LMR0298

„Z úvodní Toccaty na pozadí konce světa skutečně až mrazilo, následující Fuga zvolnila a ubrala na fatalitě, ačkoliv se z ní nevytratila závažnost a sdělení.“

„Posluchači jsou možná obecně uvyklí či mají v povědomí hlavně duchovní varhanní hudbu, Corelliho Concerto byl ale vysloveně rozverný kus.“

„Koncert vyvrcholil Händelovým Gloria. Jednalo se o velmi procítěně zahranou a mobilizující melodii, jejíž poslech dával jistý komfort a důvěru v cokoliv, třeba v to, že se bude dál hrát.“

Ještě se stále hraje, říkal jsem si už trochu s podivem, když jsem se chystal ne nedělní koncert Lípy Musicy v České Lípě v bazilice Všech svatých. Letošní ročník festivalu se stále kymácí pod poryvy, které s sebou nese mimořádná situace, ale jeho strom stále pevně stojí. V neděli uvedl místo původně zpívaného projektu náhradní program, varhaníka Vladimíra Roubala a trumpetistu Miroslava Kejmara.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
20190729LSSHV-zahradach-muzZdenkaHanakova12

„Skladba sice velice umně navodila atmosféru šlechtického dvora, co ale chybělo, byly stoly obložené ústřicemi na másle.“

„Charismatická Chantal Santon-Jeffery, jejíž hebký hlas působil měkce a příjemně i ve vysokých polohách, působila na pódiu uvolněně a šťastně.“

„Jednalo se o dramaturgicky objevné kusy, které zároveň obsahovaly hudebně hezká a hravá místa.“

Pátý večer letošních Letních slavností staré hudby nás zavedl do Pařížských hudebních salónů 18. století. Přenesli jsme se v čase nejprve do domu finančníka Alexandra Le Riche de la Pouplinièra a následně do sídla prince Louise François de Bourbon Contiho. Nejvýznamnější pařížské orchestry té doby působící v těchto salónech zastoupili v prostorách Trojského zámku sopranistka Chantal Santon-Jeffery, flétnistka, dramaturgyně a dobrá duše celého festivalu Jana Semerádová, houslisté Stéphanie Pfister a Vojtěch Semerád, violoncellista Bruno Cocset a cembalistka Béatrice Martin.

 
Zveřejněno v ReflexePlus