„Vše, co jsem v Hrách o Marii viděl a přenesl na jeviště, vychází z hudby.“

„Mým snem je provést některé z částí z Her o Marii ve Vladislavském sále na Pražském hradě.“

„Cesta lidské duše je mým životním motem. Proto dělám operu a divadlo.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl hostuje 2. července brněnský operní soubor se svou inscenací Her o Marii od Bohuslava Martinů. Diváky čeká mimořádně působivý zážitek, čtyři jednoaktové opery s mnoha pěvci a tanečníky, se sboristy na scéně i na zámeckých arkádách… a s hercem Danielem Bambasem, střídmě, ale účelně a mimořádně ústrojně uplatněným vypravěčem, průvodcem dějem. Čtyři podobenství o hříchu a odpuštění jsou podpořena nádhernou hudbou - a režií Jiřího Heřmana, který v následujícím rozhovoru přiznává, jak hodně se mu líbí hudba Bohuslava Martinů, a poodhaluje svůj pohled na svět a divadlo.

„Jde o  chvíli, o  pocit, kdy člověk dosáhl cíle svého snažení a ví, že dál už žádná cesta nevede.“

„Jiří Kylián vybral pomalé části ze dvou nejkrásnějších a nejoblíbenějších Mozartových klavírních koncertů.“

„Mário Radačovský uvede celý večer choreografií Spolu, mikropříběhem o vítězstvích a prohrách.“

Balet Národního divadla Brno nabídne od příští soboty 11. května první choreografii Jiřího Kyliána po rekonstrukci Janáčkova divadla - mistrovskou Petite Mort. Kromě té přinese stejnojmenný baletní večer i premiéru dalšího skvělého choreografa současnosti, Johana Ingera, jeho zatím nejslavnější Walking Mad na hudbu Ravelova Bolera. Kromě toho uvedou svá díla i choreografové, pro které je Jiří Kylián velkým vzorem a které spojuje společná zkušenost s působením v Nederlands Dans Theater pod jeho vedením.

„Bartókova jediná opera Modrovousův hrad a Schönbergovo první jevištní dílo Očekávání vznikaly nezávisle na sobě, ale pojí je stejné téma, lidská psychika a podvědomí.“

„Věděl jsem, že udělám vše pro to, abychom toto dílo mohli realizovat i v našem domovském divadle.”

„Partitury jsou mimořádně náročné pro hudebníky i pěvce.“

Mimořádná díla počátku 20. století v jednom večeru -  Bartókův Modrovousův hrad a Schönbergovo Očekávání se zítra 8. února a v neděli 10. února vracejí na jeviště Janáčkova divadla. Ojedinělý dvojvečer vznikl ve spolupráci s Operou Göteborg, režie se ujal David Radok, hudebního nastudování Marko Ivanović a hlavních rolí tři vynikající švédští sólisté, Katarina Karnéus, Katarina Giotas a Anders Lorentzson.

„Polovinu inspirace beru z poslechu hudby, ve které je to, co se slovy vyjádřit nedá.“

„Milostná linka tvoří maso a krev. Ale kostrou je rozhodování lidí, kteří mají odpovědnost i za někoho jiného, než za sebe.

„Po dvouletém půstu jsme chtěli i „oslavit“ technologické možnosti Janáčkova divadla.“

Politické intriky, zakázaná láska i náboženské konflikty – to je děj opery Don Carlos Giuseppe Verdiho. V sobotu 2. února ji v premiéře uvede Národní divadlo Brno, poprvé tam zazní v kompletní pětiaktové verzi. Filipa II, krále španělského, budou alternovat Jiří Sulženko a Federico Sacchi. Jako Don Carlos, infant španělský, se představí Luciano Mastro a Arturo Martín. Alžbětu z Valois nastudovaly Charlotta Larsson a Linda Ballová, která operu pro její pěveckou náročnost připodobnila k maratonu s nejtěžší árií na konci. Režie se ujal ředitel divadla Martin Glaser. V rozhovoru pro KlasikuPlus mimo jiné vysvětlil, jak inscenaci vnímá.

„Výklad není v tomto případě bezradný, ani provokativní, ale je nečitelný a bolestivě neadekvátní.“

„Kdyby celá inscenace vypadala jako druhé dějství, nebylo by co namítat.“

„První a třetí dějství je statické. Zbytečné a zcela hloupé jsou tanečnice, které cvičí prostná.“

Její pastorkyňa v inscenaci Divadla Stanislava Moniuszska z Poznaně není ten pravý Janáček. Hudebně přece jen cosi charakteristického a silného chybí a scéna a režie popuzují neustálou přítomností zbytečně přidaných tanečnic. Navíc je rozdíl poetiky prvního a třetího dějství a poetiky dějství druhého tak propastný, že jde vlastně o dvě opery. Představení na festivalu Janáček Brno 2018 mělo přiměřený úspěch, ale nezdá se, že by se zrovna na toto hostování mělo výrazněji vzpomínat.

„Inscenace propojuje na scéně reálný svět s podobenstvím o něm, všední den s pohádkou, interiér s přírodou.“

„Vyznění dominuje Svatopluk Sem. Civilně, bez patosu, bez hrané bodrosti.“

„S tím rozdílem, že Heřman svá řešení nepodává divákovi autoritativně, ale s pokorou.“

Janáčkovo divadlo je po šestnáctiměsíční rekonstrukci od soboty opět otevřeno. První premiérou a zároveň úvodním večerem Festivalu Janáček Brno 2018 byly Příhody lišky Bystroušky. V režii Jiřího Heřmana civilní a přitom nesmírně poetické, bez lesa, ale plné lesní havěti. Přitom byly víc o lidech než o zvířatech. Hudebně jemné, klidné, vizuálně nové, jiné, netradiční uchopení operní klasiky, promyšlené do posledního detailu.

„Neznám barvitější a živější hudbu, než je Janáčkova.“

„Se dvěma zahraničními soubory přijíždějí vynikající čeští dirigenti Tomáš Hanus a Tomáš Netopil.“

„Lišku Bystroušku zařadila do své nabídky platforma OperaVision.“

Kompletní uvedení jevištního díla v podání několika zahraničních souborů i všech tří tuzemských národních divadel - a jako první večer premiéra nové inscenace Příhod lišky Bystroušky. To je výhled na mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018, který se uskuteční od 17. listopadu do 5. prosince.