1

„Akustika v Zarjaďje interprety neodhaluje, ale jemným dozvukem jim pomáhá.“

„Beethovenova Devátá je pro zpěváky dřina.“

„Chystáme se na Velikonoční festival do Salcburku a dvakrát do hamburské Elbphilharmonie.“

Pražský filharmonický sbor má po koncertě v Moskvě. Jeho sbormistr Lukáš Vasilek se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací k dojmu z tamního nového sálu v parku Zarjaďje, popisuje náročnost sborového partu Ódy na radost v Beethovenově Deváté symfonii a přibližuje nejbližší zahraniční cesty tělesa. A protože sbor kvůli koronaviru musel zrušit účinkování v Hongkongu, kam měl odletět přímo z Moskvy, vzpomíná také na to, jak před lety zamezily jedné prestižní cestě do ciziny povodně.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 24 únor 2020 16:29

Trojice koncertů PKF-Prague Philharmonia

1

PKF-Prague Philharmonia představí na svých nejbližších koncertech vítěze 13. ročníku soutěže Talent Prahy 5, v programu pro děti zahraje díla hudebních klasiků a nabídne i komorní program v podání koncertního mistra orchestru, violoncellisty Lukáše Pospíšila a klavíristy Marka Šedivého. Jako host vystoupí flétnista Kaspar Zehnder.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 23 únor 2020 19:46

Pražský filharmonický sbor v Zarjaďje

107

„Velký symfonický orchestr P. I. Čajkovského je tělesem s bohatou a dlouhou historií.“

„Sál je už na pohled velmi elegantní a jeho akustické podmínky jsou opravdu výjimečné.“

„Pražský filharmonický sbor dělal čest sobě i svému sbormistru velmi inteligentní interpretací a kromě toho i dokonalou výslovností.“

Naše přední profesionální sborové těleso navštívilo v uplynulých dnech Moskvu, kde ve spolupráci s Velkým symfonickým orchestrem P. I. Čajkovského a Vladimirem Fedosejevem zahájilo v sobotu večer festival k výročí narození Ludwiga van Beethovena a Petra Iljiče Čajkovského. Stalo se tak teprve třetím českým interpretem, který vystoupil v nové chloubě ruské metropole – koncertním sále v Zarjaďje.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
1

Koncert Štěpánky Pučálkové v rámci série Hvězdy komorní hudby s podtitulem Láska k hudbě  byl zrušen. V úterý 25. února ve Smetanově síni Obecního domu měli vystoupit sólistka Semperovy opery v Drážďanech Štěpánka Pučálková a německý barytonista Christoph Pohl. Dvojrole dirigenta a klavíristy se měl ujmout rezidenční umělec série Lukáš Klánský a doprovodit Pražští komorní sólisté s koncertním mistrem Janem Mráčkem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Teď, když slavíme 90 let, jsme nachystali tři velké zájezdy do Číny, Japonska a Koreje.“

„Náš orchestr premiéroval celou řadu děl. V tom chceme pokračovat, a proto hrajeme skladby autorů 20. a 21. století.“

„Náš orchestr byl jediný, který zůstal tady v Moskvě v roce 1941 a hrál a posílal své nahrávky na frontu vojákům.“

Pražský filharmonický sbor v rámci hostování v Moskvě spolupracuje s Velkým symfonickým orchestrem Petra Iljiče Čajkovského. Těleso bylo založeno v roce 1930 jako Moskevský rozhlasový orchestr a až v roce 1993 přijalo současný název. S Taťjanou Nazarbekovovou, jeho uměleckou ředitelkou, jsme si v pátek v den orchestrální zkoušky, v předvečer společného koncertu, povídaly o minulosti i budoucnosti orchestru. Nemusela jsem ani pokládat první otázku – vše, co jsem si mohla přát vyzvědět, mi vylíčila sama a jedním dechem…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 20 únor 2020 12:20

Ďáblův trylek v kostele

50

„V Kreutzerově sonátě nejlépe vyšla druhá věta s variacemi, kde oba nástroje spolu souzněly v nádherném duu.“

„Druhá půle by se dala nazvat jako Pocta Fritzi Kreislerovi.“

„Na objednávku Pavla Šporcla napsal Lukáš Sommer fantazii pro housle a klavír Mistr a Markétka.“

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK si v rámci svého komorního cyklu do kostela svatých Šimona a Judy pozval Pavla Šporcla, který s tímto tělesem spolupracuje už drahně let. Připravil nový program, který se stane v následujících měsících jádrem jeho repertoáru. Součástí byla i skladba Lukáše Sommera, která zazněla ve světové premiéře. Co si mohli návštěvníci koncertu 18. února přát víc?

