0002

„Divák byl v Trojhalí konfrontován s velmi nezvyklým prostředím. Realizační tým byl rozmístěn nesouměrně prostorem na různých dopravních prostředcích a vyvýšených plošinách.“

„Obrovské nároky na koncentraci v podobě přesných nástupů a spolehlivé souhry zajistil perfektním způsobem připravený, iniciativní a nadšený dirigent Jiří Rožeň.“

„Provedení Nonova Prométhea se nepochybně může řadit k nejvýznamnějším operním realizacím současnosti.“

Dny nové opery 2022 jsou minulostí. Velké finále se konalo v Trojhalí Karolina 30. června, kde zazněla jedna z nejoriginálnějších oper 20. století. Prométheus italského skladatele Luigiho Nona nastudovali dirigenti Jiří Rožeň a Petr Kotík ve scénické realizaci Jiřího Nekvasila a Davida Baziky. Součástí Nonovy opery je živá elektronika, sbor, sólisté a orchestr. Nad provedením jedné z nejpozoruhodnějších oper minulého století se sešli Ostravská banda, Ostrava New Orchestra, Canticum Ostrava a četní sólisté. Prométheus v české premiéře byl uveden v italském originále.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Svým způsobem bylo každé dílo osvěžující, neboť přineslo naprosto svébytná řešení, která nelze považovat za povrchní, eklektická či konzumní.“

„Vzhledem k proměnným veličinám nepůsobí Many Many Women schematicky, spíše evokuje pozapomenutou, řemeslně poctivou práci dávných anonymních mistrů.“

„Ačkoli značná část dosavadní tvorby Laytona podléhala statickým útvarům, Saudade má naprosto odlišné atributy.“

Dva dny a čtyři opery. Dny nové opery v Ostravě jsou v plném proudu a jejich dramaturgie je podle očekávání plná zážitků a pozoruhodných realizací. Navštívili jsme představení, která se konala ve dnech 27. a 28. června. Během dvou dnů zazněly opery Many Many Women Petra Kotíka, Částečné vzpomínky Judith Berkson, Přiblížit se Lucie Páchové a Saudade Jamese Laytona. Kotíkova velkoplošná opera se odehrála v Divadle Jiřího Myrona 27. června. Tři jednoaktové opery zmíněných autorů byly inscenovány v Divadle Antonína Dvořáka o den později.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00005

„Pro festival Leoše Janáčka byl Dům kultury města Ostravy rovněž centrem dění. Kam se tedy s hudbou přesunout?“

„Dlouholetý ředitel festivalu Jaromír Javůrek je natolik zkušený, že si uvědomuje dopad koncertů v dočasných prostředích na jejich dramaturgii.“

„Věřím proto, že pro MHF Leoše Janáčka bude znovu platit, že ‚co tě nezabije, to tě posílí‘.“

Název Mistrova klavírního cyklu jsem si do názvu této reflexe nevypůjčil pro nic za nic. Dvojznačnost aktuální situace Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka totiž docela vystihuje. A dokonce by se dal doplnit konstatováním, že od příštího roku čeká festival několikaletá cesta po zarostlém chodníčku. Jak je to možné?

 
Zveřejněno v SeriálPlus
neděle, 26 červen 2022 10:22

„Pátý díl“ Zpěvů Vysočiny

R52039

„Básnické obrazy a osobní úvahy nesené klidnou hudbou, jednoduše znějící, intenzivně jadrné a snadno přístupné vyprávění.“

„Lukáš Vasilek nesmlouvavými gesty vedl interprety k elementárně zřetelným a působivým pasážím, lyricky poetickým i zaujatě vyprávějícím.“

„Výsledek byl zajímavý, krásný a bez váhání lze říci, že i skvělý.“

Sbor Martinů Voices má v repertoáru novou skladbu. Bohuslav Martinů páté vokální dílo na text Miloslava Bureše už nestihl napsat a námět čekal šest desetiletí. Zhudebnil ho až Jiří Gemrot, kterému libreto komorní kantáty sestavil a dotvořil Vojtěch Stříteský. Krásnou kultivovanou skladbu Pochovávání světla je tak možné vnímat jako volné pokračování Otvírání studánek a tří dalších poetických opusů tematicky spjatých s Vysočinou. V premiéře zaznělo v sobotu na festivalu Smetanova Litomyšl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
10

„Nikdo jiný mi tak umělecky nepomohl, jako Libuše Domanínská. Jenom díky ní zpívám.“

