veb-Hawlata-hlavni-DSC1950

„Dvořák je stejně jako Mahler nebo jako Richard Strauss světový skladatel. Tohle povědomí musí být po celém světě ještě kultivováno.!“

„Přítomnost Jiřího Bělohlávka za dirigentským pultem byla pro pařížskou inscenaci Rusalky opravdovým požehnáním.“

„Schubert nebojuje. Musím říct, že mě to dovádí až k slzám.“

Byl jedním ze dvou pěveckých lektorů Mistrovských letních kurzů v Českém Krumlově, které se o víkendu uzavřou koncertem účastníků. Basbarytonista Franz Hawlata patří k sólistům zpívajícím v Metropolitní opeře, v Bayreuthu a Salcburku, ve Vídeňské státní opeře a na mnoha dalších slavných scénách a festivalech. Mezi jeho rolemi, a také v diskografii, figuruje i Vodník z Rusalky. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz odkrývá pěvec svůj pohled na hudbu Antonína Dvořáka, Franze Schuberta, Gustava Mahlera a dalších skladatelů a hovoří moc pěkně o Jiřím Bělohlávkovi. Vyjadřuje se na téma, jak zpívat a jak učit zpěv. A také prozrazuje, co napovídá i jeho příjmení, že totiž rodiče pocházeli z Československa, ze Sudet. Otec – ze Sokolova – mluvil česky, matka – z Karlových Varů – měla jako mateřštinu němčinu. Na Západ odešli koncem padesátých let, syn se jim v Bavorsku narodil o pár let později. Češtině i on sám díky tomu pasivně prý trochu rozumí. A není divu, že má hluboký vztah i k hudbě z českých zemí.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
veb-Hawlata-hlavn-DSC1985

„Také on názorně ukazuje při nejvyšších tónech rukou ke stropu. Ale šikmo.“

„Baví ho dávat dárky a stejně tak ho baví dávat i to, co se v životě naučil.“

„Každý dobrý pedagog má takovou empatii, že se dokáže vžít do těla toho, koho učí, ať je to muž, nebo žena.“

Propocená trička, příjemné prostředí, intenzivní výukové hodiny, pěkné koncerty, nové podněty, imponující lektoři, prima parta… Zhruba v takových kategoriích se těchto dnech v jihočeském památkovém městě Českém Krumlově mezi účastníky hovoří o Letních mezinárodních interpretačních kurzech. Pořádá je Pražský hudební institut. Konají se čtvrtým rokem, rozšiřují se… a organizátoři s nimi mají pěkné další plány. V ReportážiPlus dáváme nahlédnout do výuky i do prostředí města, ve kterém je z hudebního hlediska důležitým hráčem Základní umělecká škola.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
503

„Riccardo uměl v osmi letech zahrát na housle úryvky z Vivaldiho, ale nikoho v rodině nenapadlo, že by se hudbou mohl jednou živit.“

„V milánské La Scale šéfoval Muti plných devatenáct let. Pak ale došlo roku 2005 v proslulém operním domě ke konfliktu.“

„Do letoška vkročil Riccardo Muti poselstvím: ‚Tělesné zdraví je důležité. Ale stejně důležitá je zdravá mysl. A pro ni je kultura nepostradatelná.‘“

Dneškem se legenda mezi dirigenty dožívá osmdesáti let. Stále aktivní a vitální umělec oslnil jako mladý talent a téměř čtvrtinu svého života strávil v čele operní Mekky: milánské La Scaly. Kromě toho stanul s taktovkou před nejslavnějšími orchestry světa, v díle symfonickém i operním, a dodnes působí u Chicagského symfonického orchestru.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
118

„Ta radost, že se opět hraje živá hudba před publikem, z obou umělců jen čišela.“

„Většina skladeb byla díla, která Händel a Leclair napsali pro princeznu Annu Hannoverskou, provdanou Oranžsko-Nasavskou.“

„Krásné prostředí, krásná hudba, krásné provedení. To by se Anně Oranžsko-Nasavské jistě líbilo.“

