sobota, 15 červen 2019 19:20

Příbram je Dvořákova

1

„Rozdávat hudbu jako radost - to byl jasný cíl koncertu, který vyplnil část dusného večera.“

„Hudečkova interpretace dvou důvěrně známých děl, Romance f moll a Mazurku e moll, byla rozšafná, milá, zpěvná.“

„V přídavku se sešli opět všichni tři a bylo to už úplně neformální, milé, přitom nadále virtuózní.“

Tři generace houslistů ozdobily závěrečný program 51. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Hudeček, Mráček a Hasoňová, to jsou tři jména, která jsou každé za sebe dostatečně nosné a která pohromadě generují velké silové pole. Úterní večer v příbramském divadle, které rovněž nese skladatelovo jméno, patřil jeho hudbě v sousedství hudby Josefa Suka jako jednoho z žáků a Petra Iljiče Čajkovského jako spřáteleného kolegy. Přehlídka přesně to deklarovala – měla podtitul Mistr a jeho žáci a více než sedm týdnů nabízela koncerty na místech spojených s jeho životem a tvorbou v podání našich významných interpretů, včetně důrazu na ty nejmladší.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
7

„Nyní je mi vlastně každé vystoupení v Česku svátkem.“

„Kdyby mě zahraniční a vlastně i naše orchestry chtěly jen na český repertoár, byl bych smutný, ale opak je pravdou.“

„k opeře se dostanu ve svátečním modu, což mně odjakživa vyhovuje a asi na tom nehodlám nic měnit.“

Jakub Hrůša má jaro zahajovacích koncertů. Před měsícem s nadšenými ohlasy dirigoval zahájení Pražského jara tradičně Smetanovou Mou vlastí a podobnou příležitost dostává hned s dalším významným festivalem – Smetanovou Litomyšlí. 13. června tak stane na dirigentském stupínku a zahájí 61. ročník. Zazní Smetanův Pražský karneval, Čajkovského Houslový koncert s Josefem Špačkem, Dvořákův Karneval a Janáčkova rapsodie Taras Bulba.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Detaily jsou v editorské práci zásadní, jinak to nemusíte dělat.“

„Nastupující šéfdirigent Berlínských filharmoniků Kirill Petrenko zvolil Sukovu hudbu jako jeden z hlavních pilířů svého programu.“

„Radost z napsaného uměleckého textu je euforie, něco úplně jiného je zanícení pro badatelský nápad, za kterým si jdete. Je to jiné, ale oboje neméně intenzivní.“

„Je to nejmodernější hudba, kterou máme, a zařadí se patrně k té nejtrvalejší,“ napsal hudební kritik Emanuel Chvála na adresu Sukovy smuteční symfonie Asrael po její premiéře v roce 1907. Urtextová edice Sukovy velkolepé skladby, kterou loni vydalo hudební nakladatelství Bärenreiter Praha, získala od Německého svazu hudebních nakladatelů ocenění Best Edition 2019 (a není bez zajímavosti, že mezi další oceněné publikace za rok 2019 patří vydání kompozice Martina Smolky Per divina bellezza u Breitkopfa & Härtela). Editorem tohoto vůbec prvního kritického vydání je český muzikolog a básník Jonáš Hájek. V sídle pražské pobočky slavného nakladatelství jsme si povídali o tom, jaké je to býti „sukologem“.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 03 červen 2019 09:10

V Dobříši zazněla světová premiéra

6136796123114261322808191089791837612277760o

„Jana Boušková hrála Händela s mimořádnou chutí i nasazením.“

„Za Debussyho Tance pro harfu a orchestr vděčíme konkurenčnímu boji výrobců harf.“

„Petr Koronthály vykročil úspěšně svou skladbou na trochu jinou cestu než dosud.“

Bohatý kulturní život se neodehrává pouze v Praze nebo Brně. V Čechách i na Moravě jsou desítky festivalů, které přinášejí klasickou hudbu i do malých městeček. Jedním z nich je i Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram, jehož 51. ročník se široko rozkročil do okolí. Jeden z koncertů proběhl 30. května na zámku v Dobříši a pro návštěvníky si připravil dokonce mimořádnou lahůdku – světovou premiéru. Napsal ji Petr Koronthály. Interprety byli Jana Boušková, Komorní orchestr Quattro a dirigent Marek Štilec.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
slide01c

Vyhlašujeme výherce soutěže o dvojici vstupenek na komorní večer v zámku Dobříš 30. května.

Hudební festival Antonína Dvořáka nachystal program sestavený z děl J. Suka, G. F. Händela, Cl. Debussyho a P. I. Čajkovského.
Vystoupí Komorní orchestr Quattro (založený v roce 2000) v čele s dirigentem Markem Štilcem a harfistka Jana Boušková. V rámci večera zazní i světová premiéra Suity pro smyčcový orchestr PETRA KORONTHÁLYHO, vítěze 3. ročníku Kompoziční soutěže pro skladatele do 40 let.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
slide01c

Vyhlašujeme soutěž o dvojici vstupenek na komorní večer v zámku Dobříš 30. května.

Hudební festival Antonína Dvořáka nachystal program sestavený z děl J. Suka, G. F. Händela, Cl. Debussyho a P. I. Čajkovského.
Vystoupí Komorní orchestr Quattro (založený v roce 2000) v čele s dirigentem Markem Štilcem a harfistka Jana Boušková. V rámci večera zazní i světová premiéra Suity pro smyčcový orchestr PETRA KORONTHÁLYHO, vítěze 3. ročníku Kompoziční soutěže pro skladatele do 40 let.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
getImage-1

„Vznikání komorních těles bylo inspirací pro Dvořáka, Janáčka, Nováka nebo Suka. Byla to doba, kdy vznikala stěžejní komorní díla v měřítku daleko přesahujícím naše hranice.“

„Tehdejší ředitel konzervatoře Antonín Bennewitz (1833 – 1926) v roce 1888 povýšil komorní hru na plnohodnotný předmět.“

„Komorní umění současných studentů Pražské konzervatoře bude k vidění již zítra v Koncertním sále Na Rejdišti.“

Komorní hra je dnes běžnou součástí koncertních programů a řad. Profesionální tělesa se k ní ale uchýlila až po éře domácích koncertů, které jsou její kolébkou. Velkou líhní přitom byla Pražská konzervatoř. Připomeňme si legendy komorní hry a linky, které od nich vedou až do současnosti. Víte, které špičkové skladatele tehdejší komorní uskupení inspirovala? A jací jsou současní studenti komorní hry?

 
Zveřejněno v MladíPlus
0008

„Roman Hoza na dvě stě procent splnil všechna očekávání.“

„Výrazná a podmanivá gesta Ondřeje vrabce ani na chvíli neztrácela energičnost a preciznost.“

„Jaroslav Mihule převzal nejen listinu čestného občanství města Polička, ale také speciální ´klíč od domova´.

Koncertem ostravských filharmoniků začal v neděli 22. ročník festivalu Martinů fest. Ve skladatelově rodišti Poličce zazněly jeho Symfonické fantazie, Fantastické scherzo Josefa Suka a Dvořákovy Biblické písně s Romanem Hozou jako sólistou. Čestným občanstvím města byl v ten den za také vyznamenán muzikolog Jaroslav Mihule.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
DSC2442-kopie

„Potom přišel Jakub - a náhle jsem pochopil, jak to s Mou vlastí je.“

„Náš orchestr má sto jedenáct členů… Newyorští filharmonikové mají členů sto devět...“

„V Českém rozhlase se našly magnetofonové pásy Pražských německých filharmoniků natočené dirigentem Josephem Keilberthem.“

