910

Ve čtvrtek 27. ledna uvede Janáčkova filharmonie Ostrava v místním Domě kultury od 19 hodin další z moderovaných koncertů, na němž si na své přijdou i ti posluchači, kteří se se světem klasické hudby teprve seznamují. Programem s názvem Na lidovou notu je provede oblíbený herec a moderátor Jan Maxián a představí jim díla Leoše Janáčka, Zoltána Kodálye či Bély Bartóka. Dirigovat bude Gabriel Bebeşelea. Následující pondělí 31. ledna pak bude pódium Domu kultury, opět od 19 hodin, patřit držitelům ceny Anděl nebo Classic BRIT Awards – Pavel Haas Quartet přednese díla od Suka, Korngolda nebo Dvořáka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 19 leden 2022 15:40

Finleyho písňové hody v Rudolfinu

220116GeraldFinley1-1cPetrChodura

„Některé písně byly interpretovány spíše „aristokraticky“, noblesně, někdo by třeba řekl i chladně.“

„Z interpretačního hlediska je nutno vyzdvihnout skvělou energii, soustředěnost, ale i výdrž obou protagonistů, jak Geralda Finleyho, tak klavíristy Juliuse Drakea.“

„Autor může být zcela jistě šťastný, když jeho dílo interpretují umělci takového formátu a takto oddaně a přesvědčivě.“

Na nedělní podvečerní koncert 16. ledna připravil Český spolek pro komorní hudbu písňový recitál basbarytonisty Geralda Finleyho a klavíristy Juliuse Drakea. Kdo očekával tradiční a ustálený písňový repertoár, mohl být zklamán. Chytrá, i když nevšední dramaturgie byla podtržena obdivuhodnými výkony obou protagonistů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
114

Od 15. února do 3. dubna se bude konat pátý ročník unikátního hudebního festivalu Věčná naděje, připomínající především dílo skladatelů tvořících v katastrofálních podmínkách koncentračních táborů. Organizátoři oznamují první body festivalového programu. Ten bude zahrnovat nejen koncerty ve výjimečných prostorech, ale také přednášky, besedy a literární čtení.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
73

Český spolek pro komorní hudbu přivítá v rámci své recitálové řady basbarytonistu Geralda Finleyho. Ten spolu s klavíristou Juliem Drakem představí tvorbu vídeňských mistrů Franze Schuberta a Hugo Wolfa, ale také v české premiéře nejnovější písňový cyklus současného britského autora Marka-Anthonyho Turnage. Spojnicí celého programu je obdiv k dílu Williama Shakespeara. Koncert se koná v neděli 16. ledna v 17:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1111

Smetanovu Mou vlast zahraje na úvodním koncertě festivalu Pražské jaro 12. května 2022 West-Eastern Divan Orchestra, orchestr mladých hudebníků z Izraele a z Palestiny a dalších arabských zemí. Řídit ho má jeho zakladatel Daniel Barenboim. Do 3. června připravili pořadatelé čtyři desítky koncertů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Matthias-Ziegler

„Smetanu a Dvořáka vnímám jako méně pražské skladatele než Zemlinského. Jsou hodně ´čeští´, ale on je opravdu ´pražský´.“

„Když zblízka člověk vnímá zdejší přírodu, tak potom víc chápe ideje, které stojí za Smetanovou Vltavou a za českou hudbou vůbec.“

„V Praze jsem se docela hodně stavěl za objednávky nových děl u současných skladatelů.“

Šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu je Alexander Liebreich od roku 2018. V pátek 1. října v Rudolfinu řídí zahajovací koncert abonentních programů. Rozhodnutí rozhlasu, že tato sezóna bude v Praze jeho poslední, bylo v zimě překvapivé, i proto, že vzhledem ke koronakrizi nemohl zatím ze svých představ uskutečnit zdaleka vše… Německý umělec, jehož prarodiče žili v Brně, tím pádem sice kývl na nabídku z Valencie, ale jak říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, s Českou republikou má spojenu ještě řadu snů, které by chtěl naplnit.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
DP2121-9HrusaMracekBambergwebres35cPetraHajska

„Houslový koncert se vcelku nevýbojně drží ducha pozdního romantismu, ale není třeba hned mluvit o eklekticismu. Je svůj, je Korngoldův.“

„Jan Mráček už není žádný ´mladý příslib´, ale vůdčí osobnost své generace.“

„Posluchači se ´chytli´ i tentokrát, ale nevadilo. Interpretace celého setu Slovanských tanců si tento předčasný aplaus zasloužila.“

