čtvrtek, 08 srpen 2019 13:51

Josef Suk hraje Antonína Dvořáka

1

„Dvořákův Houslový koncert upozornil na mimořádnou osobnost mladého umělce i ty, kteří nebyli pravidelnými posluchači vážné hudby.“

„Byl přijímán jako umělec, který nebyl nikdy okázalý, ale vždy plně ve službách interpretovaného díla, jež dokázal právě svou osobitostí, názorem, hledáním ideálního tvaru obdařit jak málokdo.“

„Není tedy divu, že pokud jsme byli jeho hrou a interpretační koncepcí zaujati - a to bylo, pokud si vzpomínám, takřka pokaždé - upřednostňujeme z jakýchsi citových důvodů právě nastudování jeho.“

Na podzim roku 1960 Supraphon poprvé ve své historii natočil Dvořákův Houslový koncert. Nabídl jej exkluzivně členům Gramofonového klubu a o něco později zcela volně jako jednu z prvních desek ve stereofonní verzi. Právě díky tomuto dílu a pak díky této nahrávce na sebe s definitivní platností upozornil tehdy jedenatřicetiletý houslista Josef Suk. Začal být hvězdou, v roce 1961 se stal statutárním sólistou České filharmonie a otevřela se jeho budoucí světová kariéra! Dnes uplynulo devadesát let od Sukova narození.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
pátek, 19 červenec 2019 14:06

Rudolf Firkušný v Praze

FIrkun-Supraphon-CD

„Festivalový koncert z května 1990 je z těch, na které se nezapomíná.“

„Nadchne technikou, kterou nikdy nějak okázale nezdůrazňoval, ale vždy jen diskrétně používal, noblesou a bezpečným nadhledem.“

„Zůstává největším českým pianistou.“

Rudolf Firkušný, stejně jako Rafael Kubelík, se v emigraci dožil pádu komunistického režimu v roce 1989. Oba stačili symbolicky vystoupit v roce 1990 na prvním svobodném Pražském jaru – festivalu, u jehož zrodu v roce 1946 osobně jako mladí umělci plní sil byli. Čechoameričan Firkušný plánoval na počátku 90. let, že se usadí ve vlasti. Nestihl to, jeho život se v USA uzavřel 19. července 1994, tedy před 25 lety. Bylo mu dvaaosmdesát. O dva roky později, také v dvaaosmdesáti, zemřel v létě ve Švýcarsku Kubelík.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
4

„Festival má širší rozměr - večerní koncerty pro místní a pro hosty jsou vrcholem celodenního pedagogického snažení.“

„Bylo jim v tu chvíli jedno, že místní klavír se nedá s těmi z velkých koncertních síní kvalitou srovnávat. Prostě hráli a náramně je to bavilo.“

„Setkání s hudbou v Soběslavi pokračuje až do sobotního večera každodenním večerním programem. A není to jen klasická hudba.“

Nejlepší hudební zážitky jsou ty, které se odehrávají bez nánosu zbytečností, bez přebujelého PR a kritického drobnohledu. Cílem je pouze bezprostřední muzicírování, ze kterého mají radost jak posluchači, tak především sami účinkující. Setkání s hudbou v jihočeské Soběslavi přesně takovým setkáváním je. Z obsáhlého desetidenního programu festivalu zprostředkovává text zážitky z pondělního koncertu Lobkowicz Tria.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
03

„Oskar Nedbal je všestranná, zajímavá a neprávem opomíjená osobnost české hudební scény.“

„Rozhodla jsem se první kolo zpříjemnit jak soutěžícím, tak i porotcům a namísto povinných etud jsem dala možnost výběru libovolné sólové skladby.“

„Současní majitelé, vášniví obdivovatelé umění, na vlastní náklady zrenovovali starobylou budovu, která funguje jako obrazárna a muzeum a místo konání koncertů.“

Významná česká violistka Kristina Fialová má napilno. Kromě svých klasických koncertních aktivit je také ředitelkou Jihočeského komorního festivalu. Zahajovací koncert jeho 14. ročníku se koná už tuto sobotu. A v plném proudu jsou přípravy na 1. ročník Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala, kterou mladá umělkyně založila.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
01

„Filharmonie vsadila na žánr snadněji oslovující nejširší vrstvy publika – na filmovou hudbu.“

„Pokud dirigent Keith Lockhart do této chvíle vedl orchestr energicky a s nadšením, tak teď z něj entusiasmus sálá na celé Hradčanské náměstí.“

„Dnes večer nikomu nevadí, že český první orchestr hraje popovou píseň o čtyřech až pěti akordech.”

