Světové premiéry skladeb Olgy Ježkové a Jana Bernátka společně s duchovní tvorbou českých skladatelů dvacátého a jednadvacátého století zaznějí v neděli 28. května od půl osmé večer v Kostele Panny Marie pod řetězem v Praze. Skladby si návštěvníci vyslechnou v podání sopranistky Ireny Troupové, mezzosopranistky Lucie Hilscherové, houslisty Štěpána Ježka a varhanice Lindy Sítkové. Koncert pořádá spolek Lieder Company Prague.
Pražský filharmonický sbor v rámci nově vznikající koncepce edukačních programů uvede v úterý v Ledeburské zahradě pod taktovkou Lukáše Kozubíka Jarní piknikový koncert pro rodiny s dětmi od šesti do dvanácti let. Těleso veřejnými koncerty rozšiřuje nabídku vzdělávacích pořadů, která dosud cílila pouze na žáky základních a středních škol. Sezónu pak PFS uzavře ve Valdštejnské zahradě ve středu 7. června koncertem „Jazzové spirituály“ v rámci projektu Senát pro kulturu.
„Sopranistka Christiane Karg se mi sice zpočátku jevila poněkud neklidná či nervózní, ale jak hudba pokračovala, jakoby se více a více uvolňovala, ponořovala se plně do role Peri a byla stále lepší a přesvědčivější.“
„Domnívám se, že obsazení Christiane Karg i Andrewa Staplese bylo skvělou volbou, která celkové vyznění díla rozhodně umocnila.“
„Daniel Harding dokázal vybudovat na rozsáhlé ploše sta minut obdivuhodný a celistvý oblouk klenoucí se přes všechny tři díly oratoria.“
Na třech abonentních koncertech ve dnech 20. – 22. dubna uvádí Česká filharmonie pod taktovou Daniela Hardinga méně známé světské oratorium Roberta Schumanna „Ráj a Peri“. V sólových partech vystupují sopranistky Christiane Karg a Johanna Wallroth, mezzosopranistka Avery Amereau, tenorista Andrew Staples a barytonista Ashley Riches. Pražský filharmonický sbor připravil sbormistr Lukáš Vasilek.
„I když se všichni zúčastnění umělci patrně snažili o vytvoření kompaktního a celistvého audiovizuálního díla, obávám se, že se tak úplně nestalo.“
„Bosá klavíristka zahrála dobré dvě třetiny se stisknutým levým pedálem, takže klavír zněl z drtivé většiny matně, lidově řečeno „pod dekou“.“
„Improvizovaně působící extrémně tichá skladba konečně dala zaznít klavíru v mnohem propracovanějším zvukovém hávu – osobně jsem najednou měl jakýsi 3D zvukový pocit, neboť jednotlivá pásma hudebního dění dokázala interpretka skutečně odstínit tak působivě, až vyvolávala pochybnosti, že dílo interpretuje jeden člověk.“
Německo-japonská klavíristka Alice Sara Ott přivezla v sobotu 15. dubna do Dvořákovy síně Rudolfina svůj nejnovější projekt „Ozvěny života“ – klavírní recitál doplněný videoprojekcí tureckého architekta Hakana Demirela. V pětašedesátiminutovém programu, který ve svém cyklu uspořádal Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, zazněla kompletní Chopinova Preludia op. 28 a díla sedmi autorů 20. a 21. století.
„Lukáš Dittrich vládne neobyčejně hladkým a příjemným tónem v celém rozsahu, včetně nejvyšších poloh, a jeho technická zdatnost nechává i nejkomplikovanějším pasážím zaznít zcela nenásilně a s naprostou lehkostí.“
„Tak jako Bartókovo Divertimento pro mě vyjadřuje předzvěst celosvětové tragédie, dílo Zbyňka Matějů působí jako její reflexe.“
„Jitka Hosprová provedení dodala patřičnou energii a řekněme i víru. Její nástroj zní velmi temně a důstojně, místy jsem měl až dojem, zda snad není záměrně podladěný pro dosažení této barvy. Ozev velmi častých flažoletů byl téměř dokonalý, technické nástrahy zvládala s přehledem.“
Čtvrteční koncert s názvem Sólo pro klarinet a violu umístil SOČR, podobně jako předchozí koncerty komorní řady, do Anežského kláštera. Sólisty večera byli violistka Jitka Hosprová a klarinetista Lukáš Dittrich. Díla Ondřeje Kukala, Bély Bartóka a premiéru Zbyňka Matějů nastudoval a řídil dirigent Pavel Šnajdr.
