Národní divadlo moravskoslezské uvede premiéru komorního muzikálového příběhu O zajíčkovi Zapomníčkovi, a to v sobotu 27. května v Divadle „12“. Pohádkový příběh z dílny Juraje Čiernika, Ivana Vanka a Brigity Cmuntové je určen především dětem a patří do volného cyklu Tajemství bludných balvanů. Prvním počinem v cyklu byla Pohádka o bídném havíři a pojítky jsou vždy tři čarodějky a moudrost ostravských bludných balvanů. Zajíček Zapomníček zavede diváky do centra města Ostravy a chybět nebude optimistický a mile poučný závěr. Vizuál k inscenaci na zadání vytvořila umělá inteligence.
„Soubor si za inscenaci zaslouží obdiv, s jakou pokorou a houževnatostí se do realizace opery ponořili. Je to dílo monumentální, největší tíha odpovědnosti leží na orchestru a sboru, jakkoli jsou stěžejní role obtížné.“
„Sbor byl neustále v pohybu, nastupoval za zpěvu přes hlediště, aby dozpívával za scénou a na jevišti zpěváci neustále přecházeli, aby narušovali statičnost scény. Přesto byl jeho zvuk stále vyrovnaný a to jak v dynamice, tak v jednotlivých hlasech, přičemž výkon sboru byl obdivuhodný.“
„Hvězdou večera byla bezesporu německá sopranistka Maida Hundeling, s plným, silným, poněkud tmavším kulatým sopránem, kterého mnohdy zbytečně nadužívala, ale místy prokázala, že dokáže podat i krásná nosná piana. Zastala obě exponované role, roli Alžběty i roli Venuše.“
V opeře divadla Moravskoslezského se uskutečnila ve čtvrtek 27. dubna předposlední premiéra v sezóně, Tannhäuser Richarda Wagnera. Režie se ujal Jiří Nekvasil, hudebního nastudování a provedení Marek Šedivý, autorem scény byl Daniel Dvořák, kostýmy připravila Marta Roszkopfová a sbormistrem byl Juraj Galatenko. V titulní roli Tannhäusera vystoupil Gianiuca Zampieri, Alžbětou i Venuší byla Maida Hundeling, Hermanna, durynského lanckraběte zpíval Martin Gurbaĺ a Wolframa von Eschenbach vytvořil Jiří Hájek. Dílo je uváděno v německém originále a po stranách jeviště jsou k dispozici české a anglické titulky.
Na jeviště Divadla Antonína Dvořáka v Ostravě se po deseti letech vrací dílo Richarda Wagnera. Volba tentokrát padla na Tannhäusera, velkou romantickou operu o třech dějstvích a čtyřech obrazech. Premiéru má nové nastudování Národního divadla moravskoslezského ve čtvrtek 27. dubna, druhé obsazení přijde na řadu v sobotu 29. dubna. V hlavních rolích se představí renomovaní sólisté Gianluca Zampieri a Hans-Georg Priese jako Tannhäuser, Maida Hundeling a Kateřina Hebelková jako Venuše a Alžběta, Jiří Hájek a Pavol Kubáň coby Wolfram. V hudebním nastudování Marka Šedivého ožijí hrdinové příběhu na scéně Daniela Dvořáka a v kostýmech Marty Roszkopfové. Důležitou úlohu má sbor, pro tento projekt rozšířený. Sbormistrem je Jurij Galatenko. Začátky představení jsou posunuty na osmnáctou hodinu.
„Muzika má úžasný dar postavit vás znovu na nohy.“
„Snažil jsem se každé dílo poctivě vstřebat.“
„Za vše, co teď umím, vděčím opernímu souboru a orchestru Národního divadla moravskoslezského.“
Mladý český dirigent Jiří Habart exceloval na světové dirigentské soutěži Donatella Flick Conducting Competition v Londýně. Rodák z Frýdku-Místku a dirigent operního souboru Národního divadla moravskoslezského prošel náročnou soutěží až do finále a stal se jedním ze tří nejlepších uchazečů o titul. Nakonec zvítězil italsko-německý dirigent Nicolò Foron, ale zahrát si s London Symphony Orchestra je splněný sen. Jméno Jiří Habart v povědomí prestižního orchestru a světových uměleckých agentur určitě nezapadne.
