101

„Pro svého učitele měl oslovení ´padre Martinů´, v jasné narážce na legendárního skladatele a učitele Padre Martiniho z 18. století.“

„Už v roce 1949 napsal Variace na téma Bohuslava Martinů. A poetika hudby jeho učitele se v té jeho odráží často i poté.“

„Není překvapivé, že po sovětské okupaci v roce 1968 Jan Novák s rodinou emigroval na Západ.“

V Nové Říši na jihu Vysočiny, v městečku, kterému po osm staletí vévodí premonstrátský klášter, mají dvě pamětní desky se jmény tří hudebních skladatelů. V osmnáctém století se tam narodili bratři Vraničtí, Antonín a Pavel, Beethovenovi přátelé. A přesně před sto lety, 8. dubna 1921, přišel v Nové Říši na svět Jan Novák, později žák Bohuslava Martinů. Hudebník, jehož tvorba je až překvapivě vstřícná a přehledná, skladatel, který miloval latinu a který po roce 1968 odmítl zůstat v Československu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
500

Virtuální výstavu dnes zveřejnilo na svém webu Národní divadlo moravskoslezské. Věnuje se ostravských pracím slavného scénografa Josefa Svobody, který zemřel právě před devatenácti lety, 8. dubna 2002. Výstavu chystalo divadlo už dvakrát a měla se konat v budovách NDM, vzhledem k pandemii ji ale vedení už nechce odkládat a v den výročí úmrtí umělce sáhlo k internetové podobě. Přístupná bude do 26. června.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
úterý, 06 duben 2021 11:30

Kdy bude Smetanova Litomyšl?

108003376

„Festival s optimismem slibuje po dlouhé přestávce návštěvníkům živou hudbu a umělcům skutečné publikum.“

„S optimismem nám vlastním věříme, že se Smetanova Litomyšl i v letošním roce uskuteční. Nespoléháme však jen na naši pověstnou ´kliku´, ale pro jistotu připravujeme hned několik variant.“

„První varianta počítá s programem od 10. června, druhá od 1. července.“

Národní festival Smetanova Litomyšl zatím nezveřejňuje přesné termíny konání koncertů. Tuzemské kulturní léto je i letos kvůli koronaviru v ohrožení, a tak mají pořadatelé zatím připraveny dvě varianty. První v tradičním období od 10. června do 6. července a pozdější, podobně jako loni zkrácenou, na dny od 1. do 11. července. V obou variantách se počítá i s operními inscenacemi a velkými orchestrálními koncerty, pravděpodobností je nicméně z hygienických důvodů snížená kapacita hlediště a nutnost přizpůsobit program tak, aby se odehrál výhradně pod širým nebem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
souvi
veb-NYC-DSC1852

„Nic to však nebylo proti dlouhým měsícům, které strávili na útěku z Paříže.“

„On vůbec Martinů prchal z New Yorku na venkov, jak to šlo.“

„V New Yorku Martinů zůstal do roku 1953, pak se tam z Evropy vrátil ještě v roce 1956. Napsal tam řadu svých nejlepších i nejpamátnějších děl.“

Světoběžníkem nebyl Bohuslav Martinů dobrovolně, ale úplně nedobrovolně se jím nestal. Do Paříže odešel v roce 1923 z vlastního rozhodnutí. Za hudbou, za podněty, s touhou po rozšíření obzorů, která se mu bohatě naplnila. Když se po druhé světové válce, během čtrnácti let života, které mu zbyly, nedokázal vrátit do vlasti, byl už pasivním účastníkem událostí. Stal se obětí rozdělení světa, na dlouhé roky nesmiřitelně rozpolceného na Východ a Západ. Ale už i cesta do amerického válečného exilu byla předtím vynucena okolnostmi. Prchal z Evropy před nacisty, protože se z Francie nevrátil do určeného data do Protektorátu. Do New Yorku připlul s manželkou přes Atlantik poslední březnový den roku 1941, před osmdesáti lety.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Bartok-deska

„Stal se v oboru etnomuzikologie mezinárodně uznávanou autoritou, renomovaným sběratelem a upravovatelem folklóru. Jeho rané, ale i mnohé pozdější skladby jsou tím rozhodně ovlivněny.“

„Cesta Bély Bartóka k mezinárodnímu uznání jako skladatele byla poměrně delší.“

„Třetí klavírní koncert byl narozeninovým dárkem pro manželku pianistku. Měl premiéru půl roku po skladatelově úmrtí.“

Umělecký vývoj Bély Bartóka se ubíral cestou od novoromantických vzorů a od Richarda Strausse a Clauda Debussyho přes dotyk se symbolismem a expresionismem a přes silnou inspiraci v lidové hudbě až po osobitou syntézu racionálního novátorství a emocionality. Skladatelův život se uzavřel v emigraci v New Yorku 26. září 1945, bylo mu pouhých čtyřiašedesát let. Dnes jsme si připomněli 140 let od jeho narození.  