„V jednom tato atmosféra nutně evokovala domácí prostředí hudebních salónů, ve kterých význační klavíristé minulosti častokrát uváděli svá mnohá díla k potěše hostitelů.“
„Je skvělé, že se klavírnímu Sukovi začal Skoumal věnovat, protože ho hraje opravdu s technickým nadhledem a výrazovou hloubkou, takže hudba působí živě a velmi barevně.“
„Jedno však nelze Skoumalovi upřít, technicky se se všemi nástrahami, které si na soutěžící i sám na sebe připravil, interpretačně vypořádal více než obdivuhodně.“
Počátkem roku 2023 se rozhodl Jakub Zahradník uspořádat ve své Pianotéce řadu koncertů předních českých klavíristů s názvem Blüthneriáda. Na druhém koncertě ve čtvrtek 9. března vystoupil klavírista a skladatel Adam Skoumal v programu hudby pěti století, včetně vlastní tvorby.
Sólistky oper Národních divadel v Praze a Brně - sopranistka Jana Sibera, loňská držitelka ceny Thálie, a mezzosopranistka Jana Hrochová, uvedou v neděli 5. března písně a cykly významných operních skladatelů. Za klavírem usedne klavírista a skladatel Jan Dušek. Koncert se bude konat v Novoměstské radnici od půl osmé večer. Všechny písně budou předneseny v italských a německých originálech, doplněny promítanými českými titulky.
„Tento typ skladeb vyžaduje jistý exhibicionismus a toho se Sedláček rozhodně nebál.“
„Jindřichu Pavlišovi se zručně podařilo vytáhnout to potřebné, vytvořit formální oblouk a propojit myšlenkově související díly, takže měla výstavba jasné směřování.“
„Nasazení hráčů až obdivuhodně strhlo pozornost publika a bylo zjevné, že obě skupiny dílo i přes svou extrémní technickou náročnost opravdu baví.“
Svůj úterní koncert Cyklu soudobé hudby S věnovala PKF – Prague Philharmonia německému skladateli a klarinetistovi Jörgu Widmannovi a jeho dvěma starším kolegům Hansi Werneru Henzemu a Karlheinzu Stockhausenovi. V jejich dílech se představili členové PKF houslisté Michal Sedláček, Kateřina Krejčová a Lucie Fulka Kopsová, violoncellista Lukáš Pospíšil, flétnista Jiří Ševčík, klarinetista Jindřich Pavliš a klavírista Martin Fila.
„Operu hudebně nastudovala a při premiéře řídila litevská dirigentka Giedrė Šlekytė, která prokázala svou schopnost vypracovat takto komplexní partituru natolik přehledně a přirozeně, že si vlastně téměř neuvědomujete, že orchestr hraje.“
„Celkově opera plyne velmi rychle a nenásilně, čemuž pochopitelně přispívá i skvělá hudba.“
„Divadlo své diváky potřebuje. I na inscenacích děl, která dosud neznají. Nebojte se jich, pražské „Šaty dělají člověka“ jsou ukázkou toho, že mohou být skvělá!“
V pátek 24. února proběhla v pražské Státní opeře premiéra komické opery Šaty dělají člověka od Alexandera Zemlinského. Inscenace je realizována pod hlavičkou projektu Musica non grata a realizační tým sestával z větší části ze zahraničních hostů: litevská dirigentka Giedrė Šlekytė, nizozemská režisérka Jetske Mijnssen, rakouský scénograf Herbert Murauer, německá kostýmní výtvarnice Julia Katharina Berndt, německý choreograf Dustin Klein a rakouský světelný designér Bernd Purkrabek. V hlavních rolích vystoupili sopranistka Jana Sibera a americký tenorista Joseph Dennis.
Partnerství spolku Lieder Company Prague se společností Salsita Software dalo vzniknout myšlence benefiční řady koncertů, kterou zahájí již v neděli 5. února v šest hodin večer v Clubu Salsita na pražském Smíchově. Protagonisty koncertu jsou přední čeští pěvci. Sopranistka Jana Sibera, loňská držitelka Ceny Thálie, barytonisté Roman Janál, sólista opery Národního divadla v Praze, Robin Červinek, loňský absolutní vítěz Mezinárodní soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech či tenorista Ondřej Holub. Klavírních partů se ujme Jan Dušek. Všichni účinkují bez nároku na honorář. Výtěžek koncertu je věnován humanitárnímu projektu Itibo.
