středa, 12 červen 2019 19:41

Hudba – nositelka zábavy a míru

11

„Barbara Marila Willi tvořila každou frázi jakoby s jinou myšlenkou, jiným životním pohledem, každou spatřovala a vykreslila s jiným nábojem a emocí.“

„Jakmile se její prsty dotkly strun a naplno se vnořily do tvorby tónů plných královského třpytu a lesku, připadala Jana Boušková všem přítomným jako ženské ztělesnění Orfea.“

„Kdo tento večer poslouchal se srdcem i myslí otevřenou, odcházel pohnut a zaplaven smyslovým blahem.“

Concentus Moravie pozval diváky v pondělí 10. 6. do Freskového sálu státního zámku Milotice, aby okouzlil nejen vlastní významnou kulturní hodnotou, ale nabídl též k obdivování rozličnou krásu vrcholně klasicistní hudby. Zvuk harfy, lesního rohu a kladívkového klavíru ve skladbách Josepha Haydna, Nikolause von Kuffta a Jana Ladislava Dusíka bylo možné vychutnat v nápaditém a prvotřídním provedení Jany Bouškové, Martina Nováka a Barbary Marie Willi. Jejich umění ve spojení s nádherou zámeckých prostor v Miloticích se stalo skutečně nevšedním kulturním zážitkem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 02 červen 2019 10:08

Písňové miniatury v kostelní akustice

1

„Koncert, na kterém Martina Janková zpívala písně z přelomu 18. a 19. století, byl o mnohé ochuzen.“

„Martina Janková dávala písním v dikci a výrazu velkou, krásnou živost a pravdivost, aniž by jakkoli přeháněla.“

„Umí přidat do hlasu rozmarnost, umí zpěvem vyprávět, nerozpakovala se několikrát zpívanou situaci přednesem, gestem a mimikou skutečně zahrát.“

Každý návrat Martiny Jankové ze Švýcarska do Čech je pro publikum radostí. Pěvkyně kolem sebe šíří pokojnou a prozářenou náladu, její hlas pozitivní pohodu. Nebylo tomu jinak ani při jejím výrazně komorním recitálu na festivalu Pražské jaro, kdy jí partnerkou na pódiu byla v pátek Barbara Maria Willi. Jedinou vadou byla akustika. Do kostela svatých Šimona a Judy písně s doprovodem kladívkového klavíru nepatří. Ani kdyby měly duchovní texty.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
logo2

Víc než dvacet smyčcových kvartet z tuzemska i ze zahraničí soustředí na jižní Moravu od 1. do 25. června festival Concentus Moraviae. Začíná sobotním koncertem rakouského souboru Quatuor Mosaïques na zámku v Lysicích severně od Brna, kde jsou na programu Joseph Haydn, Giacomo Puccini a Ottorino Respighi. Připraveny jsou více než tři desítky koncertů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
4794673898399f0745a39k

„Symfonie Leopolda Mozarta se ukázala být šperkem.“

„Haydnova hudba má humor, inteligenci a momenty nečekaného.“

„Když Haydn skládal své symfonie, neexistoval nacionalismus, nebyla paní Le Pen.“

William Christie, zakladatel a umělecký vedoucí vokálně-instrumentálního souboru Les Arts Florissants, nepřivezl letos na festival Pražské jaro hudbu některého ze svých francouzských barokních favoritů, ale připomněl francouzské souvislosti v tvorbě Josepha Haydna. Na dnešním koncertě v Rudolfinu zazněla jen instrumentální hudba - dvě z šesti takzvaných Pařížských symfonií napsaných pro zednářský orchestr Concerts de la Loge Olympique, a to na objednávku podpořenou jedním významným mecenášem. Byla to zemitě vyznívající Symfonie „Medvěd“ a excentrická Symfonie „Slepička“. Vedle toho zazněl také Haydnův 2. violoncellový koncert a na přání festivalu rovněž jedna ze symfonii Mozartova otce, významného salcburského hudebníka Leopolda Mozarta. Letos se připomíná třísté výročí jeho narození.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
02

„Haydn, jakkoli pro posluchače příjemná hudba, je pro interpreta zrádný, může vyznít ploše. Ovšem v podání Matouše Zukala zněl mnoha barvami.!

