503

„Riccardo uměl v osmi letech zahrát na housle úryvky z Vivaldiho, ale nikoho v rodině nenapadlo, že by se hudbou mohl jednou živit.“

„V milánské La Scale šéfoval Muti plných devatenáct let. Pak ale došlo roku 2005 v proslulém operním domě ke konfliktu.“

„Do letoška vkročil Riccardo Muti poselstvím: ‚Tělesné zdraví je důležité. Ale stejně důležitá je zdravá mysl. A pro ni je kultura nepostradatelná.‘“

Dneškem se legenda mezi dirigenty dožívá osmdesáti let. Stále aktivní a vitální umělec oslnil jako mladý talent a téměř čtvrtinu svého života strávil v čele operní Mekky: milánské La Scaly. Kromě toho stanul s taktovkou před nejslavnějšími orchestry světa, v díle symfonickém i operním, a dodnes působí u Chicagského symfonického orchestru.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
sobota, 24 červenec 2021 16:36

Slunce a hvězdy
Giuseppe di Stefano v Tosce

Tosca-Callas-prvn

„Jeho kariéra se rozvinula do celosvětového měřítka. Často se protínala s dráhou Marie Callas. Natočili spolu nejméně desítku oper.“

„Kritici oceňovali, jak měl zpěv pod kontrolou, i jeho pěveckou inteligenci, zmiňovali jeho sladká piana a dokonalé frázování i srozumitelnost zpívaného textu.“

„V roce 1963 neplánovaně pomohl Pavarottimu, když odřekl londýnské představení Pucciniho Bohémy.“

Legendární Pucciniho Tosca, jak ji v padesátých letech natočili pěvci Maria Callas, Giuseppe di Stefano a Tito Gobbi, je ještě stále životná nahrávka. Připomínáme ji nyní především kvůli tenoristovi, který zpívá malíře Cavaradossiho. Di Stefano se narodil přesně před sto lety a mnozí na něj dodnes vzpomínají jako na umělce s nejkrásnějším lyrickým hlasem. S velkým uznáním se na jeho adresu vyjádřil i Luciano Pavarotti. Hovořil o něm jako o svém idolu: jeho muzikalita byla přirozená a krásná tak, jak byl podle něj fenomenální jeho hlas, plný slunce, otevřený, neuvěřitelný…

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
2000

„Tosanini proslul tím, že odmítal tolerovat do té doby běžné manýry pěvců. Na přelomu století dirigent nastupující moderní doby.“

„Vytýkat Puccinimu, že ´nadbíhá diváckému vkusu´, už se nenosí.“

„Jeho melodie jsou vemlouvavé, směřují přímo pod kůži.“

Bez kterých děl si nelze představit repertoár žádného operního domu na světě? Podle dostupných statistik se divadla na prvních třech místech neobejdou bez Traviaty, Carmen a Kouzelné flétny. Tedy bez Verdiho, Bizeta a Mozarta. Každá z těchto oper mívá po světě v sezóně mezi šesti až devíti sty představení. Do první desítky patří ještě dva další skladatelé, Puccini a Rossini – totiž opery Tosca, Lazebník sevillský, Rigoletto, Figarova svatba, Don Giovanni a Madama Butterfly. Všechny mezi čtyřmi až šesti sty večerů za rok. Zvláštní pozornost však věnujme Pucciniho Bohémě, uváděné na čtvrté pozici. Právě dnes si totiž připomínáme 125 let od jejího prvního uvedení.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
TOSCA-74

„Nepamatuji svět, ve kterém by Plácido Domingo nebyl jednou z největších tenorových hvězd současnosti.“

„Opera a Domingo jsou v podstatě synonyma.“

„Pravé kvality operního umělce by měl posluchač ocenit někde jinde než v hokejové hale s umělou zvukovou amplifikací.“

Kompilace s bohatě faktograficky a obrazově vybaveným bookletem, nazvaná „Plácido Domingo: Live Recordings 1967–1999“, zachycuje světoznámého tenoristu prostřednictvím jeho vídeňských kreací z doby tří desítek let, během nichž si vybudoval bezprecedentní uměleckou pověst. Album podrobně přibližujeme přesně v den, kdy pěvec slaví osmdesátiny.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
2800