Společnost Lieder Company Prague se jako spolupořadatel, tedy mimo vlastní koncertní řadu, připojila také k hudební události s názvem Hlubiny písní romantismu, která je zaměřená na známější i méně známé písňové cykly romantických autorů. Například Edwarda Elgara, Richarda Wagnera, Richarda Strausse, Antonína Dvořáka nebo Manuela de Fally, coby stylově mírně stranou stojícího španělského folkloristy. V Atriu na Žižkově v úterý 17. ledna od 19 hodin vystoupí mezzosopranistka Ester Kosar, sopranistka Nikola Uramová a klavírista Jan Dušek. Stejně jako na všech koncertech spolku budou skladby provedeny v originálních jazycích a doplněny titulky s českými překlady.
Trio Bohémo, které reprezentují houslista Matouš Pěruška, violoncellistka Kristina Vocetková a klavírista Jan Vojtek, zahraje v úterý 17. ledna od 19:30 hodin v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce v Praze, a to v rámci festivalu EuroArt Praha. Na programu budou Smetanovo Klavírní trio g moll, op. 15, Beethovenovo Klavírní trio c moll, op. 1, č. 3 a Uherská rapsodie č. 9 „Carneval de Pest“ Franze Liszta.
„Velký obdiv patří hráčům za naprosto přesnou rytmickou souhru i v komplikovaných synkopovaných místech, kterých jsou Martinů skladby plné, a které jim dodávají onu lehkost a hravost.“
„Petr Nouzovský dokázal vytvořit natolik vřelý, a přesto znělý pianissimový tón, že mi až bylo líto, když věta skončila.“
„A když éterická pianissima působila tak, že už tišeji zahrát nejdou, oba hráči ještě ubrali.“
Pro svůj první koncert v novém roce ve středu 4. ledna se spojily Český spolek pro komorní hudbu a festival Dny Bohuslava Martinů, aby ve Dvořákově síni Rudolfina uvedly, celkem tři, komorní díla G. Mahlera, B. Martinů a O. Messiaena. Interprety nebylo existující komorní těleso, ale přední češti sólisté. Klavírista Martin Kasík, klarinetista Irvin Venyš, houslisté Milan Al-Ashab a Roman Patočka, violisté Jiří Pinkas a Karel Untermüller, a violoncellisté Petr Nouzovský a Mikael Ericsson.
„Byl jsem překvapený, jak příjemně a kompaktně tento ansámbl i v suché akustice studia zněl. Je více než jasné, že pro interprety nebylo snadné tohoto výsledku dosáhnout.“
„David Prosek nepochybně ovládá svůj nástroj na vysoké úrovni, ale chyběl mi jasnější sólistický názor, možná i určitá sebejistota nebo jakási interpretační odvaha.“
„Irena Troupová zde uplatnila svou brilantní znalost němčiny... Čím však posluchače naprosto okouzlila, bylo provedení takzvané echo-árie Flösst, mein Heiland z Vánočního oratoria.“
Druhý komorní koncert ve Studiu 1 letošní sezóny SOČRu, který se konal v pondělí 19. prosince, byl večerem věnovaným hudbě adventní a vánoční a nesl název „Dítě nebeské, buď vítáno“ převzatý z uváděné pastorely. Interprety koncertu byli současní i bývalí členové tohoto symfonického tělesa: harfistka Lydie Härtelová, hobojista David Prosek, violoncellista Jan Keller a jako host tohoto souboru „Trigonum musicum“ i sopranistka Irena Troupová. Pestrý program koncertu pak sestával z hudby od baroka po současnost.
„Hlas Lucie Rozsnyó v této písni zněl, jako by zpívala v podstatě jen pro sebe, vytvářela více barvu, která se pojila s flétnou, než aby přinášela svébytnou entitu.“
„Musím uznat, že teprve v těchto písních mě Lucie Rozsnyó naplno přesvědčila, že dokáže prodat, co v ní je.“
„Skoro by se dalo říct, že na druhou polovinu přišly tři daleko sebevědomější interpretky, začaly vyprávět příběhy a okouzlovat posluchače o mnoho širší paletou barev.“
V rámci festivalu České doteky hudby se 18. prosince dopoledne uskutečnilo na Novoměstské radnici „Nedělní milostné komorní matiné“ s anglickým názvem „Love Stories“. Interpretkami koncertu bylo brněnské ISHA trio ve složení sopránu Lucie Rozsnyó, flétny Kristiny Vaculové a klavíru Sáry Medkové. Ačkoliv by se z názvu mohlo zdát, že bude program orientovaný na zahraniční autory, opak byl pravdou.
„Miluju, když se na sebe se sborem dokážeme napojit tak, že si můžu dovolit hrát si s hudbou podle chuti a momentální inspirace.“
„Rozptyl mých zájmů, myšlenek a tužeb je tak velký, že není moc pravděpodobné, že by mě to i napodruhé smýklo stejným směrem.“
„Poselství toho díla mě teď ve stínu všech lidských tragédií, co se odehrávají na východ od nás, opravdu naplňuje.“
Už patnáct let stojí Lukáš Vasilek v čele Pražského filharmonického sboru, ten v letošním roce získává prestižní ocenění v podobě Ceny Antonína Dvořáka. Stojí rovněž za řadou celosvětově oceňovaných nahrávek a připravuje další. Kromě projektů s tímto sborem však založil ještě komorní sbor Martinů Voices, s kterým uvádí dramaturgicky poutavé a netradiční programy. V únoru příštího roku ho pak čeká velký projekt v podobě Brittenova Válečného requiem.
„Je škoda, že se na pódiu nepotkali dva specialisté nebo alespoň podobně stylově uvažující hudebníci.“
„Musím říct, že toto provedení pro mne bylo velkým zklamáním, protože jsem přesvědčený, že Orchestr FOK by měl na daleko lepší výkon.“
„Ačkoliv Marie Fajtová předvedla obdivuhodný výkon, měl jsem po celou dobu pocit, že se necítí zcela komfortně.“
Na středu 7. a čtvrtek 8. prosince připravil Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK koncerty s názvem Vánoce v Paříži. Posluchače ve Smetanově síni Obecního domu měla do tohoto francouzského velkoměsta přenést hudba Francise Poulenca a nečekaně i Wolfganga Amadea Mozarta. K orchestru se připojily dvě výjimečné sólistky – kanadská klavíristka Angela Hewitt a česká sopranistka Marie Fajtová – a Pražský filharmonický sbor. Nastudování řídil nizozemský dirigent Jac van Steen.
„Co bych velmi vyzdvihl, byla barevnost celého ansámblu, který dokázal vytvořit jednolitou barvu, ale v protipólu rovněž diferencovat předivo jednotlivých hlasů v polyfonii.“
„Je třeba naprosto vyzdvihnout obdivuhodné výkony Jana Fišera a Václava Petra. Oba hráli neskutečně zaujatě, s plným nasazením od prvního do posledního tónu.“
„A Kissin jako klavírista – bravurní a bezchybný, jako vždy.“
Na pondělí 5. prosince připravil Český spolek pro komorní hudbu v Sukově síni Rudolfina mimořádný koncert, na němž zazněly dvě rozsáhlejší skladby v podání koncertních mistrů České filharmonie a pozvaných klavírních hostů Iva Kahánka a Jevgenije Kissina. Druhý jmenovaný je i autorem jedné ze skladeb.
„Celý večer byl plný překvapení – ať už se jednalo o uvedení méně hraných písňových cyklů, příchody sólistů v průběhu zpěvu jejich kolegů, nebo měnící se osvětlení podle znějící hudby.“
„Irena Troupová dokázala osobitým způsobem pracovat s dynamikou a propojováním tónů v průběhu frází i na jejich koncích.“
„Posluchači závěr ocenili nadšeným potleskem s výkřiky.“
Koncert svým provedením neobyčejně pestrý a dramaturgicky nápaditě sestavený byl večer s názvem Pod českým nebem. Tento předposlední koncert ze sezóny 2022 Lieder Company byl věnován pěti českým skladatelům písňových cyklů, u nichž si letos připomínáme výročí – padesát let od úmrtí Karla Boleslava Jiráka a Pavla Bořkovce, osmdesát let od úmrtí Erwina Schulhoffa a sto let od narození Otmara Máchy a Ilji Hurníka. Termín koncertu byl vybrán příhodně – jen několik dní před Dnem boje za svobodu a demokracii, právě mnozí z autorů se za svého života ve své tvorbě potýkali s omezeními tehdejšího režimu.
