111

V pátek 7. května pořádá Slovenská filharmonie další symfonický koncert, opět za účasti publika, konkrétně sto padesáti diváků. Pod taktovkou Rastislava Štúra zazní skladby Wolfganga Amadea Mozarta, Petra Iljiče Čajkovského, Williama Waltona a Dmitrije Šostakoviče. Jako sólisté se představí studenti Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. Koncertní síň předního slovenského orchestru ožije v 19 hodin a v přímém přenosu ho bude možné sledovat na stream.filharmonia.sk.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
202104127978Vojtch-Brtnick

Další živě vysílaný koncert chystá na pondělí 3. května Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Ve Studiu 1 se před orchestr postaví dirigent Marko Ivanović a společně nabídnou hudbu Alfreda Schnittkeho, Dmitrije Šostakoviče a Roberta Schumanna. Jako sólista vystoupí violoncellista Václav Petr. Přímý přenos zprostředkuje stanice Českého rozhlasu Vltava a živý videostream bude k vidění na facebookových stránkách orchestru i našeho portálu KlasikaPlus.cz. Následně koncert odvysílá i stanice D-dur. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
809

„Pracujeme na všech variantách koncertního provozu, které mohou od podzimu nastat.“

„K Leningradské symfonii má šéfdirigent Semjon Byčkov rodinné vazby.“

„Velké turné po evropských městech má orchestr na jaře 2022 zavést do Rakouska, Německa a Británie.“

Česká filharmonie se už v květnu začne prakticky připravovat na příští sezónu, a to tak, že uskuteční pilotní koncert s testovaným publikem. V červnu chce uspořádat takové koncerty i pro své abonenty. Cílem pokusu je, aby mohl orchestr ve 126. sezoně, kterou má otevřít koncem září, hrát za jasně stanovených opatření ve Dvořákově síni Rudolfina už opravdu pro posluchače.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0NosekVaclav-1989-VVanak

„Podařilo se mu vystavět dramaturgickou linii, založenou především na provádění závažných děl 20. století – osou jeho snah bylo dílo Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a ze zahraničních autorů Sergeje Prokofjeva.“

„Václav Nosek věřil v životaschopnost Janáčkovy hudby z pera samotného autora, bez dodatečných zákroků různých upravovatelů.“

„Obdiv zaslouží prosazení opery Řecké pašije, neboť šlo o dílo se silným duchovním poselstvím, pro tehdejší režim nepřijatelným.“

Před rovnými sto lety, 5. dubna 1921, se narodil Václav Nosek, jedna z nejvýraznějších osobností brněnského divadla druhé poloviny 20. století. Stál za prosazením a uvedením řady operních titulů, které do té doby nebyly publiku známy. Opeře svou péči věnoval jednak jako dramaturg, který dokázal neznámým či pozapomenutým operním dílům, nalezeným v různých archívech, vdechnout život, a jednak jako dirigent, který pak tato (a další) díla nastudoval.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
200

„Titulní postava Katěriny Izmajlovny měla být patrně odstrašujícím příkladem ženské smyslnosti. Šostakovič však naopak jasně vyjadřuje s touto ženou soucit.“

„V době strachu z čistek, ochromujícího napříč celý Sovětský svaz, nemohl být verdikt pro skladatele děsivější.“

„Místo pokání napsal Pátou symfonii. Kdo v ní chtěl slyšet návrat ke klasickým formám a pozitivnímu výrazivu, slyšel dobře. Kdo v ní přesto vytušil i jiné emoce – tíhu doby, odraz bolesti a smutku – cítil také správně.“

Málokterá opera asi pobouřila komunisty tak silně jako Lady Macbeth Mcenského újezdu. Dekadentně expresivní a nekonvenčně naturalistické dílo mladého Dmitrije Šostakoviče, ve kterém jsou explicitně zachyceny násilí a erotika, ale také hrubost, omezenost a lidská ničemnost, bylo v Sovětském svazu na repertoáru od ledna 1934. Téměř souběžně se hrálo v Leningradě i v Moskvě a brzy pak i na Západě. Katastrofa přišla, když jedno z moskevských představení o dva roky později navštívil Stalin.

 
Zveřejněno v SeriálPlus

1102V prostorách Skautského institutu v Domě U Minuty na pražském Staroměstském náměstí se v sobotu 20. února od 16 hodin uskuteční online koncert mladého Dua Affettica, které reprezentují absolventka Akademie múzických umění v Praze – houslistka Ludmila Pavlová a kytarista Filip Kudelásek, který na stejné škole právě studuje. Ti společně zahrají úpravy skladeb Antonia Vivaldiho, Franze Schuberta, Dmitrije Šostakoviče a dalších. O průvodní slovo se postarají Marie Rydlová a John Tregellas, který stojí za koncertním cyklem Musica Orbis Bohemia a za festivalem Musica Orbis Prague Festival. Tregellasovy aktivity si můžete připomenout například zde. Koncert bude ke zhlédnutí zdarma.