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

Cyklus Pražské múzy pokračuje v kostele sv. Vavřince koncertem klavíristy Marka Kozáka. Tentokrát je věnován múze Uranii, která byla v řecké mytologii múzou astronomů. Marek Kozák přitom vystoupí jako sólista i dnes v klavírním koncertu Vítězslavy Kaprálové, jejíž život byl úzce spjatý s Francií. Hraje Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigovat bude Robert Jindra. Rozhovor k dnešnímu večeru si můžete přečíst ZDE.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

„Když chce člověk dělat něco opravdu naplno, tak tomu musí věnovat sto nebo ještě víc procent času.“

„Oživení klavírního koncertu Vítězslavy Kaprálové stálo za to. Už jenom kvůli tomu nesmírnému talentu, který neměla šanci rozvinout naplno.“

„Toužím nacházet ve všem harmonii.“

Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Robertem Jindrou účinkuje v pondělí poprvé mladý pianista Marek Kozák. Hraje málo známý Klavírní koncert Vítězslavy Kaprálové. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje skladbu, ale uvažuje také o Chopinovi a Beethovenovi, vypočítává, v čem má rezervy, a dává nahlédnout do svých plánů týkajících se mezinárodních interpretačních soutěží.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
8

Za měsíc poznáme vítěze třetího ročníku Moravskoslezských kulturních Cen Jantar za rok 2019. Galavečer se koná v neděli 15. března ve vítkovické aule Gong. V šestnácti kategoriích odborné poroty nominovaly celkem 48 umělců nebo uměleckých seskupení. Za artificiální hudbu to jsou klavíristé Ivo Kahánek a Jan Bartoš, houslistka Hana Kotková a hudební tělesa Benda Quartet, Camerata Janáček a Ostravská banda. Klasickou hudbu bude reprezentovat i opera. Nominováni jsou Kateřina Kněžíková, Jana Sibera a Doubravka Součková a mezi muži Jorge Garza, Luciano Mastro a Jiří Přibyl.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Do dramaturgicky zdařilého večera vstoupil orchestr symfonickou předehrou Egmont a pomohl nizozemskému hrdinovi v boji proti španělské nadvládě.“

„Dirigent Sanderling se ve skladbě Absolutní žert ukázal jako velmi schopný pomocník orchestru, když svými gesty s nevídanou zřetelností dával hráčům najevo, kde se zrovna v komplikované kompozici nacházejí.“

„Osudová symfonie, která odhalila celou širokou škálu barevných a dynamických prostředků orchestru, zakončila večer důstojně a optimisticky zároveň.“

Dvě Beethovenova významná symfonická díla a jeden současný kousek zpracovávající jeho další motivy zařadil Symfonický orchestr Hlavního města Prahy FOK na svůj program věnovaný skladatelovým dvousetpadesátinám. Večer, který byl dle pořadatelů absolutně věnovaný Beethovenovi, přilákal svojí výjimečností a zajímavou dramaturgií řadu diváků. Zaplněný sál potěšil autentickým provedením mistrových děl dirigent Michael Sanderling, minimalistický koncert na domácí půdě interpretovalo Bennewitzovo kvarteto.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
12

„Své vrcholné umění odevzdali filharmonici ve čtvrtek večer Bartókovi.“

„Hráčská technika a muzikalita Antoina Tamestita a vroucný sametový zvuk jeho violy zapůsobily na posluchače jako roznětka.“

„Klasicistní symfonie si žádá soustředěnější a v detailech propracovanější interpretaci, než tomu bylo během čtvrtečního koncertu.“

Večer s Českou filharmonií v rámci cyklu C2 vyvolal nadšení i otázky. Přínosem koncertů konaných ve dnech 6. až 8. února bylo uvedení skladby Stevea Reicha Hudba pro ansámbl a orchestr (2018) a velkým objevem se stalo vystoupení francouzského violisty Antoina Tamestita v Bartókově Koncertu pro violu a orchestr. Otázky vzbudila dramaturgie koncertu. Po Bartókovi bezprostředně následovala Beethovenova První symfonie, jejíž zařazení mohlo zdánlivě tvořit klasicistní protějšek minimalistickému Reichovi, ale po nespoutaném Bartókovi měly orchestr i obecenstvo co dělat, aby se do vod této uměřenosti vrátily.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

Dvořákovo klavírní kvarteto bude hostem prvního letošního koncertu Břevnovských hudebních setkání v Tereziánském sále Břevnovského kláštera. V programu zazní kromě klavírních kvartetů Ludwiga van Beethovena a Johannesa Brahmse také skladba soudobého českého autora Ondřeje Kukala. Kompozice vznikla na základě vítězství legendárního českého tenisty Jana Kodeše, který v roce 1973 ve finále Wimbledonu vyhrál nad Alexandrem Metrevelim.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
11

Francouzský violista Antoine Tamestit naváže na konci tohoto týdne na svůj pondělní recitál čtyřmi koncerty s Českou filharmonií. Přednese Koncert pro violu a orchestr, jedno z posledních děl Bély Bartóka. O víkendu pak legendární klavírista Alfred Brendel osobně nechá diváky nahlédnout do svého hudebního života a představí pozdní klavírní sonáty Ludwiga van Beethovena.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
55