„Debussy: nejasné obrysy, rozpité tvary, všechno zahrané jemně, s vnímavou poetičností.“

„Na posluchače se v Brahmsově triu valily hudební plochy, před kterými v dobrém slova smyslu nebylo úniku.“

Jistěže tři absolventské koncerty navštívené letos zjara nestačí ke generalizovanému soudu, ale leccos napovědí. Poté co jsem v sále Pražské konzervatoře slyšela ve čtvrtek 23. května sólově hrát klavíristu Matouše Zukala i jeho partnery v triu – houslistku Kláru Leškovou a violoncellistu Filipa Halečku –, si dovolím tvrdit, že zajímavé, poutavé a zralé interpretační výkony se v čase Pražského jara neodehrávají jen ve Dvořákově a Smetanově síni.

 
Zveřejněno v MladíPlus
09

„Krystalická hudba vídeňského klasika, která nic neodpustí a dá posluchači poznat všechny schopnosti a kvality hráčů. V tomto případě velmi vysoké.“

„Carolina Eyck svým hlazením, úhozy a místy i údery do vzduchu tvořila nenapodobitelný zvuk, vábící jeho obdivovatele jako sirény námořníky...v tom nejlepším slova smyslu.“

„Jestli se Martinů někdy dotýkal božského, muselo to být při tvoření Fantazie.“

Koncert s podtitulem Pocta těreminu byl jedním z největších lákadel a bonbonků letošního festivalu Pražské jaro. A to zdaleka ne pouze pro milovníky netradičních programů a nástrojových obsazení… Že toto všeobecné tušení bylo oprávněné, dokázal pocit levitace, který se s každou skladbou stupňoval a vyvrcholil tou poslední. Pachateli toho, co se níže pokusím popsat, se stali členové Bennewitzova kvarteta, těreministka Carolina Eyck, pianista Karel Košárek, hobojistka Alžběta Jamborová a dirigent Petr Louženský.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
190411NetopilLuganskyweb-res006cPetr-Kadlec

„Pod Netopilovým vedením predviedlo teleso výkon, ktorý charakter klasicistickej hudby skvele podčiarkol.“

„Luganského interpretácia upútala všadeprítomnou eleganciou a noblesou, ktorá však klaviristovi nezabránila tvoriť zvukovo pestré, niekedy až symfonicky vyznievajúce plochy.“

„Ako celok dielo pôsobilo nesmierne pozitívne, živo, a splnilo tak to najdôležitejšie, čo od tejto symfónie možno očakávať.“

Posledný koncertný program novej abonentnej rady „C“ Českej filharmónie, do ktorej bola zaraďovaná najmä hudba klasicizmu, k sebe stavia všetkých troch velikánov tohto štýlového obdobia: Haydna, Mozarta a Beethovena. V spojení so stále žiadanejším dirigentom Tomášom Netopilom a klavírnym virtuózom Nikolajom Luganským pritom ide o udalosť, ktorú si milovníci prvej veľkej viedenskej trojice určite nemôžu nechať ujsť. Posledný z koncertov je pripravený na dnešné popoludnie.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
A7B6575

„Mozartova hudba zároveň natolik přesahuje rámec jednoho člověka, že ji a jejího tvůrce vnímám spíš jako nějakou vesmírnou entitu.“

„Formanova Amadea mám moc ráda, protože přinesl lidem Mozartovu hudbu a zároveň ho ukázal jako člověka.“

„Zatímco u Prodané nevěsty v zadání už rovnou vlastně stojí ´musí to být zase jiné´, tak u moderních oper režisér nemusí svou interpretací kličkovat mezi nápady ostatních.“ 

Mozart podvakrát jinak a ani jednou tradičně. Taková je nová operní inscenace pražského Národního divadla s názvem „Mozart a ti druzí“, za jejíž podobou stojí spolu s hudebníky a výtvarníky režisérka Alice Nellis. Večer tvoří lyrický kaleidoskop „Dopisy, hádanky a příkazy“ od Michaela Nymana, původně televizní film, a v druhé delší polovině pak operní groteska „Klasika“ od Stevena Stuckyho, postmoderní hříčka plná zábavných narážek na hudbu a její tvůrce i vykladače. Po dvou premiérových uvedeních jsou další představení ohlášena ve Stavovském divadle na 9. a 25. dubna, na 26. a 28. května a pak na říjnové termíny. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Alice Nellis uvažuje o Mozartovi a o jeho hudbě, ale také o vztahu mezi tvorbou a interpretací a o odvaze, kterou projevují všichni, kdo vstupují na jeviště. A upozorňuje na podíl, který má na celém projektu dramaturg; v tomto případě podíl větší, než bývá obvyklé.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
MG5731