Na to, že Letní slavnosti staré hudby hýří dramaturgickými nápady, jsme si už zvykli. V poslední době nás ale překvapují i širokým výběrem míst, kde se koncerty konají. Objevujeme tak nejen krásu staré hudby, ale i krásu mnoha kostelů a památek, kde jsme třeba mnoho let nebyli. Někdy proto, že to není zrovna na naší cestě, jindy proto, že památka nebyla léta přístupná. K těm patří i „Šlechtovka“, která léta chátrala a pak se léta opravovala. Letní slavnosti staré hudby pro nás objevily 24. 7. její nádherný barokní sál.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Oba sólisté těží zaplaťpánbu z toho, co někdejší kancléř Helmut Kohl příhodně nazval ‚milost pozdního narození‘.“

„Petr se v Nových Dvorech coby součásti Polné narodil; tady se odehrály jeho první hudební krůčky, odtud se vydal dobývat operní svět.“

„Takříkajíc do kolen mě Lada Bočková dostala tím, jak se vyrovnala s natolik nadužívaným číslem, jakým je v rámci podobných koncertů árie Měsíčku na nebi hlubokém.“

Polenský zámek, z jehož areálu je výhled na mohutnou trojlodní baziliku, kam koncem 19. století asi chodívala i mladá katolička Anežka Hrůzová, leží nad rozsáhlým rybníkem zvaným Peklo. Právě na zámeckém nádvoří, v těsné blízkosti místní „zušky“, se s ročním zpožděním, zaviněným covidem, odehrál v sobotu 24. 7. 2021 koncert dvou mladých hvězd českého operního nebe. A jestli jsem měl, jako mnozí, dosud Polnou podvědomě spojenou spíš s dávnou hilsneriádou a statečností TGM, pak od zmíněného večera budu vzpomínat hlavně na operní ráj, který se nad místním Peklem rozprostřel.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Oratorium rozšiřuje obraz o odkazu skladatele, od něhož jinak posloucháme především instrumentální hudbu.“

„Je koncipováno jako disputace ctných a blažených s nevěřícími pochybovači. Není to však přes veškerou abstraktnost tezí nic odtažitého.“

„Telemann si pro toto finále schoval rozverný popěvek, invenční, dobře zapamatovatelný, který korunuje dílo výrazně pozitivně.“

S velkými oratorními nebo operními díly má Hudební festival Znojmo ve výběru i v realizací setrvale šťastnou ruku. Telemannovo duchovní oratorium Den posledního soudu se hraje ve znojemském kostele sv. Michala potřetí a naposledy ještě dnes večer. Páteční premiéra byla mimořádným hudebním i vizuálním zážitkem. Stáli za ní režisér a choreograf Radim Vizváry, scénograf Marek Cpin a dirigent orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque Roman Válek. První dva fantazií, nápaditostí a imaginací, třetí nesmlouvavě temperamentním muzikantstvím.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 24 červenec 2021 16:36

Slunce a hvězdy
Giuseppe di Stefano v Tosce

Tosca-Callas-prvn

„Jeho kariéra se rozvinula do celosvětového měřítka. Často se protínala s dráhou Marie Callas. Natočili spolu nejméně desítku oper.“

„Kritici oceňovali, jak měl zpěv pod kontrolou, i jeho pěveckou inteligenci, zmiňovali jeho sladká piana a dokonalé frázování i srozumitelnost zpívaného textu.“

„V roce 1963 neplánovaně pomohl Pavarottimu, když odřekl londýnské představení Pucciniho Bohémy.“

Legendární Pucciniho Tosca, jak ji v padesátých letech natočili pěvci Maria Callas, Giuseppe di Stefano a Tito Gobbi, je ještě stále životná nahrávka. Připomínáme ji nyní především kvůli tenoristovi, který zpívá malíře Cavaradossiho. Di Stefano se narodil přesně před sto lety a mnozí na něj dodnes vzpomínají jako na umělce s nejkrásnějším lyrickým hlasem. S velkým uznáním se na jeho adresu vyjádřil i Luciano Pavarotti. Hovořil o něm jako o svém idolu: jeho muzikalita byla přirozená a krásná tak, jak byl podle něj fenomenální jeho hlas, plný slunce, otevřený, neuvěřitelný…