Zveřejněno v AktuálněPlus
102

„Adagietto z Mahlerovy Páté, skutečná ´píseň lásky´, jemná hudba komponovaná v době vstupu do manželství s Almou.“

„Úplně celou zamilovanou skladbou je Serenáda Es dur Josefa Suka. Napsal ji s jedinou myšlenkou: na Otilku.“

„Šostakovičova Lady Macbeth… Přímo k Valentýnu je to jen pro silnější povahy…“

K Valentýnu, svátku zamilovaných, se dávají dárky, květiny, cukrovinky, pohlednice se srdcem… Patří k němu jako ke svátku náklonnosti mezi partnery láskyplná vyznání a uzamykání zámečků lásky, šperky, ale stejně tak i sex, intimnosti, krajkové prádlo a erotické pomůcky. Proč nepřidat něco z hudby?! Láska je v ní jako téma po celou její historii přece na jednom z prvních míst.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Mracek-Klansky1

Ve středu 27. ledna vystoupí v Sále Martinů houslista Jan Mráček s klavíristou Lukášem Klánským, a to na Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Hudební setkání bude věnováno nedožitým čtyřiadevadesátým narozeninám profesorky Zuzany Růžičkové, světově proslulé cembalistky. Akci pořádá Nadační fond Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové za podpory Magistrátu hl. m. Prahy a ve spolupráci se spolkem B'nai B'rith Renaissance Praha, jehož členkou byla Zuzana Růžičková od jeho obnovení v roce 1991. Koncert začne v 19:30 hodin a bude vysílán na Facebooku Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové a na YouTube kanálu Institutu Bohuslava Martinů, jehož byl Kalabis zakladatelem. Na programu bude Sonáta pro housle a klavír, op. 58 Viktora Kalabise, manžela Zuzany Růžičkové, Suita „Mnoho povyku pro nic“, op. 11 Ericha Wolfganga Korngolda, výběr z 24 preludií pro klavír, op. 34 Dmitrije Šostakoviče v úpravě pro housle a klavír a Čtyři kusy pro housle a klavír, op. 17 Josefa Suka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Janáčkova filharmonie Ostrava chystá do konce letošního roku několik streamovaných koncertů. Ten nejbližší se uskuteční zítra, ve čtvrtek 26. listopadu od 19 hodin, a jeho protagonistou bude klavírista Lukáš Vondráček. Ten přednese Třetí klavírní koncert Ludwiga van Beethovena, jehož dvě stě padesáté výročí narození v tomto roce slaví celý hudební svět. Poté přijdou další přímé přenosy včetně pondělního, 30. listopadu, kdy dojde ještě na Recitál Lukáše Vondráčka. Završením pak bude Koncert na přání, který chce ostravský orchestr 22. prosince nadělit svým posluchačům jako poděkování za přízeň i v této tak specifické době. Naladit a sledovat koncerty na webu nebo Facebooku JFO bude možné zdarma, ale lze také Janáčkově filharmonii vyjádřit podporu, a to zakoupením virtuální vstupenky.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Mezinárodní festival Pardubické hudební jaro příští rok vstoupí do své třiačtyřicáté sezóny. V termínu od 7. března do 9. května ho pořádá obecně prospěšná společnost Barocco sempre giovane, což je zároveň komorní soubor, který v rámci řady dvaceti koncertů vystoupí hned dvakrát. Na koncertech, operních představeních a crossoverových projektech v Pardubicích, Chrudimi, Vysokém Mýtě, Přelouči, Sezemicích, Heřmanově Městci a Hlinsku se představí Komorní filharmonie Pardubice s dirigentem Janem Talichem, operní soubor Divadla F. X. Šaldy v Liberci, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK s dirigentem Tomášem Braunerem, Czech Brass Ensemble, Hudba Hradní stráže a Policie České republiky, Lobkowicz trio, Dvořákovo klavírní kvarteto, Cappella Mariana, Escualo Quintet, sólisté Jan Mráček – housle, Lukáš Vondráček – klavír, Jiří Bárta – violoncello, Hana Blažíková – soprán, Ladislav Horák – akordeon, Otto Sauter z Německa – trubka, italský varhaník Enrico Zanovello a další. Celý festival bude slovem provázet Jiří Vejvoda.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Slovenská filharmonie uvede páteční koncert 20. listopadu od 19 hodin opět s diváky, protože od pondělí slovenská vládní opatření umožňují obsadit padesát procent míst koncertního sálu. Lidé v publiku tak budou sedět ob jednu řadu. Sólistou večera bude náš významný violoncellista Tomáš Jamník, který se zhostí náročného partu Prvního violoncellového koncertu Dmitrije Šostakoviče. Bude to jeho debut u Slovenské filharmonie.