„Pouhý prolog. Větší jevištní sílu Nymanův opus, původně film, neprokázal.“

„Druhá polovina večera - Stuckyho operní groteska Klasika – je naštěstí hodně jiná.“

„A začíná šňůra humorných, absurdních, ironických, skrytě vzdělávacích i nezakrytě satirických situací, dialogů a scének, týkajících se hudby.“

Inscenace pražského Národního divadla s názvem „Mozart… a ti druzí“ má ve Stavovském divadle dvě části. Kratičkou, původně televizní operu Michaela Nymana a po časné pauze mnohem delší, mnohovrstevnatější a zábavnější divadelní hříčku Stevena Stuckyho. Wolfgang Amadeus je přítomen v obou. V první umírá. Po přestávce, v ráji a pak znovu na návštěvě na zemi, jsou s ním i „ti druzí“. Režisérka Alice Nellis zejména druhou část večera rozehrála skvěle.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
190319PKOIvan-Klansky34cPetraHajska

„Koncertní mistr Leoš Čepický svým zápalem pro hru a čitelnými gesty vedl k souhře a zvukové vyváženosti smyčcovou i dechovou složku orchestru.“

„Nejen klavíristé se mohli učit na tom, jak stavět fráze, jak odlišit náladou jednotlivé její podčásti, které dohromady dávaly smysl, a posluchači nezbylo než si říct: „Ano, takto!““

„Křišťálovou jasnost a výstižnost hudebních myšlenek sólisty podporoval citlivě doprovázející orchestr, který si nedovolil udusat pianistovu technicky i barevně bravurní hru.“

Na koncert skladatelů první vídeňské školy si Pražský komorní orchestr pod vedením koncertního mistra Leoše Čepického do Rudolfina přizval jednoho z našich nejvýznačnějších muzikantů, pianistu Ivana Klánského. A protože celý program byl tak trochu jedna velká klasika, volba padla na Mozartův Koncert pro klavír a orchestr č. 20 d moll, K. 466. Ten se stal středem pozornosti, avšak ani na okamžik nebylo cítit, že by si ji uměle vynucoval přehnanými gesty. Mozart je křišťál nebo, chcete-li, diamant. A tak také v podání interpretů zněl. Obklopen byl dalšími drahokamy od Ludwiga van Beethovena a Josepha Haydna.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
SUPL6376BA2048

„Czech Ensemble Baroque hrál od prvních taktů s nebývalou energií, ze které bylo znát, že i oni se těší na tuto hudební degustaci.“

„Hudební provedení všech skladeb koncertu bylo dalším důkazem o důležitosti nadšení v hudbě a při jakékoli umělecké činnosti.“

„Dosáhnout takové ucelenosti projevu, jednotě v cítění hudby a přesnosti v jejím provedení a zároveň vyzařovat po celý večer energii a nadšení, si zaslouží velkého ocenění.“

Proč by vlastně koncerty vážné hudby měly být vážné? Roman Válek ve svém koncertním cyklu Bacha na Mozarta připravil na sobotní večer brněnskému publiku skutečně ojedinělý a nevšední kulturní zážitek. Rozhodl se navázat na starou tradici Tafelmusik, která byla populární zejména v 17. a 18. století, avšak svým vlastním uměleckým přístupem. Nechtěl, aby hudebníci byli jen kulisou ke šlechtickému slavnostnímu hodování, ale aby podávaná hudba dosahovala přinejmenším stejných kvalit jako podávané lahodné tekutiny.  Na programu byli Haydn, Richter a Neumann a k degustaci moravská vína.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 16 březen 2019 06:22

Koncert s moravským vínem

Brněnský Besední dům bude dnes večer dějištěm tak trochu „jiného“ koncertu. Soubor historických nástrojů Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka chystá Tafelmusik – hudbu spojenou s pochutinami. Na programu jsou dvě symfonie Josepha Haydna a dvě symfonie v Evropě tehdy působících českých rodáků Františka Xavera Richtera a Antonína Neumanna. A protože koncert chce ukázat, že vážnou hudbu je možné s úspěchem prezentovat i uvolněně a s nadhledem, tak bude během večera možné ochutnat nejlepší vína moravských vinařů. Původním účelem Tafelmusik, hudby k tabuli, bylo obstarat hudební kulisu. Czech Ensemble Baroque však slibuje, že v tomto případě opravdu nepůjde o „podřadné konvenční kusy hrané za plentou druhořadými muzikanty“.