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
20210710P7108843foto-JisovaL

„Telemannovo oratorium mluví ústy dnešního člověka.“

„Tady je od samého počátku jasné, že to bude Ježíš, kdo bude vykonavatelem posledního soudu. To je v oratorní literatuře ojedinělá záležitost.“

„Je tu všechno, co si interpret může přát.“

Hudební festival Znojmo vyvrcholí vlastní scénickou produkcí duchovního oratoria Den posledního soudu od Georga Philippa Telemanna. Hrát se bude v pátek, sobotu a neděli večer ve znojemském kostele sv. Michala, vizuálně se na projektu podílí Radim Vizváry. Dílo z roku 1762, komponované na libreto filosofa, teologa a básníka Christiana Wilhelma Alerse, zapadá německým textem i vyzněním do kontextu luteránské kultury. Je plné alegorických i biblických postav, mezi kterými jako ústřední postava posledního soudu i hudební kompozice vyniká Ježíš… Zpívají Markéta Böhmová, Romana Kružíková, Pavla Radostová, Lucie Karafiátová Netušilová, Matěj Benda, Jaroslav Březina, Jakub Kubín, Tadeáš Hoza a Jiří Miroslav Procházka, účinkuje sbor a orchestr Czech Ensemble Baroque, který řídí Roman Válek. A právě on v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dílo přibližuje.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Foto-1-AGJBNIKON100P1050130-vodn

„Jedním z častých rysů úspěšných ´šéfů´ je nepředvídanost. Nic z toho nevidím v pohledu dirigenta Jiřího Bělohlávka do mého mobilu, jen laskavost, vřelost, důvěru a radost ze života.“

„Byl nejen prodchnutý láskou ke své vlasti, ale až neuvěřitelně propagoval její hudbu.“

„Jiří včera večer zemřel… Je to, jako by se to stalo současně letos i před deseti lety.“

Poslední květnový den uplynuly čtyři roky od odchodu dirigenta Jiřího Bělohlávka. Přízní osudu se v roce 2012 po dvou desetiletích vrátil na post šéfdirigenta České filharmonie, který napoprvé nemohl zastávat dostatečně dlouho. Krutostí stejného osudu nemohl však ani napodruhé misi přirozeně završit. V roce, kdy se v únoru připomínaly jeho nedožité pětasedmdesáté narozeniny, přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě, který žije od roku 1981 v Londýně. Mapování uměleckých aktivit Jiřího Bělohlávka se věnoval řadu let. Zachytil díky osobnímu přátelství podrobná a intimní svědectví, ještě stále nevylučuje napsání monografie. Sestavil už nepřekonanou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky. Do sesbíraného materiálu nechává postupně podrobně nahlédnout. Dnes velmi osobní vzpomínkou.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
509

„Trio Fialová–Polák–Bárta provedlo Brahmsovu skladbu v naprostém soustředění a zároveň – v pasážích, kde je to zapotřebí – s patřičnou vášní.“

„Potlesk vestoje bývá, obávám se, poslední dobou nadužíván. Zde, v otovickém kostele svaté Barbory, byl ale na místě.“

„Paralelně s festivalem je první srpnový týden vyhrazen mistrovským kurzům na lesní roh, kam se letos přihlásilo sedmdesát účastníků, jimž bude předávat svůj um i své zkušenosti například profesor Jörg Brückner.“

