„Vojtěch Semerád velmi překvapil ucho příjemným témbrem, opravdu vynikající výslovností a zpěvem jako takovým. Frázoval dokonale a bylo evidentní, že má techniku pod kontrolou.“
„Ragazziho skladba dala významně prostor houslistce Lence Torgersen, která za podpory ostatních členů souboru přednesla virtuózní výkon.“
„Jaromír Nosek má velmi příjemný hlas lyrického charakteru. Bylo mu krásně rozumět, a to nejen textu, ale i notám v rychlejším sledu.“
Soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí a flétnistkou Janou Semerádovou ve středu 29. prosince vystoupil v pražském kostele sv. Šimona a Judy a završil tak jednadvacátý ročník cyklu s názvem Barokní podvečery. Coby sólisty soubor přizval sopranistku Hanu Blažíkovou, altistku Anetu Petrasovou, tenoristu (v tomto případě) Vojtěcha Semeráda a basistu a pro tento večer i recitátora Jaromíra Noska. V první polovině koncertu zazněly výběr z vánoční kantáty Vaticini di Pace Antonia Caldary a Sonáta G dur Pastorale Angela Ragazziho. Druhou polovinu hudebního večera zahájilo Concerto Pastorale Johanna Christopha Peze, dále došlo na Brixiho duchovní skladbu Alma Redemptoris Mater, Pastorale z Quantzova Tria A dur a poslední dva bloky byly věnované výběrům ze sbírek Capella Regia Musicalis a Česká mariánská muzika Václava Karla Holana Rovenského a Adama Václava Michny z Otradovic.
Pořadatelé Hudebního salónu Café crème zvou na dva blízké koncerty, které se budou konat tuto a příští neděli. 14. listopadu bude na pořadu ze zdravotních důvodů přesunutý program s názvem Hudba a filosofie francouzského osvícenství s pěvkyní Barborou Kabátkovou, hráčkou na violu da gamba Hanou Flekovou a cembalistkou Monikou Knoblochovou. Ty spolu připravily kantáty a sólové skladby pro violu da gamba i cembalo z hudby autorů francouzského vrcholného baroka: Michela Pignoleta de Montéclaira, Josepha Bodina de Boismortiera, Jeana-Philippa Rameaua, Françoise Couperina a dalších. Hudbou se propletou úryvky z filosofických myšlenek a nových životních postojů francouzských osvícenců i jejich kritiky dosavadního způsobu života. Následující týden, v neděli 21. listopadu, zazní program z děl Carla Philippa Emanuela Bacha. Na klasicistní příčnou flétnu zahraje Jana Semerádová, na housle a violu Dagmar Valentová a za fortepiano usedne Monika Knoblochová. Oba koncerty se odehrají tradičně od 19:30 hodin v kostele svatého Vavřince pod Petřínem.
„Chválit soubor Collegium Marianum mi po několika návštěvách jeho koncertů v plenéru, v kostele i koncertním sále připomíná nošení dříví do lesa.“
„Sympatický průvodce večerem stručně a nevtíravě svou vytříbenou angličtinou vysvětloval různé výslovnosti tohoto jazyka v průběhu vývoje ostrovní hudby od renesance až po baroko.“
„Bylo evidentní, že pan Daniels v minulosti oplýval skvělou technikou, příjemným kulatým a měkkým hlasem, to jistě každý poznal.“
Pondělní koncert v krásném prostředí Císařského sálu Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě posluchačům přinesl písňovou tvorbu anglických autorů od konce šestnáctého až po začátek osmnáctého století, a to v podání předního britského tenoristy Charlese Danielse, který se na tento repertoár specializuje. V rámci hudebního večera vystoupil soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí Janou Semerádovou a koncertní mistryní Lenkou Torgersen. Posluchači měli příležitost poslechnout si u nás jen vzácně uváděná díla Thomase Morleyho, Johna Dowlanda, Henryho Purcella, Matthewa Locka či Johanna Christopha Pepusche. Ve druhé polovině programu umělci přednesli části z pastorální ódy Georga Friedricha Händela L’Allegro, il Penseroso ed il Moderato – Veselý, Rozjímavý a Umírněný – na text básní Johna Miltona. Program s názvem Welcome to all the pleasures byl součástí podzimní řady jednadvacátého cyklu Barokních podvečerů, které právě Collegium Marianum pořádá.
