0

„Filharmonici nám díky své energické a velmi barevné hře vykouzlili na pódiu čtyřicetiminutovou hudební pohádku plnou zábavných, živých, romantických, ale i dramatických výjevů.“

„S nekompromisním tahem, energií a zaujetím hráli až do konce suity a publikum se hudbou bavilo spolu s orchestrem.“

„Sboristé na nic netlačili, ani zvukově, ani výrazově, o to pěknější náladu dokázali vytvořit a předat.“

V této předvánoční době jeden někdy neví, kam dřív. Hlavně stihnout nakoupit všechny dárky, napéct cukroví, uklidit své příbytky, setkat se s přáteli na vánočních trzích. Hudebníci však v prosinci prožívají poněkud odlišný shon – naplnit pomalu všechny tyto potemnělé dny hudbou, neboť vědí, že člověk se nemůže sytit jen klobásami, trdelníky a svařáky, ale potřebuje též dopřát potravu a oddych duši a zklidnění své často ustarané mysli. Také Filharmonie Brno se tento týden pilně stará o své posluchače. V pátek 20. 12. jim připravila krásné adventní osvěžení s hudbou Petra Iljiče Čajkovského, Bély Bartóka a Otto Nicolaie.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 20 listopad 2019 09:54

17. listopad s Dvořákovou Svatou Ludmilou

7

„Večer byl v tomto kontextu velmi působivou událostí.“

„Všichni protagonisté disponují výraznými a čistě znělými hlasy s příjemným uměleckým projevem a byli ozdobou a ´tahouny´ večera.“

„Posluchači byli strženi silou stočlenného sboru; naplnit katedrálu, která zpěvem celá až hřměla.“

Oslavy 30. výročí nabytí svobody vyvrcholily. Každý slavil 17. listopad svým způsobem, ale snad nikdo, komu odkazu našich předků záleží, nemohl v tyto dny zůstat zcela nečinný. Každý svým způsobem chtěl vyjádřit vděčnost za svobodu, která by i nadále měla a musí zůstat základem demokracie v našem státu. Mnoho lidí vyjádřilo své přesvědčení v sobotu na Letné, na dalších mnoha místech se konaly procesí a demonstrace, ale umělci mají zase své způsoby a možnosti vyjádření. V Brně se katedrála Petra a Pavla v neděli rozezněla oratoriem Svatá Ludmila Antonína Dvořáka v provedení Filharmonie Brno a tří spojených brněnských sborů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
08

„Lady Macbeth Mcenského Újezdu navazuje na linii „Operní hity 20. století“.“

„Hry o Marii okouzlí neobvyklým umístěním smíšeného sboru na obě protilehlé strany arkád.“

„Pro mě osobně je každé uvedení tohoto operního mystéria vzácné, zažívám na dirigentském stupínku něco nepopsatelného, duchovního a povznášejícího.“

Zásadní dílo operní literatury 20. století, tragická satira zkažené společnosti vyvěrající z nezřízené moci sexuality. To je Lady Macbeth Mcenského Újezdu - Opera Dmitrije Šostakoviče, která zpočátku dosáhla ohlušujícího úspěchu a sto osmdesáti repríz. Stalinský teror ji ale zakázal a dalšího uvedení se tak dočkala až v 60. letech. A teď tento výjimečný titul zavítá i na festival Smetanova Litomyšl. V pátek 28. června inscenaci přiveze Národní divadlo moravskoslezské z Ostravy. O čtyři dny později pak nastane další operní svátek. Čtyři hry, čtyři podobenství o hříchu a odpuštění, tak se dá stručně popsat Velkolepá opera Bohuslava Martinů Hry o Marii. Toto operní mysterium v Litomyšli představí Národní divadlo Brno. Obě představení hudebně nastudoval dirigent Jakub Klecker.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 24 červen 2019 08:55

S Faustem až do pekla

RE81416

„Jde o dramaticky koncipovanou hudbu s potenciálem opery.“

„Berlioz ochotně a hodně barvitě využil možnost zachytit pekelnou jízdu.“

„Hlavně díky dirigentovi šlo o podmanivé a důstojné připomenutí toho, co Berlioz přinesl do evropské hudby.“

