02

„Ke Carmen se vracím nesmírně rád – komentuje dílo Jiří Štrunc.“

„Dirigentova volba temp vynikajícím způsobem koresponduje s jednotlivými španělskými tanci.“

„Při premiéře v roli Carmen excelovala svým hlasem, který má úžasnou hloubku, dynamiku a barvu, sólistka Národního divadla Brno Václava Krejčí Housková.“

Třetí premiérou sezóny operní scény v Plzni je jedna z nejhranějších oper vůbec – Carmen. Španělské rytmy a melodie jsou uvedeny na Nové scéně v souladu s filozofií divadla, kdy jedna opera v roce zazní mimo historickou budovu Velkého divadla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Jiří Štrunc nastudoval Jiráskovu hudby s výborně hrajícím Orchestrem DJKT precizně.“

„Jako malý Brouček při premiéře zazářila Anna Flajšmanová, jako malá Beruška Jana Štruncová.“

„Všichni mladí umělci se rolí zhostili s nadšením a téměř profesionálním projevem.“

V Divadle J. K. Tyla v Plzni se již stalo tradicí, že každé dva roky nastuduje dílo, které mu bylo buď přímo napsáno „na tělo“, nebo patří k současné stěžejní operní tvorbě. V minulosti tak byly uvedeny například opery J. J. Ryba a Kocour v botách a v roce 2022 se chystá uvedení opery Quo vadis Sylvie Bodorové. Do budoucna se také připravuje skladatelská soutěž, a to dokonce v mezinárodním měřítku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„V pěveckém obsazení premiéry dominoval mladý basista Jan Hnyk v roli sedláka Martina.“

„Operní sbor působil jistě, jevištně velice přirozeně, uvolněně, jakoby si své účinkování doslova užíval.“

„Režie vychází z hudby; nechtěla upřímný a prostý svět českého venkova transformovat do mnohdy udivujících souvislostí, ale ztvárnila vše rovněž upřímně a prostě.“

Operní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni hraje v historické budově Velkého divadla komickou operu Antonína Dvořáka Šelma sedlák. Její děj je situován na Domažlicko, do oblasti blízké krajskému městu. Pod taktovkou a v hudebním nastudování dirigenta Jiřího Štrunce a v režii Zbyňka Brabce se v sobotu uskutečnila první premiéra. Režisér si pro svoji vizi a realizaci díla zvolil tým - scénu navrhl Pavel Kodeda, kostýmy Josef Jelínek, světelný design byl ve zkušených a citlivých rukou Antonína Pflegera. Choreografii vytvářel Martin Šinták, sbory nastudoval Zdeněk Vimr. Všechny role dokázala plzeňská opera vhodně alternovat.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus

Soubor opery plzeňského Divadla J. K. Tyla uvede v sobotu v premiéře novou inscenaci Dvořákovy komické opery Šelma sedlák. Neoprávněně opomíjené dílo, jehož děj se odehrává na Domažlicku v 18. století, se znovu zařadí do repertoáru divadla po 65 letech.  Stane se tak v režii Zbyňka Brabce a v hudebním nastudování Jiřího Štrunce. V ústřední zamilované dvojici v rolích Bětušky a Jeníka uvidí diváci oblíbenou sopranistku Ivanu Veberovou v alternaci s finalistkou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka Marií Schmidtovou a tenoristy Tomáše Kořínka nebo Amira Khana, který se stal sólistou opery na počátku tohoto roku a již se s úspěchem představil v inscenacích Iris, Idomeneo a Nabucco. Dvořákova opera Šelma sedlák měla premiéru 27. ledna 1878 v Praze. Je skladatelovou pátou operou. „Hudba Šelmy sedláka je radostná, v národním tónu, čehož Dvořák dosahuje zejména hojným používáním českých tradičních tanců, zejména polky. Je také plná komplikovaných ansámblů se zajímavým vedením zpěvních hlasů. Hudba této opery je typicky dvořákovsky zdravá, a přestože patří k raným dílům, je v ní již mnoho z toho, co známe v jeho pozdější tvorbě,“ přibližuje operu dirigent Jiří Štrunc. Dramaturg a režisér Zbyněk Brabec to potvrzuje: „Po hudební stránce se jedná o zralé dílo již renomovaného skladatele, v němž vyniká česká melodika, kde je vypracovaná rytmická stránka i harmonie s instrumentací.“ Šelma sedlák, ač v poválečném období patřil k populárním operám, se u nás v posledních letech hrál velmi sporadicky. Plzeňské divadlo tuto ryzí českou klasiku uvedlo naposledy v roce 1954 v režii Bedřicha Kramosila a pod taktovkou Alberta Rosena. Nyní připravuje inscenaci pro všechny věkové skupiny. „Žádná Dvořákova opera se nehraje bez škrtů. K těm jsme přistoupili i v naší inscenaci, abychom jí zajistili větší spád a aby byla přijatelná pro dnešního diváka. Jsem přesvědčen, že půvabný lidový příběh diváky dojme i pobaví zároveň,“ vysvětluje režisér. Libreto nezapře inspiraci z tehdy úspěšných děl, jako byla Smetanova Prodaná nevěsta či Mozartova Figarova svatba. Bohatý sedlák zaslíbí svou pohlednou dceru Bětušku, milující chudého Jeníka, bohatému ženichovi. A tak se rozehrává příběh, ve kterém téměř každý připravuje nějakou lest a zároveň se stává i obětí.

 

Zveřejněno v AktuálněPlus
pondělí, 15 duben 2019 13:33

Opera Iris Pietra Mascagniho poprvé

Iris-WEB-2000pix-root-1716

„Spolupráce orchestru, sboru a sólistů je bezproblémová, Štruncovo pevné vedení vykřeše z orchestru více dynamických změn, než jsme v Plzni zvyklí.“

 „Každý hráč má autorem napsaný svůj originální part. Zapojeny jsou vedle tradičních nástrojů originální nástroje japonské, celesta, různé gongy, malý tam–tam a tympány, tamburína, malý hoboj a třístrunná japonská loutna zvaná šamisen…“

 „Při premiéře excelovala v titulní roli Iris Ivana Veberová.“

Operní soubor Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni se rozhodl jako svou pátou premiéru sezóny zařadit v našem prostředí vůbec neuváděnou a ve světě jen zřídkakdy inscenovanou operu Iris italského představitele verismu - Pietra Mascagniho. Dramaturgicky velmi zajímavý počin se podle slov šéfa opery Tomáše Pilaře připravoval od myšlenky k realizaci čtyři roky. Dílo poznáváme v českých zemích a na Slovensku úplně poprvé. Výsledek, soudě podle sobotního prvního představení, stojí za to.

 
Zveřejněno v ReflexePlus