„Dílo vzniklo na objednávku Chopinovy mezinárodní klavírní soutěže. Premiéru mělo v roce 2015 a svým názvem evokuje Chopinův kompoziční zájem o polonézu, která zazněla hned po skladbě Pendereckého.“
„Konečně po přestávce přišlo klíčové dílo večera Symfonie č. 2 e moll Sergeje Rachmaninova.“
„Zdálo se tedy, podle značného ohlasu publika, že Rachmaninovova Druhá se vydařila.“
Ke svému dalšímu abonentnímu koncertu, který proběhl 20. března ve Dvořákově síni Rudolfina, pozval Symfonický orchestr Českého rozhlasu jako sólistu s hostujícím dirigentem Markem Šedivým teprve sedmnáctiletého interpreta. Byl jím slovensko-australský klavírista Ryan Martin Brandshaw. Ryan, student vídeňské Universität für Music und darstellende Kunst, jak praví oficiální materiály, je laureátem osmnácti mezinárodních soutěží a jeho umělecký životopis je v tomto ohledu vskutku imponující.
Klavírista Ryan Martin Bradshaw, vítěz rozhlasové soutěže Concertino Praga z roku 2021, zahraje v doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu s dirigentem Markem Šedivým Andante spianato a Velkou brilantní polonézu Fryderyka Chopina. Celý večer otevře polonéza dalšího klasika polské hudby Krzystofa Pendereckého. Koncert uzavře Druhá symfonie Sergeje Rachmaninova. Hudební večer se bude ve Dvořákově síni Rudolfina konat v pondělí 20. března od půl osmé večer. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo Vltava, záznam nabídne ČRo D-dur ve středu 22. března od dvaceti hodin.
„Hurníkovu Kantátu Missa Vinea Crucis natočil jeden z našich nejlepších dětských sborů Jitro.“
„Pilným skladatelem pro dětské sbory je Jiří Teml. Jeho skladby často uvádí další špičkový dětský sbor s dlouhatánskou tradicí - Kühnův dětský sbor.“
„Celý svět si zejména v těchto dnech připomíná dvojité výročí Sergeje Rachmaninova - 150 let od narození (1. 4. 1873) a 80 let od úmrtí (28. 3. 1943).“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 20. 3. do 26. 3. 2023?
„Věděli jste, že první učitel hudby Antonína Dvořáka, pomocný učitel a regenschori ve Zlonicích Antonín Liehman, byl docela pilným skladatelem?“
„Opera Dianin strom od Vicente Martína y Soler na libreto da Ponteho měla premiéru v roce 1787. Pokud se s ní chcete seznámit, musíte si na ni vyhradit noční čas.“
„Úplnou raritou jsou skladby, jejichž autory jsou dva naši slavní dirigenti: cyklus pro klavír Skizzy složil Václav Talich a další klavírní cyklus s názvem Náladové obrázky je od Václava Smetáčka.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 2. do 8. ledna 2023...?
Letošní, čtyřiadvacátý ročník mezinárodního festivalu České doteky hudby do Tří králů nabídne ještě tři koncerty. V tomto ročníku dostávají posluchači velký prostor pro poznání hudby zemí Visegrádské čtyřky. Ve zbylých koncertech se tak mohou těšit na díla Suchoně, Moyzese, Dohnányiho, Góreckého, Pendereckého, Kilara, Szymanowského, Bartóka a Liszta, z Čechů na Dvořáka, Martinů, Temla, Bodorové a Kurze.
NeoKlasik orchestr se svým uměleckým ředitelem a dirigentem Václavem Dlaskem vystoupí v úterý 8. listopadu v prostorách Galerie HAMU v Praze. Hlavním cílem večera s názvem Mini-NeoKlasik koncert je představit významné polské skladatele soudobé hudby – především Henryka Mikołaje Góreckého, jehož vybrané skladby odkazují na neoklasicismus v minimalistickém stylu.
