čtvrtek, 23 červen 2022 18:37

Hudební léto v Kuksu už potřinácté

1

13. ročník mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks začíná už tuto sobotu. Od 25. června do 20. srpna nabídne celkem pět koncertů. Na zahajovacím vystoupí PKF – Prague Philharmonia v kostele Církve československé husitské ve Dvoře Králové nad Labem. Následující pak budou tradičně v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu vždy od 18:00. Představí se na nich sólista Vídeňské státní opery Jörg Schneider, španělská sopranistka Beatriz Lafont, rakouský varhaník Wolfgang Kogert, houslista Milan Al-Ashhab, trumpetisté Vladimír Rejlek a Walter Hofbauer, soubor Musica Florea a další. Vedle novodobé premiéry skladby z kukského archivu zazní i světová premiéra skladby profesora Mozartea v Salcburku Kurta Estermanna.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0001

Letošní mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením Forfest Czech Republic začal v únoru a zve na další koncerty v průběhu léta. Pořádá ho Umělecká iniciativa a koná se už potřiadvacáté. Nejbližším koncertem je čtvrteční program v chrámu svatého Mořice v Kroměříži s tématem „Soudobá česká duchovní hudba“. Od 20 hodin tam vystoupí brněnský komorní sbor Ensemble Versus se sbormistrem Vladimírem Maňasem. Mottem tohoto ročníku je Donatellův citát „Uslyšíš-li o konci světa, vezmi dláto do ruky a tvoř…“. Projekty festivalu jsou situovány do míst, jako jsou Kroměříž, Olomouc, Zlín, Kojetín, Hodonín nebo Hustopeče. Více informací a program najdete zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
111

„Poctu Jiřímu Ropkovi chystá na 11. srpna Jaroslav Tůma.“

„První povolený koncert v kostele po sedmnácti letech zákazů hrál v hlavním městě v roce 1965 právě Jiří Ropek u sv. Jakuba.“

„Chrámová hudba u sv. Jakuba byla v dobách komunistické diktatury pojmem: a to díky tamnímu sboru a orchestru, které vedl a řídil Josef Hercl, a souběžně i díky Jiřímu Ropkovi.“

Mezinárodní varhanní festival v bazilice sv. Jakuba v Praze bude letos v létě uspořádán k poctě Jiřího Ropka, který právě tam působil 45 let jako varhaník. Od jeho narození uplyne 1. července rovných sto let. Jiřímu Ropkovi nyní také věnuje poslední květnový večer svůj bakalářský koncert v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze mladý varhaník Lukáš Dvořák, žák Pavla Černého na AMU.

 
Zveřejněno v NedělePlus
111

„Třebaže jsem do té doby nikdy na varhany nehrála, přihlásila jsem se i ke studiu varhanní hry a byla jsem v tomto oboru přijata.“

„Za významnou nahrávku považuji souborné provedení osmnácti chorálů Johanna Sebastiana Bacha, takzvané Lipské chorály.“

„Významným vystoupením v počátcích mé umělecké činnosti byl koncert ve Smetanově síni Obecního domu v Praze v roce 1953. Výborné ohlasy na program z Bachova a Regerova díla mě v koncertních aktivitách velmi povzbudily.

28. října 2020 byla u příležitosti státního svátku České republiky oceněna významná česká varhanice prof. MgA. Alena Štěpánková Veselá, někdejší rektorka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Slavnostní ceremoniál předávání státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu byl však kvůli covidu už dvakrát přeložen. Alena Veselá si převzala Medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění a výchovy až 7. března letošního roku. S výjimečnou ženou, umělkyní, pedagožkou a neúnavnou bojovnicí za příznivé podmínky v uměleckém školství a koncertním životě jsme si vyprávěli ještě před uskutečněním slavnostního obřadu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
302

„Prvý ročník sa uskutočnil v dňoch 18. 5. – 8. 6. 1970 s dramaturgiou vyrastajúcou na bohatých hudobných tradíciách historických organov Východného Slovenska.“

„Dramaturgia posunutého päťdesiateho ročníka priniesla päť recitálov na nástrojoch v Košiciach a rovnaký počet na organoch v chrámoch Východného Slovenska.“

„Štátna filharmónia Košice je zárukou pokračovania festivalu v budúcnosti.“

Už v loňském roce uběhlo celých padesát let od založení Mezinárodního varhanního festivalu Ivana Sokola v Košicích. Pandemie sice plánované oslavy silně poznamenala, nicméně s ročním odkladem se jich nejstarší varhanní festival na Slovensku přeci jen dočkal. Vzpomínku na historii festivalu, reflexi koncertů přeloženého padesátého ročníku i nahlédnutí do jubilejní publikace 50 ročníků Medzinárodného organového festivalu Ivana Sokola pro KlasikuPlus připravila muzikoložka Silvia Fecsková.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
sobota, 11 září 2021 10:30

Aleš Nosek u Jakuba

20210909182951

„Nosek Variace Ernsta Köhlera znamenitě odstínil a s velkou chutí zahrál.“

„Kličkova úprava Vyšehradu varhaníky stále magicky přitahuje. Aleš Nosek skladbu pozoruhodně zvukově vypracoval a vychutnal její křehkou krásu.“

„Závěrečná Toccata Georgije Mušela se postarala o efektní závěr Noskova úspěšného vystoupení.“

Aleš Nosek pochází z Rakovníka. Studoval na konzervatoři v Českých Budějovicích, na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze a na Vysoké škole církevní hudby v bavorském Regensburgu. V současné době působí v Plzni v biskupském kostele svatého Bartoloměje jako ředitel kůru a varhaník, vyučuje na plzeňské konzervatoři a Základní umělecké škole v Dobřanech. Je znamenitě technicky vybaveným hráčem a pozvání ke koncertu na prestižním svatojakubském festivalu bylo jeho prvním vystoupením v Praze po delší době. Pozvání bezezbytku využil a prezentoval se jako přemýšlivý varhaník, který má jasnou interpretační představu a umí ji na koncertním pódiu zřetelně obecenstvu předat.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

301 Další koncert Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice svatého Jakuba, který se uskuteční ve čtvrtek 2. září od 19 hodin, nese název S písní a beze slov. Pozvání přijal německý umělec Christian-Markus Raiser, regenschori evangelického kostela v Karlsruhe, který zahraje na chórové i na velké varhany. Zazní hudba Girolama Frescobaldiho, Jana Pieterszoona Sweelincka, Johanna Sebastiana Bacha, Johanna Christiana Heinricha Rincka, Julesa Grisona, výběr z Mendelssohnových Písní beze slov v Raiserově úpravě a také varhaníkův žalm „…und nähme ich Flügel der Morgenröte“ („…i kdybych vzlétl na křídlech jitřní záře“). Český umělec Aleš Nosek o týden později, 9. září, přednese ve svém večeru s názvem Procházka staletími od západu k východu skladby Nicolase de Grignyho, Johanna Sebastiana Bacha, Johanna Ludwiga Krebse, Ernsta Köhlera, Josefa Kličky a Georgije Alexandroviče Mušela. Článek Petra Vebera v řadě SeriálPlus o Ireně Chřibkové, ředitelce kůru baziliky svatého Jakuba na Starém Městě pražském a zakladatelce Mezinárodního varhanního festivalu, si můžete připomenout zde a ReflexiPlus jejího recitálu od Jana Hory zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus
5050

„Zásadní je kvalita nástroje – přináší jednak bohatý, kultivovaný zvuk a také precizně fungující trakturu – ani jedno z toho žádný z dosavadních nástrojů školy nemá.“

„Stavba varhan pro potřeby hudebních škol má svá specifika. Je potřeba, aby na nich bylo možné cvičit široký rozptyl repertoáru v malém prostoru.“

„Škola musí stále hledět kupředu. Připravuje už s plným nasazením výběrové řízení pro stavbu varhan do koncertního sálu.“

Na konci letošního listopadu předala varhanářská firma Mühleisen z německého Leonbergu poblíž Stuttgartu do užívání nové varhany pro účely výuky a cvičení na Pražské konzervatoři. Škola tak po mnoha letech díky podpoře hlavního města Prahy a fondů EU získala kvalitní nástroj pro přípravu nové generace varhaníků.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
neděle, 12 červenec 2020 12:00

Když jich je v oktetu devět

12

„Hudba měla po celý večer mimořádně muzikální náboj. Přednesem i koncepcí měla mistrovské parametry.“

„Roman Hoza byl ozdobou večera. Mahlerovým písním dal to, co jim dávají ti nejlepší zpěváci.“

„Píseň Když mne stará matka v té podobě, jakou ji dala Kateřina Kněžíková, asi málokdy může zaznít ještě lépe, niterněji a neokázaleji.“

Sobotní koncert dechového souboru Philharmonia Octet byl na festivalu Smetanova Litomyšl jedním z těch nejlepších. Kompaktní, zajímavý, náruživě zahraný. Ozdobený mladým pěvcem Romanem Hozou. Neméně skvělý byl o pár dní dřív koncert dechového souboru Belfiato Quintet. A vynikající byl také koncert Dvořákova tria. Letošní festival určovala komorní hudba a rozdíly mezi nimi se daly často popsat jen na základě toho, jestli počasí dovolilo zůstat pod otevřeným nebem, nebo zahnalo muzikanty do náhradního vnitřního prostoru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 09 červenec 2020 08:20

Smetanova Litomyšl finišuje do cílové rovinky

3

Festival Smetanova Litomyšl nabídne od pátku do neděle dvě ze tří nočních zastaveníček varhaníka Jaroslava Tůmy, dopolední i odpolední setkání s houslistkou Martinou Bačovou a hobojistou Vilémem Veverkou, komorní koncert Philharmonia Octet nebo madrigaly a tance 17. a 18. století v podání souboru Czech Ensemble Baroque spojené s přehlídkou tanců v dobových kostýmech. V neděli vyvrcholí program provedením Mše D dur Antonína Dvořáka v podání Českého filharmonického sboru Brno a závěrečným Velkým finále v podání rezidenčního umělce Adama Plachetky, Kateřiny Kněžíkové a dalších umělců za doprovodu souboru Barocco sempre giovane.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
DSC5277-2

Recitál mezzosopranistky Markéty Cukrové, vystoupení barytonisty Jiřího Rajniše a Wihanova kvarteta nebo dvořákovsko-smetanovský koncert rezidenčního umělce festivalu Adama Plachetky, sopranistky Kateřiny Kněžíkové a Dvořákova tria. Smetanova Litomyšl představí pěvce v intimních, komorně laděných programech. Pražský filharmonický sbor k nim přidá ještě výběr nejkrásnějších českých operních i operetních scén.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Česká spořitelna se k blížícímu se padesátému výročí svého vzniku rozhodla vybudovat nový koncertní sál.“

„Od začátku bylo do velkého sálu počítáno se stavbou varhan.“

„Byla zvolena německá varhanářská firma Wilhelm Sauer z Frankfurtu nad Odrou.“

Pro rozvoj kultury v druhé polovině 19. století bylo rozhodnutí České spořitelny vybudovat v Praze reprezentativní budovu s koncertním sálem velice přínosné. Po dostavění byla sličná budova od roku 1885 na vltavském nábřeží centrem pražského hudebního dění. Po habsburském korunním princi byla nazvána Rudolfinum. Součástí nového sálu bylo také postavení nových varhan. Po vzniku Československa bylo Rudolfinum přeměněno na nový parlament a varhany odvezeny do Brna. Po vzniku Protektorátu byl sál navrácen zpět ke koncertním účelům a postaveny nové varhany, které byly ještě roku 1957 rozšiřovány. Až v sedmdesátých letech minulého století bylo rozhodnuto o stavbě dalšího – už třetího – nástroje, který by odpovídal současným požadavkům na stavbu varhan. Tento nástroj stojí a slouží dodnes.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
5

„Linda Sítková, která koncertuje i na festivalech v Německu, se ujala náročné kompozice se ctí.“

„Mezzosopranistka Lucie Hilscherová disponuje neuvěřitelně širokým, barevným a nádherně posazeným hlasem.“

„Čistý, nosný a přitom jemný tón Jiřího Bachtíka krásně rozezněl inspirativní prostory Korandova sboru.“

Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni připravila v Korandově sboru k výročí Sametové revoluce pozoruhodný koncert, na kterém zazněly výlučně skladby českých autorů. Zajímavostí byla premiéra nového duchovního díla Te Deum Jana Bernátka. Jako sólisté byli přizváni mezzosopranistka Lucie Hilscherová, trumpetista Jiří Bachtík a varhanice Linda Sítková. S nimi výborně spolupracoval domácí Dívčí akademický sbor a Plzeňský akademický sbor pod vedením Romany Feiferlíkové.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Jak lépe připomenout výročí svobody než právě českou duchovní hudbou, která musela v době totalitního režimu mlčet.“

„Přímo pro tento koncert napsal své Te Deum pro mezzosoprán, trumpetu, varhany a ženský sbor skladatel, varhaník a pedagog Jan Bernátek.“

„Písně Petra Fialy v Plzni zazní poprvé ve verzi pro mezzosoprán.“

Slavnostní koncert k 30. výročí „Sametové revoluce“ pořádá v pondělí 4. listopadu Pedagogická fakulta Západočeské univerzity. Začne v 19 hodin v Korandově sboru na Anglickém nábřeží 13 a zazní na něm duchovní díla výhradně českých autorů. Kromě skladeb A. Dvořáka, P. Ebena, P. Fialy, F. Musila a J. Kličky se mohou posluchači těšit na premiéru Te Deum současného skladatele Jana Bernátka, který se osobně zúčastní. Vstupné je dobrovolné. Interprety budou trumpetista Jiří Bachtík, Dívčí akademický sbor, Plzeňský akademický sbor se sbormistryní Romanou Feiferlíkovou a mezzosopranistka Lucie Hilscherová s varhanicí Lindou Sítkovou, které pro KlasikuPlus koncert představily.

 
Zveřejněno v VýhledPlus