista velmi působivě dodržel a převedl k dramatickému začátku další skladby.“

„Vigilii Luboše Sluky zahrál s velkou chutí a s pochopením pro střídání nálad skladby.“

„Chorální fantasie Petra Ebena pro sólistu znamenala příležitost k uplatnění virtuózní techniky, která ale naprosto sloužila skladatelskému záměru.“

Po koronavirové přestávce se od září obnovily varhanní koncerty v českobratrském evangelickém kostele U Salvátora. Na třiaosmdesátém podvečeru vystoupil Alfred Habermann, posluchač AMU ze třídy Jaroslava Tůmy. Vystudoval na Pražské konzervatoři varhany u Josefa Popelky a věnuje se zároveň i studiu cembalové hry. Zvolil zajímavý program, ve kterém mohl prokázat své kvality – muzikálnost, stále se zvyšující technickou jistotu i smysl pro stylové odstínění jednotlivých skladeb.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Pátá sezóna pražských Břevnovských hudebních setkání byla letos na jaře v souvislosti s opatřeními vlády přerušena. Nyní na ni však pořadatelé navazují a tento podzim uskuteční zbývající čtyři koncerty z jara a dva, které už budou tvořit začátek sezóny šesté. Slavnostní zahajovací koncert v úterý 29. září od 19 hodin v Tereziánském sále bude recitálem dvou mladých operních pěvců, sopranistky Kristýny Vylíčilové a barytonisty Romana Hozy, které na klavír doprovodí Ahmad Hedar. Na programu koncertu nazvaného Ona a on v opeře budou árie a duety z oper Gaetana Donizettiho, Wolfganga Amadea Mozarta, Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„K provedení nemohli pořadatelé pravděpodobně vybrat lepší prostor – kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi se vyznačuje vynikající akustikou a neopakovatelnou atmosférou.“

„Varhanice Michaela Káčerková interpretuje Labyrint pravidelně a takřka vždy s Markem Ebenem, který je v současnosti pravděpodobně nejlepším recitátorem Komenského filozofického textu.“

„Ebenova hudba je od Prologu drsná, disonantní, příkrý kontrast přijde až po nejdramatičtější části, kdy v Návratu k Bohu znějí čisté chorální melodie v klasické harmonizaci.“

Pardubické hudební jaro bylo zahájeno ze známých důvodů až první zářijovou sobotu v krásném chrudimském kostele, který tvoří dominantu východočeského města – tzv. Athén východních Čech. Připomíná katedrálu, jedná se však o hlavní kostel Chrudimi, okresního města Pardubického kraje. Na programu byl varhanní cyklus Labyrint světa a ráj srdce českého skladatele Petra Ebena, který se inspiroval stejnojmenným dílem Jana Ámose Komenského. Recitace textu se nezhostil nikdo jiný než Marek Eben, známý moderátor a syn skladatele. Na varhany hrála Michaela Káčerková. Těsně před začátkem koncertu byl chrám zaplněn.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
200

Sál Staré radnice v Havlíčkově Brodu bude ve čtvrtek od 19 hodin místem koncertu s názvem „Pocta Paganinimu“, ve kterém houslový virtuóz Pavel Šporcl představí zástupce nastupujících talentů: Kristiana Mráčka. Kromě Paganiniho zazní i hudba Johanna Sebastiana Bacha, Maurice Ravela, Eugèna Ysaÿe a Pavla Šporcla. Koncert je součástí festivalu Stamicovy slavnosti, který byl založen roku 2002 a koná se pravidelně v jarních měsících v Havlíčkově Brodě a blízkém okolí. Letošní ročník byl ale kvůli viru rozdělen do dvou částí, a to na letní a podzimní, která začíná právě zítra.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

V nových podzimních termínech od 5. září do 7. prosince se bude konat letošní 42. ročník festivalu Pardubické hudební jaro. V rámci patnácti koncertů na něm vystoupí komorní soubory Barocco sempre giovane, Originální Pražský synkopický orchestr, Dětský pěvecký sbor Iuventus Cantans, Martinů Voices, Smetanovo Trio, Wihanovo kvarteto, bratři Ebenové a sólisté Ivan Klánský, Václav Hudeček, Jiří Bárta a další (podrobněji o programu jsme psali ZDE).

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Sir Simon Rattle se ve svém brněnském debutu představil jako klavírista.“

„Pokud nějakou interpretaci považuji za vzorovou, pak tu Magdaleny Kožené.“

„Pasala volky nejenže opět zvedala posluchače ze židlí, ale vnesla do dění i trochu jazzového ducha.“

V posledních dnech velmi skloňované spojení „Magdalena Kožená se Simonem Rattlem poprvé při společném vystoupení v Brně“ se stalo realitou. Přihlížet tomuto hudebnímu svátku mohli nejen hosté přímo ve vile Tugendhat, ale o něco později také návštěvníci vybraných českých kin a zájemci na internetu. Jedním z kin byla i letní scéna Univerzitního kina Scala v Brně, kde zážitkuchtiví posluchači zaplnili improvizované hlediště prakticky do posledního místečka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 07 srpen 2020 10:17

Happening ZUŠ Open bude na podzim

1

Pod heslem ZUŠ Open pomáhá se na podzim v celé republice uskuteční happening dětí a učitelů základních uměleckých škol. Čtvrtý ročník nabídne řadu akcí v Praze i regionech, vyvrcholením bude společné listopadové vystoupení v katedrále sv. Víta – s Karlovarským symfonickým orchestrem, pod vedením dirigenta Jana Kučery a ve prospěch Arcidiecézní charity.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
magdalena-kozena-soiree-c-julia-wesely

Poprvé spolu v Brně vystoupí Magdalena Kožená a její manžel dirigent Sir Simon Rattle, který bude hrát na klavír. V písňovém recitálu, sestaveném výhradně pro tento večer, přednesou skladby českých autorů. Koncert se koná ve čtvrtek 13. srpna ve vile Tugendhat od 21 hodin v rámci festivalu Maraton hudby Brno a bude ho možné sledovat ve spolupráci s Aerofilms také na nádvoří Místodržitelského paláce v kině Scalní letňák a v dalších vybraných kinech.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

42. ročník festivalu Pardubické hudební jaro byl jedním z prvních, který musel kvůli pandemii a následnému nařízení vlády zrušit všechny své akce v původním termínu. Za účasti domácích umělců proběhne festival v novém termínu od 5. září do 7. prosince a zavítá do Chrudimi, Pardubic, Vysokého Mýta, Heřmanova Městce, Přelouče, Sezemic.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 3