„Ukrajinské Ministerstvo kultury zveřejnilo informaci, že ‚ve dnech předcházejících 12. říjnu 2022 byl Jurij Kerpatěnko ve svém bytě zavražděn‘.“
„Od počátku ruské invaze si Kerpatěnko ve svých komentářích na sociálních sítích nebral servítky, což jistě neuniklo pozornosti ruských specialistů na hybridní válku.“
„Před několika dny vtrhli do jeho bytu gangsteři a dali mu nabídku, která zdánlivě nešla odmítnout. Výběr muže, který nepůsobil dojmem hrdiny, zaslouží obdiv a úctu.“
Mark Twain prý napsal, že „historie se neopakuje, ale rýmuje“. Ať už se mu autorství výroku připisuje právem, anebo slavný spisovatel citoval kohosi neznámého, zní tento bonmot od konce února trpce v souvislosti s válkou na Ukrajině. V posledních dnech přibyl na seznam krutostí, které se tam odehrávají, příběh statečného ukrajinského mistra taktovky jménem Jurij Kerpatěnko. Je tragický sám o sobě, ale ještě hrůznější v historických souvislostech. Jako by se tamní bludný kruh ne a ne zastavit, rozetnout. Naopak nabývá na odpudivosti, pokud je promítnut v časové ose.
„Partitura je podle šéfdirigenta Petra Popelky výsledkem kreativního procesu, ani trochu statického, ale naopak hodně, hodně dynamického.”
“Jsem obrovský patriot, říká o sobě Robert Jindra. Přijde mi až neskutečné, že naše malá země má tak obrovské hudební tradice.“
„Minulý šéfdirigent SOČRu Alexander Liebreich bude protagonistou programu z hudby Franze Schuberta a soudobého díla na objednávku orchestru.“
Symfonický orchestr Českého rozhlasu vstupuje do 96. koncertní sezóny. Slaví se v ní na jaře 2023 sté výročí zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v Československu. Těleso navíc začíná pracovat pod vedením nového šéfdirigenta Petra Popelky a nového hlavního hostujícího dirigenta Roberta Jindry. Všechny koncerty z Rudolfina tradičně vysílá přímým přenosem Český rozhlas Vltava, jejich záznamy nejbližší středu stanice Český rozhlas D-dur. Další vybrané koncerty rozhlasových symfoniků, pořádané v DOX+, Anežském klášteře a ve Studiu 1, nabídne Vltava ze záznamu.
„Koncert věnovaný Marku Kopelentovi posluchače seznámil s mnoha polohami skladatelovy tvorby, která oslovuje dosud, protože je nadčasová.“
„Večer otevřel hobojista Vilém Veverka, Kopelentovi blízký interpret, který skladatelovým dílům rozumí.“
„Čtvrtý kvartet předneslo Kvarteto FAMA Quartet s velkou emocionální silou a hráčskou erudicí, v posluchačích přetrval znepokojující až drtivý pocit…“
Patří k nejrespektovanějším a nejpozoruhodnějším českým skladatelům. Marek Kopelent se letos 28. dubna dožil devadesáti let. Na oslavu tohoto jubilea se v Anežském klášteře v Praze uskutečnil před prázdninami koncert, jehož dramaturgie přinesla to nejzajímavější z komorní a sólové skladatelovy tvorby. Gratulační večer, ke kterému se s odstupem vracíme, uspořádali Kopelentovi přátelé ze sdružení Ateliér 90 s vydatnou pomocí Jarmily Tauerové.
„Dirigent Rustioni Berliozovu operu výstižně charakterizoval třemi slovy: efektní, spektakulární, naturalistická.“
„Jestliže Trójané se vyznačovali režijní bezradností, inscenace Ďáblů z Loudunu byla po této stránce dokonalá.“
„Na těchto dvou inscenacích si divák mohl zcela jasně uvědomit, co je to moderní operní divadlo 21. století a co jen sled prázdných nápadů s vnějším kalkulem zaujmout.“
Mnichovskými slavnostními hrami každoročně vrcholí operní a baletní divadelní sezóna v Bavorské státní opeře. Na mezinárodní festival, který se letos pořádá ve dnech 24. června až 31. července, se každoročně sjíždějí milovníci oper doslova z celého světa. Však také má festival každoročně co nabídnout. Letos jsou vedle třinácti oper uvedeny také čtyři balety, pět komorních koncertů, písňové recitály… Podívejme se blíže na dvě inscenace první poloviny letošního programu – operní bilogii Les Troyens od Hectora Berlioza, uvedenou 6. a 10. července, a na festivalovou premiéru inscenace opery Ďáblové z Loudunu od Krzysztofa Pendereckého.