Druhý koncert Bamberských symfoniků na festivalu Dvořákova Praha se nesl v lehčím duchu než ten nedělní s Mahlerovou, Straussovou a Foersterovou hudbou. Tentokrát zněla díla Vítězslava Nováka, Ericha Wolfganga Korngolda a Antonína Dvořáka. Šéfdirigent tělesa Jakub Hrůša potvrdil, že spolu mají vzácné detailní porozumění. Bavorskému orchestru to umožňuje i přímo v Praze – v „jámě lvové“ – zahrát i tak speciální záležitost světového repertoáru, jakou jsou Slovanské tance. S výsledkem, za který by se nemusel stydět žádný český orchestr.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Patrick-Hrlimann

„Ve Foersterově symfonii jde o velmi osobní prožitek duchovních hodnot, spíše o spiritualitu než náboženskost.“

„Zahrál jsem si taky po mnoha letech veřejně na klavír!“

„Prožitek a vědomí, že přivádíte na svět něco, co tu ještě nebylo, je v určité rovině ještě řádově cennější, než připomínání hodnot minulosti.“

Na Dvořákově Praze dnes večer zahrají Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou a se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou. Otevřou Mahlerovou, Straussovou a Foersterovou hudbou svou rezidenci na festivalu, společnou s Českou filharmonií. Představí se při ní ještě v úterý, a to s Janem Mráčkem, sólistou Korngoldova Houslového koncertu. Jakub Hrůša v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje Foersterovu Symfonii „Veliká noc“, zamýšlí se nad soudobou hudbou, prozrazuje, co všechno ho čeká po pražských koncertech, ale také vzpomíná na svá letní účinkování u Berlínských filharmoniků, na festivalu v Lucernu… a na Ševčíkově akademii v Horažďovicích.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
999

Letošní Mezinárodní hudební festival Americké jaro zahájí v pondělí 13. září od 19 hodin houslista Josef Špaček a violoncellista Tomáš Jamník v multifunkčním sále DOX+. Hráči představí vzácně uváděná díla českých skladatelů 20. století – Janáčka, Martinů, Kleina a Schulhoffa. Po koncertě bude následovat debata s umělci. Celkem pořadatelé naplánovali třináct koncertů v Praze a v regionech, se zaměřením na klasickou, jazzovou i alternativní hudbu. Podrobné informace o festivalu najdete ZDE.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 23 červen 2021 09:59

Žádoucí Musica non grata

499

„Viktor Ullmann byl jediný z uvedených skladatelů, který měl přímý vztah k Novému německému divadlu.“

„Weinbergerova opera Švanda dudák byla přeložena do sedmnácti jazyků, hrála se ve více než stovce operních domů a za čtyři roky od premiéry byla uvedena více než 2000krát.“

„Erich Wolfgang Korngold se stal vyhledávaným autorem filmové hudby, získal dva Oscary a na tři byl nominován.“

Praha byla koncem předminulého a necelou polovinu minulého století zcela mimořádným jevem na kulturní mapě světa. Existovaly zde tři osobité kultury, česká, německá a židovská, které se vyvíjely samostatně, ale také se navzájem ovlivňovaly. Těžko bychom hledali obdobu. Ano, byl zde New York, který však vše přetavil na americkou notu, Paříž s individualistickými umělci z celého světa, ale pouze v Praze se stýkaly tři komunity, každá se svou specifickou kulturou. Vše ukončil nacistický vpád. Nápad Národního divadla představit na scéně Státní opery, v dřívějším Novém německém divadle, skladatele, kteří ovlivňovali mezi dvěma válkami německou a židovskou kulturu nejen u nás, ale i ve světě, vyústil v kulturně hudební projekt Opery Národního divadla a Státní opery ve spolupráci s velvyslanectvím Spolkové republiky Německo, nazvaný Musica non grata. Během čtyř divadelních sezón v něm má zaznívat hudba, která měla být navždy nežádoucí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

Na koncertě v historické budově Národního divadla ve středu 16. června od 19 hodin zazní Malá slavnostní mše Gioacchina Rossiniho. Sólisty budou vedle operního sboru ND pěvci Marie Fajtová, Arnheiður Eiríksdóttir, Petr Nekoranec a Jiří Sulženko. Všechny aktéry bude řídit Jaroslav Kyzlink. Pátek 18. června bude od 19 hodin ve Státní opeře patřit vokálně-instrumentálním skladbám Johannesa Brahmse, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Vystoupí v něm tenorista Josef Moravec, Sbor Státní opery se svými sólisty, varhaník Jan Kalfus a další instrumentalisté. Hudební večer bude řídit sbormistr a dirigent Adolf Melichar.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8705

„Mluví se o tom relativně málo, Praha však byla opravdu ‚hotspotem‘ celé evropské kultury.“

„Pojem entartete Kunst, tedy zvrhlé umění, není ničím jiným než politickou perzekucí těch, kteří se ‚nehodili‘.“