Zveřejněno v AktuálněPlus
1-d7734

3 z vás právě vyhrávají dvojice vstupenek na koncert konaný v pátek 15. března v pražském Rudolfinu.

Česká filharmonie má nový abonentní cyklus C. V jeho březnovém dílu diváky provedou dirigent Tomáš Brauner a houslista Jiří Vodička jiskřivým spojením klasiky s modernou. Na programu je Concerto Es dur „Dumbarton Oaks“ Igora Stravinského, Koncert pro housle a orchestr č. 2 g moll Sergeje Prokofjeva, Symfonie č. 22 Es dur „Filozof“ Josepha Haydna a Sinfonietta La Jolla pro klavír a komorní orchestr Bohuslava Martinů.

Ptali jsme se: Na jaký nástroj (z jaké dílny) hraje Jiří Vodička
Správná odpověď je: Joseph Gagliano 1774

Vstupenky vyhrávají:
Karolína Kocnová, Praha 14
Ištvan Matejča, Liberec
Barbora Grymová, Úhonice

GRATULUJEME!

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
1-d7734

Soutěžte s Českou filharmonií o 3 dvojice vstupenek na koncert konaný v pátek 15. března v pražském Rudolfinu.

Česká filharmonie má nový abonentní cyklus C. V jeho březnovém dílu diváky provedou dirigent Tomáš Brauner a houslista Jiří Vodička jiskřivým spojením klasiky s modernou. Na programu je Concerto Es dur „Dumbarton Oaks“ Igora Stravinského, Koncert pro housle a orchestr č. 2 g moll Sergeje Prokofjeva, Symfonie č. 22 Es dur „Filozof“ Josepha Haydna a Sinfonietta La Jolla pro klavír a komorní orchestr Bohuslava Martinů.

Soutěžní otázka: Na jaký nástroj (z jaké dílny) hraje Jiří Vodička

Odpovědi posílejte na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jako předmět zprávy uveďte: VODIČKA a nezapomeňte napsat i váš telefon a adresu.

Výherce vylosujeme ve čtvrtek 14. března 2019.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
pondělí, 28 leden 2019 12:14

Jan Bartoš hraje pro vnímavé publikum

FOK-4838636819155340352107081823072265483321344n

„Netýká se to jen vlastní hry, hluboce promyšlené, uměřené, neokázalé, sloužící skladateli, ale i pečlivě sestavené dramaturgie.“

„Nenapodobitelná pianissima byla výsadou Ivana Moravce. Málokterý současný interpret se jimi může pyšnit tak jako Jan Bartoš.“

„Smetanovy Sny uzavřely promyšleně koncepční program jako kontrast i propojení k Janáčkově skladbě V mlhách.“

Jsou klavíristé, jejichž hra září, vybuchuje a jiskří, a posluchači šílí. A pak jsou ti, kteří nehrají na efekt, nedávají své umění na odiv, a publikum je jejich hrou uhranuté. Protože zaujmout auditorium tak, aby s napětím čekalo, jak se budou odvíjet další takty, jak interpret přetlumočí ty nejniternější záchvěvy skladatelovy mysli a invence, to je umění, které je výsadou velkých mistrů. Jan Bartoš na svém recitálu v pražském Rudolfinu, který se uskutečnil v sobotu 26. ledna v rámci cyklu FOK Světová klavírní tvorba, znovu ukázal, že patří nejen k současné české klavírní špičce, ale je umělcem přinejmenším evropského formátu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
promo-01

Soutěžili jsme o CD mladého českého umělce.
V 25 letech má za sebou významné úspěchy a rušný rok. Klavírista, varhaník a skladatel Marek Kozák vyhrál prestižní Evropskou klavírní soutěž v Brémách, stal se finalistou Busoniho klavírní soutěže v italském Bolzanu, poprvé účinkoval na Pražském jaru, zahájil slavný Chopinův festival ve Valdemosse a právě pokřtil své první profilové CD, které vydal u společnosti ArcoDiva

Ptali jsme se: Z jakého města Marek Kozák pochází?
Správná odpověď zní: Brušperk

Výherkyní se stává: Zdeňka Zobalová z Brna - GRATULUJEME!

