578

„Jsem takové to typické hudební dítě, nejen, že rodiče byli oba zpěváci, ale dokonce obě babičky byly varhanice a krásně zpívaly!“

„Občas odbočím trošku mimo svůj obor a zkouším, co to udělá – například letos bych měla zpívat Ariadnu od Martinů, která má v partu v jednom místě držené es tři…“

„Holčičko, lidi se brali i za války, tak co je proti tomu nějakej covid!“

Sopranistka Markéta Böhmová se do povědomí hudbymilovného publika dostala zejména skrze účinkování v různých ansámblech, v poslední době nejčastěji v Czech Ensemble Baroque, kde nabyla cenné zkušenosti coby sólistka. Má za sebou ale i operní role, a to například v Ostravě, v Plzni i v Praze. V minulém roce byla nominována na Cenu Thálie za roli Hraběnky v Mozartově Figarově svatbě v opavském Slezském divadle. V rozhovoru s pěvkyní se dotkneme jejích začátků, kde sbírala zkušenosti, jaká zpěvačka ji inspiruje, avšak probereme i poslední rok, který je obecně pro všechny umělce velice těžký.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
202

„Následující Allegro z Koncertu g moll pro smyčce a continuo Antonia Vivaldiho vytvořilo kontrast k předešlé kantabilní skladbě, tempo nebylo přehnaně rychlé.“

„Adamovi patřila i následující skladba ‒ virtuózní Toccata ze Suity f moll anglického skladatele Williama Ralpha Driffilla, která nenáleží k nejznámějším.“

„Svoboda si vyhrál s artikulací jednotlivých pasáží i četnými trylky a použil vkusnou registraci.“

Letošní festival Pardubické hudební jaro přeměnila koronavirová pandemie z jeho tradiční podoby do zúžené verze s pěti streamovanými koncerty, které si je možné od data jejich premiéry kdykoli zpětně poslechnout. Plánované Requiem za Viléma museli pořadatelé nahradit kvůli karanténě členů souboru Cappella Mariana výkony domovského ansámblu Barocco sempre giovane, varhaníků Pavla Svobody, jeho žáka Adama Suka a violisty Jiřího Kabáta. Koncert se uskutečnil v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích, který prošel rekonstrukcí v minulém roce. Na programu byla hudba především barokní a klasicistní.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

1 Mezinárodní festival Pardubické hudební jaro bude dnes od 19 hodin vysílat online koncert souboru Barocco sempre giovane s názvem Dialog varhan a smyčců. Tento koncert nahradí původně plánovaný stream pojmenovaný Requiem za Viléma k výročí pěti set let od úmrtí Viléma II. z Pernštejna, který není možno uskutečnit v původním termínu z důvodu karantény účinkujících z ansámblu Cappella Mariana. V Dialogu varhan a smyčců ze Sukovy síně Domu hudby v Pardubicích zazní hudba Johanna Sebastiana Bacha, Antonia Vivaldiho, Georga Philippa Telemanna, Wolfganga Amadea Mozarta, Jana Křtitele Vaňhala a Williama Ralpha Driffilla. Po boku souboru Barocco sempre giovane vystoupí varhaníci Pavel Svoboda a Adam Suk a dalším hostem bude violista Jiří Kabát. Videostream bude možné sledovat zde, na stránkách festivalu, kde jsou k dispozici už odvysílané koncerty, a také na jeho sociálních sítích. Další plánovaný stream festivalu se má uskutečnit za týden, 15. dubna, a vystoupit má opět Barocco sempre giovanne s hosty – houslistou Janem Talichem a opět s violistou Jiřím Kabátem, a to v čistě dvořákovském programu.

