„Tato skladba je krásná a strhující a to nejen díky svému orientálnímu nádechu, chytlavým melodiím a výrazné rytmice; sbor ji ještě pozvedl propracovanou choreografií. Campanella toto dílo zvládla interpretovat s dokonalou přesností a snad ještě bohatší barevností hlasů.“
„Oproti tomu velmi kontrastně působila lidově znějící ‚Hejsa, hejsa‘ Antonína Tučapského, sborem zvládnutá naprosto bravurně.“
„Síla tak velkého tělesa je nepopsatelná, pódium je zpěváky stojícími v několika řadách zaplněno od okraje po okraj a od pohledu nadšený a dojatý Vičar, který skladbu sám dirigoval, se musí poměrně otáčet, aby perfektně odřídil takhle rozsáhlé těleso, které právě poprvé veřejně interpretuje jeho skladbu.“
Ve středu 31. května byl v sálu Reduta Moravské filharmonie Olomouc slavnostně zahájen jubilejní 50. ročník mezinárodního festivalu Svátky písní. Na zahajovacím koncertě se představil Dětský pěvecký sbor Music BoDo mladší a starší, Campanella, Kassiopea, Smíšený komorní sbor ATENEO Univerzity Palackého v Olomouci a Komorní sbor Lenky Dohnalové-Mlynářové.
„Snažíme se obracet i na nepoučené posluchače, kteří se v sobotu mohou těšit na rockové oratorium.“
„V rámci soutěží jsou tři novinky. První je otevření soutěže pro vokální ansámbly, druhou rozdělení kategorie mládežnických sborů na středoškolské a akademické. Třetí novinkou je zavedení nesoutěžní kategorie pro seniorské sbory.“
„Zajímavá bude premiéra vokálně-instrumentálního díla Requiem za mír na Ukrajině současného australského skladatele Davida Slatera. Dílo vzniklo proto, aby se provozovalo na benefičních koncertech.“
Milan Motl je hudební pedagog, sbormistr, dirigent a organizátor. Mezinárodní festival pěveckých sborů Svátky písní Olomouc navštívil v minulých letech jako porotce. Právě pro jeho zkušenosti z porot nejrůznějších sborových soutěží, jeho elán a celkový rozhled ho během jara 2022 oslovil pořadatelský tým s nabídkou pozice uměleckého ředitele festivalu; akce, která letos slaví padesáté narozeniny.
Největší sborový festival v České republice Svátky písní Olomouc oslaví půlstoletí své existence. Nebude chybět tradiční soutěž pěveckých sborů Mundi Cantant a nově se představí soutěž Vocalis Bellus určená vokálním ansámblům. Letošní Svátky písní Olomouc konají ve dnech 31. května až 4. června. Pořadatelem festivalu je spolek OLArt21.
Oddělení hudebně teoretických disciplín ve spolupráci s Ústavem teorie hudby HAMU v Praze pořádá konferenci na téma Výuka rozboru skladeb na středních a vysokých hudebních školách. Akce se bude konat ve středu 12. dubna od deseti hodin dopoledne v budově Lichtenštejnského paláce na HAMU, Praha 1, Malostranské náměstí 13, v místnosti 2017 ve druhém poschodí. Vstup je volný.
„Album je ukázkou skutečných citů, které jsou líčeny něžně, ale také s patřičným leskem a velkoplošnou sazbou.“
„Syntézou různých vlivů dospěl Vičar k autorskému projevu přístupnému a srozumitelnému, bez větších kompromisů k vnějškovému efektu či trivializaci využitých prostředků.“
„Vičar svým poutavým vánočním albem přispěl k obohacení nevýrazné produkce hudby s vánoční symbolikou.“
Komerčního hudebního balastu je během Vánoc kolem nás přehršel. Najít v této hromadě omšelých tónů něco osvěžujícího a inspirativního je někdy svízel, ale jde to. Album Vysoko hvězda skladatele Jana Vičara předkládá tři nové kantáty, které se týkají křesťanské spirituality. Na nahrávce zpívá karvinský sbor Permoník (sbormistryně Martina Juríková a Karina Grimová), Jitřenka České Budějovice (sbormistryně Elvira Gadžijeva) a olomoucká Campanella řízená Janou Synkovou. Hraje Janáčkova filharmonie Ostrava pod taktovkou Stanislava Vavřínka a Moravská filharmonie Olomouc s Jakubem Kleckerem. Vičarovo album nelze vymezit jen pokornou a klidnou reflexí Vánoc. Má dramatickou sílu, vzrušující nepokoj a odvahu otevřít se radosti ze zázraku.