 

 

 

 

Zveřejněno v VýhledPlus
557

První český orchestr ve spolupráci s Pražským jarem chystá na státní svátek 17. listopadu od 20:15 hodin Koncert pro svobodu a demokracii. Českou filharmonii povede její šéfdirigent Semjon Byčkov a společně přednesou cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. Pořadatelé chtějí připomenout legendární provedení díla Rafaelem Kubelíkem v roce 1990 na Pražském jaru a na Staroměstském náměstí u příležitosti prvních svobodných voleb po sametové revoluci. Koncert bez posluchačů v hledišti bude vysílat v přímém přenosu Česká televize na programu ČT art a zhlédnout ho bude možné také na Facebooku České filharmonie a několika dalších partnerů doma i v zahraničí.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
007

„Tak jako v každém správném vztahu se S+Š od sebe lišili, ale zároveň se měli v úctě a kongeniálně se doplňovali.“

„Byli ‚fabrikou na hity‛; když ovšem ve filmu Kdyby tisíc klarinetů zazněla píseň Dotýkat se hvězd, bylo zjevné, že kdyby chtěli, mají na víc.“

„Klasiky se stali tím, čím Semafor vstoupil do našich životů; svou originalitou i nápaditostí, svým humorem i hloubkou.“

Divadlo Semafor hrálo poprvé na samém konci října 1959. Loni touto dobou slavilo šedesátiny. Jiří Suchý má naopak za rok v říjnu devadesátiny. Určitě dost důvodů, proč právě teď, v mezičase, nad „sedmi malými formami“ v seriálu portálu KlasikaPlus.cz popřemýšlet a zavzpomínat, připomenout Suchého hudební lásky, dokonce i jeho vztah ke klasické hudbě, a zauvažovat, čím se stali se Šlitrem skutečnými klasiky.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
013

„Některé naše vize se podaří uskutečnit až po několika letech.“

„Setkání s jmény, jakými byli Rostropovič, Šostakovič, Kogan, Gilels, Chačaturjan a samozřejmě David Oistrach. Tolik pokory, přejícnosti a přátelství už jsem nikde jinde nezažil.“

„Největší dar je mít vedle sebe člověka, se kterým můžete sdílet stejné hodnoty a pohled na svět.“

Václav Hudeček je houslista světového renomé. Umělec, který stál na těch nejvýznamnějších světových pódiích a jako sólista koncertoval s nejslavnějšími filharmonickými orchestry. Přesto svůj čas věnuje podpoře mladých umělců a šíření klasické hudby v malých městečkách. Jeho Akademie v Luhačovicích se stala líhní koncertních mistrů snad u poloviny našich symfonických orchestrů. A jeho Svátky hudby, při nichž spolu s ním vystupují mladí umělci, se staly i v přeplněném pražském koncertním kalendáři svátky skutečnými.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Daniel-Raiskin-1

„Moje kulturní DNA je ruská, ale stejně tak se po celý život cítím být Evropanem.“

„Být umělcem, to není volba profese, to není to, co děláme, ale to, co jsme.“

„Slovenská filharmonie se mi jeví být ideální kombinací dvou směrů.“

Daniel Raiskin, nový šéfdirigent Slovenské filharmonie, má dnes večer v Bratislavě inaugurační koncert. Bez publika, v přímém přenosu, ve streamu. Vyrůstal jako syn renomovaného leningradského muzikologa, původně hrál na violu, ale už tři desetiletí žije v západní Evropě. Vedle koncertů s profesionálními tělesy je známý rovněž prací s mládežnickými soubory, a to i v Americe nebo v Jihoafrické republice. Padesátiletý umělec ruského původu vystřídal Brita Jamese Judda, který stál v čele orchestru od roku 2017. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje Daniel Raiskin o svých kořenech, o kulturních hodnotách euroamerické civilizace, o současné pandemii i o cílech, které si klade v Bratislavě.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 13 říjen 2020 09:09

Dvě tria na konci času

200

„A náhle se nástroje propojí a posluchač je svědkem nové kvality, synergie povýšené do absolutního porozumění.“

„Jan Fišer, Tomáš Jamník a Ivo Kahánek nenechají posluchače v emocích bloudit ani utopit se a bezpečně ho dovedou domů.“

„Klavír v rukou Johanny Hanikové zněl jednou lehce příjemně, pak zas vzdorovitě, hra Anny Paulové byla jako vždy mnohotvárná – tu nevinná, tu rafinovaně svádivá, Ludmila Pavlová hrála i ty nejobtížnější pasáže s nonšalantní jistotou…“