„Páteční večer v lednickém kostele patřil souboru Gli Incogniti s uměleckou vedoucí Amandine Beyer; název jejího mezinárodního týmu není náhodný.“
„Snad v ještě propracovanější podobě na něj navázalo sobotní vystoupení souboru Accademia bizantina: ‚Italské pojetí Vivaldiho?‘ komentuje jeho umělecký šéf Alessandro Tampieri, ‚to je velká citlivost k detailům a barevným odstínům. Jako šerosvit u Caravaggia.‘“
„V neděli se LVHF přestěhoval do kostela v Břeclavi-Poštorné, který se stal svědkem vystoupení souboru Collegium Marianum, znásobeného zpěvem Patricie Janečkové.“
Při vší úctě k výkonům řady hudebníků a jednoho dirigenta, čas od pátku 8. do neděle 10. října patřil v rámci šestého ročníku LVHF především ženám. Jmenovitě – a chronologicky – houslistce Amandine Beyer, pěvkyním Delphine Galou i Patricii Janečkové a flétnistce Janě Semerádové. Zároveň nutno zdůraznit, že uměleckou kvalitu souborů korunovalo čerstvé ocenění z 5. října, jímž ověnčen dorazil jeden z nich: Accademia Bizantina. V respektované anketě Gramophone Awards pro rok 2021 se totiž mezi orchestry umístil na druhé příčce. A předstihl tak mimo jiné i Berlínské filharmoniky. Kde vězel výkvět naší kulturní publicistiky? Jak to, že se celostátní média včetně televize či rozhlasu neslétla na tuto událost chtivě a nedočkavě? Zastínily snad úplně všechno parlamentní volby, případně vyhlašování Thálie – anebo se prostě mnohým nechce trávit čas na cestách? Kdo ví. Ale popořádku.
„Až orientálně znějící minimalistickou ukolébavku záhy začaly doprovázet další nástroje usínacího ansámblu. Výsledkem byla velmi něžná a univerzální hudba nepostrádající lidový zvuk či jeho témbr.“
„A tak došlo ke spojení takzvané staré hudby s ukolébavkou, tedy s jedním z nejarchetypálnějších žánrů lidské muzikality.“
„Blok ukolébavek Pavla Jurkoviče přinesl hudebně silné i banálnější momenty.“
Sobotní večer zavedl posluchače festivalu Lípa Musica do malebné obce Horní Prysk do překrásně zrekonstruovaného kostela svatých Petra a Pavla, který v tomto roce slaví třísté výročí od vysvěcení. S programem nazvaným Pavel Jurkovič: Ukolébavky zde vystoupila sopranistka Hana Blažíková. Hudební doprovod výjimečné pěvkyni zprostředkovali barokní flétnistka Jana Semerádová, violistka da gamba Mélusine Srovnal, teorbista Jan Krejča a Jiřina Dvořáková Marešová na varhanní pozitiv.
Podzimní řada jednadvacátého cyklu koncertů staré hudby – Barokních podvečerů, které pořádá soubor Collegium Marianum, začíná ve čtvrtek 7. září. Nese název Piaceri & lamenti. Čtvrteční koncert se bude konat v klášteře svaté Anežky České od 19:30 hodin. Program se zaměřuje na vokální hudbu Josquina Despreze a jeho nejtalentovanějšího žáka, Jeana Richaforta. Přednese ji soubor Cappella Mariana. Lobkowiczký palác bude v pondělí 8. listopadu patřit písňové tvorbě anglických autorů od konce 16. až po začátek 18. století, a to v podání předního britského tenoristy Charlese Danielse, který se na tento repertoár specializuje. Hudebním partnerem mu bude soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí Janou Semerádovou. Ti s pozvanými pěveckými sólisty vystoupí i na vánočním koncertě v kostele svatých Šimona a Judy, a sice mezi svátky, ve středu 29. prosince. Program bude tradičně věnován duchovnímu repertoáru. Koncert představí tvorbu Antonia Caldary z jeho římského období v letech 1711 až 1716, zaznějí árie z vánoční kantáty Alessandra Stradelly a pastorále od Angela Ragazziho a melodie z vánočních písní Václava Karla Holana Rovenského a Adama Václava Michny z Otradovic.
