pátek, 09 červenec 2021 12:05

Duchovní hudba Petra Fialy a jeho sboru

100

„Krásně ztišená, nádherně provedená Góreckého hudba.“

„Tento předpokládaný důležitý dějinný okamžik zpřítomňuje ve dvacetiminutovém pozastavení Fialova skladba Křest svaté Ludmily.“

„Nejde o prvoplánově církevní libreto, i když text nezastírá, že vyjadřuje úctu ke katolické světici.“

Program festivalu Smetanova Litomyšl ozdobil ve čtvrtek hodinovým koncertem duchovní hudby Český filharmonický sbor Brno. Na starou hudbu navázala Brucknerova moteta, Góreckého niterná kompozice určená polskému papeži a nakonec vlastní dílo sbormistra Petra Fialy, působivě a výstižně koncipované komorní oratorium Křest svaté Ludmily.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
446

„Premiéra oratoria Quo vadis v amsterdamském sále Concertgebouw v roce 1909 přinesla Nowowiejskému mezinárodní uznání, následovaly desítky provedení po Evropě i v Americe.“

„Úvahy, jestli avantgardu svým úkrokem k postmodernímu neoromantismu takzvaně zradil, nebo jasnozřivě opustil, můžeme nechat otevřené. Penderecki patří a bude v hudebních dějinách patřit do sousedství Beethovena a Mahlera.“

„Do trojice polských skladatelů druhé poloviny 20. století, kteří respektovaným způsobem, výraznějším než většina ostatních autorů ze střední Evropy, spoluutvářeli charakter a stylový vývoj moderní hudby, patří vedle Pendereckého a Lutosławského ještě Górecki.“

Feliks Nowowiejski je dobrým příkladem toho, jak málo známe své severní sousedy. Polsko se svou kulturou nebylo a není pro Čechy tak zajímavé jako Západ, jako Německo, Rakousko. Říká se dokonce, že Poláky nemáme rádi. Ať už to má nějaké důvody, nebo nemá, ať už je to pravda, nebo ne, skutečností je, že toho o nich víme méně, než bychom mohli. A platí to i o polské hudbě. Penderecki, Lutosławski, Górecki, Kilar… to jsou komponisté, jejichž význam v hudbě druhé poloviny dvacátého století si snad uvědomujeme. Totéž v případě Szymanowského a první poloviny století. A Moniuszka (a samozřejmě Chopina) ve století devatenáctém. Ale skladatel Feliks Nowowiejski, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo pětasedmdesát let? Ten je jménem, o jehož existenci tuší v Česku málokdo. Že zrovna jeho teprve teď znovu objevují i sami Poláci, není příliš velkou polehčující okolností.

 
Zveřejněno v SeriálPlus