1

„Leonskaja dramaturgiou zdôraznila najmä citlivosť a intimitu, ktorá sa do klavírnych diel týchto autorov často premieta.“

„Chopinovu hudbu zbavila nánosov sentimentu, pomocou ktorého sa s krehkou výrazovosťou jeho diel mnohí vyrovnávajú.“

„V Schubertovej Sonáte mala maximálny prehľad a dokázala v nej pôsobiť veľmi pokojne a uvoľnene.“

Uznávaná rodáčka z gruzínskeho Tbilisi Elisabeth Leonskaja sa 12. októbra vrátila do Prahy. Svoje majstrovstvo predviedla vo výsostne romantickom programe zloženom z diel Fryderyka Chopina, Roberta Schumanna a Franza Schuberta. Koncert sa konal v rámci cyklu Světová klavírní tvorba, ktorý patrí k sezóne Orchestru FOK.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„V jejich provedení se Rondo stalo zábavnou hudbou, v níž posluchači napínali svůj sluch i pozornost v očekávání, co se dál bude na podiu dít.“

„Po celou dobu hrála houslistka s takovou pozorností, věnovanou každému záchvěvu tónu, jako by hraní na housle bylo pro tuto chvíli tou nejdůležitější věcí na světě.“

„V obou interpretech jsme spatřili spojení uměleckého nadhledu s hlubokým uměleckým prožitkem, které daly Poème její jedinečný poetický a zároveň závažný charakter.“

Co dělá Lednicko-valtický festival v nabídce českých festivalů nebo koncertních cyklů speciálním, jedinečným? Vedle pečlivého výběru špičkových interpretů, kteří přednesou hudbu mnoha rozličných stylů a období, je to zajisté právě jeho umístění do mimořádně přitažlivých a architektonicky okouzlujících prostor Lednicko-valtického areálu, kde se koncerty odehrávají. Vedle toho je mimořádný i další rozměr festivalu, který má za cíl utužovat a prohlubovat mezinárodní kulturní odkaz této oblasti, a proto je hudební program festivalu obohacen též o přednášky a výstavu obrazů. Díky všem těmto aspektům se tak festival stává významnou událostí celého jihomoravského regionu. Ke slavnostnímu zahájení v sobotu 28. 9. byli pozváni francouzsko-holandská houslistka Cosima Soulez Larivière a český klavírista Miroslav Sekera, kteří nadchli přítomné romanticky laděným programem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Dirigent znamenite vystihol dramatický nerv diela i jeho záverečné, prenikavo apelatívne vyznenie.“

„Skúsený Judd volil v interpretácii striedme tempá s pôsobivým melodickým frázovaním a účinnou nástrojovou artikuláciou.“

„Indjicova hra sa aj po rokoch vyznačuje vzácnou noblesou prednesu, príkladnou kultúrou tónu a silnou individualitou umeleckého prejavu.“

Koncertom Slovenskej filharmónie sa v piatok, 27. septembra 2019, otvoril v hlavnom meste Slovenska jubilejný, 55. ročník Bratislavských hudobných slávností. Medzinárodný hudobný festival sa v priebehu desaťročí vyprofiloval na jedno z najvýznamnejších kultúrnych podujatí metropoly. Defilé svetoznámych orchestrálnych telies, znamenitých komorných súborov, hviezdnych inštrumentalistov a vokalistov, ktorí na festivale dosiaľ účinkovali, svedčí o prvotriednej práci jeho organizátorov a riadiaceho manažmentu. Možnosť vystúpiť na BHS sa stáva doslova prestížnou záležitosťou mnohých svetových umelcov. Pri pohľade na dramaturgickú zostavu nadchádzajúceho ročníka sa ukazuje, že ani tento rok to nebude inak.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
11

„Vyzdvihla bych promyšlenou koncepcí jazykovou, což večeru dodalo další zajímavý umělecký rozměr. V programu postupně zaznělo celkem sedm jazyků.“

„Milostnou atmosféru vtipně doplnily polibky Martiny Jankové odeslané na dálku klavíristovi Gérardu Wyssovi.“