Dvě klíčové postavy hudebního festivalu Za poklady Broumovska, Tereza Kramplová a Zuzana Rzounková, mohly stěží předpokládat, jak prorockým se ukáže být motiv letošního 16. ročníku. Zní totiž „Léto ve všech jeho podobách“. Míněno samo sebou hudebních. Jenomže širší kontext, ve kterém se od 2. května do 28. září odehrává čtrnáct koncertů v jedenácti barokních kostelích Broumovska, nám ukazuje odvrácenou tvář letního období. Tornádem počínaje a záplavami konče. Slovy klasika, tento způsob léta zdá se mi býti poněkud nešťastným… Leckoho to může uvrhnout do splínu, přestože nebyl osobně postižen. Co s tím? Po zážitku ze soboty 17. července mohu potvrdit pravdu zdánlivě omšelou, ale nadčasově platnou. Jedním z nejlepších, doslova duši nadnášejících léků je hudba. Nejlépe v podání úžasných muzikantů i v nápadité dramaturgii večera. A navíc v inspirujícím prostředí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
PAN01911

„Je dobré si uvědomit, že rekonstruovat a připravit naprosto neznámý, torzovitý a po všech stránkách náročný operní titul muselo být nesmírně náročné.“

„Ačkoli je Volantes Orchestra teprve novou marketingovou značkou, připravuje pravidelně nastudování, která se řadí do kategorie výrazných uměleckých zážitků.“

„V Rejchově opeře Roman Hoza představil obdivuhodný herecký rejstřík, jedinečné komediální vlohy a úctyhodný hlasový rozsah.“

Olomoucké barokní slavnosti představily světovou premiéru opery Gusman Antonína Rejchy. Komická opera zkomponovaná v Paříži v roce 1816 nebyla za skladatelova života provedena a dochovala se pouze fragmentárně. Její rekonstrukce je výsledkem spolupráce muzikologů s tvůrci inscenace a dává vzácnou možnost objevit dosud nejméně probádanou oblast skladatelovy tvorby. Rejchova komická opera zazněla v podání předních interpretů, jako jsou Roman Hoza, Tadeáš Hoza, Dagmar Šašková a další. Spoluúčinkoval Volantes Orchestra pod taktovkou Jakuba Kydlíčka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
508

„Martinů je leitmotivem Music Academy Telč, ostatně pochází z kraje Vysočina, do kterého patří i Telč.

„Učím studenty i výraz, ale musím je samozřejmě učit, jak to mají technický dělat.“

„Sám žáky na své kurzy neposílám. Ale pokud chtějí přijet, tak jim nebráním...“

Vladimír Bukač, v devadesátých letech sekundista Talichova kvarteta a pak až do roku 2018 jeho violista, vyučuje na vysokých uměleckých školách v Drážďanech a Bruselu. Vedle vlastní koncertní činnosti je také uměleckým ředitelem Akademie Telč. A právě o ní, o letních kurzech uspořádaných letos od 9. do 19. července, je především rozhovor, který poskytl portálu KlasikaPlus.cz.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
JB-hory

„Včerejší večer se vydařil moc pěkně, v některých aspektech to bylo nejlepší představení.“

„Mám už tady celou rodinku, moji vnoučci mi dělají velikou radost.“

„A budeme lenošit… i když já se budu muset učit Makropulos...“

Uplynuly čtyři roky od úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka. V roce, kdy se v únoru připomínaly jeho nedožité pětasedmdesáté narozeniny, přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající vzácné texty a unikátní fotografie, které shromáždil v Londýně žijící publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider. Do sesbíraného materiálu nechává postupně nahlédnout. Inicioval a zachytil díky osobnímu přátelství i podrobná a intimní svědectví. Jedním z nich je deník, který z jeho popudu psal Jiří Bělohlávek na přelomu jara a léta 2016 v San Francisku, když připravoval a dirigoval v tamní Opeře Janáčkovu Jenůfu. Texty posílal „Sašovi“ v emailech. Dnešní pokračování se týká dnů po premiéře až k derniéře inscenace. Patřily k nim projevy uznání kolegů umělců, uspokojení i pěkné kritiky... a pak následoval odjezd s rodinou do kalifornských národních parků – a konečně setkání v Londýně.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
119

„Osobně miluji u hudebně geniálních komických oper Smetanových onu báječnou pohodu, harmonii, vyrovnanost.“

„Marek Šedivý si vedl dirigentsky velmi dobře, interpretaci Smetany měl promyšlenou v tempech i agogických momentech, jeho gesto je exaktní, plně srozumitelné.“

„Díky za večer plný optimismu, jasu a lehce naznačovaného humoru, díky za poctivé a noblesní hudební provedení, z něhož byl cítit respekt ke Smetanovu odkazu.“

Ostravské Národní divadlo moravskoslezské uvedlo dne 10. července na Smetanově Litomyšli operu Bedřicha Smetany Hubička. V hudebním nastudovaní dirigenta Marka Šedivého, v režii Jiřího Nekvasila, na scéně vytvořené Jakubem Kopeckým, v kostýmech Simony Rybákové. V ústředních postavách díla se představili Luciano Mastro, Veronika Rovná, Svatopluk Sem a Martin Gurbaľ.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 11 červenec 2021 14:02

Pavel Haas Quartet a jeho klíče od domova

FotoFrantiekRenzaSL2021-9984

„Tato čtveřice pracně neřeší, jak partituru z temných posledních let Smetanova života pochopit a rozeznít. Prostě ji chápe a rozeznívá.“

„Zkušenost umožňující pohled shora, z odstupu, a zároveň nehledaný intenzivní ponor.“

„Superlativy netřeba šetřit ani v případě Janáčkova 2. smyčcového kvartetu, který korunoval koncert zřídka slýchaným způsobem.“

Tři základní díla české komorní hudby a malý slovenský přídavek. Lépe postavený program už soubor Pavel Haas Quartet ani nemohl mít. Pro festival Smetanova Litomyšl zahrál pár metrů od jeho rodného pokoje Smetanu, světovost české hudby potvrdil i Janáčkem. Přídavkem připomněl národnost jednoho svého člena a Dvořákův Americký kvartet jako kdyby byl to sobotní odpoledne ušit na míru pro novou členku smyčcového kvarteta, Američanku Luoshu Fang.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 11 červenec 2021 10:09

Na varhany od siciliany po kanonádu

FotoFrantiekRenzaSL2021-6342

„Svět velkých romantických varhan pařížských kostelů…“ 

„Alžběta Vomáčková měla hlavní úkol v Písni Rút od Petra Ebena, mimořádně naléhavě krásném díle s podmanivou melodií.“

„Kabeláčovo dílo s výrazným lapidárním hlavním motivem má z hlediska varhanního repertoáru potenciál nesmrtelnosti.“

Pardubický varhaník a manažer Pavel Svoboda měl na festivalu Smetanova Litomyšl chytlavý recitál, zajímavý jak výběrem sólových varhanních děl, tak několika skladbami, ve kterých varhany doprovázely. Spoluúčinkovaly mezzosopranistka Alžběta Vomáčková a houslistka Iva Kramperová a všichni tři dohromady vytvořili hodinový program, který lidé ve zcela zaplněném kapitulním a proboštském chrámu Povýšení sv. Kříže přijali vděčně a vstřícně, potěšeně a v samém závěru ohromeně a pobaveně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2ABalda-kaplikaj

„Obec Borová se stala pravidelným místem návštěv Bohuslava Martinů. Byl zde hostem evangelického faráře Vladimíra Čecha a jeho hudbymilovné manželky Gabriely.“

„Právě sem k rybníku Sykovci situoval Miloslav Bureš konání lidových zvyků čištění studánek. Navíc k místu měl osobní vazbu Martinů, který zde strávil několik dní o prázdninách 1938 jako host rodiny Kaprálových.“

„Martinů sem jezdil velmi rád: i jeho fascinovala okolní příroda a atmosféra. Naposledy Kozlov navštívil dle vzpomínek Ely Švabinské nedlouho před svým odjezdem do Francie v létě roku 1923.“