Sobotní večer na ČT art bude patřit italské sopranistce Mirelle Freni. Německý dokument v režii Marity Stockerové o jedné z nejvýznamnějších operních pěvkyň druhé poloviny dvacátého století, která přes půlstoletí vládla na scéně milánské La Scaly, uvede kulturní program České televize v premiéře od 20:15 hodin. Poté na něj naváže záznam opery Fedora Umberta Giordana z roku 1993. Mirella Freni v něm vystoupí v titulní postavě ruské šlechtičny, která se osudově zaplete do vyšetřování vraždy svého snoubence, a to po boku neméně slavného tenoristy Plácida Dominga. Režie se tenkrát zhostil Lamberto Puggelli a orchestr a sbor Teatro alla Scala řídil Gianandrea Gavazzeni. Celoživotní přítelkyně tenoristy Luciana Pavarottiho a manželka bulharského basisty Nikolaje Gjaurova se narodila 27. února 1935 v Modeně, kde také letos 9. února ve věku nedožitých pětaosmdesáti let zemřela.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 09 únor 2020 21:49

Zemřela Mirella Freni

193250783-fb2aa67b-5044-44d3-ba90-614d486b6dd5

Dnes odešla další legenda, italská sopranistka Mirella Freni. Na konci února by oslavila 85 let. Zemřela ve svém domě v rodné Modeně po dlouhé nemoci a několika prodělaných mrtvicích, jak potvrdila její dlouholetá manažerka J. F. Mastroianni. Její repertoár zahrnoval hlavně postavy z Verdiho, Pucciniho, Mozartových a Čajkovského oper. Po mnoho let byla vdaná za bulharského basistu Nikolaje Ghiaurova, se kterým také společně vystupovali a nahrávali.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

„Vůči Pavarottiho hlasu nemám vůbec žádnou imunitu, roztaju a jsem v sedmém nebi.“

„Chtěl bych zůstat v některých odvětvích a žánrech jen nadšeným posluchačem.“

„Cílem a posláním dirigenta by mělo být spíš inspirovat než korigovat a opravovat.“

Významná kariéra u Bamberských symfoniků, kde je šéfdirigentem, hostování u proslulých Berlínských a Vídeňských filharmoniků, stálé působení u České filharmonie, vynikající operní inscenace... Jakub Hrůša pomalu ale jistě naplňuje odhad britského časopisu Gramophone, který ho už v roce 2011 označil za jednoho z deseti mladých světových dirigentů, kteří mají před sebou hvězdnou budoucnost. V RozhovoruPlus se mimo jiné svěřil, že při práci s orchestry je spíš pedantský, rozumový a analytický, ale při koncertech ho pak těší být spontánní a intuitivní.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

Pri príležitosti premiéry najslávnejšieho muzikálu na svete Les Misérables (Bedári) na Novej Scéne v Bratislave navštívili naše hlavné mesto jeho autori Alain Boublil a Claude-Michel Schönberg. Rozprávali sme sa o tom, prečo v minulosti do titulnej úlohy Jeana Valjeana odmietli Plácida Dominga, prečo by Maria Callas mohla byť aj dobrou muzikálovou speváčkou, ktorá pieseň z Bedárov dnes znie na demonštráciách v Hongkongu, čo riešil Schönberg s Pavarottim pri spoločnom obede, alebo či čierne oči zo známej árie Escamilla patria býkovi alebo Carmen. Rozoberali sme viaceré známe aj menej známe rozdiely medzi operou a muzikálom. Pri rozhovore bola prítomná aj Boublilova manželka Marie Zamora, ktorá bratislavskú produkciu režíruje a ktorá okrem iného prejavila rozhorčenie nad tým, že na Slovensku nemajú umelci v muzikáloch zaplatený skúšobný proces a celé mesiace pracujú zadarmo.  