„Dirigent má nejvyšší možný podíl jak autorovu zakódovanou informaci v notách interpretovat: přesvědčit o ní interprety, motivovat je, strhnout… a přesvědčit i posluchače, že taková byla autorova představa.“
„Lze očekávat, že tak velcí komunikátoři, jakými jsou dirigenti, budou typicky obklopeni kruhem přátel?“
„Jiří nahlížel na svou profesi jako na samotářskou.“
V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka pokračuje portál KlasikaPlus.cz v loni započatém seriálu, který využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Do sesbíraného materiálu dává nyní postupně nahlížet. V dnešním dílu už potřetí pokračuje v prezentaci obrazového materiálu ze své knihy A Life in Pictures a zamýšlí se k tomu z hlediska dirigentské profese i osobního nastavení člověka nad tématem přátelství. Měl Jiří Bělohlávek hodně přátel…?
Zítra na pódiu společenského sálu Domu kultury města Ostravy od 19 hodin vystoupí Vadym Kholodenko, ukrajinský pianista a držitel významného ocenění Zlatá medaile Cliburn Competition z roku 2013. Sólistu při provedení Rachmaninovova Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 doprovodí Janáčkova filharmonie Ostrava pod taktovkou uznávaného polsko-ruského dirigenta Andreye Boreyka, který ve svém prohlášení vyjádřil otevřeně podporu Ukrajině. Vedle Rachmaninovova díla zazní v úvodu Hymn – 2021 ukrajinského současníka Valentyna Silvestrova a v závěru Pendereckého Druhá symfonie. Podporu Ukrajině vyjádřil také šéfdirigent JFO Vasilij Sinajskij: „Současné události působí jako odporná invaze do suverénního státu, která způsobuje jen smutek a tragédii tisícům lidí. Těm, kteří to všechno začali, by prospělo poslechnout si ukrajinskou hymnu. Jaká čistá, silná a jasná melodie, která tak dobře ukazuje charakter tohoto národa.“ Právě ukrajinská hymna zazní spolu s tou českou hned v úvodu koncertu.
„Vše je soustředěno jen na vlastní soutěž, kdy je sbor hodnocen netypicky ze záznamu.“
„V kategorii vysokoškolských sborů byla zjevně konkurence vyrovnanější, když do zlatého pásma dosáhly dokonce tři zúčastněné sbory výbornými výkony i zajímavě pojatou dramaturgií.“
„Tento ročník musel stát mnoho úsilí, vůle a přesvědčení, že dobrá věc se musí podařit. Bravo!“
Ve dnech 11. a 12. února se konal devatenáctý ročník festivalu Akademická Banská Bystrica, kterého se zúčastnilo deset pěveckých sborů. Poprvé v historii soutěže se přitom sborové klání uskutečnilo online formou.
„Skladba byla takovým mým tajným snem.“
„Škola zajistila pro celý ročník nahrávání absolventských prací s orchestrem v londýnském studiu Abbey Road, kam jsme se všichni vypravili.“
„Zpěv mě vždycky hodně bavil.“
Všestranně vzdělaná a nadaná umělkyně Zuzana Michlerová směřuje svou profesní kariéru především na hudbu vázanou k filmovému světu. Tato mezinárodně etablovaná skladatelka se však intenzivně věnuje také klasické artificiální kompozici. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Zuzana Michlerová přibližuje, jak se k tvorbě hudby pro film dostala, vysvětluje roli moderních technologií ve filmové hudbě a také zmiňuje zajímavé projekty, na kterých se podílela.
„V květnu 2020 uplynulo pětasedmdesát let od konce války. Evropský koncert měl kvůli tomu loni poprvé překročit hranice světadílu. A zamířit do Tel Avivu. Pandemie to zrušila.“
„Letos 1. května měla Berlínské filharmoniky přivítat Gaudího barcelonská bazilika Sagrada Família; jenže 1. dubna vydali zprávu, která bohužel nebyla aprílem.“
„Ze známých příčin se Evropský koncert 2021 uskuteční znovu v jejich sídle, bohužel opět bez diváků. Jako by se záslužný projekt točil kvůli covidu v začarovaném kruhu.“
Evropský koncert orchestru Berlínských filharmoniků, připomínající na prvního máje jejich založení v roce 1882, bude tento rok v řadě už třicátý. Už podruhé bez publika. A místo konání se letos našlo až napodruhé.