Pokračujeme druhou částí virtuální prohlídky míst spojených s mládím Bohuslava Martinů (první díl věnovaný zejména městu Polička a jeho nejbližšímu okolí, najdete ZDE.). Dnešní díl představuje místa v blízkém i vzdálenějším okolí skladatelova rodiště, která Martinů rád navštěvoval a jejichž přitažlivost nezmizela ani s odstupem jednoho století.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
11

„Umělecká výuka s sebou nese určitá specifika, daná právě tím, že se ´učí´ umění a že toto umění nutně učí umělci. A umělci jsou lidé velmi specifičtí.“

„Lze jen stěží odhadnout, v kolika případech šlo o zlou vůli se snahou ublížit, a v kolika případech se jednalo ´jen´ o prázdné a hloupé ´kecy´. Ne že by to omlouvalo nebo postižené bolelo méně, ale pro případnou nápravu věcí je to dost důležité.“

„Je škoda, že se problém neotevřel v jiném období, než jsou nastávající prázdniny.“

Šikana, ponižování, obtěžování… tvrdý dril, opovrhování americkým hnutím Me Too… rozklad, rezignace, opak inspirace… To jsou pojmy, se kterými od konce června veřejně pracuje studentská iniciativa Ne!musíš to vydržet, vzešlá z prostředí Divadelní fakulty AMU a dalších uměleckých škol. Vystoupení budoucích hereček a herců a jejich prezentace kritických ohlasů na ovzduší ve školách a na chování pedagogů vzešlo z anonymní ankety mezi pražským a brněnským studentstvem. Hýbe v těchto dnech uměleckými kruhy. Ivo Medek, skladatel a publicista, někdejší rektor JAMU, se zamýšlí nad příčinami kritizovaných jevů a naznačuje možná řešení.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
101

„Představení zaujalo především poctivým hudebním nastudováním dirigenta Jakuba Kleckera.“

„Komplexní uchopení náročné titulní role v podání Kateřiny Kněžíkové je obdivuhodné.“

„Princ Martina Šrejmy je příjemným překvapením festivalového večera.“

Národní divadlo moravskoslezské uvedlo na festivalu Smetanova Litomyšl ve dnech 8. a 9. července Dvořákovu operu Rusalka. Autorovo vrcholné operní dílo datem své premiéry (březen 1901) – trochu překvapivě – náleží už hudbě dvacátého století. Rusalku hudebně nastudoval a dirigoval Jakub Klecker, v režii Radovana Lipuse, na scéně Davida Baziky, kostýmy navrhla Ha Thanh Špetlíková. Choreografie byla v rukou Jany Hanušové, v této inscenaci velmi podstatnou videoprojekci realizoval Otakar Mlčoch. Reflexe se vztahuje na představení v pátek 9. července, realizované na inspirativním druhém zámeckém nádvoří. V hlavní trojici rolí opery, na něž se tradičně upíná pozornost, byli Martin Šrejma a František Zahradníček, v titulní roli se představila Kateřina Kněžíková.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1002

„Příběh vycházející z oblíbeného španělského pikareskního románu má jako hlavní postavu šibala, který si ví vždy rady a trestá bezpráví.“

„Rejchovo zhudebnění odkazuje na tradici francouzské komické opery konce 18. století.“

„Pro uvedení Gusmana na scénu v českém prostředí jsme museli provést, s ohledem na dochované prameny, detailní rekonstrukci.“

Olomoucké barokní slavnosti nabídnou světovou premiéru komické opery Antonína Rejchy, a to po 205 letech od jejího zkomponování. Tři představení zrekonstruované verze díla v podání Studia Volantes v hudebním nastudování Veroniky Manové a režii Tomáše Studeného s výpravou Sylvy Markové se uskuteční za týden 15., 16. a 17. července v prostorách nádvoří Tereziánské zbrojnice. Mezi sólisty se představí Roman a Tadeáš Hozovi, Dagmar Šašková či Václav Barth. O opeře a o zajímavostech z doby vzniku díla píše spoluautorka novodobé rekonstrukce, muzikoložka Jana Franková.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Strana 1 z 23