 
Zveřejněno v SeriálPlus
2

Moravská filharmonie Olomouc odehraje 11. března od 19 hodin online koncert, jehož program si vyberou samotní příznivci orchestru. Stream bude možné sledovat na webu nebo na Facebooku MFO. Diváci mohou hlasovat pro nabídnuté skladby, a sice pro jednu kratší na začátek – Sukovo Fantastické scherzo, předehru k Rossiniho Vilému Tellovi či pro Američana v Paříži George Gershwina. Dále bude možno vybírat z koncertantních skladeb – Koncertu pro klavír a orchestr d moll Vítězslavy Kaprálové, Čajkovského Klavírního koncertu b moll nebo Gershwinovy Rapsodie v modrém. Do třetice lze rozhodnout o velké formě, například o Symfonii č. 1 Bohuslava Martinů, Osmé Dvořákově symfonii nebo o Symfonických tancích z muzikálu West Side Story Leonarda Bernsteina. Hlasování je spuštěno až do 21. února.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Jeho osmipokojové apartmá na druhém podlaží mělo číslo 23 a bylo z něj vidět na Central Park. Kdopak ty prostory asi obývá dnes…?“

„V Praze všechny okouzloval i v soukromí. Na večírku u Rafaela Kubelíka, šéfa České filharmonie i festivalu Pražské jaro, který tehdy bydlel na Smetanově nábřeží, strávil prý většinu času u klavíru.“

„Sledovali jsme ho s nepopsatelnými pocity – ve směsici nadšení z hudby i ze svobody. A tlačili jsme se v chodbě u dirigentského salonku, abychom ho zahlédli zblízka…“

Hledáme a nacházíme několik adres v New Yorku, které spojuje jméno Leonarda Bernsteina. Život charismatického dirigenta, geniálního skladatele, existenciálně hlubokého vykladače díla Gustava Mahlera, autora muzikálů i symfonií, excentrického bisexuála a televizního popularizátora hudby se na Manhattanu uzavřel před třiceti lety, 14. října 1990. Připomínáme si současně, že na začátku i na konci jeho umělecké dráhy figuruje – pro nás památným způsobem – Praha.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
2

Zítra, 14. října, bude na programu ČT art od 20:15 hodin k vidění premiéra koprodukčního dokumentu České televize a britské společnosti Poorhouse International Leoš Janáček – velký příběh 20. století. Dvaapadesátiminutový snímek cyklu Klobouk dolů režíroval Vlastimil Šimůnek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
sobota, 18 červenec 2020 10:30

BBC Proms, jak je neznáme

0

„Slogan zve k poslechu programů sestavených z těch nejlepších a nejzajímavějších snímků z minulosti festivalu.“

„Kultovní závěrečný večer Last Night of the Proms bude řídit dirigentka Dalia Stasevska.“

„Jiří Bělohlávek označil BBC Proms za největší a nejdemokratičtější festival na světě.“

Londýnský hudební festival BBC Proms se letos koná v jiné podobě. Kopíruje po osm týdnů od poloviny července do poloviny září obvyklý termín, ale prvních šest z nich se odehrává jen ve virtuálním prostoru – vše z nahrávek. Jen poslední dva týdny by se měly uskutečnit už živě v Royal Albert Hall, i když zřejmě bez publika. Festivalu je letos rovných 125 let, ale jeho průběh se musel podřídit opatřením přijatým v Británii proti šíření pandemie.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
neděle, 12 duben 2020 15:00

Mozartova Velká mše

0

„Mozartova Mše c moll se podle všeho měla stát skutečně velkým, monumentálním slavnostním dílem, v chrámové hudbě označovaným „missa solemnis.“

„Vezme-li se v úvahu, jaký významný mezník představuje Mše c moll v Mozartově skladatelském vývoji, pak v tomto smyslu, i přes její nedokončenost a určitou stylovou nesourodost, jí označení „Velká mše“ náleží plným právem.“

„Prozatím asi k nejodvážnějším (a současně i do jisté míry velmi kontroverzním) náleží rekonstrukce „plně dokončené“ verze díla z pera muzikologa Roberta D. Levina. Prvně zazněla v lednu 2005 v nastudování Helmutha Rillinga.“