Hector Berlioz vždy znovu překvapí. Respektive se připomene jako hudební novátor a revolucionář, jako romantický excentrik, umělecký megaloman a možná i tak trochu jako svého druhu posedlý, blouznivý šílenec. Jeho žánrově nezařaditelná skladba s názvem Faustovo prokletí na festivalu Smetanova Litomyšl tohle vše zhmotnila zvláště v závěru, kdy „Cval do propasti zkázy“ svými děsivými prostředky opět oživil obdivně udivenou otázku, jak bylo možné něco podobného napsat doslova pár let po Beethovenově a Schubertově smrti.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3hIAh04k

„Důvodem pro oslovení Jakuba Kleckera byla zejména skutečnost, že beze zbytku naplňuje požadavky, které jsme od začátku na budoucího šéfdirigenta kladli.“

„Napříč celým orchestrem je mnoho vynikajících instrumentalistů, kteří své hráčské kvality zúročují nejen uvnitř tělesa, ale také jako sólisté.“

„Petra Vronský orchestru vtiskl osobitý zvuk a kvality a stále pomáhá překonat současné nelehké období.“

Bez šéfdirigenta je po celou aktuálně probíhající sezonu orchestr Moravské filharmonie Olomouc. To se ale mění od sezony 2019/20 - novým šéfdirigentem tělesa se stává Jakub Klecker, dosavadní hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslez­ského a také umělecký ředitel dětského a mládežnického sboru Kantiléna. Ve funkci vystřídá dlouholetého šéfdirigenta Petra Vronského. Veřejnosti se jeho nástupce představí na zahajovacím koncertě 74. sezony 26. září 2019 v Redutě, tedy v domácím sále orchestru. Už brzy ale Jakuba Kleckera můžeme vidět na nadcházející premiéře v Ostravě, kde připravil Juiliettu Bohuslava Martinů. Premiéra je příští čtvrtek 11. dubna. Jakuba Kleckera vystřídá v červnu 2020 na postu hudebního ředitele souboru opery Národního divadla moravskoslezského Marek Šedivý.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
DSC7091

„Získat pro Litomyšl sopranistku Peretyatko, která se na takové úrovni věnuje belcantu, bylo skvělé.“

„Zazní i Viklického skladba na texty Václava Havla. Blíží se podzimní třicáté výročí pádu komunismu…!“

„K tomu se přidávají náročnější, ale nádherné tituly - Lady Macbeth Mcenského újezdu od Dmitrije Šostakoviče a Hry o Marii Bohuslava Martinů.“

Hlavní hvězdou a také tváří Smetanovy Litomyšle je pro letošek ruská sopranistka Olga Peretyatko. Od 13. června do 7. července nabídne národní festival třiatřicet různých programů – desítku operních představení a desítku velkých koncertů, vesměs na zámeckém nádvoří. Ostatní se odehrají ve Smetanově domě, v obou velkých chrámech, v Zámecké jízdárně a Klášterních zahradách. Zveřejněný kompletní program ukazuje k dlouholeté zdravě konzervativní vyhraněnosti a potvrzuje klidnou sílu kontinuity a patriotství a v neposlední řadě také stálý rukopis a nevysychající invenci dlouholetého dramaturga a uměleckého ředitele Vojtěcha Stříteského.  

 
Zveřejněno v SeriálPlus
09

„Po 60-ti letech byl pořízen druhý rozhlasový a vůbec první televizní záznam tohoto díla.“

„Předehry k jednotlivým částem až impresionisticky vykreslovaly atmosféru jednotlivých dílů.“

„Foerster je považován za mistra sborové tvorby.“

Jeden z pilířů Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci vytvořil koncert věnovaný oslavám stého výročí vzniku Československé republiky. V chrámu svatého Mořice zazněla kantáta pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany SVATÝ VÁCLAV od Josefa Bohuslava Foerstra. Během koncertu byl po 60-ti letech pořízen druhý rozhlasový a vůbec první televizní záznam tohoto díla. Jediná dosud existující rozhlasová nahrávka kantáty pochází z roku 1948. Ta však byla po repríze (1949) uložena do trezoru Československého rozhlasu, kde měla zůstat navždy, protože byla politicky nevyhovující.

 
Zveřejněno v ReflexePlus