„Poroty se jednoznačně shodly na hodnocení soutěžících.“

„Ne vždy měli všichni soutěžící vhodně volený repertoár.“

„Věřím, že uslyšíme nejen o oceněných, ale i o těch, kteří si letos žádnou cenu neodvezli.“

Slavnostním koncertem a vyhlášením výsledků šestapadesátého ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech skončila 11. listopadu v Městském divadle tato naše nejvýznamnější pěvecká soutěž. Už několik let probíhá ve čtyřech kategoriích: Operní naděje pro nejmladší adepty pěveckého umění ve věku mezi 16 a 20 lety, pak kategorie Junior pro soutěžící do 24 let včetně a kategorie Opera pro pěvce do 35 let. Speciální kategorie je věnována písňové interpretaci, která je rovněž ohraničena věkem 35 let. Za soutěží se ohlíží Zbyněk Brabec, jeden z porotců.

„Vznikl nápad – uspořádat v lázeňském městě pěveckou soutěž pro studenty uměleckých škol. Řekl jsem, že to zkusím.“

„Přišel rok 1969 a s ním absolutní vítězství Gabriely Beňačkové. To pomohlo osamostatnit soutěž s vlastním rozpočtem.“

„Rok 1990 byl nejdůležitějším milníkem dalších let soutěže. S návratem starého vedení jsme se však nedali původní cestou.“

Druhý listopadový týden se v Karlových Varech koná za účasti stovky mladých zpěváků Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka. Od začátků sahajících do šedesátých let je s ní spojen Alois Ježek, v současnosti ředitel soutěže a Mezinárodního pěveckého centra Antonína Dvořáka. Letos šestaosmdesátiletý manažer, někdejší absolvent pěveckého oddělení Pražské konzervatoře, vzpomíná, že podnět k založení soutěže vzešel z rozhovorů u kávy. Pěvcům totiž chyběly umělecké šance, příležitosti, výměny zkušeností a nová poznání, tolik potřebná pro úspěšné zahájení umělecké kariéry. Nejprve to byla však jen soutěž studentů.

Stovku účastníků jako každoročně očekávají v Karlových Varech pořadatelé 56. ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. Koná se na začátku listopadu, závěrečný koncert vítězů a laureátů se za doprovodu Karlovarského symfonického orchestru uskuteční v Městském divadle 11. listopadu. Nyní se blíží uzávěrka pro zaslání přihlášky – datem je 1. říjen.

„Zakrátko sa však ukázalo, čo to znamená, keď sa vedenia významnej kultúrnej inštitúcie, akou bola Slovenská filharmónia, ujme schopný manažér a rešpektovaný umelec.“

„S otvorenými očami cestoval po svete a nechal sa inšpirovať novátorskými kultúrnymi podnetmi.“

„Bol to najlepší, najvýkonnejší a ľudsky najcharizmatickejší riaditeľ Slovenskej filharmónie v jej viac ako sedemdesiatročnej histórii.“

S koncem roku se zavírá působení Mariána Lapšanského ve funkci generálního ředitele Slovenské filharmonie. Nad jeho osmnáctiletou érou se v článku pro portál KlasikaPlus.cz zamýšlí bratislavský muzikolog Ivan Marton.

„Alois Ježek je brilantní český kulturní manažer, zakládající i současný ředitel Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka a také zakladatel a ředitel Mezinárodního pěveckého centra Antonína Dvořáka v Karlových Varech.“

„Eva Randová v roce 2021 obdržela cenu Thálie za celoživotní mistrovství. V čele poroty Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka zavedla do hodnocení pevný řád, kterým se soutěž řídí dodnes.“

„Peter Dvorský povede letos porotu Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka posedmnácté.“

Věhlas soutěží jistě roste se jmény zářících vítězů, a přece síla významu všech klání pramení především z délky tradice a z obětavosti těch, kdo soutěž dál vytvářejí, ač stojí v pozadí. V případě Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, jejíž 55. ročník se v Karlových Varech koná od 5. do 12. listopadu, je plejáda jejich jmen letos zvláště nepřehlédnutelná a významná. Šest z nich se totiž potkává v roce 2021 s životním výročím. Skromně stojí na nepřipomínané straně soutěže, a přece by bez nich, stejně jako bez vkladu mnohých dalších, žádná soutěž ani nevznikla, ani nevytrvala a ani sama nezazářila… Jsou to její dlouholetý ředitel Alois Ježek a její pravidelní porotci, pěvci Eva Randová, Magdaléna Hajóssyová, Peter Dvorský, Zdeněk Šmukař a Zbyněk Brabec. Autorem jejich medailonků je operní publicista Jan Králík.

Pořadatelé letošního, pětapadesátého ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech potvrdili termín od 5. do 12. listopadu. Soutěž, zpočátku určená studentům uměleckých škol, se stala během let uznávanou soutěží v celosvětovém měřítku. V posledních letech se jí zúčastňuje osmdesát až sto deset pěvců prakticky z celého světa, a to ve čtyřech kategoriích – Junior, Opera, Píseň a Operní naděje. Termín uzávěrky přihlášek je 3. října, v případě soutěžících ze zemí s vízovou povinností už zítra.

„Stejně jako Zápisník zmizelého, premiérovaný v dubnu 1921, je i Káťa Kabanová plodem přátelství s Kamilou Stösslovou.“

„V Brně mne nenávidí, v Praze závidí, ale v Bratislavě návidí rádi.“

„Tragickou lásku mezi Káťou a Borisem provází Janáček tou nejkrásnější a nejlyričtější hudbou, jakou kdy napsal.“

Káťa Kabanová, šestá z devíti oper Leoše Janáčka, lyrické drama vycházející z Ostrovského hry Bouře, je od prvních tónů po závěr hudebně i svým příběhem magicky přitažlivá. Zasahuje od velkoleposti po intimitu, od vášní po úzkost, od dramatičnosti po lyriku. Poprvé se hrála přesně před 99 lety, 23. listopadu 1921, v brněnském Městském divadle, předtím německém, v současnosti Mahenově. Světové premiéry tam měly i Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, Šárka, Věc Makropulos a Z mrtvého domu.

Letošní uvažovaný 55. ročník Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka se překládá až na rok 2021. V listopadu se nicméně v Karlových Varech uskuteční mistrovské pěvecké kurzy Evy Randové a Antonia Carangela a benefiční koncert Adama Plachetky ve prospěch soutěže, jejímž je laureátem.

„Do Karlových Varů přijedou tři desítky začínajících umělců z celého světa.“

„Seminář nabízí ojedinělou možnost zpívat operní árie s doprovodem orchestru.“

„Kurzy organizuje Mezinárodní pěvecké centrum Antonína Dvořáka, které také pořádá podzimní pěveckou soutěž.“

Mezinárodní pěvecké centrum Antonína Dvořáka pořádá v Karlových Varech na přelomu února a března 25. ročník mezinárodních mistrovských kurzů. Nejlepší účastníci na závěr vystoupí v pátek 6. března večer na operním koncertě v sále Lázní III.

„Soutěž mě tehdy vrátila zpátky na zem. Zjistil jsem, že na sobě ještě musím moc a moc pracovat.“

„František Drs mi hodně pomohl v tom, jak zpívat s orchestrem.“

„Nakonec jsem si řekl: jestli už mám třetí cenu, tak proč bych nezkusil štěstí ještě jednou?“

Ukrajinec Andrij Charlamov, barytonista z Oděsy, se stal absolutním vítězem 54. ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. V kategorii Opera, určené pro zpěváky do 35 let, získal mezi muži první cenu a první místo zaujal i v kategorii interpretace písní. Nemá sice na rozdíl od dalších laureátů žádné pozvání z tuzemských operních divadel, ale odváží si Cenu dirigenta Františka Drse za mimořádný hudebně-interpretační výkon po dobu celé soutěže. Do Karlových Varů nepřijel poprvé, štěstí už pokoušel několikrát. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus říká, že Česko pro jeho začínající kariéru znamená opravdu a zásadně mnoho.

