JanBurian-reditelNarodnihodivadlafotoJakubFuln

„Představa, že budeme zase čtrnáct dní hrát a pak zase nehrát, je děsivá. Takový hazard s diváckou důvěrou si dovolit nemůžeme.“

„Divadlo na internetu není divadlo.“

„Návrat k životu s kulturou a v kultuře bude trvat dva až tři roky.“

Ředitel pražského Národního divadla Jan Burian hledí do budoucnosti s optimismem, ale realisticky. Doufá, že konečně zase normální by mohla být příští sezóna, tedy letošní podzim. Za prioritu považuje, aby se lidé a domácí publikum do hledišť, až bude možný návrat k životu s kulturou, vůbec vrátili. Nechce odhadovat, jak budou tvůrci v budoucnu reagovat na časy prožité v pandemii, ale nevylučuje, že se divadelní estetika možná promění: možná si lidé, kteří zatím do divadla nechodili, řeknou, že jejich život je chudý a že by ho měli začít žít jinak; možná, že divadelníci budou hledat možnost oslovit lidi, kteří s divadlem doposud neměli mnoho společného. Zcela jasně, a to odmítavě, však reaguje na představy, že by do divadla směli chodit jen lidé s potvrzením o bezinfekčnosti.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
101

Novým uměleckým šéfem Laterny magiky se od letošního ledna stal mim, autor, režisér, choreograf a pedagog Radim Vizváry, který patří mezi nejvýraznější mezinárodně uznávané osobnosti současného mimického divadla v Evropě. Soubor prošel dlouhou historií. U jeho zrodu stál divadelní režisér Alfréd Radok, který v roce 1958 sestavoval tým pro Světovou výstavu Expo 58 v Bruselu s představením s názvem Laterna magika, které spojovalo jevištní akci s filmem. Od roku 2010 je Laterna magika opět součástí Národního divadla.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus

103Národní divadlo uspořádá v den výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta, které připadá na středu 27. ledna, tradiční slavnostní koncert, a sice ve Stavovském divadle. Kvůli přetrvávajícím vládním nařízením se hudební večer uskuteční bez účasti publika, avšak bude živě přenášen Českou televizí, a to na programu ČT art od 20:15 hodin. „Na programu koncertu budou například ukázky ze skladatelových oper Idomeneo a La clemenza di Tito. S Orchestrem Národního divadla program nastuduje německý dirigent Karsten Januschke, těšit se můžete na české i zahraniční sólisty: Michaelu Zajmi, Arnheidur Eiriksdottir, Kateřinu Kněžíkovou, Alžbětu Poláčkovou, Miloše Horáka a Benjamina Brunse,“ zve divadlo ke sledování přímého přenosu.

Zveřejněno v AktuálněPlus
101

„Původní sborové party jsou plné invektiv, z nichž ty slušnější jsou typu ‚nafackovat Janáčkovi‘.“

„V roce 1920 neměl už nikdo náladu na satiru a sebemrskačství národního sobectví, měšťáctví a zbabělosti. Hledělo se vpřed, a nikoliv dozadu. Načasování premiéry se takto zpozdilo o rok a půl.“

„Část kritiky označila Janáčka za hudebního novátora a část jej považovala za hudebního primitiva a podivína. V podstatě však kritika byla jaksi bezradná.“

Rok 2020 přinesl kromě celosvětové pandemie také jedno významné janáčkovské výročí, které jsme ale kvůli první vlně koronaviru na jaře poněkud přehlédli. Dne 23. dubna totiž uplynulo sto let od premiéry Janáčkovy v pořadí páté opery Výlety páně Broučkovy, události o to významnější, že se jednalo o první a zároveň i poslední světovou premiéru opery Leoše Janáčka na prknech pražského Národního divadla.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
JanVilmek

„Až na výjimky, jako byla rozhlasová stanice D-dur, po Fibichovi letos v předvánočních dnech nikdo ani nevzdechl.“

„Naprosto ojedinělý milostný hudební deník činí z Fibicha nejvášnivějšího hudebního erotika.“

„O Anežce Schulzové, kterou romantik Fibich miloval duší i tělem, mramorová deska na Žofíně cudně mlčí.“