Poprvé přijeli na Pražské jaro v roce 1991. Bamberské symfoniky jsme vnímali s překvapením jako výborný orchestr, který vznikl v Bavorsku po odsunu československých Němců a který má kořeny v německojazyčných orchestrech v Praze a možná i dalších městech. Nebyl zván, protože takzvaní sudetští Němci nebyli podle komunistické ideologie přátelé. Podruhé se v Praze těleso objevilo na konci 90. let, tehdy ale hostování poznamenal kolaps dirigenta Horsta Steina přímo na pódiu. Potřetí byli v Praze v roce 2014, už čtrnáct let vedeni Britem Jonathanem Nottem. Bamberští v Německu se svými mezinárodními koncertními a nahrávacími úspěchy definitivně přesáhli regionální zakotvení. O dávném pražském původu začali víc hovořit zase s příchodem Jakuba Hrůši na post šéfdirigenta na podzim roku 2016. Společně s ním teď Bamberger Symphoniker směřují do české metropole, aby zahájili 12. května Pražské jaro. KlasikaPlus o tom hovořila s ředitelem orchestru Marcusem Axtem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3925

"Sukova Píseň lásky je plná emocí, barevnosti i lyričnosti. To vše v podání Martina Kasíka bylo."

"Inspirací Sylvie Bodorové je také hudba cikánská, židovská a lidová, především z jejího rodného Slovenska."

"Tomáš Kořínek v partu Janíčka předvedl vynikající výkon."

Po famózním zahajovacím koncertu pokračoval Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram dalším koncertem 30. dubna, tentokrát v Galerii Františka Drtikola. Velmi intimní koncertní sál byl tentokrát svědkem nucené improvizace organizátorů, jejíž výsledek byl nakonec překvapivě dobrý. Tři dny před vystoupením se totiž dozvěděli, že Jaroslav Březina i Eliška Weissová, hlavní sólisté, onemocněli a nemohou vystoupit. Narychlo angažovaní Tomáš Kořínek a Sylva Čmugrová je ovšem plnohodnotně nahradili.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4201

 „V daném menším obsazení, v neznámém prostředí a v dané akustice nevelkého divadla odvedli Pražští symfonikové slušnou práci.“

„Nejlepším číslem byl přídavek – výstup Hajného a Kuchtíka z Dvořákovy Rusalky.“

„Prostor dostanou i laureáti podzimní karlovarské Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka.“

Příbram a Antonín Dvořák k sobě patří neoddělitelně, i když to není spojení v obecném povědomí tak zažité jako Janáček a Brno nebo Smetana a Litomyšl. Dvořák měl na nedaleké Vysoké letní byt a festival nesoucí jeho jméno se v třicetitisícovém středočeském městě a v okolí koná už jedenapadesátým rokem. Jeho program zahájili v příbramském divadle ve čtvrtek Pražští symfonikové s Tomášem Braunerem, v druhé polovině s operními pěvci. To celé v duchu letošní přehlídky - hudbou Mistra a jeho žáků.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DSC01231

„Marie Hasoňová velmi dobře rozumí lidovým nápěvům, hraje je, jako by jí tryskaly z duše.“

„Byla rovnocenným partnerem starších kolegů, rozhodně ne tou třetí vzadu.“

„Mariina hra byla až k neunesení upřímná a pravdivá.“ 

Už řadu let si libujeme, kolik výjimečných hráčů se u nás „urodilo“. Skloňují se jména jako Josef Špaček, Jiří Vodička, Roman Patočka, Jan a Jakub Fišerové, Tomáš Jamník, Ivo Kahánek, Karel Košárek, Jan Bartoš, Miroslav Sekera, Vilém Veverka, Pavel Černoch… Ti všichni – a muzikantům, které jsem opomenula, se omlouvám – však nenápadně dospěli do středního věku, a ejhle, je tu další, neméně skvělá mladší generace: Olga Šroubková, Jan Mráček, Milan Al Ashhab, Lukáš Klánský, Ivan Vokáč, Jan Martiník, Petr Nekoranec, Zuzana Marková… 

 
Zveřejněno v MladíPlus
čtvrtek, 11 duben 2019 16:57

Kde se potkávají Rusalka a Asrael

DSC6632

„Tam, kde je jako hlavní hit vtělena árie o měsíčku, dospěli autoři suity nejdál od Dvořáka a až k hranicím.“

„Oproti pozdním romantikům je Suk v Asraelovi chvílemi romantičtější než oni, ale v některých momentech hledí také jinudy a dál.“

„V místě, kde Suk nechá problesknout láskyplnou vzpomínku na milovanou bytost, se náhle otvírá další hudební dimenze.“

Pražští symfonikové ohlásili Tomáše Braunera jako příštího šéfdirigenta. Ujme se funkce na podzim roku 2020. Koncertní program, který s orchestrem připravil do Smetanovy síně na čtvrtek a na dnešek, ukazuje, že by jeho příští období vůbec nemuselo být špatné. Sukova Symfonie Asrael vyzněla jednoznačně pozitivně – v obou smyslech slova. Jak v závěrečné katarzi, završující ve skladbě předchozí vyjádřené zápasy, tak v tom zásadnějším pohledu, to znamená interpretačně.   

 
Zveřejněno v ReflexePlus
logo-2019-facebook-843x312-II

„Jako výrazná dramaturgická linka se festivalem vine i silná podpora mladých umělců.“

„V programu koncertů se objevují jak díla samotného Antonína Dvořáka, tak jeho žáků a dalších skladatelů s důrazem na 20. a 21. století.“

„Festival je pověstný tím, že hodně cestuje. „Jsme takoví festivaloví batůžkáři,“ usmívá se jeho ředitelka.“

Mistr a jeho žáci, to je motto letošního 51. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Skoro sedm týdnů bude nabízet koncerty na místech spojených s jeho životem a tvorbou v podání našich významných interpretů. Druhé půlstoletí festivalu zahájí Soňa Červená, a to 25. dubna v Divadle A. Dvořáka od sedmi hodin večer. Spolu s ní vystoupí Lucie Silkenová, Julie Svěcená, Martin Bárta a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

„Kolegové vás nejen podrží, když je třeba, ale také inspirujeme jeden druhého.“

„Výborných trií je spousta, je složité se na koncertním trhu uplatnit.“

„Název triu navrhl belgický muzikolog Harry Halbreich.“

V Ostravě zítra vystoupí Trio Bergerettes, ve kterém hrají na klavír Barbora K. Sejáková, na housle Daniela Oerterová a na violoncello Tomáš Strašil. Koncert patří do komorního cyklu Janáčkovy filharmonie. Trio přiveze Elegii Josefa Suka, Baladické trio Vítězslava Nováka, Sunset suite Luboše Sluky a slavné Klavírní trio „Dumky“Antonína Dvořáka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5bwernerstepanvlcek29-foto-Praha-2-Ji-Podrazil

„Svatební obřad Dvořákových z roku 1873 pamětní deska umísťuje jednoznačně jinam - do kostela svatého Petra na Poříčí.“

„U Bedřicha Smetany a Kateřiny Kolářové pochybnosti kolem svatby u svatého Štěpána asi nejsou.“

„Toulat se po Praze, objevovat pamětní desky věnované osobnostem minulosti a představovat si, jak kdysi vypadala místa, kde žili…“

Kostel svatého Štěpána v Praze je v ulicích Nového Města vlastně docela zapomenut. A navíc trochu obestřen tajemnem. Zkuste zjistit něco o jeho hudebních tradicích. Dočtete se například, že se jeho historie protnula s životem několika známých skladatelů. Při důkladnějším pátrání ale občas znejistíte. Fibich, Smetana, Dvořák, Suk…?