„Příjemnou závěrečnou tečkou programu bylo ansámblové vystoupení všech pěvců s písní V dobrém sme se sešli  z Moravských dvojzpěvů.“

Absolventi interpretačních kurzů v Litni, účastníci Písňové akademie Festivalu Jarmily Novotné, vystoupili v pátek v pražském Rudolfinu. Za doprovodu klavíristy Gérarda Wysse zazpívala ten večer i Martina Janková. Byla spolu s ním a s Ivo Kahánkem v Litni lektorkou. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
7

„Jakmile se hlasy zpěváku rozezní sálem, bývá pak zpravidla znovu mile překvapen, zaujat a okouzlen jejich uměním, které je doslova pohlazením pro uši.“

„Sbor zde své posluchače opět potěšil svými bohatými barevnými i dynamickým možnostmi, dokonalou přesností v začátcích i koncích frází a velmi krásnou vyváženou barvou v jednotlivých hlasových skupinách i v celku.“

„Český filharmonický sbor byl po celý večer stabilním nositelem kvalitního uměleckého provedení.“

V neděli 15. září Český filharmonický sbor Brno zahájil svoji 29. koncertní sezónu. Zvolil slavnostní repertoár, kterým chtěl spolu s Mozartem, Schubertem a Nicolaiem posluchače nalákat na další ze svých úspěšných a hudebně pestrých koncertních řad. V jiných koncertních prostorách možná znělo na svátek Panny Marie Bolestné Stabat Mater, ale Besední dům se zaplnil pod taktovkou Jakuba Kleckera slavnostní notou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Hledání… To je podtitul nadcházející sezóny Janáčkovy opery v Brně. Pětici chystaných premiér spojuje hledání lásky, mládí, svědomí, lidskosti i všeuměla, který zvládne práci všeho druhu. Režiséry budou osvědčené osobnosti, David Radok, Jiří Heřman, Arnošt Goldflam a tvůrčí tandem SKUTR. Taktovky se ujmou Tomáš Netopil, Robert Kružík, Ondrej Olos, Marko Ivanović a Jakub Klecker. Sezonu ale odstartuje za týden, v pátek 6. září Open air koncert na piazzettě před Janáčkovým divadlem. Ochutnávku titulů, které soubor připravuje, zazpívají mimo jiné Jana Šrejma Kačírková, Pavla Vykopalová, Václava Krejčí Housková, Roman Hoza, Jiří Sulženko nebo Ondřej Koplík.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Zítra začíná jeden z tradičních letních festivalů Třeboňská nocturna, a to v půl osmé v konírně místního zámku. Přesto program začal už v neděli, a to koncertem rakousko-chilského dua hrajícího na violoncello a kytaru Duo Lioren a uskupení Francisextet, souboru mladých muzikantů složených převážně z bývalých a současných studentů českobudějovické konzervatoře, se zaměřením především na moderní hudbu. Dnes od 19:30 hodin v Divadle J. K. Tyla vystoupí žáci a absolventi ZUŠ Třeboň a zítra dojde k avizovanému slavnostnímu zahájení festivalu. Představí se Wihanovo kvarteto s hostem, hráčem na lesní roh Alexandrem Collardem, vítězem soutěže MHS Pražské jaro 2018. Na koncertě zazní Kvartetní věta c moll Franze Schuberta, Mozartův Kvintet pro lesní roh, housle, dvě violy a violoncello Es dur, K 407, Messiaenův Appel interstellaire a Smyčcový kvartet E dur, op. 80 Antonína Dvořáka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„K čemu jsou životopisy a recenze? To nejpodstatnější je, co dokážou umělci přednést v daný okamžik na pódiu.“

„Šlo o osobní výběr sopranistky, kdy se střídala díla z celého Schubertova tvůrčího období. A byl to výběr znamenitý, propojený v krásný celek.“

„Horowitz říkal: abych vyjádřil vše, co skladatel zamýšlel, je třeba mít v sobě jak anděla, tak ďábla.“