Pro mnohé zůstává dnes Zdeněk Fibich, jehož život je vymezen roky 1850 až 1900, už jen autorem jednoho díla. Pokud vůbec nějakého. Jeho Poem, o kterém je řeč, není ale navíc, tak jak se hraje, ani úplně jeho. Upravil ho do líbivé podoby ze skladby V podvečer, osm let po skladatelově smrti, houslista Jan Kubelík. Melodie však Fibichova je. Ještě před zmíněnou idylickou orchestrální selankou ji užil v Upomínce č. 139 „Večery na Žofíně“, v Lentu z roku 1893, v jednom ze stovek kousků tvořících lyrický klavírní cyklus Nálady, dojmy a upomínky.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
veb-DSC8527

„Nechtěli jsme celý advent zpívat jenom koledy, ale čím víc se budeme blížit k Vánocům, tím víc program začne být vánočnější.“

„Rybova Česká mše vánoční letos na Vánoce…? Nikdo zatím neříkal, že by nějaká měla být…“

„Je s tím hodně práce, produkčně jde o náročnou věc, ale práce je evidentně nesena na společné vlně. Všichni toužíme po tom, dostat se do našeho normálního stavu, kdy hrajeme každý den.“

„Audio. Ready?“ štěkne muž za kamerou. Odkudsi se ozývá české přitakání. „Camera. Ready?“ štěkne ihned, opět anglicky, opět se stejným silným italským přízvukem. Kameraman Marco Chiodi se pohybuje v pražském Národním divadle už delší dobu. Teď je poslední listopadový týden a jeho úkolem je natočit šestadvacet videí, která budou tvořit obsah zpívaného Adventního kalendáře operního souboru. Od 1. do 25. prosince bude každý den na sociálních sítích zveřejněno nějaké nové. Dnes, na první adventní neděli, je předpremiéra, ochutnávka.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
1

Členka operního ansámblu v Lipsku, sopranistka Olga Jelínková, dostala pozvání k hostování v několika představeních v berlínské Komische Oper. Vzhledem ke covidovým restrikcím stihne pěvkyně v německé metropoli zítra, v neděli 1. listopadu, odzpívat a odehrát alespoň jedno představení Mozartovy Kouzelné flétny. Od pondělí budou všechna německá divadla zavřená.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 01 říjen 2020 09:05

Pohledem Petra Vebera (28)
Zmar

7

„Bude ještě vůbec v ekonomice, kultuře, sociálních kontaktech, v pracovní morálce, ve vzdělávání a v mezilidských vztazích nějaká cesta zpět?“

„Jak dlouho bude trvat těm, kteří se už teď bojí chodit na koncerty, než seberou odvahu a zdravý rozum a zase se někam vydají?“

„Kdy se do programů vrátí Mahlerovy symfonie, kdy kantáty a oratoria a s nimi sbory?“

Při zpívání dochází k masivnímu šíření viru, zpěv je velmi rizikovou aktivitou, tvrdí ministr zdravotnictví Roman Prymula, na sociálních sítích vesměs nazývaný Plukovníkem. Máme tu nový obor, muzikoepidemiologii. Nebo epidemiomuzikologii. V pražském Národním divadle se proto na dva týdny zpěv zakazuje, v Brně ze stejného důvodu už podruhé odkládají premiéru Řeckých pašijí, Ostrava nepřijede do Prahy se Šostakovičovou Lady Macbeth, Dětská opera Praha neodehraje Perníkovou chaloupku. Nebudou se hrát muzikály. A v kostelech nesmějí lidé vůbec zpívat. Zmar. I když si ještě pořád myslíme, že tohle bude trvat jen přechodně. Co je to ale proti tomu, že Metropolitní opera v New Yorku rovnou oznámila, že začne hrát až příští podzim…

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1

„Už mnohokrát jsme se přesvědčili, jak umělecky skvělé jsou historické nahrávky, které byly pozdějšími stereofonními i jinými verzemi zastíněny.“

„Nahrávce nesporně dominuje v té době pravděpodobně nejlepší představitel Revírníka, legenda brněnské opery Rudolf Asmus.“

„Příhody lišky Bystroušky se staly významným mezníkem nejen umělecké dráhy dirigentovy, ale i historie naší nejvýznamnější vydavatelské firmy.“

Dnes uplynulo sto let ode dne, kdy na svět přišla budoucí dirigentská legenda a dlouholetý šéfdirigent České filharmonie, Václav Neumann. Při příležitosti tohoto významného jubilea připomínáme historicky první na LP vydanou nahrávku opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka, která vznikla v roce 1957 právě za Neumannova řízení.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
101