Ve čtvrtek 22. prosince v 19 hodin se ve Velkém sále Kongresového centra Zlín bude konat tradiční Vánoční koncert. Filharmonie Bohuslava Martinů uvede Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby. Pod vedením dirigenta Adama Sedlického se sólových partů ujmou pěvci Romana Kružíková, Pavla Mlčáková, Vít Nosek a Jaromír Nosek, dále vystoupí pěvecký sbor Permoník z Karviné pod vedením sbormistryní Martiny Juríkové a Kariny Grimové. Ještě před klasickou „Rybovkou“ zaznějí ve světové premiéře dvě díla soudobého skladatele, muzikologa a pedagoga, Jana Vičara – Vysoko hvězda a Radujme se!
„Byla usměvavá, vyrovnaná, byla i přísná, ale vždy s pochopením pro děti a mladé lidi, jichž bylo kolem stále plno.“
„Byla sama výrazným dramaturgem, sbormistrem a pedagogem, dokázala tyto tři profese skloubit a povýšit svou pracovitostí, lidskostí a empatií.“
„V dramaturgii dětského rozhlasového sboru se Blanka Kulínská orientovala zejména na soudobou českou hudbu a úpravy lidových písní, ale také na produkci minulých staletí.“
Dětský pěvecký sbor Českého a předtím Československého rozhlasu a vedle toho Bambini di Praga. To jsou vokální tělesa, ke kterým neoddělitelně patří jméno legendární sbormistryně Blanky Kulínské. Ovlivňovala a vedla je po šest desetiletí. Letos na začátku léta se její život uzavřel. Na umělkyni a pedagožku, díky které si zamilovaly hudbu tisíce dětí a mladých lidí, vzpomíná někdejší rozhlasová redaktorka, hudební publicistka Stanislava Střelcová.
„Píseň Hodinářský krámek dokázala zázračně zklidnit tepovou frekvenci a její zařazení do programu bylo parádním dramaturgickým tahem ve vystoupení Carmínky.“
„Vystoupení nejmenších pěveckých nadějí bylo nejpůsobivější částí koncertu, samozřejmě ne tak vokální složkou produkce, ale svou bezprostředností.“
„Pěvecká vyzrálost skrytých ambicí skvěle rezonovala s Raichlovou stylizací české lidové písně v elegantně koncertním provedení.“
Divadelní sál Domu kultury Metropol na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích nabídl v podvečer letošního 3. června tradičně bohatě navštívené setkání s dětskými zpěvačkami a zpěváčky, tentokráte na závěrečném koncertě letošní sezóny – tedy školního roku.
Severočeská filharmonie Teplice pro dnešní večerní abonentní koncert v Domě kultury připravila program tvořený Berliozovou Fantastickou symfonií, symfonickou básní V Tatrách Vítězslava Nováka a Koncertem pro fagot a orchestr „Petrovy kameny“ z pera současného tvůrce Jana Vičara. Za sólistu byl vybrán fagotista Jan Hudeček. Koncert nastudoval s teplickou filharmonií Petr Vronský, její šéfdirigent, v minulých desetiletích postupně šéf filharmonií v Brně, Ostravě a do rou 2018 v Olomouci. Právě tam se roku 2017 uskutečnila v podání Jana Hudečka premiéra Vičarovy kompozice o třech větách, pojmenovaných Kameny drsné i jemné, Kameny oblé a Kameny tajemné. Skladatel k ní poznamenal, že „…při komponování fantazíroval, jaké by to bylo, kdyby se do kamenů otiskly lidské vášně, strasti i drobné radosti, kterých byly svědkem…“ Měl na mysli legendární moravské „Petráky“, mohutná skaliska na jednom z vrcholů Jeseníků, Petrovy kameny v rezervaci Praděd. „Odněkud, snad z nitra kamenů, jako bych slyšel přicházet tóny starodávného, hlubokého, šalmajového nástroje,“ dodal autor k výběru fagotu.
„Nadšení a mírná nervozita panovaly i v sále, protože všichni drželi svým potomkům palce, aby se předvedli v tom nejlepším světle.“
„V mezinárodních soutěžích je sbor velmi úspěšným, v neposlední řadě jsou to tři zlaté medaile, které získaly děti na Evropských sborových hrách v Rize, v konkurenci 150 sborů.“
„Ti nejmenší, kterým mohou být i jen čtyři roky, začínají ve sboru Magdalenka. To po jeho patronce, pěvkyni Magdaleně Kožené, která sborem Kantiléna také prošla.“
Kantiléna je sbor dětí a mládeže, který působí při Filharmonii Brno a sdružuje hudby- a zpěvumilovné děti od čtyř let až do dospělosti. Má tři oddělení, která se dělí podle věku, a nároky na děti se přizpůsobují jejich schopnostem. Dvakrát do roka se děti představí na koncertě v Brně, kde předvádějí svým rodičům a blízkým, co vše se už naučily a jak je to baví. V neděli 27. března se konal Jarní koncert a jako vždy, i v tento den byl sál Besedního domu naplněný do posledního místečka. Nadšení a mírná nervozita panovaly i v sále, protože všichni drželi svým potomkům palce, aby se předvedli v tom nejlepším světle.
„Adagio pro orchestr Leoše Janáčka bylo příležitostí pro orchestr, jak naladit publikum a připravit ho na další program.“
„Orchestrální Žítkovská bohyně není ovšem dílo folklorní, je to zvukomalebná fantazie a převažují zde soudobé kompoziční postupy, včetně těch osobních.“
„Zpěvačka Barbora de Nunes-Cambraia zpívala part už potřetí, dvakrát pod jménem Barbora Polášková. Vědmě Surmeně dala hloubku a barevnost sametového altu, pevnost a údernost.“
Hudba má jednu velkou přednost, probouzí v lidech imaginaci, a i když není nablízku nic hmatatelného, posluchači mohou prožívat společné vjemy. Koncert, který pořádala Filharmonie Bohuslava Martinů ve čtvrtek 27. ledna v Kongresovém centru Zlín, měl přitažlivou dramaturgii. Všechny skladby se nesly ve znamení inspirace folklorem, který byl ve všech případech osobitě zpracován. Až na první skladbu, která se z tohoto rámce vymykala, přestože její autor měl k folkloru velmi blízko.
Zítra, ve čtvrtek 27. ledna, v 19 hodin bude Velký sál Kongresového centra Zlín patřit dalšímu koncertu Filharmonie Bohuslava Martinů. Tentokrát pod taktovkou Tomáše Braunera zazní hudba čtyř skladatelů, kteří se často nechali inspirovat folklorními náměty či přímo lidovými melodiemi. Koncert otevře Adagio pro orchestr Leoše Janáčka. Neobyčejná schopnost zpracovat lidovou píseň do mimořádné podoby proslavila skladatele téměř po celém světě. Vášnivým sběratelem lidových písní byl i Maďar Zoltán Kodály, od kterého zazní orchestrální suita z opery Háry János. Další dílo, orchestrální fantazie Žítkovská bohyně, je kompozicí pocházející z pera olomouckého skladatele, muzikologa a pedagoga Jana Vičara. Už svým názvem odkazuje na magickou vědmu z oblasti Moravských Kopanic. V roli podmanivé Žítkovské bohyně zaříkávající bouři se představí česká mezzosopranistka Barbora de Nunes-Cambraia. Večer uzavře bryskní Rapsodie na moldavská témata původem polského skladatele Mieczysława Weinberga. Ve foyer Kongresového centra je uspořádána výstava kreseb, maleb a fotografií studentů Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti, kteří se také nechali inspirovat malebnou Žítkovou a jejím tajemstvím.
Třemi posledními koncerty vyvrcholí od pátku do pondělí letošní dvaatřicátý ročník Dnů soudobé hudby. Festival pořádá Společnost českých skladatelů, jeden ze zakládajících členů Asociace hudebních umělců. Během listopadu přehlídka nabízí skoro sedm desítek skladeb od padesáti pěti autorů, z toho čtyřiačtyřicet premiér, většinou světových. Poslední koncerty se odehrají v Kaiserštejnském paláci na Malostranském náměstí v Praze, vždy od 19:30 hodin.
„Premiérové uvádění skladeb mladých českých autorů patří mezi jednu z důležitých aktivit zlínské filharmonie.“
„Tomáš Brauner za sebou ve Zlíně zanechává bezpochyby velmi výraznou stopu.“
„V každé sezóně se snažíme posluchačům představit skladatele, jejichž tvorba není zlínskému publiku příliš známá, či zajímavá díla, jež ve Zlíně doposud nezazněla.“
Když v roce 1946 zakládal národní podnik Baťa symfonický orchestr, asi nikdo netušil, že se z něj stane jedna z nejprogresivnějších filharmonií v naší zemi. Ať už je to šance, kterou dává mladým dirigentům formou stálého úvazku nebo hostováním, tak šance mladým hudebníkům při festivalu Talentinum. Nebo uvádění málo známých skladatelů 20. století či spolupráce s našimi současnými skladateli a uvádění jejich děl nejen v premiéře, ale i v reprízách. O tom všem jsme si povídali s dramaturgem Filharmonie Bohuslava Martinů Tomášem Koutným.
„Volná rekonstrukce hudby k dochovanému baroknímu dramatu skýtala mnoho prostoru pro experiment.“
„Střídání tvorby barokní a současné vytvářelo zajímavé pnutí, vzájemné kontrasty však nebyly rušivé – naopak povzbuzovaly posluchače k očekávání dalšího hudebního vývoje.“
„Melodram je již takřka repertoárovým kusem domácího Ensemble Damian, který dílo v roce 2015 v rámci tohoto festivalu premiéroval.“
Poslední prázdninový den nabídly Olomoucké barokní slavnosti program, který se dramaturgii letošního ročníku vymyká. V kostele Panny Marie Sněžné zaznělo scénické provedení kuriózního alegorického melodramatu Saeculum coronatum – Korunované století.
„Skladateľa a muzikológa Jana Vičara toho s Olomoucí spája mnohé a aj na koncerte bolo zrejmé, že tu jeho hudba nie je neznáma.“
„Rôzne inšpirácie zasadzuje Vičar do kontextu svojej osobitej, súčasnej, stále však nie príliš experimentátorskej hudobnej reči.“
„V premiérovaných kusoch Rozpomínka Ž a Rozpomínka M autor opúšťa priestor vážnej hudby a púšťa sa do jazzu.“
Pozornosť jedenásteho ročníka Mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc je obrátená na klavír a na rôzne možnosti práce s ním. V tejto súvislosti bol do dramaturgie zaradený aj koncert Piano in works of Jan Vičar, venovaný zároveň autorovmu životnému jubileu. V pondelok 14. októbra sme tak v Kapli Božího těla na Univerzite Palackého počuli diela pre klavír sólo aj pre klavír ako súčasť zoskupenia, nechýbal dokonca ani klavír preparovaný.
Příští dva týdny se koná MusicOlomouc, mezinárodní festival soudobé hudby. 11. ročník nese podtitul "colours of piano" a od 7. do 22. října nabídne sedm různorodých programů a interprety nebo komorní soubory z domova i ze zahraniční. Dramaturgie navíc zařadila i hudební dárek určený Janu Vičarovi k jeho 70. narozeninám, koncert 14. října bude kompozičním portrétem jeho skladeb s klavírem. Mezi ostatními nástroji nebude chybět ani těremin.
„Rád bych umělecky navázal na dlouholetou šéfdirigentskou éru pana dirigenta Petra Vronského, který orchestru vtiskl osobitý zvuk a kvality.“
„Má spolupráce s Moravskou filharmonií byla v minulosti vždy velmi tvůrčí a přátelská.“
„Program nové abonentní sezóny se sympaticky rozkošatěl a zahrnuje rovněž díla méně uváděná, ale nikoli méně zajímavá, než jsou tradiční repertoárové ‚hity‘.“
Pod uměleckým vedením dirigenta Jakuba Kleckera zahájí svoji 74. sezónu Moravská filharmonie Olomouc. Prolínat se jí bude téma umělecké inspirace. Zazní tak skladby vzniklé ze silných lidských emocí – touhy, lásky nebo smutku, díla napsaná za války nebo v důsledku působení živlů a dojde i na českou pohádku. Dramaturgie navíc zohlednila i aktuální témata a výročí skladatelů, jmenovitě Beethovena, Martinů a Mahlera.
„Mladý, leč světem protřelý perkusionista Alexander Wnuk připravil vpravdě multimediální koktejl.“
„Obdivuhodná byla výdrž interpreta… au, takhle bych se asi modlit nechtěl.“
„Přes svou nespornou zábavnost selhávají nové formy často na obsahu.“
Jubilejní 10. ročník festivalu Music Olomouc letos nabízí pestrou paletu současné komponované hudby. Třetí festivalový koncert nabídl v neděli v prostorách divadla Na cucky exkluzivní vystoupení progresivního polského perkusionisty ALEXANDERA WNUKA, který rozezvučel kompozice hvězd současné hudební avantgardy.