V sobotu 12. října se uzavřou přihlášky do Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. Až poté tedy budeme znát, kolik účinkujících se zúčastní letošního 54. ročníku, který se uskuteční od 8. do 15. listopadu v Karlových Varech. Soutěž byla napřed určená posluchačům uměleckých škol. Od roku 1991 ji ale začali vyhledávat mladí pěvci z celého světa. Věkový limit je 35 let.

„V roce 1959 uzrál čas k nové vzorové nahrávce. Inspirací k ní se stala tehdy probíhající skvělá inscenace, která byla hudebně v rukách Zdeňka Chalabaly.“

„Kecal Eduarda Hakena se stal přímo symbolem této role – směšně namyšlený, komicky vážný a důležitý strejda.“

„Nahrávka Zdeňka Košlera má vynikající Mařenku – na vstup Gabriely Beňačkové do mírně stárnoucí slavné pěvecké generace vzpomínáme jako na zjevení.“

Musel to být pro milovníky hudby první republiky radostný okamžik, když se ve třicátých letech objevila na trhu objemná krabice s 15 oboustranně vylisovanými standardními šelakovými deskami na 78 otáček za minutu, jejichž etikety s vyobrazením psíčka štěkajícího do gramofonové trouby (His Master´s Voice) prozrazovaly, že rozsáhlé album obsahuje celou Smetanovu Prodanou nevěstu! Do té doby se lidé u nás radovali pouze z jednotlivých operních scén a árií a s tichou závistí pokukovali po sousedních zemích v čele s Německem, kde se sběratelé mohli pochlubit prvními operními komplety... Operu, která měla premiéru v květnu 1866, zařazujeme dnes do rubriky NahrávkaPlus, protože se každoročně 12. května při zahájení Pražského jara připomíná výročí úmrtí Bedřicha Smetany.    

„Osudové setkání Werthera s krásnou Charlottou se sice uskuteční v červenci, ale už v té době nacvičuje dívčin otec se svými mladšími dětmi koledy.“

„Dnes asi nejhranější opeře Julese Masseneta trvalo poměrně dlouho, než si své pevné místo v repertoáru vydobyla.“

„Po triu Carreras - Domingo - Pavarotti bylo na Werthery 21. století třeba ještě chvíli čekat.“

Když se řekne “Vánoce v opeře”, vytane asi většině fanoušků zmíněného žánru na mysli Pucciniho Bohéma a její první dvě dějově i hudebně radostná dějství. Hned na druhém místě si ale milovníci opery určitě vzpomenou i na jiné populární dílo, kde hrají svátky klidu a míru snad ještě podstatnější roli, byť oproti přímočaré Bohémě přece jen o něco rafinovanější. Samozřejmě je řeč o Massenetově WERTHEROVI, jemuž skýtají vánoční reálie vítaný kontrast k příběhu milostného vzplanutí, které nezadržitelně dospěje až do tragického vyústění.

„Od prvního kola až po finále jsem se snažila ukázat porotě i obecenstvu to nejkrásnější, co dělá operu operou.“

„Byla tu spousta dobrých účastníků, hodně mi to dalo, hodně jsem se tu naučil.“

„Mnozí z těch, co nepostoupili až do finále, už odjeli. Ať už smutně, nebo s úlevou.“

„Kdo se bojí, nezpívá,“ říká v dokumentárním filmu o Dvořákově pěvecké soutěži v Karlových Varech jeden z účastníků. „Kdo zpívá s láskou a s přesvědčením, že je to náplň jeho života, musí pokračovat,“ přidává k tomu tenorista Peter Dvorský, dlouholetý předseda soutěžní poroty. Účastníci letošního 53. ročníku soutěže sice film promítaný na dopolední konferenci neviděli, ale chovali se tak, jak v něm řečeno. Směle přicházeli na pódium a přinejmenším finalisté, ale vlastně asi i všichni ostatní, dávali víc než jasně najevo, že tam nejsou náhodou, neradi, ani omylem.