„Proboha, hlavně ať to takhle není pro zbytek života! Zpívat v koupelně prostě nikdy není tak dobré, jako zpívat před lidmi, uprostřed nich a pro ně.“

„Verdiho zpívám ráda, ale chci ukázat lidem, že jsem všestrannější.“

„V Aidě musím využívat všechny stránky svého hlasu. Je zatím nejtěžší rolí v mém repertoáru.“

Pražské Národní divadlo uvádí na scéně Státní opery Verdiho Aidu. V titulní roli jak host vstupuje do inscenace dnešním večerem mladá americká sopranistka Michelle Bradley. Zpívá pak do 23. října ještě ve čtyřech dalších představeních a má se do Prahy po tomto podzimním českém debutu vrátit k úloze Aidy i v zimě, počátkem příštího roku. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje svou dosavadní několikaletou dráhu a přibližuje význam, který pro ni mělo absolvování prestižního Lindemannova programu pro mladé umělce v newyorské Metropolitní opeře. Dotýká se také překážek posledních měsíců, které postihly celý svět, a říká, jak moc je ráda, že může být zase zpátky v práci. Pražská vystoupení jsou pro ni prvními po mnoha měsících.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 15 září 2020 14:10

Baletní premiéra bez baletu

4

„Ve Špalíčku Martinů vytvořil nový typ scénického baletu.“

„Orchestr Národního divadla měl pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka vyvážený a energický zvuk.“

„Představení bylo součástí projektu Musica non grata.“

Dělat umění v čase koronovirové krize není jednoduché. Dramaturg míní, korona mění. Nejenže je mnoho omezení ze strany státních orgánů, které hluboce zasahují do uměleckého provozu, ale i vlastní umělecká práce trpí nemožností zkoušek a zdravotním stavem umělců. Jak i za tohoto stavu přinést publiku skvělý umělecký zážitek, to ví Národní divadlo v Praze. V neděli 13. 9. měl v historické budově premiéru balet Bohuslava Martinů Špalíček. Bez baletu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 10 září 2020 10:54

Tosca 1900, 1947, 1999 a 2020

0

„Petra Alvarez Šimková vytváří titulní hrdinku uvěřitelně. Pěvkyně na svém místě.“

„Pavel Černoch předvedl, proč je po Evropě tak žádaný.“

„Vůbec by na mnoha klíčových místech neublížilo, kdyby se z orchestru ozývalo mnohem víc toho pravého verismu.“

Pucciniho Tosca jako replika inscenace scénografa Josefa Svobody z roku 1947 slavila úspěchy v pražské Státní opeře od roku 1999. Opět se tam teď vrátila po její rekonstrukci. První představení obnoveného projektu bylo ve středu zároveň prvním ze série večerů, pro které je letos na podzim zaslouženě vzácným a vítaným hostem v roli Cavaradossiho mezinárodně úspěšný český tenorista Pavel Černoch. Formulace Národního divadla, že vystupuje v hlavní roli, je však nešťastná. Hlavní a titulní rolí má být a je zpěvačka Floria Tosca. A Petra Alvarez Šimková se jí zhostila velmi dobře.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
čtvrtek, 03 září 2020 10:09

Pavel Černoch: Fascinuje mě italská hudba

12

„Mít takovou techniku, abyste byl schopen zazpívat nekonečné legato, velké forte a vzápětí něžné piano.“

„Německý repertoár je u mě takový odříkací evergreen.“

„Mými zamilovanými jsou jednoznačně Princ v Rusalce, Laca v Jenůfě a Mario Cavaradossi v Tosce.“

Chtějí po něm Janáčka, italský repertoár, ruskou hudbu i Prince v Rusalce. Také německé role, ty ale doposud odmítal. Tenorista Pavel Černoch je kvůli celosvětové nemoci v těchto týdnech a měsících neplánovaně v Česku. Zpíval v Litomyšli, v Praze, vystoupí v Českém Krumlově, zazpívá pro festival Zlatá Praha, na podzimních beneficích… A čeká ho řada představení v Národním divadle, respektive ve Státní opeře. Pucciniho Tosca, první už devátého září. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad zpíváním, rolemi, pěveckými obory a repertoárem, dává nahlédnout do svých plánů, bez nadšení krčí rameny nad dobou poznamenanou virem, vzpomíná na léta v brněnském dětském sboru Kantiléna… a připomíná i nám, že je třeba se učit akceptovat svůj věk, své tělo a vůbec věci, které život přináší.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

Opera Národního divadla, Státní opera, Mecenášský klub Národního divadla a Bohemian Heritage Fund uvedou v příštím týdnu obnovenou inscenaci opery Tosca Giacoma Pucciniho. Představení Státní opery, které využívá legendární výpravu Josefa Svobody z období Velké opery 5. května (dnes Státní opery), je naplánováno na středu 9. září od 19 hodin. Hlavní hrdinku ztvární sopranistka Petra Alvarez Šimková, Maria Cavaradossiho tenorista Pavel Černoch, Scarpiu polský barytonista Krzysztof Szumański, Angelottiho basista Pavel Švingr, Spolettu slovenský tenorista Amir Khan, role Kostelníka se ujme basista Ivo Hrachovec a do role Sciarroneho produkce obsadila barytonistu Oldřicha Kříže.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Věčná naděje je název hudební přehlídky, která už čtvrtým rokem v Praze připomíná v širším kontextu hudbu z Terezína. Nadační fond stejného názvu jejím pořádáním sleduje jako hlavní cíl zpřítomňování odkazu tvůrců působících v Československu v první polovině dvacátého století, a to zejména těch, jejichž životní a umělecká dráha byla násilně přerušena nebo ukončena za druhé světové války, během holocaustu. Jde o hudebníky české i německé národnosti, židovského i křesťanského vyznání. Od 13. do 24. října se uskuteční sedm koncertních programů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Novou divadelní sezonu a zároveň stejnojmenný čtyřletý hudebně-divadelní cyklus Opery Národního divadla a Státní opery otevře v neděli koncert s názvem Musica non grata. Je věnovaný „nežádoucí hudbě“, tedy autorům, na jejichž osudech a tvorbě se podepsala zvůle totalitních režimů 20. století. V tomto případě jde o Alexandra Zemlinského, Bohuslava Martinů a Vítězslavu Kaprálovou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
103

Jako Violetta, Královna noci a Adina v režii Rollanda Villazona se představí česká sopranistka Olga Jelínková v německém Lipsku. Po dvou letech v Opeře v Saarbrückenu tam získala nové angažmá. Kromě toho má i opětovné pozvání do Komische Oper v Berlíně na sérii listopadových a prosincových představení Kouzelné flétny jako Královna noci. Tu přijede opakovaně zazpívat i do Prahy a v Národním divadle v nadcházející sezoně ztvární také Gildu v nové produkci Rigoletta.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
0

Nové inscenace Hubičky, Rigoletta, Bohémy, Evžena Oněgina a zřejmě i Figarovy svatby uvede příští rok národní festival Smetanova Litomyšl. Program také připomene výročí Antonína Dvořáka a 75 let od prvního koncertu Smetanovy Litomyšle, a to kompletním provedením Slovanských tanců, které přijede zahrát Česká filharmonie. Letošní 62. ročník, který skončil v neděli, museli pořadatelé kvůli koronaviru zkrátit a posunout o tři týdny. Místo dvaceti pěti trval jedenáct dní a nabídl třicet pět místo původně plánovaných čtyři-a-čtyřiceti programů. Program se změnil na komorní, o některé původně plánované velké produkce ale diváci nepřijdou. Na rok 2021 se přesouvá například hostování andaluského baletu s pásmem Carmen ve víru flamenca, koncert nazvaný Když chrám rozezní žestě nebo v Nových Hradech projekt 3x Ariadna.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Dramaturgia koncertu bola koncipovaná odľahčene, často aj s číslami kratšieho rozsahu.“

„Osobitou kapitolou programu sa stali dve skladby v úprave Miroslava Koptu pre plechové dychové nástroje.“

„Kateřina Kněžíková sa postarala o jeden z highlightov koncertu.“

Koncertom Opera před oponou uzatvorili 12. júna Národní divadlo a Státní opera svoju tohtoročnú, skrátenú sezónu. V komorných úpravách známych operných „hitov“ sa predstavili prední sólisti oboch scén, sprevádzaní hráčmi z oboch orchestrov.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Koncert s názvem Opera před oponou je jedním z pěti představení, kterými se soubory Národního divadla v Praze rozloučí s letošní divadelní sezónou. V pátek 12. června se na jevišti historické budovy představí operní sólisté, klavíristé a členové orchestrů Národního divadla a Státní opery. Zazní výběr z české i světové opery, zvláštní místo v programu bude mít dílo W. A. Mozarta.

 
Zveřejněno v VýhledPlus