20. ročník MHF Lípa Musica se o víkendu vrací do Saska a nabídne mimo jiné i nevšední projekt s ukolébavkami skladatele Pavla Jurkoviče. Ten je na programu v sobotu 2. října od 19 hodin v kostele sv. Petra a Pavla v Prysku. Jurkovičovy ukolébavky zazní v kontextu barokních zpěvů. Vystoupí sopranistka Hana Blažíková, flétnistka Jana Semerádová a další. Návrat do Saska je v plánu v neděli. V evangelicko-lutheránském kostele v Großschönau, který má zánovní varhany s více jak třemi desítkami rejstříků, vystoupí varhanní duo Pavla Salvová a Jan Rotrekl v průřezovém programu od klasicismu až po soudobou hudbu. „Literatury pro čtyřruční varhanní hru je opravdu málo a za čtyřručním klavírem zůstává dost ve stínu. Varhaníci proto často hrají skladby určené pro čtyřruční klavír, kterých je od dob klasicismu řada. Ovšem zvukové možnosti varhan jsou širší než u klavíru, a tak je samozřejmě nejlepší mít skladbu buď psanou či upravenou přímo s ohledem na zamýšlené obsazení. Je to spíše novodobý trend,“ dodávájí oba interpreti. Koncert začíná v 17 hodin.
„Vivaldiho hudba je přístupná, vděčná a mnohotvárná, takže si v ní každý může najít svůj oblíbený repertoár, říká umělecký vedoucí Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 Václav Luks.“
„Z pódia Herkulova sálu Jiří Partyka zdůraznil, že nadcházející Lednicko-Valtický hudební festival bude tak obsáhlou přehlídkou Vivaldiho tvorby, jaká se v celoevropském měřítku nekonala padesát let.“
„Festivalový program představuje Vivaldiho dílo i ve skladbách méně známých, a to jak instrumentálních a duchovních, tak také operních, říká dramaturg Eduardo García Salas.“
Předzvěst letošního ročníku Lednicko-Valtického hudebního festivalu zazněla ve čtvrtek 23. září ve Vídni. Zavítaly sem spolu s Václavem Luksem jeho soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, aby oživily hudby Vivaldiho i jeho mladšího současníka Pichlera.
Nápaditý program plný hudby, zpěvu i výtvarných dílen určený dětem, dílny Piccoli, se bude konat v prostorách dvou významných galerií. Poprvé zítra v GASKu – Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře, v neděli 17. října bude dílny hostit klášter svaté Anežky České – Národní galerie Praha. Nově bude součástí dílen pátého ročníku i dvoudenní setkání pro pokročilejší instrumentalisty pod vedením flétnistky Jany Semerádové a cimbalisty a folkloristy Jana Rokyty. Podrobný program najdete na www.collegiumdetem.cz. Registrace je možná na stránkách souboru Collegium Marianum.
Zářijový Svatováclavský hudební festival odehrávající se v kostelích Moravskoslezského kraje letos nabídne přes třicet koncertů i různé besedy. Bude tradičně zahájen v ostravské Katedrále Božského Spasitele, a to už zítra, 3. září, v 19 hodin slavnostní mší Petite messe solennelle Gioacchina Rossiniho. Přednesou ji Národní orchestr Polského rozhlasu, pod taktovkou svého šéfdirigenta Lawrence Fostera, společně s Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty Simonou Šaturovou, Markétou Cukrovou, Johannesem Straußem a Petrem Mikulášem. Festivalové koncerty se budou konat až do 28. září. Hned v sobotu vystoupí v odpoledním programu Klavírní trio Josefa Suka s díly Suka, Janáčka a Vaskse a ve večerním pak Bennewitzovo kvarteto, které zahraje znovu v neděli odpoledne. Nejprve představí ruskou komorní hudbu a v neděli Dvořákovy kvintety, ke kterým si přizvalo klavíristu Martina Kasíka a kontrabasistu Petra Riese. Podrobný program festivalu je k dispozici zde.
„Sestavovat žebříčky největších skladatelů je vždy ošemetné.“
„Haydn je jedna z mých stálých lásek, takový Weinberg staré hudby.“
„Zdá se, že k Bachovi se všichni vracíme jako k pevnému přístavu jistot a trvalých hodnot.“
Mezinárodní hudební festival Kutná Hora se letos odehraje ve dnech 21.–29. srpna. Jedním z největších lákadel je souborné provedení klavírních sonát Ludwiga van Beethovena, kterého se zhostí pianista Konstantin Lifschitz. Nad programem se zamýšlí violoncellista a umělecký ředitel festivalu Jiří Bárta.
V termínu 21. až 29. srpna se uskuteční čtrnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora zaměřeného na komorní hudbu. Kromě pozapomenutých děl a klasického repertoáru uvede také mezižánrový projekt s názvem Kantáta a kompletní provedení všech dvaatřiceti klavírních sonát Ludwiga van Beethovena v podání Konstantina Lifschitze. Řada koncertů se bude konat v prostorách, jakými jsou chrám svaté Barbory, kaple Božího těla či kostel svatého Jana Nepomuckého. Kompletní program naleznete na www.mfkh.cz.
„Chantal Santon Jeffery se blýskla se všemi svými kvalitami. Její hlas naznačuje, že může zpívat i větší role až po romantický repertoár, či dokonce moderní skladby.“
„Clément Debieuvre zpívá pod maximálním legatem a měl nejlepší výslovnost ze všech zúčastněných pěvců.
„Minervu ztvárnila Marine Lafdal-Franc a nutno říci, že až zde měla prostor ukázat, jak skvělou pěvkyní je. Vládne lahodným sopránem, vede shora a měkce tvoří tóny.“
Včerejší večer v pražském kostele svatých Šimona a Judy uzavřel letošní, dvaadvacátý ročník mezinárodního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Vystoupil rezidenční soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí Janou Semerádovou, s hosty a s pěveckými sólisty – sopranistkami Chantal Santon Jeffery, Marine Lafdal-Franc, Anne Sophie Petit, Adriánou Kalafszky, kontratenoristou Clémentem Debieuvrem, tenoristou Jordanem Mouaïssiaem a basistou Thierry Cartierem. Hudební setkání se neslo v duchu palácových radovánek (les plaisirs), samotný večer dostal název dle první malé opery programu: Les Plaisirs de Versailles. Tu složil Marc-Antoine Charpentier. V druhé polovině v novodobé premiéře zazněla opera Le Retour des dieux sur la terre Françoise Colina de Blamont. Projekt je součástí víceleté programové linie připravované ve spolupráci s prestižním Centrem barokní hudby ve Versailles (Centre de musique baroque de Versailles), na níž se podílí také Francouzský institut v Praze.
Zítra, ve čtvrtek 5. srpna, se koná závěrečný koncert 22. ročníku festivalu Letní slavnosti staré hudby. Kostel svatých Šimona a Judy v Praze bude od 19:30 hodin patřit hudbě, která zněla na francouzském královském dvoře ve Versailles během 17. a 18. století. V podání rezidenčního souboru Collegium Marianum a sedmi operních pěvců zaznějí v koncertním provedení a historicky poučené interpretaci dvě malé opery opěvující samotného krále. První, od Marca-Antoina Charpentiera z roku 1682, nese příznačný název Les Plaisirs de Versailles. Na úplný závěr festivalu pak v podání umělců v novodobé premiéře zazní dílo Françoise Colina de Blamont z roku 1725 s názvem Le Retour des dieux sur la terre. Projekt je součástí víceleté programové linie připravované ve spolupráci s prestižním Centrem barokní hudby ve Versailles (Centre de musique baroque de Versailles), na níž se podílí také Francouzský institut v Praze.
„Byli jsme okouzleni a šťastni, že do vějíře festivalových sálů přibylo další místo s neopakovatelnou atmosférou.“
„Jsem vděčná princezně Anně, že mi její nadání a mecenášství ´dovolilo´ v jednom programu vedle sebe postavit Händela a roztančeného Leclaira.“
„Program Chaconne pro princeznu reprízujeme na Svatováclavském festivalu, kde jej obohatíme o texty z dopisů a dobových záznamů ze života princezny Anny.“
Flétnistka Jana Semerádová, umělecká vedoucí barokního orchestru Collegium Marianum, stojí za dramaturgií Letních slavností staré hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dotýká jak koncertů, které se už konaly, tak závěrečného festivalového večera, při kterém zazní 5. srpna zazní v novodobé premiéře komorní francouzská opera z roku 1725 s názvem Návrat bohů na zem. Ale nejdřív podrobně přibližuje sál v pražské Stromovce ve zrekonstruované Šlechtově restauraci, dříve Dolním letohrádku, kde v sobotu hrála. Nevylučuje, že se tam Letní slavnosti staré hudby budou vracet.
„Ta radost, že se opět hraje živá hudba před publikem, z obou umělců jen čišela.“
„Většina skladeb byla díla, která Händel a Leclair napsali pro princeznu Annu Hannoverskou, provdanou Oranžsko-Nasavskou.“
„Krásné prostředí, krásná hudba, krásné provedení. To by se Anně Oranžsko-Nasavské jistě líbilo.“
Na to, že Letní slavnosti staré hudby hýří dramaturgickými nápady, jsme si už zvykli. V poslední době nás ale překvapují i širokým výběrem míst, kde se koncerty konají. Objevujeme tak nejen krásu staré hudby, ale i krásu mnoha kostelů a památek, kde jsme třeba mnoho let nebyli. Někdy proto, že to není zrovna na naší cestě, jindy proto, že památka nebyla léta přístupná. K těm patří i „Šlechtovka“, která léta chátrala a pak se léta opravovala. Letní slavnosti staré hudby pro nás objevily 24. 7. její nádherný barokní sál.
