„Ten, kdo prošel Kantilénou, tak se v životě po lidské stránce neztratí, má dobrý základ. A to říkám ne proto, že jsem sbor vedl, ale že jsem jím jako dítě prošel…“
„Věřím, že se to nějak podaří, včetně zabezpečení rodiny. Když je člověk sám a věnuje se jen své hudbě, je to také něco jiného, ale o tom, podle mého, život není…“
„V tuzemsku funguje řada schopných agentur i manažerů, ale bohužel nemají prostor přijmout někoho dalšího.“
Docent Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a dirigent souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno Jakub Klecker má za sebou pět let ve funkci hudebního ředitele operního souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě a následné tři sezóny v pozici šéfdirigenta Moravské filharmonie Olomouc. Také patnáctileté vedení dětského sboru Kantiléna. O tom všem mluví v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz v roce svých čtyřicátin, v okamžiku, kdy bilancuje a kdy se zároveň rozhlíží po novém angažmá i po nové agentuře, která by ho zastupovala.
„Jednoznačně největším dramaturgickým triumfem Státního divadla v Brně a především dramaturga Václava Noska bylo v následujících letech obdivuhodných pět světových premiér jevištních děl Bohuslava Martinů.“
„Martinů a já jsme zkonstruovali operu-film, o němž je možno říci, že má skutečně dva otce – dvojčata, neboť jestliže já jsem dal pouze potravu hudbě, Martinů byl plný nápadů pro libreto.“
„Martinů jednoaktová opera zazněla v jednom večeru věnovaném antické Ariadně spolu s dalšími dvěma díly: Monteverdiho fragmentem Nářek Ariadnin a scénickým melodramem Jiřího Bendy Ariadna na Naxu.“
Před časem jsme přinesli příspěvek o baletních a operních inscenacích Bohuslava Martinů, které byly ve světové premiéře provedeny v Brně v meziválečných letech, týkalo se to let dvacátých a zejména třicátých. Skladatel sám byl tehdy s nastudováním těchto inscenací spokojen, a tak se dalo čekat, že do Brna přibydou ještě další novinky. Bohužel se tak nestalo. V roce 1938 byla ještě nastudována jeho operní novinka Julietta, provedená ovšem v Národním divadle v Praze, a pak přišla neblahá válečná léta, která pro skladatele znamenala nedobrovolné přestřižení vazeb s domovem a posléze dokonce opuštění Evropy a život v zámoří. Od roku 1938 do své smrti se už do Československa nevrátil.
„Po mém koncertě mne pozval na rande a místo kytice vzal noty. A místo do kavárny či do kina mne pozval ke klavíru. Tak jsem současně udělala konkurz na parťáka ke klavíru i na manželku.“
„Nastoupila jsem do budovy konzervatoře jako profesorka před pětasedmdesáti léty a chodím tam jako domů. Já tam zažila všechny ředitele, kromě Janáčka samozřejmě.“
„Jsem z Moravského Slovácka, tam je základem života optimismus, dobrá nálada a hezká písnička.“
Klavíristka Věra Lejsková je brněnským fenoménem. Přestože letos oslaví už třiadevadesáté narozeniny, překypuje elánem a stále vymýšlí projekty, které realizuje ve svých knížkách a v Českém rozhlase na stanici Vltava. Její vzpomínky na bývalé kolegy jsou plné laskavého humoru i relevantních a zajímavých informací. Na klavír už sice nehraje, ale stále se organizačně podílí na akcích, jako je například soutěž Franze Schuberta pro dva klavíry v Jeseníku. Založila ji kdysi s manželem Vlastimilem Lejskem, se kterým léta koncertovala jako klavírní duo.
Brněnská varhanice Alena Štěpánková-Veselá, někdejší první polistopadová rektorka JAMU, oslavila 99. narozeniny, a to u varhan. Zahrála Suitu Louise-Nicolae Clérambaulta. Na čtvrtečním Narozeninovém koncertě se v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie podílel varhaník Petr Kolař, který hrál Bacha, Francka a Musila. Byl to závěrečný program letošního 42. ročníku Brněnského varhanního festivalu.
„Opera se jmenuje J.A.K. z Labyrintu a zpracovávám v ní námět Komenského Labyrintu světa a ráje srdce.“
„Jako experimentátorka se necítím, spíš mám své tvůrčí jádro v mimohudebních inspiracích a možná stále i v těch romantických představách...“
„Možná už jsem z generace, pro kterou je vyrovnaný gender něco zcela přirozeného.“
Hudbu Noemi Savkové jsem poprvé slyšel na festivalu Ostravské dny v létě roku 2019 a už tehdy mě zaujala. Koneckonců jsem své tehdejší dojmy v krátkosti zahrnul do článku „Zvukové představy v Hlubině“. Letos na jaře pak konečně vznikla příležitost, abychom se seznámili osobně, když jsme se svými kompozicemi participovali v mezinárodním projektu JAMU Brno x RC Haag Connections. Netrvalo dlouho a potkali jsme se na kávě k rozhovoru.
Studenti hry na bicí nástroje sdružení v souboru Percussion Ensemble JAMU vystoupí v úterý 24. května od 16 hodin v koncertním sále Hudební fakulty JAMU. Završí tak koncerty k pětasedmdesátému výročí založení Janáčkovy akademie múzických umění v tomto akademickém roce. Koncert je také poslední jarní preview akcí festivalu Janáček Brno 2022.
„Rázem se náměstí naplnilo, nadšení, někteří zprvu trochu udivení posluchači nešetřili potleskem!“
„Hodinu před tím se uskutečnil v Besedním domě komorní koncert a i toto prostředí bylo ozvláštněné.“
„A tak se koncert k pětasedmdesátému výročí založení JAMU v Brně vydařil ke spokojenosti všech.“
Ve středu večer se Brno rozeznělo hudbou, která se linula z Komenského náměstí, kde sídlí Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Open-air orchestrální koncert k pětasedmdesátému výročí založení brněnské akademie potěšil jak posluchače, kteří za ním přišli plánovitě, tak náhodné kolemjdoucí. O hodinu dříve se navíc v nedalekém Besedním domě konal koncert Orchestrální akademie Filharmonie Brno, kde se spolu s dalšími mladými umělci prezentovali také studenti JAMU.
Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění pořádá ve středu 11. května od 20 hodin premiérový open-air koncert Janáčkova akademického orchestru pod vedením dirigenta Jakuba Kleckera. Návštěvníci se mohou těšit na program, na kterém zaznějí skladby George Gershwina, Daniela McCarthyho, Leonarda Bernsteina, Johanna Strausse, Franze Lehára a Maurice Ravela. Koncert se bude konat před budovou Hudební fakulty JAMU v Brně a v případě špatného počasí bude přesunut do Divadla na Orlí. Zároveň je jedním z těch, které jsou věnovány pětasedmdesátému výročí založení JAMU.
Komorní dechový soubor Janáček Ensemble zahraje v úterý 26. dubna od 16 hodin v koncertním sále Hudební fakulty JAMU, a to společně se studenty školy. Koncert se koná jako jarní prolog podzimního festivalu Janáček Brno 2022 a zároveň jde o další z řady koncertů k výročí pětasedmdesáti let od založení Janáčkovy akademie múzických umění.
„Letošní absolventi si vybrali náročné a krásné téma, příběh šestnácti mladičkých karmelitánek v době francouzské revoluce. Dívky se scházely tajně k modlitbám a to způsobilo jejich popravu.“
„Nejsou tu dlouhé melodické pasáže, hudba je postavena na harmoničnosti, na intervalových skocích a na parlandu. Je to tedy pěvecky velmi obtížné a vyžaduje to velkou koncentraci při práci s hlasem.“
„Práce režie je citlivá a respektuje duchovní náboj opery. Přesto, že je děj veden v pomalém rytmu, inscenace neztrácí napětí a náboj.“
Komorní opera Hudební fakulty JAMU si jako jarní představení tohoto akademického roku zvolila Dialogy karmelitek Francise Poulenca. Inscenace v režii Kateřiny Křivánkové a v hudebním nastudování Patrika Červáka měla premiéru v sobotu 19. března. Tato reflexe se ohlíží za výkony premiéry druhé, uskutečněné o den později.
Komorní opera Hudební fakulty JAMU o tomto víkendu uvede příběh karmelitánských řeholnic a jejich tragického osudu v době Velké francouzské revoluce inspirovaný skutečnou událostí. Opera Dialogy karmelitek francouzského skladatele Francise Poulenca zazní v rámci studentského projektu poprvé v sobotu 19. března od 19 hodin v Divadle na Orlí. Druhá premiéra se na stejném místě ve stejný čas odehraje hned v neděli 20. března. Reprízy jsou naplánovány na úterý, středu a čtvrtek v příštím týdnu.
Janáčkovo kvarteto zahraje v úterý 1. března od 16 hodin v koncertním sále HF JAMU společně se studentem hry na klarinet Alešem Tvrdíkem. Program je složený z děl Janáčka, Glazunova nebo Šostakoviče. Koncert se koná jako jarní preview akce festivalu Janáček Brno 2022 a zároveň jde o první z řady koncertů k výročí pětasedmdesáti let od založení Janáčkovy akademie múzických umění.
Scenárista a režisér Dodo Gombár si pro inscenaci s názvem Hrad v nitru zvolil nezvyklou předlohu. Nový titul, který připravil se šesti studenty muzikálového herectví Divadelní fakulty JAMU, je inspirován stejnojmenným dílem španělské řeholnice Terezie z Ávily, která žila v letech 1515 až 1582. Odložená premiéra se bude konat v pondělí 14. února v 19 hodin v Divadle na Orlí. První reprízy jsou plánovány hned na dva následující večery.
