gTfZt0x

„Beata Hlavenková se pohybuje mezi žánry, často je velmi těžké definovat o jaký žánr jde.“

„Za desku Theodoros obdržela cenu Anděl v kategorii jazz a blues.“

„Počkejme si na  Jana Bartoše a Ivo Kahánka, kteří křídlo rozezní tentokrát klasickým repertoárem.“

Cyklus Hybatelé rezonance spojuje jediné – koncertní křídlo C. Bechstein D282. Letos je to už potřetí, co v koncertní síni v klášteře Anežky České zaznívají klavírní recitály. Předchozí dva koncertní cykly byly mimořádné. Saleem Ashkar na nich provedl kompletní Beethovenovy sonáty. Letošní dramaturgie tedy stála před těžkým úkolem. Bylo jasné, že Saleema Ashkara nahradit nepůjde. Dramaturgie vsadila tedy na různorodost.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
190219PKOJan-Bartos31cPetraHajska

„Kombinace dvou děl pro smyčce v takto úzkém sousedství je hraniční, ale nebezpečí z dlouhých ploch podobného zvuku se podařilo vyvážit.“

„Mendelssohn se poslouchal příjemně. Není to nijak osobitá hudba, ale je zajímavá tím, jak zůstává na pomezí stylů a epoch.“

„Sólista ve frázování krásně sledoval vývoj a směřování hudby a minuciézně vypracovával drobné kontrasty a malé protiklady.“

Alfred Schnittke, Felix Mendelssohn-Bartholdy, Wolfgang Amadeus Mozart… a Jan Bartoš. Silná sestava osobností v programu Pražského komorního orchestru. Mladý pianista byl jeho magnetem a vrcholem. Přesto, že prostředí a akustika kostela svatých Šimona a Judy nejsou pro klasicistní klavírní koncert ani případné, ani ideální.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 28 leden 2019 12:14

Jan Bartoš hraje pro vnímavé publikum

FOK-4838636819155340352107081823072265483321344n

„Netýká se to jen vlastní hry, hluboce promyšlené, uměřené, neokázalé, sloužící skladateli, ale i pečlivě sestavené dramaturgie.“

„Nenapodobitelná pianissima byla výsadou Ivana Moravce. Málokterý současný interpret se jimi může pyšnit tak jako Jan Bartoš.“

„Smetanovy Sny uzavřely promyšleně koncepční program jako kontrast i propojení k Janáčkově skladbě V mlhách.“

Jsou klavíristé, jejichž hra září, vybuchuje a jiskří, a posluchači šílí. A pak jsou ti, kteří nehrají na efekt, nedávají své umění na odiv, a publikum je jejich hrou uhranuté. Protože zaujmout auditorium tak, aby s napětím čekalo, jak se budou odvíjet další takty, jak interpret přetlumočí ty nejniternější záchvěvy skladatelovy mysli a invence, to je umění, které je výsadou velkých mistrů. Jan Bartoš na svém recitálu v pražském Rudolfinu, který se uskutečnil v sobotu 26. ledna v rámci cyklu FOK Světová klavírní tvorba, znovu ukázal, že patří nejen k současné české klavírní špičce, ale je umělcem přinejmenším evropského formátu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Bystrouka-rkp

„Hlavním hnacím motorem vitálního seniora nebyla v té době radost ze získané svobody a samostatnosti.“

„S kosmopolitou ruského původu bude ČF žádaná a zajímavá se skladbami evropského a světového repertoáru.“

„Veverka a Gemrotův Hobojový koncert - invence, kompoziční um a interpretační mistrovství.“

Rok, za nímž se v lednu ještě stále v duchu ohlížíme, byl rokem stého výročí Československa, rokem Leoše Janáčka a Leonarda Bernsteina, několika nových šéfdirigentů, jubilejního ročníku Smetanovy Litomyšle a desítek dalších zajímavých koncertů a operních představení… A byl také rokem vzniku portálu KlasikaPlus.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
středa, 09 leden 2019 07:00

Alfred Brendel třikrát v Rudolfinu

„Na začátku je dobré být jako tabula rasa, as naive as possible, a čekat, jak ke mně bude skladba promlouvat."

„Klavírista má mít tolik podob a tváří, kolik hraje skladeb."

„Alfred Brendel je i jedním z celoživotních vzorů našeho klavíristy Jana Bartoše."

Třídenní festival Hommage à Alfred Brendel bude v posledních zimních dnech hostit pražské Rudolfinum. Dnes sedmaosmdesátiletý rakouský pianista českého původu, rodák z Loučné nad Desnou na Šumpersku, přijede osobně a od 17. do 19. března se zúčastní několika koncertů a vzdělávacích programů. Brendelovy zájmy celoživotně zahrnují nejen hudbu, ale také malířství, literaturu a esejistiku. V Praze povede mistrovský kurz, bude přednášet o interpretaci Mozarta a představí své knihy, kterých má na svém kontě už desítku a které vycházejí v překladech do mnoha jazyků včetně češtiny. Na jeho pozvání přijede také Mauro Peter, interpret Schubertových písní, a klavírista Helmut Deutsch. Dalším hostem přehlídky bude francouzský komorní soubor Quatuor Diotima, celosvětově uznávaný nejen za interpretaci klasiků, ale ještě víc i za uvádění děl autorů Druhé vídeňské školy a příslušníků avantgardy dvacátého století. Kvarteto založili v roce 1996 absolventi Pařížské konzervatoře. V rámci festivalu zazní v jeho podání souborné provedení smyčcových kvartetů Bély Bartóka a česká premiéra skladby Future Family od Miroslava Srnky

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 05 prosinec 2018 09:54

Jan Bartoš hraje Vítězslava Nováka

Pianista Jan Bartoš 6. prosince zahraje v Košicích Klavírní koncert Vítězslava Nováka. Zřídka uváděné dílo doslova objevil letos na jaře pražskému publiku, když bylo součástí abonentní koncertní řady Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Za skladbu se Bartoš velkou vahou postavil. Nejde v jeho cítění o hudbu hlučnou a okázalou, ale naopak o hudbu přiměřeně a uměřeně romantickou. Nyní ji nastudoval se Státní filharmonií Košice. Koncert e moll pro klavír a orchestr z roku 1895, Novákova studentská práce, zazní v Domu umění před Čajkovského Třetí symfonií. Košické provedení řídí Yu-An Chang, mladý tchaj-wanský umělec, který se čerstvě stal na dva roky dirigentským asistentem šéfa Andrise Nelsonse u Bostonského symfonického orchestru. Yu-An Chang vyhrál v roce 2016 Mezinárodní soutěž Hudební mládeže v Rumunsku. Do roku 2013 vedl orchestr mladých Youth Sinfonietta of Taipei, roku 2016 se stal hudebním ředitelem a šéfdirigentem Asia Nova Symphony Orchestra.

Zveřejněno v AktuálněPlus