Soubor baletu Národního divadla moravskoslezského představí ve čtvrtek 16. března v české premiéře celovečerní choreografii izraelského tvůrce Ohada Naharina s názvem Hora. Inscenaci nastudovali kmenoví tanečníci NDM, což není pro Naharina obvyklé. Své choreografie totiž tvoří výhradně pro legendární izraelský soubor Batsheva Dance Company a jen výjimečně je dovolí tančit jiným souborům. Choreograf spolupracoval se dvěma špičkovými japonskými skladateli a instrumentalisty elektronické hudby. Isao Tomita upravil například slavné melodie Clauda Debussyho, Modesta Musorgského, Richarda Strausse, Edvarda Griega, ale třeba i ústřední hudební motiv Johna Williamse z filmu Hvězdné války. Naharin použil také skladbu Datamatrix v aranžmá Rjódžiho Ikedy. Světelný design a scéna je prací Avi Yona Buena (Bambi), zvukový design Maxima Waratta, kostýmy pak Eri Nakamury.
„V březnu se bude konat premiéra nového nastudování Dvořákovy Rusalky pod taktovkou Tomáše Netopila, na květen 2024 divadlo plánuje premiéru Smetanova Tajemství v režii Ondřeje Havelky.“
„Národní divadlo chystá večer, ve kterém zazní Pucciniho komedie Gianni Schicchi a před ní novinka s názvem Don Buoso. Jan Kučera složil ´černou operní komedii´ s režisérem a libretistou Davidem Radokem.“
„Novým projektem sezony bude koncertní řada písňové a komorní tvorby v podání sólistů Opery Národního divadla a Státní opery ve Stavovském divadle.“
V sezoně 2023/2024, která bude spjata s Rokem české hudby 2024 a s březnovým dvoustým výročím narození Bedřicha Smetany, plánuje uvést Opera pražského Národního divadla a Státní opera devět premiér. Jsou mezi nimi díla českých klasiků, Verdiho, Strausse a meziválečných skladatelů i novinka od Jana Kučery. Na repertoáru zůstávají tři desítky dalších titulů.
Asociace profesionálních divadel ČR před rokem vyzvala všechna česká divadla, kulturní, veřejné a státní instituce k podpoře nedotknutelnosti území států vyvěšením ukrajinských vlajek. Prapory na našich budovách stále visí, protože ruská agrese trvá. Vinou prezidenta Putina, politického vedení Ruska, jeho armády a všech, kteří je podporují, se prohlubuje humanitární, hospodářská a morální katastrofa. Je ohrožena mírová budoucnost v Evropě. APD vyzývá česká divadla, kulturní a státní instituce, aby v předvečer, ve čtvrtek 23. února, výročí agresivního přepadení Ukrajiny uspořádala symbolická shromáždění na její podporu. Několikaminutovou aktivitu z piazzety Národního divadla do svého živého vysílání zařadí Česká televize.
„Libreto k opeře Rozbitý džbán připomíná Gogolova Revizora, jen v něm není tolik satiričnosti a špílců. Je napsán na libreto Petra Kleista a měl premiéru v roce 1942, následně byl skladatel deportován i s rodinou do Terezína.“
„Císař Atlantidy aneb Odepření smrti je rovněž jednoaktovkou, která vznikala již v Terezíně. Hlavním nositelem příběhu je Smrt, která už je unavena a znechucena válkou, odmítá spolupracovat a trpící ranění na bojištích nemohou zemřít.“
„Režie je překvapivě velmi uměřená a spíš akcentuje hloubku poselství. Diktátor zůstává sám, bez pomoci ostatních, když vypadne z invalidního křesla. Smrt si klade podmínku, že lidé zase budou moci zemřít, ale nejprve musí zemřít sám diktátor.“
Viktor Ullmann a jeho jednoaktové opery Rozbitý džbán a Císař Atlantidy aneb Odepření smrti, uvedené v premiéře v Divadle A. Dvořáka 16. února, jsou další položkou cyklu Národního divadla moravskoslezského nazvaného Opery terezínských skladatelů. Cyklus je součástí širšího projektu pražského Národního divadla s názvem Musica non grata. Ostravskému publiku se díla představila v režii slovinského režiséra Rocca, který je rovněž autorem scény, a pod taktovkou dirigenta Jakuba Kleckera. V obou jednoaktovkách byli obsazeni stejní protagonisté, barytonista Boris Prýgl, basista Martin Gurbaĺ, tenoristé Jorge Garza a Luciano Mastro, sopranistky Michaela Zajmi a Markéta Klaudová a barytonista Roman Vlkovič. Kostýmy vytvořila Belinda Radulovič a českého překladu se úspěšně zhostil Jaromír Nohavica, neboť Viktor Ullmann, který je i autorem obou libret, psal německy.