„Zařadit takové množství méně hraných oper bychom si bez finanční podpory, která je s tímto projektem spojená, nemohli dovolit.“

Projekt Národního divadla a Státní opery Musica non grata odstartoval ještě loni v létě, kdy na zahajovacím koncertě zněla například díla Bohuslava Martinů či Vítězslavy Kaprálové. Pak byl ambiciózní projekt přerušen pandemií – některé z koncertů se přitom podařilo zachovat alespoň online. Ve dnech 12. a 20. června se však Musica non grata vrací na jeviště: s programem věnovaným jednak Janáčkovi a Martinů, jednak s koncertem Brno–Praha–Hollywood, kde uslyšíme díla Franze Schrekera, Ericha Wolfganga Korngolda nebo Viktora Ullmanna. Při této příležitosti představuje projekt jeho manažerka, Tereza Dubsky.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2005

„Prodáváme plnou kapacitu.“

„Těšíme se na živé publikum, které je alfou a omegou našich snah.“

„Velmi pozorně se snažím pochopit zdejší janáčkovskou tradici… Nechci něco učit, spíš se sám nechám učit a poučit.“

Do čtvrté sezóny s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem vstoupí Filharmonie Brno letos na podzim v situaci, kdy se vzhledem k již více než roční koronakrizi dá jen těžko plánovat. Přesto se nenechala všeobecnou nejistotou ovlivnit a ohlásila 66. koncertní sezónu podle ředitelky Marie Kučerové jako plnohodnotnou nabídku „bez pandemických kompromisů“. Využije veškeré kapacity a uvede v Brně dokonce více koncertů než doposud, bude jich přes šedesát.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
102

„Zcela odlišnou náladu, než mělo Janáčkovo Adagio, s sebou přinesly Ludi symphoniaci, tedy Symfonické hry – pětivěté dílo Jana Nováka.“

„Vzhledem ke Korngoldově orientaci na filmovou tvorbu není divu, že Symfonie in Fis v sobě skrývá ducha, který posluchače přímo vybízí zapojit fantazii a hledat příběh.“

„Všichni hudebníci ukrytí za mikrofony a rádiovými přijímači předvedli v průběhu večera pěkné výkony, zvláštní pozornost si pak zaslouží určitě lesní rohy, jejichž dovednosti prověřují autoři tohoto typu hudby často a poměrně důkladně.“

V sobotu 1. května proběhl na stanici Český rozhlas Vltava živý přenos symfonického koncertu z Besedního domu. Filharmonie Brno pořádala koncert pro rozhlasové posluchače, kterým přiblížila veřejnosti méně známé, avšak atraktivní autory Jana Nováka a Ericha Wolfganga Korngolda. Na programu bylo také rané dílo Leoše Janáčka. Pojítkem všech tří osobností byl jejich větší či menší vztah k Brnu. Večer byl tedy nejen hudebně, ale i dramaturgicky zajímavý a v kombinaci s mluveným slovem poučný.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
10

Erich Wolfgang Korngold, Jan Novák, Leoš Janáček – skladby těchto tří autorů zazní při koncertu Filharmonie Brno, který bude 1. května od 19 hodin živě vysílat Český rozhlas Vltava. Všichni tři autoři jsou spjati s Brnem, ale každý jinak. Jeden ho opustil jako čtyřleté dítě, druhý po roce 1968 a třetí do Brna přišel jako jedenáctiletý, aby tam tvořil většinu života. Jeden je celosvětově známý, hlavně jako autor filmové hudby, druhý na své uznání teprve čeká a třetí je nejhranějším českým operním autorem ve světě. Hudební večer bude řídit šéfdirigent Dennis Russell Davies.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
98

„V sobotu 1. května vysílá Vltava z Besedního domu koncert s názvem Novák 100.“

„Se streamy jsme šetřili a přenášeli jen výjimečné projekty, které stojí za to slyšet i zprostředkovaně.“

„Ztráty Filharmonie Brno jdou do milionů korun.“

S ohledem ke stále nejasným okolnostem možného návratu publika do sálů ruší Filharmonie Brno všechny své původně ohlášené koncerty až do 25. května, kdy měla mít poslední abonentní program. Prvním možným setkáním s posluchači tak může být v červnu Expozice nové hudby, jeden z festivalů, které instituce pořádá. Nadále však pokračují mimořádné streamované koncerty – tím nejbližším bude první květnovou sobotu projekt k letošnímu stému výročí narození brněnského skladatele Jana Nováka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
souvi
veb-NYC-DSC1852

„Nic to však nebylo proti dlouhým měsícům, které strávili na útěku z Paříže.“

„On vůbec Martinů prchal z New Yorku na venkov, jak to šlo.“

„V New Yorku Martinů zůstal do roku 1953, pak se tam z Evropy vrátil ještě v roce 1956. Napsal tam řadu svých nejlepších i nejpamátnějších děl.“