„Magdalena Kožená vzpomínala nejen na léta studia na brněnské konzervatoři, ale zejména na své začátky v dětském pěveckém sboru, které ovlivnily její vztah k soudobé hudbě.“
„Sir Simon Rattle si získal posluchače svým vyjádřením hlubokého vztahu nejen k Leoši Janáčkovi, ale i k češtině a k české hudbě vůbec, v níž trubky nepovolávají k boji, ale k tanci.“
„Kvality nastupujících mladých hudebníků předvedli během ceremonie také studenti JAMU.“
Mnoho let předchozího snažení si vyžádalo úterní slavnostní zasedání Umělecké rady JAMU u příležitosti udělení čestného titulu Doctor Honoris Causa, který obdrželi v Divadle na Orlí Magdalena Kožená a Sir Simon Rattle. Nechť předchozí řádky nikoho neklamou – tomuto snažení nebyly kladeny do cesty žádné překážky, neboť o oprávněnosti titulu uděleného do rukou těchto nejpřednějších umělců současnosti nebylo možno pochybovat. Jenom neúprosně plynoucí čas a koncertní vytížení obou na dlouhou dobu dopředu ztěžovaly jeho faktické uskutečnění.
„To play, or not to play, that is the question.“
„Opera je o ženách v různých životních situacích, o proměnách žen, jejich rolí, tužeb, potřeb i objektů jejich zájmů – láska, matka, nástroj, hračka, emancipace i sex.“
„Nejde tu o epický příběh, ale o moment voyerismu a o provokativní pohled.“
Brno je místem, kde se daří soudobé hudbě a kde se potkávají lidé, kteří fandí současné akustické i elektronické hudbě a vymýšlejí zajímavé multimediální projekty. Díky tomu se letos již od 4. listopadu odehrává 25. ročník mezinárodního hudebního festivalu Setkávání nové hudby Plus, jehož patrony a pořadateli jsou Sdružení Q, Fórum nové hudby a Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Jedním z uvedených projektů je i týmová komorní opera, která zazněla v sobotu 11. prosince v divadelním sále Divadla na Orlí, který je Hudebně-dramatickou laboratoří JAMU.
„Aktuálně jsem zaměřená více na sólové performance.“
„Prostě mě to táhlo k tomu podívat se i jinam, získat nějaké další zkušenosti a zjistit, jak se dělá elektronika a obecně soudobá kompozice i někde jinde.“
„Tíhnu k environmentálním a sociálním tématům.“
V Haagu, tak trochu stranou české klasické scény, zato velmi blízko k autorům nizozemské (a potažmo světové) hudební avantgardy, žije a tvoří Darina Žurková, absolventka Janáčkovy konzervatoře v Ostravě a Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje své hudební začátky a jak se z malé slezské vesnice dostala do několika zahraničních zemí, vysvětluje, proč se nakonec usadila právě v Holandsku, a zmiňuje, jakou roli v její tvorbě hrají moderní technologie.
„Zahájení bude patřit scénickému uvedení Janáčkovy Glagolské mše společně s jeho operou Z mrtvého domu.“
„Zazní duchovní kantáta Quo Vadis Felikse Nowowiejského, kterou chtěl už v roce 1910 v Brně uvést Leoš Janáček.“
„Zazní i dvě premiéry nových oper skladatelek Markéty Brothánkové a Noemi Savkové.“
Osmý ročník festivalu Janáček Brno se uskuteční od 2. do 22. listopadu 2022. Národní divadlo Brno opět chystá program věnovaný Leoši Janáčkovi v podání předních operních domů, významných dirigentů, režisérů a interpretů. Mimo jiné vystoupí i všichni čtyři nejznámější čeští dirigenti střední generace Jakub Hrůša, Tomáš Netopil, Tomáš Hanus a Marko Ivanović.
„Brittenova opera opět po létech slavila úspěch a potvrdila, že i soudobá opera může být zábavná a publiku přístupná.“
„V českém prostředí si vydobyla celkem sedm nastudování, je tedy nejúspěšnější Brittenovou operou u nás.“
„Janě Tajovské Krajčovičové se podařilo vytvořit velmi povedené a veselé představení, plné přirozených situací a veselých gagů, při zachování základního charakteru opery, tedy karikatury.“
V pátek 26. listopadu se derniérou uzavřela série operních představení Komorní opery Janáčkovy akademie múzických umění s inscenací Albert Herring. Studenti obou fakult a hosté operní dílo Benjamina Brittena provedli na své domovské scéně, v Divadle na Orlí, celkem šestkrát, a to počínaje minulou sobotou.
Studenti Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a její hosté nastudovali v tuzemsku nejuváděnější operu britského skladatele Benjamina Brittena Albert Herring. Premiéry nové inscenace Komorní opera uvede v sobotu 20. a v neděli 21. listopadu, čtyři reprízy odehraje 22., 24., 25. a 26. listopadu. Všechna představení se konají v Divadle na Orlí od 19 hodin.