„Základní myšlenkou je, dát prostor studentům, aby mohli čerpat zkušenosti vedle profesionálních umělců, vesměs svých profesorů. Studentská jevištní praxe je tak zajištěna vytvořením jedné inscenace v sezóně.“
„Nevděčnice, to jsou mladé dívky a ženy, které se zřekly lásky, což je zde chápáno jako urážka Amora, jehož šípy tak nemohly vykonat svou práci, a proto nyní tráví čas v pekle.“
„Přesun do Slavnostního sálu Divadla Jiřího Myrona zvládli diváci rychle. Představení opery Henryho Purcella Dido a Aeneas mohlo začít. Uspořádání sedadel do elipsy kolem stěn sálu konvenovalo komornímu prostoru a posazení orchestru v levé části sálu nijak nerušilo vnímání.“
Národní divadlo moravskoslezské připravilo dvě horké novinky, které uvedlo v koprodukci s Fakultou umění a jejím Operním studiem. Již čtvrtým rokem se propojují obě instituce, aby daly prostor pro společnou práci profesionálů a studentů, kteří zde získávají cenné zkušenosti. V sále Divadla 12 a ve Slavnostním sále Divadla Jiřího Myrona se představili publiku společně profesionálové a studenti v projektech, které zasahují počátky opery. Opera a balet Tanec nevděčnic Claudia Monteverdiho z roku 1608 a opera Henryho Purcela Dido a Aeneas z roku 1683 měly premiéru 9. února. Recenze je psána z reprízy 15. února 2023. Hudebního nastudování a provedení se ujal Jiří Habart, režie Jiří Nekvasil, scénografem je David Bazika, autorkou kostýmů Hana Kelar Knotková. Sbor Operního studia vedla Lenka Živocká, choreografem byl Lukas Zuschlag.
Operní soubor Národního divadla moravskoslezského uvede v premiéře ve čtvrtek 16. února dvě jednoaktové opery těšínského rodáka Viktora Ullmanna, a to v Divadle Antonína Dvořáka. Obě díla mají podobný námět. Moc a její zneužití. Rozbitý džbán, grotesku o samolibosti byrokracie, psal Ullmann ještě před deportací do Terezína, operu Císař Atlantidy aneb Odepření smrti o světovládci, kterého přestane poslouchat Smrt, pak vytvořil v táboře. Premiéru měla díla až dlouho po válce. Císař Atlantidy přitom od své světové premiéry v Amsterodamu v roce 1975 patří k nejčastěji hraným operám českých skladatelů ve světě vůbec.
Opera Národního divadla moravskoslezského uvede ve čtvrtek 9. a v pátek 10. února premiéry dvou raně barokních oper. Tanec nevděčnic Claudia Monteverdiho a Dido a Aeneas Henryho Purcella. Inscenaci pro uvedení v jednom večeru zkouší ředitel NDM a režisér Jiří Nekvasil jak s profesionály operního souboru, tak v rámci Operní akademie Ostrava i s talentovanými studenty zpěvu Fakulty umění Ostravské univerzity. První premiérový termín je určen profesionálním pěvcům, druhý bude premiérou studentskou. Unikátní jsou akce nejen obsazením, ale také prostory, v nichž proběhnou. Monteverdiho opera zazní v Divadle „12“ a Purcellova bude vůbec první divadelní produkcí, uvedenou ve slavnostním sále Divadla Jiřího Myrona. Obě díla uvede NDM vůbec poprvé.
Groteskní hororová komedie autorů Stephena Sondheima a Hugha Wheelera Sweeney Todd: Ďábelský lazebník z Fleet Street je ve světě často uváděným muzikálem. V Národním divadle moravskoslezském bude mít dílo z roku 1979 ostravskou premiéru ve čtvrtek 2. února. V hlavních rolích návštěvníci uvidí Lukáše Vlčka či Tomáše Novotného a roli paní Lovettové spolu s dvojnásobnou držitelkou Ceny Thálie Hanou Fialovou nastudovala Michaela Horká. Náročnost pěveckých partů dokládá obsazení několika operních pěvců vedle zpěváků muzikálových. Scénu tvořil David Bazika, kostýmy Marta Roszkopfová, choreografii Jana Burkiewiczová. Režie se ujal Juraj Čiernik a hudebního nastudování Marek Prášil.
Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě, Institut tvůrčí fotografie v Opavě a Rybnik Foto Festival pořádají výstavu snímků Marcina Giby. Fotografie budou vystaveny v Galerii Opera ve foyeru Divadla Jiřího Myrona od pátku 20. ledna do 22. března, a to ve dnech, kdy se bude v divadle konat představení. Dnešní vernisáž je naplánována na sedmnáctou hodinu.
Galerie současné malby ve foyeru Divadla Antonína Dvořáka v Ostravě představí na vernisáži 11. ledna v 17 hodin tvorbu Václava Kočího, autora pracujícího výhradně s abstraktním geometrickým tvaroslovím. Výstava 35.000 hodin, která potrvá až do 2. března, zaujme především netradičním názvem, který vymyslel sám autor.
Muzikálový soubor Národního divadla moravskoslezského nabídne v prostoru komorního Divadla „12“ legendární kabaret divadla Semafor z roku 1962 Jonáš a tingl-tangl. Toto představení bude v neděli 18. prosince poslední letošní premiérou NDM. V režii Jiřího Nekvasila se představí Tomáš Savka a hudební ředitel muzikálového souboru Jakub Žídek.
„Je to klasické a české, tak, jak to Smetana napsal, a přece je to jiné. Plné půvabu, hravosti, osvěžené vtipnými gagy a skvěle interpretovanou kouzelnou hudbou.“
„Šest párů mladých tanečníků je nejen technicky precizních, ale jsou i skvělými herci, vytvářejícími malé pantomimické etudy na dané téma.“
„Vesnici dominuje tyrkysová, kroje jsou stylizované.“
V opeře Národního divadla moravskoslezského uvedli ve čtvrtek 15. prosince inscenaci Prodané nevěsty. Tato česká operní „srdcovka“ se vrací do Ostravy po dvanácti létech. Inscenace už byla hrána v koprodukci ve slovinském národním divadle v Lublani od roku 2019 a nyní se přesunula do Ostravy. Nastudoval ji režisér Jiří Nekvasil spolu s dirigentem Markem Šedivým, scénografem Danielem Dvořákem, v kostýmech Sylvy Zimula Hanákové. Choreografie se ujal Lukas Zuschlag, za pohybové spolupráce Jany Tomsové a gagmana Števa Capka, sbormistrem byl Jurij Galatenko. V budově Divadla Antonína Dvořáka vyznělo dílo klasicky, přesto překvapilo svěžestí, humorem a půvabem. Mařenkou byla Veronika Rovná, Jeníkem Martin Šrejma, Kecalem Martin Gurbaľ, Vaškem Václav Čížek, principálem Václav Morys.
Na novou inscenaci nejhranější české opery láká diváky Národní divadlo moravskoslezské těsně před Vánoci. Premiéra Prodané nevěsty Bedřicha Smetany v režii Jiřího Nekvasila se bude v Divadle Antonína Dvořáka konat ve čtvrtek 15. prosince, druhé obsazení se pak představí v sobotu 17. prosince. Hudebního nastudování se ujal hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslezského Marek Šedivý.
V sobotu 19. listopadu se bude konat jubilejní desátý ročník Noci divadel nesoucí letošní podtitul Hrdinové. Program připravilo přes osmdesát divadelních souborů, divadel a institucí z třiceti měst České republiky. Festival tak opět nabídne prohlídky, divadelní dílny, diskuse s tvůrci, představení a performance. Kompletní program akce najdete na www.nocdivadel.cz.