„Brněnské Janáčkovo divadlo je jako koupelna. Tam se mi zpívá snad nejlépe ze všech divadel.“

„V divadle v Brně jsem se také seznámila s Davidem Radokem. I s Jiřím Heřmanem jsem tam měla krásné příležitosti pracovat. Tihle dva režiséři jsou moje dvě mety.“

Před týdnem zpívala Desdemonu v premiéře Verdiho Otella v brněnském divadle, v sobotu s tamním souborem vystoupí na Smetanově Litomyšli v koncertním programu nazvaném Verdi Gala, dnes slaví narozeniny… Nejčerstvější koncert, který má sopranistka Jana Šrejma Kačírková za sebou, se konal 18. června pod širým nebem ve sportovním areálu ve Vidově, v obci u Českých Budějovic, ze které pochází.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 23 červen 2022 08:48

Loučení Alexandra Liebreicha

0005

„Poslouchat avantgardní, novátorskou hudbu je dobrodružná cesta, kterou se vyplatí podstoupit, protože v jejím průběhu objevíme nové netušené krásy.“

„Koncert pro violoncello a orchestr je skladba náročná jak pro sólistu i orchestr, tak pro posluchače preferující hudbu klasicismu či romantismu.“

„Hráči viseli na Liebreichovi očima, bylo zřejmé, jak oběma stranám záleží na ztvárnění každé noty – technicky, dynamicky, výrazově.“

Poslední společný koncert v této sezoně odehráli Rozhlasoví symfonici s končícím šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem. Takřka symbolicky byl u tohoto loučení i německý violoncellista Alban Gerhardt, kterého Liebreich do Prahy pozval i na začátku své spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. V pražském Rudolfinu provedli v pondělí 20. června Lutosławského Koncert pro violoncello a orchestr. Večer vyvrcholil Sedmou symfonií Ludwiga van Beethovena. To vše v excelentním podání se silným emocionálním vkladem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Člověk musí sloužit muzice, nikdy nesmí muzika sloužit interpretovi. Hudba je obrovská řehole, která začíná v útlém věku“

 „Berlínské filharmoniky jsem měl možnost vést jako koncertní mistr a byl to opravdu zážitek.“

 „Už mě napadla myšlenka, že bych si zakoketoval s taktovkou. A dospělo to dokonce tak daleko, že už mám konkrétní termín v diáři.“

Pestrou a úspěšnou sezónu má už skoro za sebou Jan Mráček, houslista a koncertní mistr České filharmonie. Před měsícem měl možnost od prvního pultu vést Berlínské filharmoniky, vystupuje sólově i s Lobkowitz triem, nahrává a čeká ho řada zahraničních koncertů. Kloubit pozici sólisty a koncertního mistra se mu zatím daří a plní si své sny. Jan Mráček se už brzy představí jako sólista i na festivalu Smetanova Litomyšl. V neděli 26. června zahraje spolu s Filharmonií Brno svůj oblíbený koncert D dur Ericha Wolfganga Korngolda. A už dnes večer vystoupí jako sólista v Open air závěrečném koncertu sezóny České filharmonie, který bude živě přenášet ČT art a o kterém se podrobněji dočtete ve VýhleduPlus. V RozhovoruPlus se ale rozpovídal nejen o houslích, ale také o tom, koho by si příště přál v čele filharmonie, a prozradil, že i jeho čeká dirigentská taktovka!

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
001

„Nastal čas, aby Bedřicha Smetanu začal objevovat svět.“

„Už v červnu 2023 se uskuteční velká mezinárodní muzikologická konference na téma Smetana a evropská opera.“

„Projekt Smetana200 plánuje s rozpočtem kolem čtvrt miliardy korun.“

V roce 2024 se v rámci Roku české hudby uskuteční oslavy dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany. Iniciátoři projektu Smetana200, jimiž jsou festival Smetanova Litomyšl a Česká filharmonie, jsou v kontaktu s kulturními institucemi v České republice i v zahraničí už nyní. Cílem je podpora a koordinace uvádění Smetanových děl i nad rámec mezinárodně proslulých skladeb. Očekává se silný impuls k propagaci české kultury a posílení národní identity – jak v České republice, tak za jejími hranicemi.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0005

„Jsem stará dobrá střední vlna. Nemám rád fousaté divadlo ani experiment pro experiment.“

 „Miloval jsem Boženu Němcovou od dětství, k titulu jsem se snažil přistoupit empaticky a zcela jinak než předchozí ženský inscenační tým.“