Světoběžníkem nebyl Bohuslav Martinů dobrovolně, ale úplně nedobrovolně se jím nestal. Do Paříže odešel v roce 1923 z vlastního rozhodnutí. Za hudbou, za podněty, s touhou po rozšíření obzorů, která se mu bohatě naplnila. Když se po druhé světové válce, během čtrnácti let života, které mu zbyly, nedokázal vrátit do vlasti, byl už pasivním účastníkem událostí. Stal se obětí rozdělení světa, na dlouhé roky nesmiřitelně rozpolceného na Východ a Západ. Ale už i cesta do amerického válečného exilu byla předtím vynucena okolnostmi. Prchal z Evropy před nacisty, protože se z Francie nevrátil do určeného data do Protektorátu. Do New Yorku připlul s manželkou přes Atlantik poslední březnový den roku 1941, před osmdesáti lety.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
neděle, 28 únor 2021 15:03

Pohledem Petra Vebera (35)
Pomníky

veb-Antonn-Dvok-titul

„Krutostí stejného osudu nemohl Jiří Bělohlávek svou misi u České filharmonie ani podruhé přirozeně završit a naplnit.“

„Fibich by mohl mít pomník na Žofíně, ale nemá, Suk asi u Rudolfina, ale tam je obsazeno, Foerster na náměstíčku za svatým Vojtěchem, nikoho to ovšem nenapadne, a Kovařovic a Ostrčil u Národního divadla, ale tam není nikde místo.“

„Myslíte, že by někdo někdy ještě chtěl někde postavit pomník? Třeba Rafaelu Kubelíkovi…? Nebo Jiřímu Bělohlávkovi…?“

Před několika dny by bývalo bylo Jiřímu Bělohlávkovi pětasedmdesát, kdyby tady ovšem už skoro čtyři roky nechyběl. Snad jen doba starostí kolem koronaviru způsobila, že jsme vcelku zběžně tím datem prošli, protože jsme ani neměli možnost hlubšího vzpomínání, třeba při nějakém pěkném koncertě dedikovaném jeho památce. Ale není vyloučeno, že virus za to takhle jednoduše nemůže. Možná je už opravdu jiná doba. Taková, která si nepotrpí na pomníky, pietní akty, pamětní desky a busty. Taková, v níž prostě už mnohé začíná být tak nějak jedno. Pak však na nás za celkovou nenaložeností, lhostejností, smutkem, vyhořením, podrážděním i letargií virus naopak asi vykukuje.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
108

„Je celá řada chyb, které v tak krátké době uděláme, opravdu nevyhnutelná?“

„Dáváme zprávu, že divadlo žije, navzdory omezením v něm tvoříme a nemůžeme se dočkat, až budeme moci naše divadla pro své diváky otevřít.“

„Naší jedinou cestou je navzdory všemu vytvářet v daných podmínkách a možnostech co nejlepší divadelní produkce a být zároveň živou kulturní institucí, domy plnými jedinečných událostí!“

V ostravském Národním divadle moravskoslezském se 13. a 15. února rozezní nová inscenace Pucciniho opery Tosca. Diváci budou přizváni k online přenosům, které zajistí televize TV Noe. Režie slavného díla se ujal Jiří Nekvasil, dlouholetý ředitel NDM, který se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vyjadřuje nejen k aktuální premiéře, ale i k celkové společenské situaci. Je to čtení nadmíru inspirativní a poučné.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Mracek-Klansky1

Ve středu 27. ledna vystoupí v Sále Martinů houslista Jan Mráček s klavíristou Lukášem Klánským, a to na Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Hudební setkání bude věnováno nedožitým čtyřiadevadesátým narozeninám profesorky Zuzany Růžičkové, světově proslulé cembalistky. Akci pořádá Nadační fond Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové za podpory Magistrátu hl. m. Prahy a ve spolupráci se spolkem B'nai B'rith Renaissance Praha, jehož členkou byla Zuzana Růžičková od jeho obnovení v roce 1991. Koncert začne v 19:30 hodin a bude vysílán na Facebooku Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové a na YouTube kanálu Institutu Bohuslava Martinů, jehož byl Kalabis zakladatelem. Na programu bude Sonáta pro housle a klavír, op. 58 Viktora Kalabise, manžela Zuzany Růžičkové, Suita „Mnoho povyku pro nic“, op. 11 Ericha Wolfganga Korngolda, výběr z 24 preludií pro klavír, op. 34 Dmitrije Šostakoviče v úpravě pro housle a klavír a Čtyři kusy pro housle a klavír, op. 17 Josefa Suka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 3