Od jedné z nejstarších nahrávek z roku 1955 až po ty nedávné, včetně mnoha historicky poučených s dobovými nástroji, je diskografie Mozartovy Mše c moll mimořádně rozsáhlá. Stejně nepřehledná jako nesčetné pokusy dílo dokomponovat či rekonstruovat. Autorem nedokončenou skladbu popisuje Libor Dřevikovský podrobně z hlediska stylu i okolností. Z nahrávek nevybírá jen jednu, rozhodnutí nechává na uměleckých preferencích posluchače. Z mnoha obalů existujících desek nicméně přece jen jeden zvolil nakonec jako důležitý - ten s nahrávkou Helmutha Rillinga.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
úterý, 07 duben 2020 09:20

Jan Kučera: Na lítost není čas

0

„Dostávám spoustu obrázků od dětí a poděkování od rodičů a učitelů. To je nejkrásnější odměna.“

„Jedině tak to lze s nadhledem a bez paniky překonat.“

„Pokud karanténní období takto tráví všichni skladatelé, vypadá to, že budou všechny orchestry a soubory brzy zavaleny novou muzikou.“

Jak prožívá pro mnohé umělce zastavený, nebo alespoň zpomalený čas v době koronaviru dirigent, skladatel a klavírista Jan Kučera? Vnímá úspěch svých aktuálních YouTube příspěvků jako výzvu do budoucna? A na co se těší, až pomine všeobecná karanténa?

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
west-side-story-200114-klavirni-036-2962-jpg-1579189004

Legendární muzikál West Side Story uvede Národní divadlo moravskoslezské v ostravské premiéře ve čtvrtek 6. února, ve druhé premiéře pak v sobotu 8. února. Příběh inspirovaný nesmrtelnou Shakespearovou tragédií Romeo a Julie patří již více než šedesát let k vrcholům hudebního divadla. Muzikál Leonarda Bernsteina uvádí divadlo na základě koncepce Jeroma Robbinse v režii Jiřího Nekvasila a hudebním nastudování Jakuba Žídka. Ve známém příběhu souboje mládežnických part domácích Tryskáčů a portorických přistěhovalců Žraloků o nadvládu nad newyorskými ulicemi se v hlavních rolích mladých milenců Američana Tonyho a Portoričanky Marii vystřídají Marco Salvadori, Tomáš Savka a Patrik Vyskočil a Marianna Polyáková a Martina Šnytová. Obě premiéry se konají v Divadle Jiřího Myrona od půl sedmé.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
amahl01

„Konzul je dodnes považovaný za Menottiho mistrovský opus, za který získal Pulitzerovu cenu za hudbu a cenu New York Drama Critic's Circle Award.“

„Zhruba hodinová jednoaktovka Amahl and the Night Visitors měla takový úspěch, že se stala pravidelnou součástí vánočního programu televize NBC.“

„Alastair Willis řídí početný soubor se zjevnou znalostí Menottiho kompozičního stylu i smyslem pro budování dynamické a zvukové vyrovnanosti vokálně instrumentálního díla.“

Vánoční příběh se odráží v řadě hudebních děl, menších i větších. Jedním z nich je i jednoaktovka Amahl a noční návštěvníci, která byla z anglického originálu přeložena do italštiny, němčiny, francouzštiny i polštiny a ve světě je už od roku 1951, kdy měla premiéru, nesmírně populární. V České republice však zatím na svůj debut čeká. Kouzelný příběh o chromém chlapci, kterého navštíví tři králové putující do Betléma, zvěčnil nahrávkou Alastair Willis s Nashville Symphony Chorus, Chicago Symphony Chorus, Nashville Symphony Orchestra a sólisty Ike Hawkersmithem, Kirsten Gunlogson, Toddem Thomasem, Bartem LeFanem a Kevinem Shortem.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
pondělí, 09 prosinec 2019 16:23

Lucie Kaňková ve skvělé formě

5

„Lucie Kaňková vytvořila prvním číslem s Danielem Matouškem příjemnou, uvolněnou atmosféru a uvedla celý Sál Martinů do děje.“

„Pokud v první půli koncertu předvedla Lucie Kaňková svůj výborný dramatický potenciál, v půli druhé svůj výkon ještě vygradovala.“

„Naprostou špičku večeru nasadila fantastickým provedením árie Ariadny Thésée, je respire.“

Postava pařížské kurtizány Violetty Valéry je i po sto šedesáti pěti letech od vzniku opery La traviata, populární romantické opery z pera italského fenoména Giuseppe Verdiho, řazena k nejzásadnějším a nejobdivovanějším rolím sopránového repertoáru. Mladá pěvkyně Lucie Kaňková si tuto postavu vybrala jako téma svých doktorandských studií na pražské HAMU a v rámci svého druhého doktorandského koncertu představila se svými pěveckými kolegy reprezentativní průřez operou. Chytrá dramaturgie večera přinesla ve druhé půlce koncertu kontrastní ukázky z prací některých operních autorů 20. století – Igora Stravinského, Bohuslava Martinů a Leonarda Bernsteina.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00