„Nová opera Quo vadis Sylvie Borodové je rozhodně velkolepá. Ohlasy byly velmi pozitivní.“

Dvě čerstvé režie má na svém kontě ředitel Divadla J.K.Tyla v Plzni Martin Otava. Na jeho domovské scéně měla 11. června premiéru výpravná soudobá opera Quo vadis od Sylvie Bodorové. ReflexiPlus si můžete přečíst ZDE. Repríza je na programu v sobotu 18. června a pak v příští sezóně. V novém hávu se na festivalu Smetanova Litomyšl představí opera Jsem kněžna bláznů, které napsala Lenka Nota na libreto Olgy Sommerové. Premiéra se původně odehrála v listopadu 2017 v brněnské Redutě, kde ji uvedl Ensemble opera Diversa pod taktovkou Gabriely Tardonové a v režii Kristiany Belcredi. Inscenaci si můžete připomenout i pohledem skladatelky Olgy Ježkové pro KlasikuPlus. Opera se ale teď dočkala nového nastudování ke 160. výročí úmrtí Boženy Němcové. Premiéra je na programu 28. a 29. června ve Smetanově domě. V roli spisovatelky se představí Jana Piorecká, jejím manželem bude Adam Rezner. Soubor opery Divadla Josefa Kajetána Tyla Plzeň povede dirigent Jan Bubák. Martin Otava v RozhovoruPlus mluví nejen o těchto dvou inscenacích, ale o režijní práci jako takové.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 15 červen 2022 17:49

SOČR dvakrát v Alpách

00007

„Alpskou symfonii vedl Liebreich bez přehnané snahy budovat velká zahloubaná mysteria. Vedl ji jako barvitou, emotivní a přístupnou skladbu“

„Vpravdě sportovní výkon musí podat ten ze skupiny bicích, kterému je svěřeno otáčení klikou stroje na vítr. V Alpách fičí opravdu hodně a opravdu dlouho!“

„Bradshaw působí velmi introvertně, jako pianista je nicméně svrchovaně disponovaný, schopný bezchybného a dostatečně odstíněného zvládnutí skladby, kterou interpreti jeho věku přece jen tak často nehrají.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu s šéfdirigentem Alexanderem Liebreichem ve dvou večerech zahrál Straussovu Alpskou symfonii. V pondělí v pražském Rudolfinu, v úterý na zámeckém nádvoří v Litomyšli. Srovnání akustiky nevychází pro open-air prostor nijak špatně. V první polovině bylo však vždy něco jiného: doma v závěru sezóny Sukova Praga a skvělé Hartmannovo Concerto funebre, na Smetanově Litomyšli Čajkovského Koncert b moll.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 15 červen 2022 14:17

Margreet Honig: Chci vyučovat s humorem

999

„Já vyučování miluji, miluji zpěváky, rozumím jim, proč chtějí zpívat.“

„Chci být milá učitelka, nekřičet, vysvětlovat. Důležitá je důvěra.“

„Zpěvák se musí dostat do stavu, kdy techniku zvládne natolik, že na ni zcela zapomene a může se věnovat jen výrazu.“

Holandská sopranistka Margreet Honig patří k nejvyhledávanějším pěveckým pedagogům na světě, její kurzy a lekce navštěvují nejlepší zpěváci světa. Ve svých třiaosmdesáti letech je stále plná energie a do České republiky po roce opět dorazila, aby vyučovala se svou studentkou sopranistkou Simonou Houdou Šaturovou na pěveckých kurzech na Zámku Liteň. Kurzy pak zakončí v sobotu 18. června scénický koncert s názvem Dotek lásky v režii Marka Mokoše.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0001

„Můj obdiv však rozhodně patří Denysu Pivnickému, který extrémně náročnou roli Dona Juana ‚vydržel‘.“

„Z dalších sólistů nelze pominout výkon sopranistky Tamary Morozové, dle mého soudu dalece převyšující i zmíněnou Korosunovou.“

„Pokud má inscenace slabé místo, je to dle mého názoru režie, která ani zdaleka nevytěžila možnosti fantasknosti a surrealističnosti celého díla. Tím spíše, když je možné ho inscenovat v tak skvěle technologicky vybaveném divadle.“

V neděli 12. června uvedlo Národní divadlo ve Státní opeře pod hlavičkou projektu Musica non grata premiéru dvouaktové opery Erwina Schulhoffa Plameny. V nastudování dirigenta Jiřího Rožně a v režii Calixta Bieita se představili v titulních rolích tenorista Denys Pivnickij, mezzosopranistka Tone Kummervold a sopranistka Victoria Korosunova.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00016

„Trubač působil během svého vystoupení nejvíc v pohodě a dokázal si také ‚svůj‘ okamžik užít.“

„Chihara zahrála ze všech tří finalistů nejvýrazněji. S největší vášní, obrovskou koncentrací, určitým rizikem a odvahou dala do svého projevu úplně všechno.“

„Jako bychom se bez dechu začetli do knihy, z níž nelze přeskočit jediné slovo, působil Vránův projev jako vyprávění, které celý příběh sdělilo s největší komplexností a pravdivostí.“

58. ročník Mezinárodní interpretační soutěže Beethovenův Hradec v oboru klavír zná své vítěze. Prestižní soutěžní klání se letos uskutečnilo ve dnech 8. až 12. června v Opavě a Ostravě. Čtyři desítky klavíristů z celé Evropy i Asie byly důkazem, že tato soutěž má dobrý zvuk a přitahuje k sobě pozornost. Vítězem letošního ročníku se stal osmadvacetiletý český klavírista Tomáš Vrána. Druhou cenu získal o tři roky mladší Vojtěch Trubač rovněž z České republiky a třetí cenu obdržela japonská pianistka Satomi Chihara. Oba čeští pianisté jsou z Moravskoslezského kraje, odkud pochází mnoho výrazných hudebních talentů.

 
Zveřejněno v MladíPlus
00025

„Co bylo na první pohled silně pozitivním jevem večera, byla vysoká míra návštěvnosti, pořadatelé museli přidávat improvizované řady až těsně pod pódium, aby uspokojili velký zájem publika.“

„Představili se tenoristé Peter Berger a Jaroslav Březina, barytonista Adam Plachetka, basista Jiří Sulženko a sopranistky Alžběta Poláčková, Markéta Klaudová a Eliška Weissová.“

„Takže celkové resumé – dobrá věc se podařila, věrná láska zvítězila! V obdobně koncipovaných koncertech by bylo moc dobré pokračovat!“

Koncert 64. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl nabídl v sobotu večer program sestavený z operního díla Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.  V interpretaci sólistů a Orchestru Národního divadla a jeho šéfdirigenta Jaroslava Kyzlinka se konal pod poetickým názvem Ten lásky sen, coby ústředním motivem árie Mařenky ze Smetanovy světově proslulé Prodané nevěsty. Různá podobenství lásky se stala leitmotivem dramaturgie prvního z operních koncertů, které letos nahrazují obvyklá festivalová operní představení.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00013

„Někde se hudba jakoby dotýká hranic muzikálového žánru. Nicméně instrumentací a celkovým velmi dramatickým výrazem jednoznačně zůstává na straně nejnáročnějšího operního umění.“

„V roli císaře, krutého tyrana, prototypu všech dalších diktátorů v lidských dějinách, exceloval pěvecky i herecky Philippe Castagner.“

„Režie Martina Otavy nesklouzla do příliš snadných paralel se současností.“

Operní událost, která se neděje každý den. Přesněji řečeno neudála se v tuzemsku už dlouhá léta. Totiž premiéra celovečerní současné závažné opery – přesně tím byl sobotní večer na Nové scéně plzeňského Divadla J. K. Tyla, kde poprvé zazněla jako novinka opera Quo vadis Sylvie Bodorové, dílo s historickým námětem, dramatické a koncipované jako velká podívaná, přes veškerou modernost vstřícně přístupné a navíc s velkým nadčasovým poselstvím.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Stokowského verze je zajímavá, ale není lepší než zažitá instrumentace Ravelova. Právě k ní se posluchač nakonec stejně vrátí, protože už ji podvědomě považuje za tu ´původní´.“

„Na jedné straně autorský koncertní symfonismus sebevědomého dirigenta, na druhé straně divadelní představivost tvůrce hledajícího v minulosti podněty pro povzbuzování hudebnosti v současnosti.“

„Zazněl naprostý opak toho, jak touží hrát a poslouchat Bacha naše současnost.“

Druhý symfonický koncert festivalu Smetanova Litomyšl měl velkolepé rozměry. Musorgského Obrázky z výstavy a Orffova kantáta Carmina burana patří k nejznámějším a nejoblíbenějším položkám klasického repertoáru. Partitury ožily pod rukama Jakuba Kleckera. Stojící publikum ve vyprodaném auditoriu na zámeckém nádvoří v závěru pátečního večera bylo potvrzením faktu, že Carmina burana, Písně z Bavorska, by se mohly dávat i tam každý rok – a možná i dvakrát.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00004

„V Ostravě pojali velkorysý plán do roku 2024 nastudovat všechny Smetanovy opery a uvést je v kompletním Smetanovském operním cyklu Ostrava 2024.“

„Rocc realizuje operu jako konverzační komedii, akcentuje přirozené vztahy mezi postavami a vylehčené herecké výkony.“

„Smetanova opera Dvě vdovy zasvítila na ostravském jevišti jako vybroušený klenot a dokazuje, že není potřeba modernizovat opery, ale je potřeba jim dát divadelní esprit a nadhled.“

Poslední premiérou sezóny 2021/22 v opeře Národního divadla moravskoslezského se stala operní klasika Bedřicha Smetany Dvě vdovy. V režii Rocca se 9. června pod taktovkou Marka Šedivého v hlavních rolích představili Lada Bočková, Veronika Rovná, Martin Gurbaľ a Martin Šrejma.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00005

„Tradiční cyklická struktura mešního ordinária byla díky komentáři bratra Štěpána liturgicky dobře srozumitelná i pro zřejmě z velké části ‚nepraktikující‘ festivalové publikum.“

„Celé nastudování bylo zkušeně provedeno v harmonické souvztažnosti dirigenta, orchestru a sboru.“

„Všestrannému dirigentu Marku Štilcovi a sboru Boni Pueri se dlouhodobě daří na vysoké interpretační úrovni uvádět náročná duchovní díla starých mistrů.“

Kanonie premonstrátského kláštera v Nové Říši a místní kulturní spolek jsou tradičními vstřícnými partnery pro pořádání „výjezdních“ koncertů festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců. V přilehlém apoštolském kostele svatých Petra a Pavla zazněla v podvečer 3. června v obnovené světové premiéře adorační Missa Sancti Aloysii klasicistního komponisty Leopolda Hoffmanna. Novodobého uvedení díla se po více jak dvou stoletích ujal špičkový rezidenční komorní orchestr Wranitzky Kapelle a renomovaný Český chlapecký sbor Boni Pueri pod dlouholetým vedením sbormistra Pavla Horáka. Celé nastudování inicioval a zkušeně dirigoval Marek Štilec, který u královéhradeckého chlapeckého sboru už několik let za oboustranného nadšení hostuje. Dirigent s velkým úspěchem uskutečnil s mladými chlapci už řadu dalších unikátních projektů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 10 červen 2022 08:48

Odraz lidické tragédie v umění

001

„Dvaaosmdesát dětí nacisté odvezli do koncentračního tábora Chełmno a tam je bez milosti zplynovali.“

„Až se nás příští generace zeptají, za co jsme ve válce bojovali, měli bychom jim povědět příběh Lidic.“

„Z hudebníků jako první zareagovali zřejmě pěvkyně Jarmila Novotná a výše zmíněný diplomat Jan Masaryk (coby klavírista).“

Na pátek 10. 6. 2022 připadá osmdesáté výročí vyhlazení obce Lidice. Tragický osud tamních obyvatel našel brzkou odezvu nejen v politické rovině, ale také v uměleckých dílech. Památku obětí uctili svými skladbami například Bohuslav Martinů, Klement Slavický, Milan Báchorek, Václav Lídl nebo Miloslav Ištvan, jehož Odyssea lidického dítěte zazněla na včerejším koncertu v Českém centru New York. Vzpomínkové akce plánuje na víkend 11. až 12. června pochopitelně také Památník Lidice.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
001

„Je autorkou opery Legenda o Kateřině z Redernu, která měla premiéru v libereckém Divadle F. X. Šaldy v roce 2014.“

„Jde o rané křesťanství. A to jsme my. Evropa.“

„Přála by si, aby opera Quo vadis vyzněla jako apel – a zároveň aby přinesla naději, že nejsme ztraceni.“

Soubor plzeňského Divadla J. K. Tyla uvede v sobotu ve světové premiéře operu Quo vadis české skladatelky Sylvie Bodorové. Libreto vytvořila autorka spolu s režisérem Martinem Otavou na motivy stejnojmenného románu polského romantického spisovatele Henryka Sienkiewicze z roku 1895 a také podle děl antických autorů Tacita, Suetonia a Petronia. Dirigenty projektu jsou Jiří Petrdlík a Jiří Štrunc, autorem scény Daniel Dvořák. V hlavních rolích se objeví Philippe Castagner a Ivana Veberová.

 
Zveřejněno v VýhledPlus