Hradčanské náměstí. Plno lidí, příjemná pohodová atmosféra, vstup zdarma. Konec června už tradičně patří Open air koncertu České filharmonie. Nejinak je tomu i letos. Sezonu předního českého orchestru završuje koncert pod širým nebem již posedmé.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 20 červen 2019 10:28

Mistři mistrům mistrovsky

00

„Kahánkův Chopin byl jedinečný.“

„Hudečkova hra má v sobě ušlechtilost a lahodnost, cosi, co okouzlí posluchače.“

„Ve finále Cikánských melodií předvedli Václav Hudeček, Jan Mráček a Dalibor Karvay výkon na hranici lidských možností.“

Český olympijský výbor slaví 120 let trvání. Díky Jiřímu Stanislavu Guth-Jarkovskému, příteli barona Coubertina, byli Češi členy Mezinárodního olympijského výboru a účastnili se i olympiády dříve, než měli vlastní stát. Špičkoví sportovci mají se špičkovými hudebníky mnoho společného. Již 120 let reprezentují nejlepší sportovci naši zemi v mezinárodní konkurenci. To nejlepší hudebníci naši zemi reprezentují dvojnásobně dlouho, od dob, kdy byly Čechy konzervatoří Evropy. Ale mají i olympijskou medaili. Na prvních olympiádách se soutěžilo také v umění, na X. olympiádě v Los Angeles obdržel Josef Suk stříbrnou medaili za sokolský pochod V nový život a na XI. olympiádě v Berlíně Jaroslav Křička bronz za Horáckou suitu. Byla to medaile poslední, na poválečných olympiádách bylo soutěžení v uměleckých disciplínách zrušeno. V pondělí 17. června 2019 se v Rudolfinu nesoutěžilo. K jejich výročí přišli mistrům sportu blahopřát mistři hudby.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 15 červen 2019 19:20

Příbram je Dvořákova

1

„Rozdávat hudbu jako radost - to byl jasný cíl koncertu, který vyplnil část dusného večera.“

„Hudečkova interpretace dvou důvěrně známých děl, Romance f moll a Mazurku e moll, byla rozšafná, milá, zpěvná.“

„V přídavku se sešli opět všichni tři a bylo to už úplně neformální, milé, přitom nadále virtuózní.“

Tři generace houslistů ozdobily závěrečný program 51. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Hudeček, Mráček a Hasoňová, to jsou tři jména, která jsou každé za sebe dostatečně nosné a která pohromadě generují velké silové pole. Úterní večer v příbramském divadle, které rovněž nese skladatelovo jméno, patřil jeho hudbě v sousedství hudby Josefa Suka jako jednoho z žáků a Petra Iljiče Čajkovského jako spřáteleného kolegy. Přehlídka přesně to deklarovala – měla podtitul Mistr a jeho žáci a více než sedm týdnů nabízela koncerty na místech spojených s jeho životem a tvorbou v podání našich významných interpretů, včetně důrazu na ty nejmladší.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
7

„Nyní je mi vlastně každé vystoupení v Česku svátkem.“

„Kdyby mě zahraniční a vlastně i naše orchestry chtěly jen na český repertoár, byl bych smutný, ale opak je pravdou.“

„k opeře se dostanu ve svátečním modu, což mně odjakživa vyhovuje a asi na tom nehodlám nic měnit.“