Asi tak po čtrnácti dnech, kdy jsem navštívil koncert Magdaleny Kožené a Yefima Bronfmana, jsem dostal chuť zajít na další berlínský koncert. Jak jsem již zmiňoval v článku Za Magdalenou Koženou a Yefimem Bronfmanem do Berlína, Pierre Boulez Saal jsem si velice oblíbil, a tak jsem se podíval do programu, jaké ještě zbývají koncerty v závěru sezóny. Nabídka toho nejlepšího byla velice lákavá a nebyl problém navštívit minimálně pět akcí, nehledě na to, že kousek vedle, v sále Filharmonie, slavil Daniel Barenboim padesát let od prvního koncertu, který tam měl jako dirigent 14. června 1969.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
0

„Českej filharmónii sa dobre podarilo zachytiť štýlové špecifiká skladieb, hrali spoľahlivo, pútavo, jednoducho, na skutočne vysokej úrovni.“

„Prevedenie vzbudzovalo dojem spontánnej kreativity a optimizmus Schubertovej symfónie orchester publiku bez problémov sprostredkoval.“

„Išlo o jedného z najlepšie zvládnutých Straussov, akých som počula.“

K záveru sezóny, ako šiesty koncert abonentnej rady B, sa Česká filharmónia rozhodla zaradiť dvojicu skladieb z okrajových fáz romantizmu: Symfóniu č. 3 D dur Franza Schuberta a Sinfoniu domestica Richarda Straussa. Večer 26. júna, prebiehajúci pod taktovkou Franza Welsera-Mösta, bol tak okrem skvelého zážitku z interpretácie aj zaujímavou možnosťou porovnať celkom odlišné štádia vývoja jedného hudobného druhu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
nizsi-11-of-21

„Sním teď konkrétně o tom, že bych v beethovenském roce 2020 objel Českou republiku se všemi 32 sonátami. Máme to rozjednané, držte palce, ať to vyjde.“

„Každá komorní spolupráce je pro mě svátkem hudby a výbornou zkušeností, ze které pak čerpám pro své sólové hraní.“

„Nevyhýbám se žádné hudbě, která ke mně přijde. Nechávám si cestu otevřenou. Ale myšlenkové a hudební bohatství Beethovenova světa mě přímo pohltilo.“

Má za sebou četná studia i soutěžní úspěchy, hraje sólově a zároveň doprovází mnoho hudebních kolegů, zejména pěvců. Klavírista Pavel Voráček zítra zahájí sérii písňových recitálů VIVAT PÍSNI! s mezzosopranistkou Michaelou Zajmi v kostele Českobratrské církve evangelické na Vinohradech. Nabídnou výběr z Moravské lidové poezie Leoše Janáčka, Čtyři poslední písně Richarda Strausse, výběr z písní Franze Schuberta a Dvořákovy Cigánské melodie. A jak potvrdil KlasicePlus.cz, v příštím roce chce oslavit výročí Beethovena provedením všech jeho klavírních sonát.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

Originální a jedinečné spojení vážné hudby a architektonických skvostů UNESCO v Kroměříži, festival Hudba v zahradách a zámku, letos oslaví jubilejní dvacátý ročník. Dvouměsíční cyklus sedmi koncertů letos nově doplní beseda s operním pěvcem Adamem Plachetkou a přednáška psychiatra Cyrila Höschla o odvrácené straně osobností slavných skladatelů.  Přehlídku zahájí dnes v 19:00 hodin Moravská filharmonie Olomouc a dirigent Tomáš Netopil, který je zároveň dramaturgem festivalu. Ve skleníku Květné zahrady zazní Houslový koncert a moll, Op. 53 a koncertní předehry V přírodě, Karneval a Othello Antonína Dvořáka. Sólového partu se ujme houslista Jiří Vodička.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 20 červen 2019 20:10