V neděli začíná 25. ročník festivalu Dny Bohuslava Martinů. Letošní 60. výročí  úmrtí skladatele připomene vlastními i spřátelenými koncerty, ve kterých nabídne písňovou, komorní i orchestrální tvorbu. Kromě jednoho koncertu v Rakovníku se přehlídka koná v prestižních pražských sálech od 24. listopadu do 17. prosince.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Ve znamení hudby a pohybu se ponese i letošní devátý ročník Letní divadelní školy v Ostravě. Pořádá ji Ateliér pro divadelní vzdělávání při Národním divadle moravskoslezském a potrvá opět dva dny, a to ve čtvrtek a v pátek 29. a 30. srpna. Ateliér přizval ke spolupráci Divadlo Petra Bezruče i Komorní scénu Aréna. „Letos zapojíme opět všechny soubory našeho divadla, které seznámí účastníky s novinkami naší v pořadí už 101. sezóny i velmi netradičními formami. Leitmotivy budou hudba, opera, pohyb,“ přibližuje vedoucí Ateliéru při NDM Vladimíra Dvořáková. I letos nabídne oblíbená Letní divadelní škola příležitost k setkání a společné tvůrčí práci pedagogů s umělci, divadelními režiséry, dramaturgy, tanečníky, lektory a dalšími lidmi z oblasti divadla. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Vasilij Petrenko, který orchestr vede od roku 2015, je viditelně oblíbeným, ne-li milovaným dirigentem.“

„Sólista interpretaci promyšleně budoval na kontrastech.“

„O interpretaci Mahlera lze mluvit v superlativech. Málokdy se vidí taková symbióza tělesa a dirigenta!“

Je pokaždé svátek slyšet jeden z nejlepších mládežnických orchestrů světa – Orchestr mladých Evropské unie –, jehož historie sahá až do roku 1976, kdy u jeho zrodu stál Claudio Abbado. Jeho následovníky se stali Bernard Haitink, Vladimir Ashkenazy a pak Vasilij Petrenko. A právě s ním, svým současným šéfdirigentem, orchestr zahrál v pražském Rudolfinu ve středu 31. července Dvořákův Koncert h moll a Mahlerovu Pátou. Jako sólista se představil německo-francouzský violoncellista Nicolas Altstaedt.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Foto-1

Pět operních premiér, slavnostní operní koncert, dva balety a jeden mimořádný taneční večer, dva muzikály a jedna opereta – to je bilance nadcházející sezony 2019/2020, kterou s koncem té stávající potvrdilo Národní divadlo moravskoslezské.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
DSCN20601

„Venku bylo při zahájení akce sotva 11 stupňů Celsia, po skončení ještě o dva méně.“

„Skladby byly zvoleny s ohledem na přítomné, většinou ´neabonentní´ publikum.“

„Pro popularizaci ´vážné´ hudby tyto programy určitě hodně znamenají.“

Jubilejní třicáté Slavnosti svobody v Plzni se rozhodli organizátoři oživit klasickou hudbou. Tradiční májová akce pořádaná magistrátem má za úkol připomenout osvobození města americkou armádou. Příjemným zpestřením letos bylo pro páteční večer pozvání místního orchestru, Plzeňské filharmonie, který mimochodem účinkoval ihned po osvobození na koncertě v srpnu roku 1945.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 15 březen 2019 18:21

Na filharmoniky v Hradci přišlo jaro

DSC3421---foto-Patrick-Marek

„Královéhradečtí filharmonici se stali předním tělesem z těch, která se neobávají zkoumat a interpretovat moderní hudbu 20. a 21. století.“

„Mám za to, že hlavním cílem velkolepě pojatého večera bylo dát najevo hudebnímu světu, jak skvělými hráči na dechové nástroje dnes orchestr disponuje.“

„Diego Chenna svůj nástroj ovládá s elegancí a lehkostí, interpretuje přesně a bez jediného zaváhání. Poslouchat Mozarta v jeho podání je lahůdkou.“

Filharmonie Hradec Králové se rozhodla přivítat letošní jaro jeho „Svěcením“. Rozšifrovat předem název čtvrtečního abonentního koncertu řízeného novým šéfdirigentem Kasparem Zehnderem tak nemohlo být složité – avizovaným vrcholem večera se mělo stát v jeho druhé polovině provedení Svěcení jara Igora Stravinského. A sdělme hned v úvodu, že v nové etapě života orchestru šlo vskutku o velkou událost, nejen dramaturgickou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2