Jakub Hrůša má jaro zahajovacích koncertů. Před měsícem s nadšenými ohlasy dirigoval zahájení Pražského jara tradičně Smetanovou Mou vlastí a podobnou příležitost dostává hned s dalším významným festivalem – Smetanovou Litomyšlí. 13. června tak stane na dirigentském stupínku a zahájí 61. ročník. Zazní Smetanův Pražský karneval, Čajkovského Houslový koncert s Josefem Špačkem, Dvořákův Karneval a Janáčkova rapsodie Taras Bulba.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Detaily jsou v editorské práci zásadní, jinak to nemusíte dělat.“

„Nastupující šéfdirigent Berlínských filharmoniků Kirill Petrenko zvolil Sukovu hudbu jako jeden z hlavních pilířů svého programu.“

„Radost z napsaného uměleckého textu je euforie, něco úplně jiného je zanícení pro badatelský nápad, za kterým si jdete. Je to jiné, ale oboje neméně intenzivní.“

„Je to nejmodernější hudba, kterou máme, a zařadí se patrně k té nejtrvalejší,“ napsal hudební kritik Emanuel Chvála na adresu Sukovy smuteční symfonie Asrael po její premiéře v roce 1907. Urtextová edice Sukovy velkolepé skladby, kterou loni vydalo hudební nakladatelství Bärenreiter Praha, získala od Německého svazu hudebních nakladatelů ocenění Best Edition 2019 (a není bez zajímavosti, že mezi další oceněné publikace za rok 2019 patří vydání kompozice Martina Smolky Per divina bellezza u Breitkopfa & Härtela). Editorem tohoto vůbec prvního kritického vydání je český muzikolog a básník Jonáš Hájek. V sídle pražské pobočky slavného nakladatelství jsme si povídali o tom, jaké je to býti „sukologem“.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 03 červen 2019 09:10

V Dobříši zazněla světová premiéra

6136796123114261322808191089791837612277760o

„Jana Boušková hrála Händela s mimořádnou chutí i nasazením.“

„Za Debussyho Tance pro harfu a orchestr vděčíme konkurenčnímu boji výrobců harf.“

„Petr Koronthály vykročil úspěšně svou skladbou na trochu jinou cestu než dosud.“

Bohatý kulturní život se neodehrává pouze v Praze nebo Brně. V Čechách i na Moravě jsou desítky festivalů, které přinášejí klasickou hudbu i do malých městeček. Jedním z nich je i Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram, jehož 51. ročník se široko rozkročil do okolí. Jeden z koncertů proběhl 30. května na zámku v Dobříši a pro návštěvníky si připravil dokonce mimořádnou lahůdku – světovou premiéru. Napsal ji Petr Koronthály. Interprety byli Jana Boušková, Komorní orchestr Quattro a dirigent Marek Štilec.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
slide01c

Vyhlašujeme výherce soutěže o dvojici vstupenek na komorní večer v zámku Dobříš 30. května.

Hudební festival Antonína Dvořáka nachystal program sestavený z děl J. Suka, G. F. Händela, Cl. Debussyho a P. I. Čajkovského.
Vystoupí Komorní orchestr Quattro (založený v roce 2000) v čele s dirigentem Markem Štilcem a harfistka Jana Boušková. V rámci večera zazní i světová premiéra Suity pro smyčcový orchestr PETRA KORONTHÁLYHO, vítěze 3. ročníku Kompoziční soutěže pro skladatele do 40 let.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
slide01c

Vyhlašujeme soutěž o dvojici vstupenek na komorní večer v zámku Dobříš 30. května.

Hudební festival Antonína Dvořáka nachystal program sestavený z děl J. Suka, G. F. Händela, Cl. Debussyho a P. I. Čajkovského.
Vystoupí Komorní orchestr Quattro (založený v roce 2000) v čele s dirigentem Markem Štilcem a harfistka Jana Boušková. V rámci večera zazní i světová premiéra Suity pro smyčcový orchestr PETRA KORONTHÁLYHO, vítěze 3. ročníku Kompoziční soutěže pro skladatele do 40 let.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
getImage-1

„Vznikání komorních těles bylo inspirací pro Dvořáka, Janáčka, Nováka nebo Suka. Byla to doba, kdy vznikala stěžejní komorní díla v měřítku daleko přesahujícím naše hranice.“