„Leonore, původní verze Fidelia, je operní rarita.“

„Netopil, šéf v Essenu, není ve Vídeňské státní opeře žádným nováčkem.“

„Operu hrajeme celou, bez škrtů.“

Vídeňská státní opera poprvé ve své historii dává původní verzi Beethovenova Fidelia – operu Leonore. Inscenaci, která má premiéru 1. února, připravil hudebně Tomáš Netopil, režisérkou je Amélie Niermeyer. Titul figuruje v programu ještě 5., 8., 11. a 14. února.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
10

Jubilejní 20. ročník hudebního cyklu Klasika Viva zavede posluchače do tradičních koncertních sálů i sakrálních prostor. Různorodý program nabídne v Šumperku a Jeseníku klasickou hudbu, jazz, swing i muzikál. Přehlídka začíná 2. února a vystoupí na ní mimo jiné Prague Cello Quartet, Eva Garajová, Žofie Vokálková, Iva Kramperová, Pavel Svoboda, Musica Bohemica, Ivan Ženatý nebo Martin Kasík.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Vůči Pavarottiho hlasu nemám vůbec žádnou imunitu, roztaju a jsem v sedmém nebi.“

„Chtěl bych zůstat v některých odvětvích a žánrech jen nadšeným posluchačem.“

„Cílem a posláním dirigenta by mělo být spíš inspirovat než korigovat a opravovat.“

Významná kariéra u Bamberských symfoniků, kde je šéfdirigentem, hostování u proslulých Berlínských a Vídeňských filharmoniků, stálé působení u České filharmonie, vynikající operní inscenace... Jakub Hrůša pomalu ale jistě naplňuje odhad britského časopisu Gramophone, který ho už v roce 2011 označil za jednoho z deseti mladých světových dirigentů, kteří mají před sebou hvězdnou budoucnost. V RozhovoruPlus se mimo jiné svěřil, že při práci s orchestry je spíš pedantský, rozumový a analytický, ale při koncertech ho pak těší být spontánní a intuitivní.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
110

„Možná v leckterých výkonech dosud chybí více jistoty a zralosti, ale není fér porovnávat studenty se zkušenějšími kolegy.“

„Budou mít příležitost se všichni ti talentovaní mladí lidé prosadit v tvrdém konkurenčním světě?“

„V podání Anny Gaálové to byl Beethoven křehký a něžný, zadumaný a přemýšlivý, ale i hravý a jiskřivý.“

Slyšet přehlídku talentovaných mladých pianistů – posluchačů Pražské konzervatoře – je zajímavý zážitek. Nejen kvůli velmi dobrým interpretačním výkonům, ale přináší to i jednu otázku k zamyšlení. Budou mít příležitost se všichni ti talentovaní mladí lidé prosadit v tvrdém konkurenčním světě, otevře se před nimi úspěšná koncertní a nahrávací kariéra? O tom, zda se tak stane, někdy nerozhoduje jen píle a talent. Uvidíme, nechme se překvapit. Jména mladých konzervatoristů je ale dobré si zapamatovat. Ostatně, některá z nich jsou již v hudebním světě známá.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou uzavřeli dnes večer ve Frankfurtu miniturné po německých městech. Při provedení Mahlerovy Čtvrté symfonie s nimi počtyřikrát vystoupila sopranistka Kateřina Kněžíková.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
8

„Jenže přišel Semjon Byčkov a s Českou filharmonií předvedl úplně jiného Franze Schuberta.“

„Berio dokomponováním spojení vlastně vytvořil zcela novou symfonii.“

„Byl to Beethoven jásavý, triumfální, famózní.“

Dramaturgie České filharmonie se ve svých abonentních koncertech zaměřuje tematicky. Někdy je to spojení tak trochu násilné, od středy 15. do pátku 17. ledna to však neplatilo. Na programu byli dva velikáni, které spojovala Vídeň: Ludwig van Beethoven a jeho celoživotní obdivovatel Franz Schubert. U obou skladatelů to dokonce byly symfonie číslo sedm! Nevím, zda to byl úmysl, ale obecenstvo tak dostalo možnost porovnat skladební styl obou umělců. Stejně tak interpretaci.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Roman Patočka se blýskl svým charakteristickým líbezným, vroucným krásným tónem.“

„Schubertovo Čtyřvěté Grand Duo A dur poskytlo hráčům příležitost ukázat, jak široké dynamické i výrazové rozpětí mají ve svém rejstříku.“

„Posluchač Kreutzerovy sonáty očekává rovnocennost obou partů, jejich dialog, vzájemné doplňování, celistvost.“

V řadě Hudební podvečery Českého spolku pro komorní hudbu se v úterý 14. ledna představili český houslista Roman Patočka a francouzský klavírista Ingmar Lazar v náročném repertoáru. Těžištěm programu byla Sonáta pro klavír a housle č. 9 A dur op. 47 „Kreutzerova“, v první půlce jí předcházely dvě skladby Franze Schuberta: Sonatina pro housle a klavír D dur op. 137 č. 1 D 384 a Grand Duo A dur pro housle a klavír D 574.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 7