Rozhovor s Markem Kozákem najdete v další části článku (Číst dál).

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
pondělí, 24 prosinec 2018 10:08

Haydnovská záře nad Mnichovem

483688145857231818564053911972688414900224n

„Silně variabilní orchestr, technicky excelentní a na první pohled i poslech nesmírně sympatický.“

„Spojení s Robertsonem působilo na první pohled nesmírně přátelsky a srdečně. Bezprostřednost nebyla přítomna pouze v hudbě, ale reálně i na podiu.“

„Emočně poměrně skoupá hra, přesně „podle pravítka“, běžela razantně, ale byla zároveň plná překvapení.“

Klavírista Emanuel Ax i dirigent David Robertson jsou osobnosti, které pojí podobný přímočarý přístup k hudbě. Výsledkem je přímá a bezprostřední hudba, ukazující se bez patosu. Na předvánočním mnichovském koncertu se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu společně představili klasicismus a neoklasicismus Haydna a Stravinského. Nápaditý a logický program dotvořil v pátek večer dvojí Ravel.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
181213Antoninihires05cPetraHajska

„Orchestr, který dnes sklízí nadšené recenze za ztvárnění děl Dvořáka, Janáčka, Čajkovského či Mahlera, se zde svým zvukem takřka blížil historickým nástrojům!“

„Maestro Antonini, vůbec o tom nepochybuji, musel na zkouškách pracovat velmi pečlivě, analyticky, možná i pedantsky. Ale na pódiu to tak nepůsobilo. On nenutil, nehlídal, nekontroloval – on inspiroval.“

„Úplně jiné vyznění má nedokonalost vzniklá ze strachu (ztuhlosti, roztřesení), že něco udělám špatně, nebo neudělám, a naopak zcela odlišně působí chyba vzniklá ve snaze jít na hranu technického rizika za účelem maximální intenzity výrazu. Jak říkal slavný dirigent Nikolaus Harnoncourt – „za takovou chybu jsem muzikantovi naopak vděčný.“ Myslím, že podobně se na to díval i pan Antonini…“

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
promo-01

V 25 letech má za sebou významné úspěchy a rušný rok. Klavírista, varhaník a skladatel Marek Kozák vyhrál prestižní Evropskou klavírní soutěž v Brémách, stal se finalistou Busoniho klavírní soutěže v italském Bolzanu, poprvé účinkoval na Pražském jaru, zahájil slavný Chopinův festival ve Valdemosse a právě pokřtil své první profilové CD, které vydal u společnosti ArcoDiva. A právě to můžete vyhrát.

Ptáme se: Z jakého města Marek Kozák pochází?

Odpovědi posílejte na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jako předmět zprávy uveďte: M. Kozák a nezapomeňte napsat i váš telefon a adresu.
Výherce vylosujeme v pondělí 31. prosince 2018.

Rozhovor s Markem Kozákem najdete v další části článku (Číst dál).

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
pátek, 14 prosinec 2018 09:48

Haydnovo Stvoření s dirigentem van Steenem

DSC5116

"Jac van Steen přesně vystihl Haydnovu zvukomalebnost."

"Dramaturgie kromě smíšeného sboru pozvala i dva dětské sbory."

"Dueta Fajtová a Janál byla skutečným zážitkem."

Dramaturgie Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK připravila v předvánočním čase pražskému publiku hudební skvost. Snad nejlepší Haydnovo dílo - oratorium Stvoření. K jeho provedení pozvala nizozemského dlouholetého hostujícího dirigenta Jac van Steena. Ten si vybral jako hlavní sólistku Marii Fajtovou. Přidáme-li k tomu Kühnův smíšený sbor, pak je jasné, že se jednalo o provedení, které by nemělo nechat návštěvníky zcela chladným.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2