„Premiéra oratoria Quo vadis v amsterdamském sále Concertgebouw v roce 1909 přinesla Nowowiejskému mezinárodní uznání, následovaly desítky provedení po Evropě i v Americe.“
„Úvahy, jestli avantgardu svým úkrokem k postmodernímu neoromantismu takzvaně zradil, nebo jasnozřivě opustil, můžeme nechat otevřené. Penderecki patří a bude v hudebních dějinách patřit do sousedství Beethovena a Mahlera.“
„Do trojice polských skladatelů druhé poloviny 20. století, kteří respektovaným způsobem, výraznějším než většina ostatních autorů ze střední Evropy, spoluutvářeli charakter a stylový vývoj moderní hudby, patří vedle Pendereckého a Lutosławského ještě Górecki.“
Feliks Nowowiejski je dobrým příkladem toho, jak málo známe své severní sousedy. Polsko se svou kulturou nebylo a není pro Čechy tak zajímavé jako Západ, jako Německo, Rakousko. Říká se dokonce, že Poláky nemáme rádi. Ať už to má nějaké důvody, nebo nemá, ať už je to pravda, nebo ne, skutečností je, že toho o nich víme méně, než bychom mohli. A platí to i o polské hudbě. Penderecki, Lutosławski, Górecki, Kilar… to jsou komponisté, jejichž význam v hudbě druhé poloviny dvacátého století si snad uvědomujeme. Totéž v případě Szymanowského a první poloviny století. A Moniuszka (a samozřejmě Chopina) ve století devatenáctém. Ale skladatel Feliks Nowowiejski, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo pětasedmdesát let? Ten je jménem, o jehož existenci tuší v Česku málokdo. Že zrovna jeho teprve teď znovu objevují i sami Poláci, není příliš velkou polehčující okolností.
„Haas, žiak Leoša Janáčka, v Studii strieda zemitejšie, často folklórom inšpirované myšlienky s melodickými, jemnejšími úsekmi.“
„Výraznejšie gestá si dirigent akoby „šetril“ na záverečného Janáčka.“
„V nežne ladenom Dvořákovom opuse pôsobil ansámbel azda najuvoľnenejšie z celého programu.“
Všimla som si, že je celkom populárne počítať, na koľko dní sme sa počas karantény museli vzdať niečoho, čo je inak úplne bežné. Tak som si to spočítala aj ja. Živú hudobnú produkciu som nepočula 85 dní. Do včera, 27. mája. Mojím prvým koncertom „po“ sa stal večer Pražského jara v Studiu 1 Českého rozhlasu, kde hrala sláčiková sekcia SOČR-u pod vedením Roberta Kružíka.
Od pondělí 1. června obnoví Česká filharmonie a Český spolek pro komorní hudbu koncertní činnost pro veřejnost. Nově koncipovaná série s názvem Letní koncerty představí ve Dvořákově síni Rudolfina až do konce srpna v pětadvaceti programech koncertní mistry a Komorní orchestr České filharmonie i komorní soubory orchestru. Symfonické programy celého orchestru ještě možné nejsou.
„Budeme hrát už od srpna, a diváci tedy uvidí téměř vše, jen v náhradním termínu.“
„Proč bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá! je docela pádný argument, proč tuto operu opět nasadit do repertoáru.“
„Melodramfest je světově unikátní platforma pro interpretaci melodramu.“
Dlouholetý šéf opery plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla Tomáš Ondřej Pilař se rozhodl věnovat svým aktivitám. Na uvolněné místo vedoucího operního souboru jmenoval ředitel DJKT Martin Otava dirigenta Jiřího Petrdlíka. Jiří Petrdlík umělecky působí v plzeňském divadle od roku 2005. V minulých sezónách nastudoval 41 operních a operetních představení. V té letošní, kterou bryskně ukončil koronavirus, dirigoval Pařížský život Jacquese Offenbacha, Veselou vdovu Franze Lehára, Zkrocení zlé ženy Jana Kučery, Šelmu sedláka Antonína Dvořáka, Sweeney Todd od Stephena Sondheima, Broučky Jana Jiráska a balet Korzár od Adolpha-Charlese Adama. Na jeho plány jsme se ho ptali prostřednictvím e-mailu.
„Open air koncerty, zámky, zahrady – věřím, že lidé budou na takové akce natěšeni.“
„Pořad „Varhany v karanténě“, který vysíláme každou neděli, má pěkný ohlas. Za to jsem rád.“
„V příští sezóně se moc těším na premiéru kantáty Juraje Filase „Záhořovo lože“ podle básně Karla Jaromíra Erbena.“
V době koronavirové spustila Filharmonie Hradec Králové online cyklus Varhany v karanténě, který čítá nakonec sedm koncertů. Orchestr vymýšlí různorodé aktivity, přesouvá alespoň na chvíli svou pozornost ke komorní hudbě, zároveň ale filharmonie zveřejnila v těchto dnech program příští sezóny. Nad čím přemýšlí ředitel orchestru Václav Derner a jaké má plány nejen na nejbližší období?