„Tehdejší ředitel konzervatoře Antonín Bennewitz (1833 – 1926) v roce 1888 povýšil komorní hru na plnohodnotný předmět.“

„Komorní umění současných studentů Pražské konzervatoře bude k vidění již zítra v Koncertním sále Na Rejdišti.“

Komorní hra je dnes běžnou součástí koncertních programů a řad. Profesionální tělesa se k ní ale uchýlila až po éře domácích koncertů, které jsou její kolébkou. Velkou líhní přitom byla Pražská konzervatoř. Připomeňme si legendy komorní hry a linky, které od nich vedou až do současnosti. Víte, které špičkové skladatele tehdejší komorní uskupení inspirovala? A jací jsou současní studenti komorní hry?

 
Zveřejněno v MladíPlus
0008

„Roman Hoza na dvě stě procent splnil všechna očekávání.“

„Výrazná a podmanivá gesta Ondřeje vrabce ani na chvíli neztrácela energičnost a preciznost.“

„Jaroslav Mihule převzal nejen listinu čestného občanství města Polička, ale také speciální ´klíč od domova´.

Koncertem ostravských filharmoniků začal v neděli 22. ročník festivalu Martinů fest. Ve skladatelově rodišti Poličce zazněly jeho Symfonické fantazie, Fantastické scherzo Josefa Suka a Dvořákovy Biblické písně s Romanem Hozou jako sólistou. Čestným občanstvím města byl v ten den za také vyznamenán muzikolog Jaroslav Mihule.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
DSC2442-kopie

„Potom přišel Jakub - a náhle jsem pochopil, jak to s Mou vlastí je.“

„Náš orchestr má sto jedenáct členů… Newyorští filharmonikové mají členů sto devět...“

„V Českém rozhlase se našly magnetofonové pásy Pražských německých filharmoniků natočené dirigentem Josephem Keilberthem.“

Poprvé přijeli na Pražské jaro v roce 1991. Bamberské symfoniky jsme vnímali s překvapením jako výborný orchestr, který vznikl v Bavorsku po odsunu československých Němců a který má kořeny v německojazyčných orchestrech v Praze a možná i dalších městech. Nebyl zván, protože takzvaní sudetští Němci nebyli podle komunistické ideologie přátelé. Podruhé se v Praze těleso objevilo na konci 90. let, tehdy ale hostování poznamenal kolaps dirigenta Horsta Steina přímo na pódiu. Potřetí byli v Praze v roce 2014, už čtrnáct let vedeni Britem Jonathanem Nottem. Bamberští v Německu se svými mezinárodními koncertními a nahrávacími úspěchy definitivně přesáhli regionální zakotvení. O dávném pražském původu začali víc hovořit zase s příchodem Jakuba Hrůši na post šéfdirigenta na podzim roku 2016. Společně s ním teď Bamberger Symphoniker směřují do české metropole, aby zahájili 12. května Pražské jaro. KlasikaPlus o tom hovořila s ředitelem orchestru Marcusem Axtem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 02 květen 2019 12:33

Pěvecký koncert plný radosti i vášně

3925

"Sukova Píseň lásky je plná emocí, barevnosti i lyričnosti. To vše v podání Martina Kasíka bylo."

"Inspirací Sylvie Bodorové je také hudba cikánská, židovská a lidová, především z jejího rodného Slovenska."

"Tomáš Kořínek v partu Janíčka předvedl vynikající výkon."

Po famózním zahajovacím koncertu pokračoval Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram dalším koncertem 30. dubna, tentokrát v Galerii Františka Drtikola. Velmi intimní koncertní sál byl tentokrát svědkem nucené improvizace organizátorů, jejíž výsledek byl nakonec překvapivě dobrý. Tři dny před vystoupením se totiž dozvěděli, že Jaroslav Březina i Eliška Weissová, hlavní sólisté, onemocněli a nemohou vystoupit. Narychlo angažovaní Tomáš Kořínek a Sylva Čmugrová je ovšem plnohodnotně nahradili.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4201