MenART na festivalu Smetanova Litomyšl

00407805026838

První ročník stipendijního programu MenART pro nadané žáky základních uměleckých škol a jejich učitele symbolicky vyvrcholí na festivalu Smetanova Litomyšl. Odpoledne a v podvečer v sobotu 22. června bude patřit jízdárna i zahrady zámku Litomyšl mladým hudebníkům, zatímco výtvarníci se prezentují na samostatné výstavě v Augustově tiskárně po celou dobu festivalu. Mentory prvního ročníku jsou dirigent Tomáš Netopil, operní pěvkyně Kateřina Kněžíková, klavírista Ivo Kahánek, skladatelka a klavíristka Beata Hlavenková, zpěvačka Lenka Nová, violoncellistka Terezie Kovalová a výtvarníci Maxim Velčovský, Petr Nikl a Milan Cais.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 19 červen 2019 20:52

PKO nabídl světovou premiéru v Rudolfinu

190618BartaRozen35cPetraHajska

„Pro skladatelský styl Lukáše Hurníka je typická stylová syntéza.“

„Byl to klasicky pojatý Schubert, bez tempového nebo harmonického experimentování, který plně odpovídal náladě publika.“

„Jiří Bárta je violoncellista velmi emotivní, rád tvoří přímo na koncertě.“

Jedno ze čtyř nejstarších komorních těles v Evropě, Pražský komorní orchestr, kromě běžného klasického repertoáru už několik let uvádí díla soudobých skladatelů. Zatím premiéroval přes stovku děl českých i zahraničních autorů a dokonce si skladby přímo objednává. Jednu světovou premiéru slyšeli i posluchači v Rudolfinu 18. června. Jako sólistka vystoupila Barbora Řeřichová.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1812-image-1529256822

Už poosmnácté se letos koná Mezinárodní hudební festival Mahler Jihlava. Zítra od 15 hodin v Parku Gustava Mahlera ho zahájí slavnostnímu odpoledne – bude se klást kytice k soše skladatele, vystoupí mažoretky a zazní slavné melodie v podání dechového orchestru TUTTI při ZUŠ Jihlava, který bude řídit Jan Nosek. Zahajovací koncert v pravém slova smyslu ale proběhne až v sobotu 18. května od 19 hodin v jihlavském kostele Povýšení sv. Kříže. Příznačně zazní Mahlerova Symfonie č. 1 „Titan“ v podání ostravské Janáčkovy filharmonie s dirigentem Valentinem Uryupinem. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
 
 
MarecekMartinik08cPetraHajska

Tři z vás vyhrávají CD s jedním ze stěžejních děl Franze Schuberta

Schubertovo vrcholné dílo „Zimní cesta“ nahráli vynikající český basista Jan Martiník za klavírního doprovodu Davida Marečka, současného generálního ředitele České filharmonie. Jejich společné CD Zimní cesta vyšlo na podzim loňského roku u společnosti Supraphon. 

Ptali jsme se: Kdo je autorem básní, na které Franz Schubert svoji Zimní cestu zkomponoval? 
Správná odpověď je Wilhelm Muller.

Výhercům, které najdete v článku, gratulujeme!

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
pondělí, 29 duben 2019 19:13

Ryba, Šístek a "Klaudova filharmonie"

DSC0573

„Rybův koncepcí velký a stejně mimořádně náročný koncert zahrál s opravdovým osobním zanícením, obětavě a navíc také zpaměti.“

„Souvisí s tím neodbytný dojem, že L´Armonia Terrena šťavnatost a opravdu ojedinělou osobní váhu projevu dynamicky téměř neustále přepalovala.“

„Hudební úroveň Rybova každodenního okolí byla jednodušší než ta, na kterou by sám dosáhl.“

Druhý ročník Festivalu Jakuba Jana Ryby je skutečností. Jeho páteří je pětice koncertů, dotvářejí ho církevní akce, kompoziční soutěž, interpretační kurzy a konference. Jde o regionální počin, za nímž stojí několik odborně zdatných nadšenců. Avšak sólový výkon mladého violoncellisty Eduarda Šístka v Rybově Koncertu C dur při nedělním zahajovacím večeru v Rožmitále pod Třemšínem svou hudební úrovní objektivně pozvedl nadšení organizátorů pro Rybův odkaz ještě o nějaké to patro výše.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
190413WinterreiseMarecekMartinik04cPetraHajska

