Foto-Milo-Kolesr-7

„Kdyby se tehdy pozorovatel podíval dalekohledem pod střechu jakékoliv nuzné pařížské mansardy, našel by tam jistě mnohé podobně vášnivé i tragické lásky, předčasná úmrtí a hluboká přátelství.“

„V liberecké inscenaci si opravdu uvědomíte, že jsou Vánoce.“

„Je dobře, že se daří opery i „vystavovat“ mimo jejich domovské scény. V Pardubické hudební jaro je toho letitým důkazem.“

Je to právě rok a několik dní, kdy měla v libereckém Divadle F. X. Šaldy (9. března 2018) premiéru nová inscenace Bohémy Giacoma Pucciniho. Vrátila se tam po třinácti letech a byla přijata s úspěchem. Josef Krečmer, umělecký ředitel a dramaturg Mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro, zve tamní soubor opakovaně a s dobrou zkušeností, a tak se Seveřané na programu letos objevují hned dvakrát – festival uzavře Massenetova Thaïs a teď v neděli zazněla právě Bohéma. A publikum, které jinak v regionu příliš operních příležitostí nemá, ji právem ocenilo s nadšením.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 11 březen 2019 18:19

Trubadúr v Liberci
Téměř gotická opera

SkvrnakovaIL-TROVATORE-67

 „Temný romantický příběh, nijak zvlášť autenticky středověký, nijak kontroverzně aktualizovaný.“

„Těžko říci, jestli je Trubadúr v tomto případě víc o Manrikovi a Leonoře, nebo o hraběti Lunovi, ale do hry v Liberci zásadním způsobem vstupuje také cikánka Azucena.“

„Divák odchází spokojen ze setkání s opravdovým uměním operního zpěvu.“

Sledovat Verdiho hudební drama zblízka má také něco do sebe. Ani mnohá italská divadla nejsou nijak obrovská, takže kontakt zpěváků a hlediště, vyplývající z nevelkých rozměrů interiéru liberecké operní scény, je především příjemný a určitě ne mimořádně neobvyklý. A nová inscenace Trubadúra v Divadle F. X. Šaldy je v této sezóně dalším projektem, který stojí za to vidět. Nejen pro malou vzdálenost od jeviště, ale i pro náboj dramatičnosti, který se podařilo opeře, hlavně hudebně, vdechnout.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
499476092916209982187926154392525453918208o

„Inscenace vychází z pařížského provedení z roku 1906.“

„Záměrem bylo udělat klasickou operetu ve velkém stylu.“

„Žánr klasické operety je velmi náročný na interprety.“

Za vším je třeba hledat člověka. V tomto případě ředitele Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni Martina Otavu, který coby mladý herec trávil čtyři roky na prknech karlínského divadle a odnesl si z tohoto angažmá nezapomenutelné vzpomínky i lásku k operetě. Nyní už jako ředitel si řekl, že by nebylo špatné nějakou operetu v koprodukci realizovat. Ředitel Hudebního divadla Karlín Egon Kulhánek nebyl proti. Jen vybrat tu správnou. Pod Kulhánkovým vedením už Karlín uvedl Čardášovou princeznu, Netopýra i Polskou krev, zbývala opereta všech operet Veselá vdova. Ve čtvrtek 24. ledna měla v Karlíně první premiéru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 15 prosinec 2018 18:23

Dvakrát do pekla se Sergejem Rachmaninovem

img81468

„Rachmaninovova hudba je symfonismem pozdního romantika, hudba hledící kupředu k expresionismu.“

„Velkou posilou byli tenorista Josef Moravec a mladý slovenský barytonista Pavol Kubáň.“

„Spojnicí mezi oběma náměty je věčné zatracení, tedy peklo.“ 

Liberecký operní soubor po Rubinštejnově Démonovi opět sáhl mezi neznámá a nehraná ruská díla - a sáhl dobře. Francesca da Rimini a Lakomý rytíř, dvě aktovky Sergeje Rachmaninova, tvoří v inscenaci Lindy Keprtové celek tak propojený a díky dirigentovi Martinu Doubravskému hudebně tak podmanivý, že páteční premiéru lze nazvat nejen objevem, ale i událostí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus