1

„Podivuhodné bachovské bezčasí může vyniknout jedině v rukách svrchovaného umělce.“

„Největší pochvala a obdiv ale patří především k nadlidské výdrži.“

„Isabelle Faust dokázala vzbudit vzácný pocit absolutní jednoty s hudbou.“

Odbila sedmá večerní a v pražském Rudolfinu stojí na pódiu jeden osamocený pultík. V prostoru, kde většinou slýcháváme velká tělesa či komorní celky, působí taková situace nezvykle, až nepatřičně. Kladu si v duchu otázku, zda tak závažný a zároveň choulostivý program, jako je kompletní provedení všech houslových partit i sonát od Johanna Sebastiana Bacha, bude fungovat pro velký sál zaplněný stovkami lidí. Všechna ta odkašlání, vrtění, chrchlání. Nebezpečí, že vzácná a křehká koncentrace a napojení mezi interpretem a publikem bude narušeno, ne-li přetrženo. Zvládne to interpretka? Zvládne to Bach? A zvládneme to my, posluchači?

 
Zveřejněno v ReflexePlus
201863Ji-Brta

Už dvanáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora proběhne od 1. do 9. června v Kutné Hoře a blízkém okolí. Dramaturgem a uměleckým ředitelem je violoncellista Jiří Bárta. I přes finanční problémy se pořadatelům podařilo naplánovat deset koncertů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
DSC06197

„Czech Ensemble Baroque, který  přitahuje čím dál četnější publikum svým neutuchajícím elánem a inspirací, se tento večer předvedl ve vší parádě.“

„Nadšené společné tvoření orchestru a jeho souznění hráčské i vnitřní nás neomylně vtáhlo do roviny prožívání skutečné velikonoční radosti a naděje, o nichž měl být celý večer.“

„Orchestr i sbor svůj jásot vyjadřily s takovou energií, jako by chtěly, aby byly skutečně slyšet až do nebe.“

Brno se může pochlubit přehlídkou, která je svým zaměřením v širokém okolí ojedinělá. Velikonoční festival duchovní hudby letos upřel pozornost k tématu „Ceremonie“. Pojal ji jako hudební slavnost v různých liturgických podobách a přizval k takovému slavení renomované interprety a tělesa nejen z Čech, ale i mezinárodního rázu. Cyklus devíti ceremonií zakončil v neděli 28. 4. v Besedním domě Czech Ensemble Baroque pod vedením Romana Válka; nemohl tak učinit ničím příhodnějším, než je Velikonoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Foto-Lada-Kolesrov-8

„V porovnání s Bachem Heinrich Schütz o století dříve naplňoval, celkem pochopitelně, asketičtější model.“

„Cappella Mariana šťastně zvolila jako vsuvky do německých pašijí Schützovy polyfonní kompozice s latinskými texty ze sbírek Cantiones sacrae.“

„Soubor nenápadně vedený zpívajícím Vojtěchem Semerádem se představil v celé kráse svého detailně propracovaného vokálního umění.“

Festival Pardubické hudební jaro přispěl do atmosféry dnů velikonočního týdne koncertním programem vysoké interpretační kvality a neméně vysoké posluchačské náročnosti. Cappella Mariana přivezla své nastudování pašijového příběhu podle evangelisty Jana zhudebněného Heinrichem Schützem. Minimalisticky zpracovaný biblický text vyžaduje od publika vysokou míru ochoty a vcítění. Ne u všech zarezonoval ideálně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 10 duben 2019 17:14

Pašije podle Matouše, Bacha a Lukse

190409Matousovypasije125cPetraHajska

„Slyšeli jsme dílo vedené k dojmu vážné, soustředěné a oduševnělé opravdovosti a účinné sdělnosti, bez hluchých míst.“

„Tenorista Stoklossa dává partu Evangelisty svou mateřštinu a krásně hladký propojený hlas, ale i neomylnou znalost slov a jejich kontextu.“

„Václav Luks má bezedný arzenál drobných důrazů, dynamických akcentů, artikulačních detailů a dalších nesčetných podnětů směřujících k tvarování hudebního toku.“

Tříhodinový koncert, který v úterý v Rudolfinu dal zaznít Matoušovým pašijím Johanna Sebastiana Bacha, dílu hodnému v evropském hudebním odkazu - bez přehánění a právem - zcela mimořádného obdivu, byl v tisícovce detailů i ve své přirozené autoritativnosti a výsledné kráse ojedinělou událostí. Václav Luks s Collegiem 1704, Collegiem Vocale 1704 a řadou sólistů se k několika největším dílům barokní éry pravidelně vrací. Umělecké důvody, pro které je vnímáme jako nadčasová, dokáže zpřítomňovat naprosto zřetelně. Luksovy návraty k Mesiáši, k dvojím pašijím a Velké mši h moll jsou relevantní, samozřejmé, zdařilé.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 09 duben 2019 16:38

Co nám proved' Mendelssohn?

2-7107772

„Do roku 1829 vládla kulturní Evropě soudobá hudba.“

„Mendelssohn svým epochálním provedením vrátil Bacha na koncertní pódia, o pár let později totéž udělal s Händelem, Lassem a Palestrinou. Otevřel tak cestu k nové tradici provádění historické hudby.“

„Zdá se, že hudební umění prochází jakousi křížovou cestou. Zvláště v této zemi zřejmě právě absolvujeme některé z těch bolestivějších zastavení.“

Dnes večer zazní v Rudolfinu Matoušovy pašije Johana Sebastiana Bacha v podání souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, řídí Václav Luks. Představují jeden z vrcholů nejen německé barokní, ale evropské hudby vůbec. Dnes už je běžné, že se k nim můžeme vracet. Ještě před sto devadesáti lety bychom je ale neměli možnost nikde slyšet. Až legendárním uvedením těchto pašijí Mendelssohnem začala v roce 1829 renesance zájmu o hudbu nejen lipského kantora. Nad malým výročím návratu starší hudby na koncertní pódia se pro KlasikuPlus.cz zamýšlí LUKÁŠ HURNÍK, skladatel, šéfredaktor ČRo D-dur a také umělecký vedoucí sboru Gaudium Pragense. (Mimo jiné i ten brzy chystá koncert symbolicky složený z děl obou, tedy Bacha i Mendelssohna, včetně výběru z Matoušových pašijí – za týden 17. dubna v sále Husova sboru v Dejvicích.)

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
Bach-Gardiner-61kE6EJSKLSY355

„Jde o jeho poslední velké dílo. Jako kdyby zde podvědomě toužil to nejlepší ze svého umění a své tvorby uchovat pro budoucnost.“

„Gardinerovy soubory mají obsáhlou diskografii a Mše h moll v edici Archiv Produktion v ní patří k bestsellerům.“

„Gardinerovi instrumentalisté jsou vynikající, ale jeho sbor je přímo neuvěřitelný.“

Bachovy narozeniny si můžeme připomínat každý rok, i když nejsou kulaté. Ty letošní mají pořadové číslo 334 a připadají na dnešek. Dobrá příležitost k malé inventuře. Která nahrávka jeho Mše h moll by mohla aspirovat na označení referenční…?

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
čtvrtek, 21 březen 2019 09:18

Koncert genderově velmi nevyrovnaný

IMG7578

„Heinrich Philip Johnsen psal nádhernou barokní hudbu, za kterou by se nemuseli stydět ani na dvoře krále Slunce. Stylem tak trošku Telemann, ale přesto svůj.“

„Johann Sebastian Bach zní skvěle i v úpravě pro marimbu.“

„Dva fagoty Dua Esperanza objevují nové témbry známých árií. Je zvláštní, jak krásně a naprosto nově mohou ukázat melodie, které každý zná.“

Když Eva Hudečková ve spolupráci se svým manželem připravovala letošní ročník Svátků hudby, invencí přímo hýřila. Vymyslet koncert, v němž na „pánské„ nástroje budou hrát výhradně ženy, to pražské koncertní publikum ještě nezažilo. Byla to tak trošku provokace a trošku satisfakce, vždyť není tak daleko doba, kdy ty nejslavnější filharmonie, Berlínskou počínaje a Vídeňskou nebo Českou konče, byly složeny výhradně z mužů. A dnes snad není hudební nástroj, který by ženy neovládaly stejně dobře jako jejich mužští kolegové.

 

 

Zveřejněno v ReflexePlus
18koncert1432019

„Barbara Maria Willi svou zapálenou, živou a ryzí interpretací barokního repertoáru umělecky na nejvyšší úrovni boří mýty o barokní hudbě.“

„Už od prvních tónů Bachovy Suity h moll bylo na hře Collegia Marianum nápadné jejich vnitřní sepětí, které se projevilo naprostým souzněním v cítění hudební fráze i afektu dané části.“

„Když se na pódiu setkají osobnosti, které jsme měli možnost slyšet, tak není pochyb, že loď popluje správným směrem.“

Prostory Konventu Milosrdných bratří v Brně se opět rozezvučely slavnostní, důstojnou a hrdou, ale zároveň přirozeně lidsky hravou a taneční hudbou vrcholného baroka. Barbara Maria Willi uvedla první z cyklu koncertů staré hudby, jímž otevřela 16. ročník jejího zdařilého a v Brně hojně navštěvovaného hudebního projektu, ve kterém se na pódiu setkávají špičkoví interpreti a osobnosti české i zahraniční historicko-interpretační scény. Čtvrteční večer diváky zavedl na dobrodružnou cestu se dvěma nositeli jména Bach a do období vrcholného baroka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
190305LesPlaisirs14cPetraHajska

„Ozdobou večera byla nejen hra flétnistky Jany Semerádové, ale rozhodujícím způsobem také hlas belgické sopranistky Lore Binon.“

„Hudba Bachova vzdáleného bratrance Johanna Bernharda byla příjemně roztančená a v částech s flétnou mimořádně muzikální.“

„Ústředním bodem a také vrcholem programu měla být a také byla Bachova Kantáta o kávě.“

Popeleční středou, tedy dneškem, má začít v tradičním katolickém pojetí předvelikonoční půst. Pokud bychom to brali vážně, tak doslova v nejzazším možném okamžiku, vpředvečer tohoto mezníku liturgického roku, uspořádalo Collegium Marianum koncert, navíc výrazně světský. Na úvod 19. ročníku cyklu Barokní podvečery připravilo totiž do Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě program nazvaný Les Plaisirs – Potěšení – a nezakrytě při něm podpořilo tanec a další radovánky… a dokonce i neřest zvanou pití kávy!

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DSC5739

„Albrecht Mayer boří ustálené normy a se zvukem přímo kouzlil.“

„Williamsův Koncert pro hoboj a orchestr je velmi působivý.“

„V žádné jiné symfonii není Beethoven tak lyrický a poetický jako v Pastorální.“

Pietari Inkinen, šéfdirigent Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, se dlouhodobě snaží o vysokou uměleckou úroveň orchestru. K tomu patří i hra pod taktovkou významných dirigentů a hra se špičkovými sólisty. Inicioval proto i pravidelnou spolupráci s Berlínskými filharmoniky, díky které mohli Pražané osobně zažít třeba houslistu Daishina Kashimota, kontrabasistu Janne Saksalu nebo flétnistu Matthieua Gauci-Ancelina. Ve středu 30.1. se ve Smetanově síni představil další ze špičkových členů Berlínských filharmoniků – hobojista Albrecht Mayer.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 09 leden 2019 07:00

Alfred Brendel třikrát v Rudolfinu

„Na začátku je dobré být jako tabula rasa, as naive as possible, a čekat, jak ke mně bude skladba promlouvat."

„Klavírista má mít tolik podob a tváří, kolik hraje skladeb."

„Alfred Brendel je i jedním z celoživotních vzorů našeho klavíristy Jana Bartoše."

Třídenní festival Hommage à Alfred Brendel bude v posledních zimních dnech hostit pražské Rudolfinum. Dnes sedmaosmdesátiletý rakouský pianista českého původu, rodák z Loučné nad Desnou na Šumpersku, přijede osobně a od 17. do 19. března se zúčastní několika koncertů a vzdělávacích programů. Brendelovy zájmy celoživotně zahrnují nejen hudbu, ale také malířství, literaturu a esejistiku. V Praze povede mistrovský kurz, bude přednášet o interpretaci Mozarta a představí své knihy, kterých má na svém kontě už desítku a které vycházejí v překladech do mnoha jazyků včetně češtiny. Na jeho pozvání přijede také Mauro Peter, interpret Schubertových písní, a klavírista Helmut Deutsch. Dalším hostem přehlídky bude francouzský komorní soubor Quatuor Diotima, celosvětově uznávaný nejen za interpretaci klasiků, ale ještě víc i za uvádění děl autorů Druhé vídeňské školy a příslušníků avantgardy dvacátého století. Kvarteto založili v roce 1996 absolventi Pařížské konzervatoře. V rámci festivalu zazní v jeho podání souborné provedení smyčcových kvartetů Bély Bartóka a česká premiéra skladby Future Family od Miroslava Srnky

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Rilling-Schreier-51lqAFTvppL

„Helmuth Rilling si vysloužil titul ´bachovský papež´. Je nicméně, stejně jako Bach, luterán.“

„Za nejdůležitější vždy považoval zprostředkovat posluchači skladatelovo poselství, to, jak chápe text.“

„Bachovy skladby nejsou pro něj jen koncertními kusy, ale součástí bohoslužeb. Což je moment nikoli zanedbatelný.“

Bachovo Vánoční oratorium není na rozdíl od Matoušových a Janových pašijí jednolitým dílem. Je souborem šesti samostatných nedělních kantát pro svátky od Narození Páně po začátek nového roku. Jejich komplet existuje samozřejmě v řadě nahrávek. Ty nejstarší jsou pomalé a monumentální, ty nejnovější vesměs mnohem rychlejší, odlehčené a radostné. Střídmě uprostřed stojí se svými dvěma snímky stuttgartský dirigent Helmuth Rilling. Na té první z roku 1984 propojil tehdejší západní a východní Německo. Těžko by totiž našel lepšího Evangelistu než drážďanského tenoristu Petera Schreiera.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
Dijkstra-2221835916038368430019866495914611527667098o

„Tahle hudba i v Rudolfinu funguje, ale atmosféra v koncertním sále je trošku sekulárnější… - v kostele je to přece jen lepší.“

„Nejde přemýšlet o provozování hudby jenom jako o hraní dlouhých a krátkých not. Důležité je, co je mezi tóny - a proč.“

„Pro dirigenta je důležité vědět, kdy jako šéf skončit. Než práce vzájemně zkysne.“

Po pražském a drážďanském uvedení kompletního Bachova Vánočního oratoria v jednom večeru, společném projektu s Nizozemským komorním sborem, jede barokní orchestr Collegium 1704 ještě na šest dalších koncertů do Nizozemska. Sbormistr a dirigent Peter Dijkstra, letošní čtyřicátník, který s nimi dílo nastudoval a při všech koncertech řídí, hovořil v Praze s portálem KlasikaPlus.cz nejen o Bachovi a o svém sboru, ale i o předchozí éře u Pěveckého sboru Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, o působení v rozhlase ve Stockholmu, o církevní příslušnosti, o textech duchovní hudby… a o 150 biblických žalmech. Turné s Vánočním oratoriem je velký projekt, ale koncerty mapující všech 150 žalmů zhudebněných během deseti století 150 různými skladateli, jsou projektem ještě ambicióznějším.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 13 prosinec 2018 11:47

Pootevřená okna Radka Baboráka

DSC4700

„Charisma a aura Radka Baboráka dokáží stmelit muzikanty způsobem, který jinde nenajdeme.“

„S péčí vystavěné dialogy jednotlivých nástrojů a nástrojových skupin potěšily nejedno ucho.“

„Struny zkrátka zahrály na onu strunu a konalo se pohlazení ve své nejprostší podstatě.“

Muzikant, který měl tu možnost spolupracovat s Radkem Baborákem, ví, že když se s ním dělá muzika, koná se radost. A také poctivá řemeslná práce, bez které nic výjimečného nemůže vzniknout. Ať už s touto kreativní osobností tvoří kdokoli, koncerty pod jeho vedením mají svoji specifickou, živou atmosféru. Nejinak tomu bylo na vyprodaném koncertě z komorní řady FOK, který se konal v prostoru kostela svatých Šimona a Judy. Mohl za to krásný program, sehranost a emotivnost Pražských komorních sólistů a jejich uměleckého vedoucího i uvedení jeho skladby v podání vynikající hobojistky Clary Dent-Bogányi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
24-181211vanocni-oratorium46cPetraHajska

„Peter Dijkstra vládl ze svých dvou metrů výšky komornímu ansámblu střízlivými a uměřenými gesty.“

„Nizozemský sbor, plný sólistů a přitom kompaktní a sezpívaný, vládne skvělou technikou i jemností souzvuků.

„Hudbě se dostalo plné pozornosti interpretů, ale rovněž naprostého soustředění ze strany publika, přikovaného do sedadel.“

Bachovo Vánoční oratorium je ve skutečnosti kompletem šesti nedělních kantát pro vánoční dobu. Zahrát je jako jedno dílo koncertně vcelku v jednom večeru je ojedinělé a výjimečné a stejně ojedinělý a výjimečný je výsledný zážitek. V sezóně barokního orchestru Collegium 1704 mimořádnost tohoto dojmu umocnil svým suverénním nastudováním hostující dirigent Peter Dijkstra.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
321627403282da48cf4b6z

„Portugalské občanství přijal proto, že ho silně přitahoval Lisabon jako útočiště před světem chaosu, hluku a chamtivosti.“

„Díky práci s časem udržel klavírista po celou první polovinu koncertu publikum v maximální pozornosti.“

„Umět posluchačům zprostředkovat díky Bachově a Beethovenově hudbě až existenciální zážitek, je výsada pouze velkých umělců.“

Byl to teprve druhý koncert letošního Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, počítáme-li v to i jazzového pianistu Montyho Alexandera, který vystoupil ve čtvrtek 22. listopadu v pražském Mercedes Foru. Polský klavírista s portugalským občanstvím Piotr Anderszewski nasadil v sobotu 24. listopadu ve Dvořákově síní Rudolfina tak vysokou laťku, že jsme zvědavi, jak ji v nejbližších dnech překonají Yekwon Sunwoo, Grigorij Sokolov, Miroslav Sekera či Paul Lewis. Anderszewski, který do Prahy přijel i díky Koncertnímu jednatelství FOK, publikum přimrazil k sedadlům dvěma jmény – Johann Sebastian Bach a Ludwig van Beethoven. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
201811194beneficnikoncertcb09cPetraHajska

„Tři skladby hrané dvě různá cembala byly v sále, kde jsou si všichni blízko, exkluzivní záležitostí.“

„Na trhu je už šest svazků souborného vydání díla Martinů. Hned první byl oceněn na frankfurtském veletrhu.“

„V šedesátých letech by měly jako poslední vyjít obě verze opery Řecké pašije.“

Institut Bohuslava Martinů s nakladatelstvím Bärenreiter už dodaly na trh šest svazků souborného notového vydání díla skladatele. Projekt je rozvržen na celé půlstoletí, rychlejší práci vědecké a nakladatelské možnosti, ale ani kapacita trhu nedovolují. K podpoře a zviditelnění kritické edice už se čtvrtým rokem uskutečnil benefiční koncert. Tentokrát své umění dal do služby této věci cembalista Mahan Esfahani. Vedle Martinů zahrál logicky také Bacha a Kalabise – byl totiž posledním žákem Zuzany Růžičkové.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
pondělí, 19 listopad 2018 09:10

Mahan Esfahani pro Bohuslava Martinů

„Zahraji tři díla, která jsou pro mě důležitá.“

„Jsem nadšený, že mohu přispět čímkoliv, i svými skromnými schopnostmi.“

„Tradiční benefiční koncerty podporují přípravu Souborného vydání díla Bohuslava Martinů.“

Mahan Esfahani - světově proslulý íránsko-americký cembalista dnes zahraje na podporu vědecké činnosti Institutu Bohuslava Martinů. Jeho hlavním úkolem je vydávání díla Martinů v kritických edicích. Už 4. benefiční koncert proběhne v Kaiserštejnském paláci. Každoročně na nich vystupují významné osobnosti světového formátu, jako byli v minulých letech Enrico Pieranunzi, Josef Špaček, Martina Janková nebo Ivo Kahánek. Tento rok přijal pozvání poslední žák legendární Zuzany Růžičkové.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 14 listopad 2018 12:40

Bach versus Zelenka

02-181113Zelenka11cPetraHajska

„Václav Luks do Bachovy mše při prvních tónech přímo vtančil.“

„O něco šlo. O něco neběžného, nerutinního, vysoce muzikálního, nekomplikovaně prostého a zároveň svátečního.“

„Zelenkův styl je v první z jeho zralých mší už opravdu osobitě vyhraněný.“

Missa Sanctissimae Trinitatis, hodinová mešní kompozice Jana Dismase Zelenky, učinila z druhého koncertu sedmé sezóny barokního orchestru a sboru Collegium 1704 neokázalou, ale jednoznačnou událost. V Rudolfinu zazněla v úterý v sousedství Bachovy Missy in A. Skladatel Zelenka tentokrát skladatele Bacha jednoznačně předčil.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2