„Martiníkovo sdělení je prosté, čisté, vychází z hloubi srdce a duše. Právě jako jeho technika zpěvu.“

„Je obdivuhodné, jak David Mareček (generální ředitel České filharmonie) neztratil nic ze svého interpretačního umu. Vůči pěvci je vnímavý, ohleduplný, pozorný.“

„Za dva roky od prvního provedení se Zimní cesta v interpretaci obou stala intimní a vytříbenou, přirozenou a usazenou. Nebylo těžké publikum uhranout.“

Dvořákovy Biblické písně i Schubertovu Zimní cestu v podání Jana Martiníka jsme už před časem slyšeli. Biblické písně s Ivem Kahánkem na Dvořákově Praze v roce 2015, dva roky nato Jan Martiník zazpíval Schubertův písňový cyklus za doprovodu Davida Marečka ve Dvořákově síni Rudolfina a v dalších městech. O rok později vyšel pod originálním názvem Winterreise u Supraphonu. V sobotu 13. dubna se oba interpreti znovu sešli, tentokrát v Sukově síni, a přednesli Biblické písně a výběr třinácti písní ze Zimní cesty. Důvod? Samozřejmě zopakovat si s posluchači onen silný zážitek, jaký oba cykly skýtají. Navíc se křtilo i zmíněné supraphonské CD, které oficiálně vyslala do světa Anna Fejérová, manželka Jiřího Bělohlávka, jenž stál u počátků nastudování Schubertova cyklu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
 
 
MarecekMartinik08cPetraHajska

Tři z vás mohou vyhrát CD s jedním ze stěžejních děl Franze Schuberta. A také slyšet část z něj zítra na koncertě.

Výběr ze Schubertovy vrcholné „Zimní cesty“ zazní v sobotu 13. dubna v Sukově síni Rudolfina. Přednesou ji vynikající český basista Jan Martiník za klavírního doprovodu Davida Marečka, současného generálního ředitele České filharmonie. Kromě toho provedou ještě Biblické písně Antonína Dvořáka. Na koncertě zároveň pokřtí jejich společné CD Zimní cesta, které vyšlo na podzim loňského roku u společnosti Supraphon a na kterém tento výjimečný cyklus zaznamenali celý…

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
DSC09310

„Je patrné, že o hudbě, kterou hraje, přemýšlí Jan Bartoš dlouho dopředu nejen jako klavírista, ale také jako filosof a člověk.“

„Necítila jsem bariéru mezi interpretem a posluchačem, která občas na některých koncertech vznikne.“

„Jak se po tak závažném programu asi cítí interpret…?“

Koncertní cyklus Hybatelé rezonance dává prostor mimořádným klavírním recitálům. Na řadu přišel Jan Bartoš a jeho Beethoven a Schubert. V Anežském klášteře byla i Kristýna Šrámková. Cílem jejího textu v tomto okamžiku není hodnotit, ale spíše zachytit… Zachytit něco z večerního koncertního programu, který – jak se dalo předem tušit – byl skutečnou událostí.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
pátek, 22 březen 2019 14:02

Daviesovy linecké paralely v Brně

FilharmonieBrno2032019fotoVojtchKba-30

„Quodlibet Lebensstürme s hudbou Franze Schuberta a na její motivy je zábavná kompozice, jednolitá, plná nečekaných momentů.“

„Velké Brucknerovy celky mají v prostoru, jako je Besední dům, problém. Zkrátka se tam nemusí vejít. Davies proto částečně ubíral.“

„Davies obecně se v Brucknerovi patosu vyhýbá, nedělá z něj romantického, výrazově přeumělkovaného autora.“

Dennis Russell Davies nepřináší do Brna jen svěží vítr. Přináší i rafinované hudební paralely, nezvyklé kompozice i hudbu spjatou s jeho dřívější profilací. A to je přesně to Brno, o kterém by mělo být slyšet.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2