 
Zveřejněno v SeriálPlus
DSC4209

„Je až nepochopitelné, jaké bravurní souhry dosáhne komorní těleso, které se v různém složení sejde jednou do roka.“

„Zkoušíme tak, jako zkouší kvarteta nebo kvinteta – žádný dirigent, jen skvělá souhra, vysoké osobní nasazení a zodpovědnost. Je to zkrátka komořina.“

„Orchestr okouzlil svou bohatou dynamikou, energičností, barevností, souhrou a nepominutelným zvukem, kterým se vyznačují ty nejlepší ansámbly.“

Idea ředitele festivalu České doteky hudby Miroslava Matějky postavit vlastní festivalový orchestr se naplnila již před několika lety. Myšlenka orchestru složeného z těch nejlepších hráčů smyčcových kvartet a jiných komorních seskupení, se ukázala být nosná a přitažlivá i pro posluchače.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Foto-Jakub-Ludvk

„Řídil se krédem, že dokud mi nebude alespoň dvacet, nemáme se spolu o čem bavit. A mně tehdy bylo dvanáct!“

„Byl prostě takový. Obrovský dříč, který totéž vyžadoval po ostatních.“

„Ambroš Ladies Orchestra? Všechny hráčky jsou natolik dobré, že s každou bych mohl vystoupit jako se sólistkou.“

S houslistou Miroslavem Ambrošem jsme se sešli k rozhovoru v jeho ateliéru v jednom starobylém malostranském domě. Protože tento ateliér dříve patříval Josefu Sukovi, který ho pak svému žákovi v roce 2010 předal, nepřekvapilo mě, že stěny zdobí portréty významných houslistů. Na tom nejčestnějším místě je portrét Františka Ondříčka a Josefa Suka jako malého chlapce s dědečkem, hudebním skladatelem. Tématem našeho povídání ale nebylo jen vzpomínání na spolupráci s Josefem Sukem. Miroslav Ambroš je aktivní mladý muž, který vedle své sólové a komorní dráhy věnuje v posledním roce nemalé úsilí projektu, který vymyslel – souboru nejlepších českých hráček na smyčcové nástroje Ambroš Ladies Orchestra.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
 
 
Trio-Incendio-Foto-Vilem-k

„Trio od Martinů máme už zažité, ale při zkoušení, koncertech nebo hodinách v něm stále objevujeme další detaily a zajímavosti.“

„V současné době u nás žádná významnější soutěž v komorní hře není.“

„Je povinností nás mladých hudebníků se jeho skladbami zabývat a snažit se je šířit.“

Klavíristka Karolína Františová, houslista Filip Zaykov a violoncellista Vilém Petras si spolu poprvé zahráli v roce 2016 jako členové Akademie komorní hudby. Následně se rozhodli založit trio na pražské HAMU. Do životopisu souboru, který nazvali Trio Incendio a chtějí v něm v hraní společně pokračovat, právě přidali první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Vilém Petras hovořil s portálem KlasikaPlus nejen o Martinů, ale také o komorní hudbě a možnostech koncertování.

 
Zveřejněno v MladíPlus
 
 
IMG7575a

„Zazní díla, která jsou součástí naší stoleté historie.“

„Komorní hudba nepřináší méně závažná sdělení než hudba orchestrální a pro hráče je očistnou záležitostí.“

„Českou tvorbu bych rád uváděl v konfrontaci s díly světových autorů.“

Mnoho koncertů a inscenací letos akcentuje 100. výročí vzniku Československé republiky. Méně tradiční už jsou ale slavnostní koncerty komorní hudby. A právě takto intimněji se rozhodli zítra oslavit náš stát v Sukově síni Rudolfina přední čeští sólisté: cembalistka Edita Keglerová, houslisté Anna Sommerová a Leoš Čepický, klavíristka Alena Grešlová a soubor Camerata 2018, který povede VOJTĚCH JOUZA. Zazní díla, která jsou součástí naší stoleté historie, a je zajímavé uvědomit si, v jakých souvislostech jejich autoři žili a tvořili. Tento koncert k poctě století naší státnosti je prvním v řadě volného cyklu, ze kterého by v budoucnu měla vzniknout nová abonentní řada. Ještě letos se bude konat Vánoční koncert.

Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 2