Jako bychom uplynulý víkend všichni – muzikanti i posluchači – chtěli načerpat do zásoby sílu, energii a zážitky, které poskytuje živá hudba. Koncerty se konaly ve velkých i malých městech, v hudebních sálech i menších prostorách. Nikdo nedokáže odhadnout, na jak dlouho se budeme muset bez onoho zázraku tvoření interpretace teď a tady obejít. Je potěšující, že i při zvýšené obezřetnosti se posluchači neobávali koncerty navštívit. Jako tomu bylo v Sále Martinů na pražské HAMU na sobotním matiné 10. října a na nedělním koncertu v Chodovské tvrzi 11. října. V sobotu se zaskvělo Dvořákovo trio, v neděli pak dámy ze souboru Mucha trio.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
6

„Režisér Nekvasil nevnímá Šostakovičovu operu v její primárně divadelní kvalitě, ale v širokém poli sémantických vztahů jako podobenství o jakémkoli lidském utrpení, nespravedlnosti a nesvobodě.“

„Kostýmy Marty Roszkopfové jsou rozeklané mezi tu nejubožejší lidskou bídu i hýřivou marnotratnost a bezduché sobectví.“

„Šostakovičova opera bude Ostravě chybět. Podobně jako bude chybět každé moderní a nadčasové dílo, které proniká hluboko do jádra etických fenoménů.“

Od premiéry opery Lady Macbeth Mcenského újezdu v Národním divadle moravskoslezském uplynuly dva roky. To, že Šostakovičova opera figurovala v programu ostravského divadla tak dlouho, lze považovat svým způsobem za malý zázrak. V operním provozu děl 20. století se běžně stává, že nastudovaný titul vydrží pouhou jednu sezonu. Co je tedy příčinou úspěchu ostravské inscenace Lady Macbeth?

 
Zveřejněno v ReflexePlus
102

Operu Lady Macbeth Mcenského újezdu Dmitrije Šostakoviče se svým inscenačním týmem nastudoval režisér a ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil, a to pro premiéru v březnu roku 2018. Dílo rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co během 20. století ve světě hudebního divadla vzniklo. Velmi vřele inscenaci přijalo i publikum na vyprodaném zámeckém nádvoří během loňského festivalu Smetanova Litomyšl. Poslední ostravské představení se koná v pátek 2. října v Divadle Antonína Dvořáka v 18:30 hodin. Hostování 6. října v pražské Státní opeře bylo kvůli mimořádným opatřením vlády zrušeno.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 27 září 2020 12:07

Století Václava Neumanna

10

„Václav Neumann po nástupu do čela České filharmonie vyhlásil novou éru v nahrávání našeho prvního orchestru, jemuž mělo dominovat dílo Antonína Dvořáka.“

„V příštích letech Václav Neumann vybudoval hudební fonotéku, v jejíž obsáhlosti mu může jen málokdo konkurovat.“

„Díky vzácným a historickým dokumentům a vzpomínkám pamětníků zůstává letošní jubilant osobností umělecky mimořádnou, v mnoha případech vzorovou, lidsky noblesní, velkorysou, a tím i nezapomenutelnou.“

V úterý 29. září uplyne přesně sto let od narození Václava Neumanna, významného českého dirigenta, který více než dvě dekády stál v čele České filharmonie. Během své neúnavné práce dokázal nahrávkou zvěčnit takřka celé orchestrální dílo Antonína Dvořáka, komplety symfonií Gustava Mahlera a Bohuslava Martinů, čímž významně přispěl k jeho popularizaci u nás i ve světě, některé z Janáčkových oper i další perly symfonického repertoáru tuzemského i zahraničního.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
sobota, 26 září 2020 12:05

Zemlinského kvarteto (se) umí bavit

1

„Někdejší mladíčky z plátna pak na pódiu vystřídali zkušení mladí muži, kteří s pověstnou vervou a sehraností i energií lidí, co si ještě nelezou na nervy, ukázali, co dovedou dnes.“

„Co bylo předtím jen mírným rozehříváním, stalo se v Eine kleine Lachmusik Wolfganga Schrödera zhruba třináctiminutovým ohňostrojem doprovázeným výbuchy smíchu publika.“

„Bomba hudebních žertů vybuchla na závěr – muzikanti sáhli k dílu žáka nejslavnějšího českého dramatika, badatele a vynálezce Járy Cimrmana Ladislava Antonína Buše.“

Své pětadvacáté narozeniny oslavilo v pátek 25. září koncertem v pražské Městské knihovně Zemlinského kvarteto. A velkolepě. Předvedlo jak své interpretační umění, ověnčené mnoha cenami, tak jedinečný smysl pro humor, inspirovaný Járou Cimrmanem, ovšem přetavený do hudební podoby, místy proložené komentáři, které by český génius stoprocentně ocenil.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 4