 „V daném menším obsazení, v neznámém prostředí a v dané akustice nevelkého divadla odvedli Pražští symfonikové slušnou práci.“

„Nejlepším číslem byl přídavek – výstup Hajného a Kuchtíka z Dvořákovy Rusalky.“

„Prostor dostanou i laureáti podzimní karlovarské Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka.“

Příbram a Antonín Dvořák k sobě patří neoddělitelně, i když to není spojení v obecném povědomí tak zažité jako Janáček a Brno nebo Smetana a Litomyšl. Dvořák měl na nedaleké Vysoké letní byt a festival nesoucí jeho jméno se v třicetitisícovém středočeském městě a v okolí koná už jedenapadesátým rokem. Jeho program zahájili v příbramském divadle ve čtvrtek Pražští symfonikové s Tomášem Braunerem, v druhé polovině s operními pěvci. To celé v duchu letošní přehlídky - hudbou Mistra a jeho žáků.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DSC01231

„Marie Hasoňová velmi dobře rozumí lidovým nápěvům, hraje je, jako by jí tryskaly z duše.“

„Byla rovnocenným partnerem starších kolegů, rozhodně ne tou třetí vzadu.“

„Mariina hra byla až k neunesení upřímná a pravdivá.“ 

Už řadu let si libujeme, kolik výjimečných hráčů se u nás „urodilo“. Skloňují se jména jako Josef Špaček, Jiří Vodička, Roman Patočka, Jan a Jakub Fišerové, Tomáš Jamník, Ivo Kahánek, Karel Košárek, Jan Bartoš, Miroslav Sekera, Vilém Veverka, Pavel Černoch… Ti všichni – a muzikantům, které jsem opomenula, se omlouvám – však nenápadně dospěli do středního věku, a ejhle, je tu další, neméně skvělá mladší generace: Olga Šroubková, Jan Mráček, Milan Al Ashhab, Lukáš Klánský, Ivan Vokáč, Jan Martiník, Petr Nekoranec, Zuzana Marková… 

 
Zveřejněno v MladíPlus
čtvrtek, 11 duben 2019 16:57

Kde se potkávají Rusalka a Asrael

DSC6632

„Tam, kde je jako hlavní hit vtělena árie o měsíčku, dospěli autoři suity nejdál od Dvořáka a až k hranicím.“

„Oproti pozdním romantikům je Suk v Asraelovi chvílemi romantičtější než oni, ale v některých momentech hledí také jinudy a dál.“

„V místě, kde Suk nechá problesknout láskyplnou vzpomínku na milovanou bytost, se náhle otvírá další hudební dimenze.“

Pražští symfonikové ohlásili Tomáše Braunera jako příštího šéfdirigenta. Ujme se funkce na podzim roku 2020. Koncertní program, který s orchestrem připravil do Smetanovy síně na čtvrtek a na dnešek, ukazuje, že by jeho příští období vůbec nemuselo být špatné. Sukova Symfonie Asrael vyzněla jednoznačně pozitivně – v obou smyslech slova. Jak v závěrečné katarzi, završující ve skladbě předchozí vyjádřené zápasy, tak v tom zásadnějším pohledu, to znamená interpretačně.   

 
Zveřejněno v ReflexePlus
logo-2019-facebook-843x312-II

„Jako výrazná dramaturgická linka se festivalem vine i silná podpora mladých umělců.“

„V programu koncertů se objevují jak díla samotného Antonína Dvořáka, tak jeho žáků a dalších skladatelů s důrazem na 20. a 21. století.“

„Festival je pověstný tím, že hodně cestuje. „Jsme takoví festivaloví batůžkáři,“ usmívá se jeho ředitelka.“

Mistr a jeho žáci, to je motto letošního 51. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Skoro sedm týdnů bude nabízet koncerty na místech spojených s jeho životem a tvorbou v podání našich významných interpretů. Druhé půlstoletí festivalu zahájí Soňa Červená, a to 25. dubna v Divadle A. Dvořáka od sedmi hodin večer. Spolu s ní vystoupí Lucie Silkenová, Julie Svěcená, Martin Bárta a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 2