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Pucciniho poslední dílo je nejkrásnější, v harmonii a instrumentaci nejdokonalejší.“

„Amplifikovaný zvuk orchestru, v zesílení nikterak přesvědčivý, nemůže stát příliš v popředí. Musel by být alespoň na úrovni mého autorádia.“

„Prakticky permanentní je zároveň pohyb Otáčivého hlediště, až by se z něho mohla citlivějším jedincům točit hlava...“

Pro operní soubor Jihočeského divadla je letní čas prázdnin dobou zvýšené aktivity. Otáčivé hlediště u zámku Český Krumlov je divácky přitažlivé, bývá zárukou výborné návštěvnosti. Po mimořádně úspěšné Rusalce a Trubadúrovi se tam letos soubor představil s operou Turandot. Premiéra 2. srpna zahájila sérii představení vrcholného Pucciniho díla, která potrvá do 10. srpna. Hraje se v hudebním nastudování Maria De Rosé, v režijním pojetí šéfa plzeňské opery Tomáše Ondřeje Pilaře. Scénografii vytvořil ve spolupráci s režisérem Jan Polívka, kostýmy Aleš Valášek a choreografií byl pověřen Sergej Škalikov. Před Otáčivým hledištěm účinkuje 180 účinkujících, s posíleným orchestrem hrajícím v Bellárii, ale rovněž s posíleným operním sborem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 11 červenec 2019 09:02

Co sděluje a co zamlčuje filmový Pavarotti

„Zvláštní hloubku dávají filmu rozhovory se ženami Pavarottiho života, povyšují ho na film s mnohem větší výpovědní hodnotou.“

„Režisér se údajně o tenorově ohromném talentu a síle jeho umění přesvědčil až během práce na filmu.“

„To, co mi ve filmu opravdu chybí, je odvaha připomenout tenorova umělecky chybná a problematická rozhodnutí.“

Do kin dnes oficiálně vstupuje dokument Pavarotti. Natočil ho oscarový režisér Ron Howard. Film strukturoval jako operu o třech dějstvích a objevují se v něm i záběry, které zatím nikdo neviděl. Legendárního tenoristu představuje z více úhlů – jako hvězdu, která za svůj život prodala přes 100 milionů nahrávek, jako venkovana, který si hrnce, pánve, sýr a těstoviny vozil i do Číny, aby si mohl uvařit domácí jídlo, jako člověka, který se netajil nervozitou, než šel na jeviště, jako muže, který měl svůj podíl na skandálech, manželských problémech a občas se choval jako primadona. Dokument už měl svoji premiéru pro odbornou veřejnost. Trochu netradiční ReflexiPlus po jeho zhlédnutí připravil Robert Rytina.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 10 červen 2019 08:40

Do kin přichází Pavarotti

Luciano Pavarotti ožije na filmovém plátně. Bezmála dvouhodinový dokumentární film o něm natočil oscarový režisér Ron Howard. Přináší pohled na život a osobnost tenoristy Pavarottiho i s využitím množství nezveřejněných a soukromých záběrů. Slavnostní premiéra a uvedení do kin se chystá na 11. července.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3-bab34134c6374f0fda3461774e09becd9348b1fe

Ani se mi nechce věřit, že už je to opravdu deset let, kdy ve většině operních domů a dalších hudebních institucí po celém světě vrcholily celoroční oslavy stých padesátých narozenin jednoho z nejslavnějších a nejpopulárnějších hudebních skladatelů všech dob. Ano, GIACOMO PUCCINI (narozen 22. prosince 1858 v italské Lucce) měl tenkrát zkrátka své velké kulatiny, které si důstojné připomenutí opravdu zasloužily. Letošní krásné mistrovy sto šedesátiny však média prakticky neřeší. Na otázku proč, je asi snadná odpověď: bez Pucciniho Bohémy, Toscy, Madama Butterfly nebo Turandot si nelze představit repertoár žádného operního domu na světě, tak k čemu ještě další oslavy navíc? Pro řadu milovníků klasiky je podle mého názoru také jistým problémem přiznat prostou pravdu “miluju Pucciniho” právě proto, že je jeho hudba tak chronicky známá, snadno dostupná a v pravém slova smyslu populární.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus