DSC7803

„No problem, welcome.“

„Přestávka s prostorem pro jídlo trvá celých devadesát minut. Kdo nesedí u stolu v restauraci, je venku na trávě nebo usazen v některém ze stinných zákoutí.“

„Rozhodně ne obyčejná opera. Tak jaká tedy? Jak to mysleli? Odpovědí je šalamounský bonmot.“

"Tak to si nezapomeňte, Petře, vzít s sebou smoking." Pamatuji si na tu větu i po šestnácti letech. Vyslovil ji  dobrý přítel české hudby Graham Melville-Mason, když jsem se před ním zmínil o své chystané cestě na operní festival v Glyndebourne na jihu Anglie. Ano, i když v našich končinách se tak často nenosívá, vzal jsem samozřejmě tenkrát večerní formální oblek s motýlkem s sebou a v Británii pak na sebe. V opačném případě bych byl jedinou výjimkou. „Černou ovcí“, kdyby zrovna tohle slovní spojení neznělo v případě „black tie“ mezi všemi černě oblečenými muži a mezi ženami v tmavých „velkých večerních“ legračně… Smoking, složený, musel tehdy přežít cestu letadlem a vlakem. Letos si ji z Čech do Východního Sussexu, a pak zase zpět, zopakoval.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
středa, 10 červenec 2019 12:43

Profesionálka
Renée Fleming Václavu Havlovi

06

„Po celý večer sólistka užívala hlas v nepříliš velkém zvukovém objemu; pokud už v zenitu své kariéry přece jen má nějaká omezení, je právě to způsob, jak je zmírnit.“

„Renée Fleming se cítí nejlépe v táhlých kantilénách, někdy ovšem nastavených až na extrémně pomalé tempo, které v polohlasu a s pěkným výrazem dokáže přesvědčivě celé na dechu utáhnout.“

„Bez Rusalky by pražský koncert nebyl úplný.“

Blíží se třicáté výročí sametové revoluce a koncert americké sopranistky Renée Flemingové je jasně symbolicky předznamenal. Zpívala v úterý v Obecním domě árie a muzikálové písně, včetně Rusalky, a v duchu zadání pořádajícího Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK explicitně připomněla odkaz prezidenta Václava Havla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
23

„Milada je těžká role, taková vypečená, špekózní.“

„S panem dirigentem Bělohlávkem se pracovalo tak nádherně, že na to stále dodnes s láskou vzpomínám.“

„Co má přijít, to přijde. Nemám vysněné role. Ale Taťána z Oněgina byla druhá kůže. Jen jsem si ji natáhla a žila v ní.“

Národní divadlo v Praze přichází s dalším typicky českým titulem – na závěr letošní sezóny připravilo premiéru Dalibora. Tato třetí opera Bedřicha Smetany je úzce spojena s budovou Národního divadla podobně jako pozdější Libuše. Premiéru měla 16. května 1868 v pražském Novoměstském divadle v rámci oslav spojených s položením základního kamene Zlaté kapličky. Tuto nejnovější inscenaci nastudoval režisér Jiří Nekvasil, pražské premiéry má zítra a v sobotu 29. června a soubor s ní pak vzápětí jede na festival Smetanova Litomyšl, kde se obě obsazení představí 4. a 5. července. Roli Milady budou alternovat Kateřina Hebelková a Dana Burešová, kterou jsme zastihli během vrcholících příprav.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 25 červen 2019 09:15

Smetanův Dalibor let šedesátých

R-12182162-1529945456-5863jpeg

„Prvotřídní nastudování českých oper byla v té době v Praze na běžném repertoáru, stala se vzorovými pro další léta a desetiletí.“

„Nejen v Edinburghu, ale i pro velkou část české hudební veřejnosti vzbudil senzaci mladý Vilém Přibyl, ještě poněkud neznámý, ale svým uměním strhující.“

„Krombholcova zvuková velkorysost a nasazení nás přenášejí velmi působivě do dramatického děje.“

Do naší sběrné rubriky NahrávkaPlus přidáváme Dalibora Bedřicha Smetany. Není to sice u příležitosti nějak zakulaceného výročí jeho premiéry, tu měl 6. května 1868 v pražském Novoměstském divadle v rámci oslav spojených s položením základního kamene Zlaté kapličky, ale proto, že právě v těchto dnech vrcholí přípravy nové inscenace, kterou chystá Národní divadlo v Praze v režii Jiřího Nekvasila. Premiéry jsou ve čtvrtek a v sobotu, 27. a 29. června, a novinka se pak vzápětí představí i na festivalu Smetanova Litomyšl o týden později. Pro referenční nahrávku tohoto titulu jsme ovšem sáhli půl století do historie.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
01

„Filharmonie vsadila na žánr snadněji oslovující nejširší vrstvy publika – na filmovou hudbu.“

„Pokud dirigent Keith Lockhart do této chvíle vedl orchestr energicky a s nadšením, tak teď z něj entusiasmus sálá na celé Hradčanské náměstí.“

„Dnes večer nikomu nevadí, že český první orchestr hraje popovou píseň o čtyřech až pěti akordech.”

Hradčanské náměstí. Plno lidí, příjemná pohodová atmosféra, vstup zdarma. Konec června už tradičně patří Open air koncertu České filharmonie. Nejinak je tomu i letos. Sezonu předního českého orchestru završuje koncert pod širým nebem již posedmé.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2ca0d86f0ea13f4c661f6e6604a46873640x360

Dnes poprvé byla vyhlášena Cena Jiřího Bělohlávka pro umělce do třiceti let. Toto ocenění na počest bývalého šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie získala hornistka Kateřina Javůrková. Cenu jí předala Anna Fejérová, manželka Jiřího Bělohlávka, během open air koncertu České filharmonie, který v přímém přenosu z Hradčanského náměstí vysílala ČT Art. Na podzim připomene světově proslulého dirigenta také film Romana Vávry Jiří Bělohlávek: „Když já tak rád diriguju…“. Bude mít premiéru 26. září v rámci Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha.

 
Zveřejněno v MladíPlus
Bykov-Marco-Bprggreve-kTKSXgJA

„Jakub Hrůša samozřejmě nechce být a není v Bamberku jen dirigentem české hudby, ale Mé vlasti se nešlo vyhnout.“

„K tomu, abychom integrovali debut do systému Pražského jara, nás v dobrém slova smyslu přemluvil Jiří Bělohlávek.“

„Při zvaní dirigentů k tuzemským orchestrům jde o to, aby vedení partnerské instituce nepřijalo hosta jen se skřípěním zubů.“

Festival Pražské jaro zahájí v roce 2020 Smetanovou Mou vlastí Česká filharmonie, a to s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Protože však vůbec poprvé společně uvedou cyklus symfonických básní už letos v říjnu, ve vlastní sezóně, chystají organizátoři festivalu na 12. května zatím blíže nespecifikované ozvláštnění. Navíc ještě předtím, 7. května, bude mimořádný prolog Pražského jara patřit Berlínským filharmonikům.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
4

„Je to tak trochu mystérium. Přicházejí noví hráči, nová generace, ale od starších přejímají tradice, učí se od nich. A tak Česká filharmonie je prostě stále svoje.“

„Jsem přesvědčený, že musíme bránit a prosazovat hudbu naší doby. Z klasické hudby se stalo trochu muzeum a z toho se musíme dostat.“

„U Mahlerových symfonií, tam je vše skoro dané, zato u Francka naopak, toho musíte přímo vysochat, dát mu eleganci, sensualitu, obrysy.“

Louis Langrée (58) je francouzský dirigent, působící nyní jako hudební ředitel Cincinnati Symphony Orchestra i jako ředitel festivalu Mostly Mozart v newyorském Lincoln Centru. Dirigoval řadu špičkových orchestrů (Berlínské, Vídeňské a Londýnské filharmoniky a další) a představil se na řadě významných festivalů. V České republice pracuje poprvé a na festivalu Pražské jaro bude za pár minut řídit Českou filharmonii na večeru, věnovaném francouzské hudbě.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
06

„Se stylem Jiřího Bělohlávka dennodenně konfrontováni.“

„V případě mého recitálu je základ ve francouzské hudbě, která se zároveň vine jako červená nit celým šéfovským obdobím Emmanuela Villauma u PKF.“

„V triu někdy bývá debata citově zabarvenější. Ale to je zdravé a vždycky se dohodneme.“

Jan Fišer, koncertní mistr PKF — Prague Philharmonia, je jedním z nejvýraznějších houslistů mladé generace. Vztah k hudbě a houslím získal v rodině a ve folklorním prostředí. Po absolvování Pražské konzervatoře studoval v USA na Carnegie Melon University, kde byl žákem Andrese Cárdenese. Vystupuje sólově doma i v zahraničí, kromě svého domovského orchestru spolupracuje s dalšími předními hudebními tělesy, věnuje se i komorní hudbě. S klavíristou Ivo Kahánkem a violoncellistou Tomášem Jamníkem založili před patnácti lety Dvořákovo trio. S PKF, Dvořákovým triem i jako sólista projezdil Jan Fišer kus světa, účinkoval na prestižních světových pódiích a festivalech. Věnuje se také dirigování, ale vnímá to, jak říká, spíš jako logické pokračování pozice koncertního mistra. A v pondělí má v rámci sezóny PKF svůj recitál.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 22 duben 2019 11:23

Jaroslav Krček slaví osmdesátku

e

„Zachoval si svůj vlastní rukopis, ale pro ty, kteří to dosud nezaregistrovali, je dobré zmínit, že je žákem Miloslava Kabeláče.“

„Jaroslav Krček má bohatý muzikantský život a vytvořil něco dalšího, nového – svého. A jeho soubor Musica Bohemica, který založil v roce 1975, je toho dlouhá léta součástí.“

„S Českou filharmonií a Václavem Smetáčkem nahrál jako režisér Smetanův cyklus Má vlast, který byl v té době první digitální hudební nahrávkou v Československu.“

Soubor Musica Bohemica, hudební režie, znovuobjevování lidové hudby, komponování a aranžování, dirigování, hra na různé hudební nástroje a jejich výroba, zpěv, spolupráce s filmem, Českým rozhlasem a spousta dalších činností, často se zapojením své rodiny – to je dnešní jubilant Jaroslav Krček.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
190413WinterreiseMarecekMartinik04cPetraHajska

„Martiníkovo sdělení je prosté, čisté, vychází z hloubi srdce a duše. Právě jako jeho technika zpěvu.“

„Je obdivuhodné, jak David Mareček (generální ředitel České filharmonie) neztratil nic ze svého interpretačního umu. Vůči pěvci je vnímavý, ohleduplný, pozorný.“

„Za dva roky od prvního provedení se Zimní cesta v interpretaci obou stala intimní a vytříbenou, přirozenou a usazenou. Nebylo těžké publikum uhranout.“

Dvořákovy Biblické písně i Schubertovu Zimní cestu v podání Jana Martiníka jsme už před časem slyšeli. Biblické písně s Ivem Kahánkem na Dvořákově Praze v roce 2015, dva roky nato Jan Martiník zazpíval Schubertův písňový cyklus za doprovodu Davida Marečka ve Dvořákově síni Rudolfina a v dalších městech. O rok později vyšel pod originálním názvem Winterreise u Supraphonu. V sobotu 13. dubna se oba interpreti znovu sešli, tentokrát v Sukově síni, a přednesli Biblické písně a výběr třinácti písní ze Zimní cesty. Důvod? Samozřejmě zopakovat si s posluchači onen silný zážitek, jaký oba cykly skýtají. Navíc se křtilo i zmíněné supraphonské CD, které oficiálně vyslala do světa Anna Fejérová, manželka Jiřího Bělohlávka, jenž stál u počátků nastudování Schubertova cyklu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3hIAh04k

„Důvodem pro oslovení Jakuba Kleckera byla zejména skutečnost, že beze zbytku naplňuje požadavky, které jsme od začátku na budoucího šéfdirigenta kladli.“

„Napříč celým orchestrem je mnoho vynikajících instrumentalistů, kteří své hráčské kvality zúročují nejen uvnitř tělesa, ale také jako sólisté.“

„Petra Vronský orchestru vtiskl osobitý zvuk a kvality a stále pomáhá překonat současné nelehké období.“

Bez šéfdirigenta je po celou aktuálně probíhající sezonu orchestr Moravské filharmonie Olomouc. To se ale mění od sezony 2019/20 - novým šéfdirigentem tělesa se stává Jakub Klecker, dosavadní hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslez­ského a také umělecký ředitel dětského a mládežnického sboru Kantiléna. Ve funkci vystřídá dlouholetého šéfdirigenta Petra Vronského. Veřejnosti se jeho nástupce představí na zahajovacím koncertě 74. sezony 26. září 2019 v Redutě, tedy v domácím sále orchestru. Už brzy ale Jakuba Kleckera můžeme vidět na nadcházející premiéře v Ostravě, kde připravil Juiliettu Bohuslava Martinů. Premiéra je příští čtvrtek 11. dubna. Jakuba Kleckera vystřídá v červnu 2020 na postu hudebního ředitele souboru opery Národního divadla moravskoslezského Marek Šedivý.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Leichner-klavirni-kvarteto-martinu-d2085

„Na konzervatoři působil celé půlstoletí, na hudební fakultě AMU víc než pětadvacet let.“

„Oddaný a zasvěcený skladatelův interpret, který podstoupil životní úkol nastudovat všechny koncertantní i sólové skladby Bohuslava Martinů pro klavír.“

„Byl synem houslisty Emila Leichnera, který čtyřicet let vedle České noneto a který s ním založil Klavírní kvarteto Bohuslava Martinů.“

Zemřel klavírista Emil Leichner, dlouholetý pedagog Pražské konzervatoře a hudební fakulty AMU. Loni v létě oslavil osmdesátiny. S výjimkou Austrálie účinkoval jako sólista nebo komorní hráč na všech kontinentech. Natočil kompletní klavírní dílo Bohuslava Martinů a hudbu českého klasika dvacátého století propagoval také svými organizačními aktivitami. Stal se v tuzemské hudbě legendou.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
tchaikovsky-4-low

„Rozumíme hudebně i lidsky.“

„Vždy znovu mne překvapí, jak tvořivě a přitom profesionálně dokonale orchestry pod Jakubem hrají.“

„Naplňuje mne hrdostí, že česká hudba není ve světě vnímána jen jako cosi exotického na zpestření zaběhnuté dramaturgie.“

Dva špičkoví čeští hudebníci, klavírista Ivo Kahánek a dirigent Jakub Hrůša pomalu dokončují společný projekt. V pátek a v sobotu, 18. a 19. ledna přednesou Koncert pro klavír a orchestr č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů. Současně tak završí nahrávání dvou významných českých koncertních děl, zmíněného Martinů a Koncertu pro klavír a orchestr g moll Antonína Dvořáka. Koncerty se konají v domovském sále Bamberger Symphoniker, které Jakub Hrůša už třetím rokem vede. CD vydá Supraphon letos na podzim.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
49054355101568820717937947457272357934071808o

„Publikum v Mnichově na Prodanou nevěstu reaguje velmi vřele.“

„Jelikož jsem se od začátku srpna nezastavil, vyberu si teď intenzívní studijní čas.“

„Janáčkova hudba se nemůže omrzet.“

Bavorská státní opera hraje od prosince Smetanovu Prodanou nevěstu. Po hudební stránce za novou inscenací stojí dirigent Tomáš Hanus, šéfdirigent a hudební ředitel Velšské národní opery v Cardiffu, brněnský rodák, který se svým souborem hostoval v prosinci na festivalu Janáček Brno 2018 s operou Z mrtvého domu. Před dnešním na půl roku posledním představením Prodané nevěsty odpověděl z bavorské metropole portálu KlasikaPlus na několik otázek týkajících se hlavně Janáčka a Smetany – a také režie mnichovské Prodané nevěsty, ironizující některé projevy současného venkovského života.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Ka-DSC3936

„Režisér se podílel na scénografii jako spoluautor světelného designu.“

„Káťa pošle zčeřenou vlnkou Borisovi polibek. Okamžik, který už je určitě ve zlaté knize scénografie.“

„Marně se rozhodujete, jestli je drama magicky přitažlivé spíše hudebně, nebo ještě víc vizuálně.“

Festival Janáček Brno 2018 soustředil letos na podzim v programu místními i hostujícími silami všechna skladatelova jevištní díla. Tedy včetně Káti Kabanové, jak ji Janáčkova opera brněnského Národního divadla uvádí v aktuální inscenaci světoznámého kanadského režiséra Roberta Carsena. Premiéra koprodukce realizované ve spolupráci s Opera Vlaanderen se v Brně uskutečnila na podzim 2016. Záznam tohoto evropského projektu, vizuálně stejné podoby uvedené v Madridu již v roce 2008, zachycuje DVD labelu FRA Musica. Magnetem mohou být a jsou na televizním záznamu zejména dvě jména – Karita Mattila a Jiří Bělohlávek.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
Foto-Jakub-Ludvk

„Řídil se krédem, že dokud mi nebude alespoň dvacet, nemáme se spolu o čem bavit. A mně tehdy bylo dvanáct!“

„Byl prostě takový. Obrovský dříč, který totéž vyžadoval po ostatních.“

„Ambroš Ladies Orchestra? Všechny hráčky jsou natolik dobré, že s každou bych mohl vystoupit jako se sólistkou.“

S houslistou Miroslavem Ambrošem jsme se sešli k rozhovoru v jeho ateliéru v jednom starobylém malostranském domě. Protože tento ateliér dříve patříval Josefu Sukovi, který ho pak svému žákovi v roce 2010 předal, nepřekvapilo mě, že stěny zdobí portréty významných houslistů. Na tom nejčestnějším místě je portrét Františka Ondříčka a Josefa Suka jako malého chlapce s dědečkem, hudebním skladatelem. Tématem našeho povídání ale nebylo jen vzpomínání na spolupráci s Josefem Sukem. Miroslav Ambroš je aktivní mladý muž, který vedle své sólové a komorní dráhy věnuje v posledním roce nemalé úsilí projektu, který vymyslel – souboru nejlepších českých hráček na smyčcové nástroje Ambroš Ladies Orchestra.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 14 prosinec 2018 08:00

Česká filharmonie pohledem studentů AVU

181212vernisazAVU07cPetraHajska

„Neveřejné zkoušky patří k pracovní každodennosti filharmoniků.“

„Studenti se na chvíli stali pozorovateli pro ně neznámého světa.“

„Výstava ukazuje specifickou atmosféru zkoušek a výsostné působení hudby jako takové.“

Studenti Akademie výtvarných umění zachytili hráče České filharmonie při jejích zkouškách. Výsledkem je výstava, která právě probíhá v přízemním respiriu Dvořákovy síně Rudolfina. Posluchači různých ateliérů tvořili na neveřejných koncertních zkouškách, které vedli dirigenti Jiří Bělohlávek, Semjon Byčkov a Manfred Honeck.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1DSF0006cPetr-Kadlec-1

„Dokument s postupující vážnou nemocí bezděky zachycuje konečné životní bilancování.“

„Není to životopisný film. Mnoho věcí vůbec nezmiňuje. Přesto jde o dílo s velkým přesahem.“

„Divák je díky kameře v pozici nenápadné přítomnosti.“

Česká filharmonie před časem iniciovala natáčení dokumentu o Jiřím Bělohlávkovi. Práce se ujal Roman Vávra - a i když ji předčasně definitivně ukončil šéfdirigentův odchod v květnu 2017, stačil režisér nashromáždit tolik materiálu, že vznikl víc než výmluvný film. Datum televizního vysílání ještě není známé. Uskutečnila se však předpremiéra v pražském kině Lucerna. Vyvolala silné vzpomínky a emoce.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
IMG20181029145444

„Zaujmeme, když dáváme českou hudbu. Američané jdou na ČF jako na zážitek, který bude autentický.“

„Pro Ameriku je čtyřletý cyklus zájezdů tak akorát.“

„Vozíme dva, maximálně tři různé programy, protože na turné není čas zkoušet.“

Česká filharmonie má dnes večer se Semjonem Byčkovem v Kalifornii na více než dvoutýdenním americkém turné předposlední koncert. Koná se v Davies Symphony Hall, v sále, který San Francisco postavilo na přelomu 70. a 80. let 20. století. Síň má skoro 2800 míst a je pojmenována po paní Louise Davies, dámě ze staré sanfranciské rodiny, největší z donátorů stavby. O sálech, o programu i o dalších aspektech uspořádání zájezdu do Spojených států hovořil portál KlasikaPlus s Davidem Marečkem, generálním ředitelem orchestru. Od roku 1965 jde o třinácté turné po USA. 

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Strana 1 z 2