Festival Letní slavnosti staré hudby se bude konat už po dvaadvacáté. Od 20. července do 5. srpna zvou jeho pořadatelé během sedmi večerů především na hudbu šlechtických dvorů – od středověku přes renesanci a baroko až po období rokoka. Lákají tak do inspirativního světa, který je neodmyslitelně spjat se vznikem mnoha mimořádných děl i specifických hudebních forem. Právě při aristokratických dvorech působila celá řada špičkových skladatelů. „V podání předních zahraničních ansámblů a tuzemského souboru Collegium Marianum, jejichž specializací je stará hudba, tak zazní například díla zkomponovaná pro španělské krále, dvory jeho francouzských kolegů Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. nebo britskou princeznu Annu Hannoverskou,“ informují organizátoři s tím, že vedle nejstaršího hudebního nástroje, tedy lidského hlasu, mohou posluchači obdivovat i netradiční a mnohdy pozapomenuté hudební nástroje, jako jsou středověká loutna, fidula, irská harfa či vihuela de arco. Více informací na www.letnislavnosti.cz.
„Od první skladby bylo zcela zřejmé, že je Collegium Marianum vynikajícím a sehraným tělesem. Nástupy jednotlivých nástrojů ve fugatové části byly naprosto přesné, dynamicky i agogicky soubor cítí společně.“
„Caldarovo Baletto z opery Ifigenia in Aulide přineslo před přestávkou absolutně jiný styl hudby. Italská melodičnost a delší fráze umožňovaly ansámblu tvořit homogenní a velmi barevný zvuk, který působil i dynamicky o stupeň výše.“
„Z velké dálky se tu a tam ozývalo město a spojení s touto náladou dávalo pocit, že vše, co právě žijeme, je správné a má to tak být.“
Od 12. dubna jsou návštěvníkům ze zahrad pod Pražským hradem zpřístupněny Velká Pálffyovská a Malá Fürstenberská zahrada, od konce května pak také nově zrekonstruované Malá Pálffyovská a Ledeburská. A právě ta se stala ve středu večer místem koncertu souboru Collegium Marianum s uměleckou vedoucí a hráčkou na flauto traverso a zobcovou flétnu Janou Semerádovou a koncertní mistryní Lenkou Torgersen. Tématem hudebního večera byly Osudové a hrdinné ženy zvěčněné v dílech starých mistrů, a sice Georga Friedricha Händela, Georga Philippa Telemanna, Christopha Graupnera, Antonia Vivaldiho, Domenica Natale Sarroa a Antonia Caldary. Hostem souboru byla hráčka na zobcovou flétnu a také na flauto traverso Michaela Koudelková. KlasikaPlus byla u toho a přináší čtenářům reflexi.
Další Cenu Anděl v řadě si odnáší dirigent Jakub Hrůša a spolu s ním tentokrát klavírista Jan Bartoš a Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Sošku získali za album se skladbami Vítězslava Nováka – Klavírním koncertem a symfonickou básní Toman a lesní panna. V kategorii Klasika s nimi byli za rok 2020 nominováni ještě klarinetista Karel Dohnal za album Czech Music for Clarinet a flétnistka Jana Semerádová za CD Händel, Leclair: Chaconne pro princeznu. Hrůša už Cenu Anděl získal za rok 2019; s ním ji tehdy převzal Ivo Kahánek a orchestr Bamberští symfonikové, a to za album s Klavírním koncertem Antonína Dvořáka a 4. klavírním koncertem „Inkantace“ od Bohuslava Martinů. Ceny Anděl se letos udělovaly potřicáté, ani jubilejní ročník se ale nekonal pro diváky.
„Posluchači a diváci jsou na historicky poučenou interpretaci mnohem připravenější.“
„Podařilo se nám zachovat interpretační soutěž v obou letošních oborech. Diskontinuita nás v loňském roce docela trápila.“
„Kdyby se v průběhu festivalu situace zlepšila a bylo by možné oživit účast diváků na některých koncertech, tak to okamžitě uděláme. Pravidla ovšem musí být definována jasně a v předstihu.“
Roman Bělor vede Pražské jaro už dvě desetiletí. Loňský a letošní ročník festivalu je však kvůli pandemie od všech dosavadních zkušeností zcela odlišný. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus ředitel porovnává roky 2020 a 2021, přibližuje způsoby plánování i předpokládané budoucí proměny na mezinárodní hudební scéně a uvažuje také nad zahajovacím koncertem, na kterém 12. května zazní Má vlast jinak: v historicky poučené interpretaci, s dobovými nástroji.