Zveřejněno v AktuálněPlus
0NosekVaclav-1989-VVanak

„Podařilo se mu vystavět dramaturgickou linii, založenou především na provádění závažných děl 20. století – osou jeho snah bylo dílo Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a ze zahraničních autorů Sergeje Prokofjeva.“

„Václav Nosek věřil v životaschopnost Janáčkovy hudby z pera samotného autora, bez dodatečných zákroků různých upravovatelů.“

„Obdiv zaslouží prosazení opery Řecké pašije, neboť šlo o dílo se silným duchovním poselstvím, pro tehdejší režim nepřijatelným.“

Před rovnými sto lety, 5. dubna 1921, se narodil Václav Nosek, jedna z nejvýraznějších osobností brněnského divadla druhé poloviny 20. století. Stál za prosazením a uvedením řady operních titulů, které do té doby nebyly publiku známy. Opeře svou péči věnoval jednak jako dramaturg, který dokázal neznámým či pozapomenutým operním dílům, nalezeným v různých archívech, vdechnout život, a jednak jako dirigent, který pak tato (a další) díla nastudoval.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
111

Koncert z plzeňského Korandova sboru, který natočil 15. prosince soubor Musica Florea s hosty, bude dnes od 19 hodin k zhlédnutí online. Hudební setkání nese název Cithara nova J. L. V. Dukáta a kromě jeho hudby stream nabídne skladby Marcina Mielczewského, Antonia Vivaldiho, Samuela Friedricha Capricorna a Georga Philippa Telemanna. Ve třetí části z cyklu Cithara nova Josefa Leopolda Václava Dukáta altové sólo zpívala Sylva Čmugrová. Hudebního nastudování se ujal umělecký vedoucí souboru Marek Štryncl.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Na koncertech Mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro bude tento týden účinkovat soubor Barocco sempre giovane, a to hned dvakrát. Ve čtvrtek 24. září od 19 hodin v pardubickém Husově sboru těleso přednese barokní koncerty a kantáty Johanna Sebastiana Bacha, Johanna Christiana Bacha a Georga Philippa Telemanna. Spoluúčinkovat bude sopranistka Helena Hozová. Kostel sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě bude v pátek od 19 hodin místem koncertu, na kterém se k souboru přidají houslista Václav Hudeček a trumpetista Marek Zvolánek. Půjde opět o barokní program z děl Johanna Sebastiana Bacha, Georga Philippa Telemanna a Antonia Vivaldiho.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Pražský cyklus Hudba bez hranic zahájí čtvrtečním koncertem (24. 9.) v barokním refektáři dominikánů v Jilské ulici svou dvanáctou sezónu. Dvanáctičlenný komorní smyčcový orchestr Martinů Strings Prague, který založil a vede houslista Jaroslav Šonský, přizval ke spolupráci violistu Karla Untermüllera. Ten svůj nástroj rozezní v Koncertu pro violu a smyčce Georga Philippa Telemanna. Kontrastem k baroknímu Concertu grossu Georga Friedricha Händela a baroknímu violovému koncertu pak bude virtuosní Grand tango Ástora Piazzolly v úpravě pro violu a smyčce Jaroslava Šonského.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

Osmý ročník západočeského festivalu Procházky uměním vyvrcholí zítra, v pátek 11. září od 18 hodin, v manětínském kostele sv. Jana Křtitele. Závěrečný koncert cyklu nese podtitul Slavnost violy v Manětíně.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

Devět převážně komorních programů nabídne od 13. září do 1. listopadu v regionu Podorlicka desátý ročník Festivalu F. L. Věka. Vystoupí na něm mimo jiné mezzosopranistka Dagmar Pecková a klavírista Miroslav Sekera, crossoverový Epoque Quartet, houslista Josef Špaček nebo basista Gustáv Beláček a polský varhaník Waclaw Golonka v dvořákovském programu, Michaela Káčerková a Kristina Fialová, Barocco sempre giovane, hornistka Kateřina Javůrková a klavírista Adam Skoumal nebo žesťový soubor Czech Brass. Festival, který vzpomene i 700. výročí města Dobrušky, pak zakončí filmová hudba v podání Komorní filharmonie Pardubice.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8

Už tento pátek začíná v Kroměříži sedmý ročník multižánrového festivalu Hortus Magicus. Kromě barokní a klasicistní hudby představí také divadlo, floristické exhibice, edukační programy nebo dobový ohňostroj. S podtitulem Proměna - čtvero ročních dob se bude konat v Květné zahradě od 7. do 9. srpna.

 

 

Zveřejněno v VýhledPlus
8

„Spojení harfy s hobojem výrazně podtrhlo impresionistickou náladu v podstatě neoklasické hudby.“

„Pomalá věta v jemné dynamice okouzlila posluchače podmanivým spojením prostoru a zvuku.“

„Jiří Gemrot dokáže komponovat svou hudbu v dokonalé balanci moderního soudobého výrazu a zachování tradičních hudebních parametrů, především tonality.“

Kdo někdy zažil sólový koncert Viléma Veverky, pravděpodobně dlouho nezapomene. Strhující energie, maximální nasazení a virtuózní provedení přinášejí nejen sluchový, ale i vizuální zážitek nebývalé intenzity. Jistě i to je jeden z důvodů, proč se tento hobojista stal respektovaným hráčem světové úrovně. Vše potvrdil za doprovodu neméně „hvězdné“ harfistky Kateřiny Englichové i na čtvrtém koncertu 11. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Hudební léto Kuks v kostele Nejsvětější Trojice první srpnovou sobotu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 30 červenec 2020 08:12

Hudební léto Kuks se světovou premiérou

4

Festival Hudební léto Kuks pokračuje v sobotu v podvečer v kostele Nejsvětější Trojice koncertem hobojisty Viléma Veverky a harfistky Kateřiny Englichové. Na programu mají hudbu klasiků i premiéru nové skladby Jiřího Gemrota inspirované jednou z takzvaných šporkovských árií – písní z okruhu Františka Antonína hraběte Šporka, filantropa a mecenáše, který nechal postavit tamní hospital.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 29 červenec 2020 11:13

Oslava květin v zahradách zámku Troja

1

„Atmosféru francouzské barokní zahrady dotáhly k dokonalosti detaily jako květy růží ve vlasech nebo klopách sak.“

„Výběr kompozice, založené na dialogu mezi violou de gamba a houslemi a na důrazu na velké dynamické kontrasty, ilustroval akustickou nevýhodu venkovních prostor.“

„Fakt, že se večer odehrával na pozadí diskuse o roli živé hudby, nešel přehlédnout.“

V pořadí druhým koncertem pražského festivalu Letní slavnosti staré hudby jsme se tentokrát nechali přenést do krásných zahrad zámku v Troji. Členové barokního souboru Collegium Marianum pod vedením flétnistky Jany Semerádové připravili ojedinělý hudební zážitek s názvem „La rose de Paris“. Těžištěm programu byly dva z Pařížských kvartetů Georga Phillippa Telemanna – oddaného a vášnivého milovníka květin.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Jana-Semeradova-201929cPetraHajska

„Máme být na co hrdí, že máme Michnu...!“  

„Centrum barokní hudby ve Versailles nás zásobuje novými nápady a notovými materiály.“

„Máme naplánováno Německo a Rakousko a já mám jet dokonce až do Ruska. Tak uvidíme, jak to všechno půjde…“

Collegium Marianum, které pořadatelsky stojí za Letními slavnostmi staré hudby, má na pražském festivalu letos dva programy. První dnes večer nabídl v zahradě Trojského zámku Telemannovy Pařížské kvartety v kombinaci s instrumentálními skladbami Jeana-Féryho Rebela, Michela Blaveta a Johanna Caspara Ferdinanda Fischera. Druhý je ohlášen na 6. srpna a půjde o výběr z České mariánské muziky raně barokního jindřichohradeckého skladatele a básníka Adama Václava Michny z Otradovic. Flétnistka Jana Semerádová, umělecká vedoucí souboru, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus oba koncerty, festival i další souvislosti letošního komplikovaného roku. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

Dalšími dvěma koncerty pokračují v Praze v příštích dnech Letní slavnosti staré hudby. V pondělí jde o plenérové vystoupení Collegia Marianum a ve čtvrtek je v nabídce první ze dvou koncertů, v nichž se objevuje jméno mezinárodně uznávané sopranistky Hany Blažíkové.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Sopranistku Hanu Blažíkovou se podařilo získat paradoxně díky tomu, že se její jinak už plný diář náhle vyprázdnil.“

„I přes ústupky vynucené jarními státními preventivními opatřeními se podařilo zachovat téma hudby pro šlechtické dvory a podtitul Nobilitas.“

„Někteří lidé jsou vděčni za postupný návrat ke koncertnímu životu, jiní ale s nákupem vstupenek váhají.“

Především tuzemští umělci zabezpečují letos program Letních slavností staré hudby. Festival se v Praze uskuteční od 23. července a jen dva poslední koncerty 3. a 7. září patří zahraničním interpretům, souborům z Německa a Polska. Pořadatelé tak reagují na aktuální situaci na kulturní scéně, v níž se odrážejí důsledky jarních vládních restrikcí přijatých v souvislosti s pandemií koronaviru. Ty se ostatně projevují i na zájmu publika. Někteří lidé jsou vděčni za postupný návrat k normálnímu životu, k němuž patří i koncertní dění, jiní ale projevují ještě obavy a váhají s nákupem vstupenek.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
2

První ročník festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí se bude konat od 23. srpna do 17. října v Podyjí, na Znojemsku a v rakouském Thayatalu. Akce nese jméno znojemského varhanáře Josefa Silberbauera, jehož varhany také na koncertech představí. Posluchače zavede do Vranova nad Dyjí, na zámek Jevišovice, do Drnholce, Kdousova, rakouského Göllersdorfu, Gross – Enzersdorfu, na zámek Mailberg a do obce Merkersdorf.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
130

„Houslistu Josefa Špačka v poloze, kterou předvedl ve Vivaldiho notoricky známé hudbě, tak moc neznáme.“

„Pokud se letos zjistilo, že i komorní hudba stojí za to a že je pro ni v tuzemsku řada povolaných, bylo by pěkné, kdyby se i na to dalo navazovat.“

„Navzdory koronaviru a vládním opatřením, která dlouho vypadala jako likvidační pro letní kulturní nabídku, se v rodišti Bedřicha Smetany nakonec uskutečnil hodnotný festival komorní hudby.“

Josef Špaček a Barocco sempre giovane uzavřeli v neděli večer Smetanovu Litomyšl virtuózním, osobitým, značně neortodoxním provedením Čtvera ročních dob. Kvůli opatřením proti virové pandemii se letošní ročník konal nakonec v posunutém termínu a ve výrazně jiné podobě, bez oper a symfonických programů, bez zahraničních hostů a bez větší poloviny obvyklého publika. Nicméně uskutečnil se, a to doslova navzdory jarním zprávám o koronaviru. A paradoxně dokonce díky nim přinesl posluchačům ve své vynuceně nové podobě řadu zážitků, které by tato festivalová platforma jindy asi nenabídla.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
0

„Úplně plonkově jsem z letošního jara naštěstí nevyšel.“

„Není reálné, abychom „výpadek“ tohoto jara obratem dohnali, ale jsou nové příležitosti, jako je právě Smetanova Litomyšl, a za to jsem velmi vděčný.“

„Jsme zvyklí pracovat tak, že už první zkouška by měla mít v ideálním případě koncertní parametry.“

Hned pětkrát se letos představí publiku národního festivalu Smetanova Litomyšl hobojista Vilém Veverka, a to ve čtyřech programech a s různými hudebními kolegy. Festival, který narychlo kompletně změnil dramaturgii a „převlékl“ se do mnohem komornějšího a domácího roucha, vnímá jako fantastickou příležitost. Jak řekl v RozhovoruPlus, podstatné je, že se interpreti můžou znovu postavit před své publikum. Ale dodává, že letošní jaro pro něj mělo i očistný význam a umožnilo mu dodělat dva zajímavé projekty.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Toto je realita a na lítost nemám kdy.“

„Také se mohlo lehce stát, že uděláme festival, na který nikdo nebude chodit… Ale to se neděje!“

„Staly se horší věci, než že nemůžeme udělat festival, jak jsme si jej vysnili.“

Ve čtvrtek začíná festival Smetanova Litomyšl. Kvůli koronakrizi, tedy hlavně v důsledku vládních opatření proti šíření pandemie, se koná v jiném termínu, s jiným program. Umělecký ředitel a dlouholetý dramaturg Vojtěch Stříteský se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zamýšlí nad sestavou vesměs komorních koncertů, které se podařilo poměrně narychlo připravit, a prozrazuje, které koncerty a opery se festivalový tým pokouší přesunout z původního programu do dalších let. V Litomyšli se museli na jaře v určitém okamžiku rozhodnout pro konečnou verzi festivalu. Nedlouho poté přišla zmírnění opatření, festival by nakonec mohl být rozmáchlejší. I o tom byla řeč…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 2